Divize 6

BETONÁŽ MASARYČKY: VELKÝ PROJEKT V SRDCI PRAHY

V prostoru mezi vlakovou stanicí Praha Masarykovo nádraží a ulicí Na Florenci vyrostla železobetonová kostra, která vymezila objem i tvar polyfunkční budovy Masaryk Centre I. zvané Masaryčka. Betonáři divize 6 vedení Ing. Vladislavem Horáčkem ji dokončili na začátku dubna. Architektka objektu Zaha Hadid jim připravila odlišnou práci, než jakou běžně provádějí. Její objekty totiž charakterizují nepravidelnosti, oblé tvary, šikmé linie či ustupující podlaží.

Lenka Svobodová, foto Petr Adámek

P

oslední betonáž smršťovacího pruhu proběhla už 29. března. Stavbu jsme potom 5. dubna uzavřeli vybudováním složitého monolitického schodiště na Rotatting piazza. Za 14 měsíců prací jsme v rušném městském centru uložili do bednění více než 23 000 kubíků betonu a na 3000 tun oceli. Zásobování jeřábů bylo možné pouhým jediným příjezdem na staveniště a jednalo se tak o logisticky velmi náročnou zakázku,“ zavzpomínal Bc. Radek Čermák, který s Radimem Mádrem řídil práce na místě jako stavbyvedoucí.

Divizi 6 zakázku zvládla zhotovit včas i přes nepřízeň počasí a omezení vyvolaná pandemií choroby covid-19, kvůli nimž byla celá stavba v září 2021 na 14 dní uzavřena, a další týden trvalo, než se opět rozeběhla naplno.

Skelet rotující piazzy

„Jako u všech podobných děl byly i u Masaryčky nejsložitější suterény, kde byla spousta výškových úrovní. Náročné byly i betonáže vzduchotechnických kanálů s výškou dutiny kolem jednoho metru, které jsou zavěšené pod stropy 1. podzemního až 2. nadzemního podlaží. Šikmé sloupy neměly stejné úhly naklonění a korunou složitosti bylo vybudování rotující piazzy. Tvar budovy se totiž točí kolem středních bodů jednotlivých podlaží, takže fasáda v patrech na jedné straně o něco ustupuje a na protilehlé naopak stále více vyčnívá. Od každého slyším, že stavba vyrostla nad zem do své krásy ve velice krátkém čase – jedno podlaží jsme stavěli nejvýše 23 dní. Je jen škoda, že z našich konstrukcí nebude po opláštění budovy skoro nic vidět, protože všichni kolegové z týmu nechali na stavbě kus svého života a jako poděkování by si zasloužili i dlouhodobé uznání širší veřejnosti,“ uzavírá Radek Čermák.

zakázku se podařilo řádně dokončit i přes nepřízeň počasí, kdy zima loni v únoru zpozdila pokládku hydroizolací

U Masarykova nádraží vyroste díky poslednímu návrhu architektky Zahy Hadid komplex objektů, z nichž Masaryk Centre I. má tvarem připomínat lokomotivu a tendr. Vzhled jeho fasády zase inspirovaly koleje a zlatá barva charakteristická pro pražské věže. Masaryčka tak krásně zapadne do okolní zástavby. Splní tím jedno ze základních pravidel studia Zahy Hadid, které říká, že skvělý architektonický návrh sám o sobě nestačí, musí posílit identitu lokality využitím typických místních prvků.

Z historie oblasti

Proměny území Masarykova nádraží vždy určovaly významné celoměstské změny. Tou první byl v roce 1348 vznik Nového Města pražského a jeho opevnění, které lokalitu rozdělilo na dvě odlišné části. Druhou změnou bylo v roce 1845 zřízení pražského státního nádraží jako koncové stanice c. k. Severní státní dráhy. Toto rozsáhlé území se ve 20. století stalo předmětem úvah mnoha městských plánovačů. Regulační plány z období druhé světové války dokonce navrhovaly nádraží přemístit. Svou pozici v jádru města si však udrželo.