Strana 2
Drátkobeton pro tunelová ostění
Drátkobeton, přesněji beton vyztužený drátky, se stále
více prosazuje. Drátky působí jako všesměrná výztuž,
která může zčásti nebo izcela nahradit klasickou beto-
nářskou výztuž. Hlavní výhodou jejich užití je zejména
úspora práce spojené s výrobou a instalací betonářské
výztuže. Drátkobeton se již téměř výhradně používá na
průmyslové podlahy, ale i na předpjaté nosníky s ome-
zenou či zcela vynechanou příčnou výztuží. Výhodně
jej lze aplikovat i na prefabrikované tunelové ostění.
Tybinky na linku metra V.A byly navrženy zklasického
vyztuženého betonu zejména proto, že tloušťka ostění
zde byla poměrně malá (250 mm). Již v době této stavby
se však drátkobeton pro tybinky vyvíjel a byly vyrobeny
pokusné segmenty, které byly odzkoušeny při různém za-
tížení. Příznivé výsledky zkoušek umožnily experimentální
instalaci drátkobetonových segmentů na 15m části tunelu
metra V.A. Drátkobeton se osvědčil i při montáži, neboť je
mimo jiné méně citlivý na drobná poškození.
Pro tunel u Ejpovic proto byly navrženy jen drátko-
betonové segmenty. Výztuž byla zcela vynechána (mimo
několik segmentů v silně namáhaných oblastech např.
upropojek). Před zahájením výroby byla vyvinuta recep-
tura s ohledem na optimální statické působení segmentů.
Po rozhodnutí vyrábět segmenty v Dýšině ji bylo nutné
upravit dle místních možností. Pomocí dalších zkoušek
se podařilo prokázat, že i nové složení požadavky splňuje.
Rozsáhlý experimentální program byl částečně pod-
porován výzkumnými projekty řešenými ve spolupráci
sČVUT a obsahoval zkoušky na laboratorních vzorcích
ifragmentech segmentů. Segmenty pro železniční tunel
jsou totiž větší a těžší než pro metro a jsou kosodélníkové,
a proto je nebylo možné zkoušet celé. Základem se stalo
ověření segmentů při působení na ohyb (foto č. 1).
Experimentální program přinesl řadu zajímavých vý-
sledků s obecnou platností. Byly provedeny vytahovací
zkoušky drátků (foto č. 2), které ověřily jejich funkčnost
při různé hloubce zakotvení nebo při tahovém namáhání
šikmo ke směru drátků. Výsledky experimentů umožnily
i výstižné numerické modelování působení segmentů.
Kontrolní zkoušky z hromadné výroby v zimních i letních
podmínkách poskytly rozsáhlý soubor dat umožňující sta-
tistické vyhodnocení. Drátkobeton se pro prefabrikované
ostění ukázal jako technologicky i ekonomicky příznivý.
Vlastním výzkumem získané poznatky a zkušenosti vy-
tvořily předpoklad pro jeho další úspěšné použití.
prof.Ing.Jan L. Vítek, CSc., FEng.
Představení divize 11
Stavební dvůr Horní Počernice navštívilo 7. a8.června
na 350 návštěvníků. Obchodní partneři i kolegové se
tu při dnech otevřených dveří seznámili se službami či
stroji, které nabízí šest středisek divize 11.
Kromě odborného programu si hosté mohli vyzkoušet
ministroje (foto č. 1), zhlédnout taneční vystoupení smy-
kového nakladače (foto č. 2), postavit věž z dřevěných
špalků pomocí minibagru (foto č. 3), prozkoumatpohyb
mobilního pásového dopravníku (foto č. 4) a projet se
na dvourotorové hladičce betonu (foto č. 5). Program
doplnilydovednostní soutěže, tombola aobčerstvení.
Udospělých se setkala smimořádným zájmem testo-
vací jízda snovou Škodou Kodiaq, jejich dětský doprovod
bavil skákací hrad, RC model auta nadálkové ovládání či
ministaveniště (foto č. 6). „Letošní dny otevřených dveří
byly velmi vydařené. Velké poděkování patří těm, kdo se
na nich podíleli, zejména pak Jiřímu Ešnerovi, který byl
jejich duší,“ uzavřel ředitel divize 11 Ing.Zdeněk Ševčík.
Ing.Ivana Piršče,
vedoucího projektu zdivize 5
Ing. Piršč, který dnes řídí v Helsinkách zakázku
Espoon lahti, vystudoval Fakultu BERG na Technické
univerzitě vKošicích. Než vroce 2005 nastoupil kMe-
trostavu, měl zasebou zkušenosti zrekonstrukcí slo-
venských tunelů i z výstavby kolektorů. U divize 5
pracoval naislandských projektech Héđinsfjarđargöng
a Norðfjarðargöng, ve Finsku budoval přístupové tu-
nely k helsinskému metru. Jako vedoucí projektu se
prvně osvědčil nastavbě tunelu Joberg vNorsku.
Čím vás zaujalo podzemní stavitelství?
Už jako kluk jsem měl rád neživou přírodu, odpatnácti let
jsem sbíral horniny, minerály azkameněliny. Podzemní
stavitelství ageotechniku jsem proto studoval už naprů-
myslovce veSpišské Nové Vsi. Pochopil jsem, že se svět
začne stěhovat dopodzemí, achtěl jsem být při tom.
Jak jste se zkošické univerzity dostal kMetrostavu?
Jako absolvent jsem si práci vpodzemí hledal obtížně,
protože jsem neměl praxi. Nakonec mě vzali do firmy
Slovenské tunely, ale dělal jsem jen rekonstrukce. Mimo-
chodem tehdy jsem si poprvé všiml českého Metrostavu,
když vyhrál zakázku na přestavbu tunelu Telgárt, čímž
nás domácí docela nemile překvapil. Svýstavbou kolek-
torů jsem pak doputoval doPrahy atam dostal nabídku
pracovat udivize 5 naželezničním tunelu Nové spojení.
Začátek jeho výstavby se však opozdil, atak jsem proza-
tím nastoupil jako dispečer nastavbu tunelu Panenská.
Pozici vedoucího projektu jste poprvé odmítl…
Nabídli mi ji po ukončení projektu Héđinsfjarđargöng,
když jsem měl jít stavět přístupové tunely kmetru doHel-
sinek. Tehdy jsem se ale nani necítil. Odmítl jsem ji ane-
lituji. Nic mi neuteklo, získal jsem spoustu zkušeností
izdruhého islandského projektu. Určité věci se vživotě
prostě nemají přeskakovat. Když jsem potom dostal na-
bídku řídit stavbu tunelu Joberg, už jsem věděl, že znám
víc, apozici jsem přijal. AveFinsku jsme navíc snadno
navázali nakontakty znaší první stavby, nejsme tu už cizí.
Pracoval jste naIslandu, veFinsku, vNorsku. Nakte-
rou ze staveb nejraději vzpomínáte?
Každá byla něčím specifická a ovlivnila mě. Bavily mě
ale všechny, takže nevyberu žádnou. Podstatné je, že už
odprvního výjezdu dozahraničí pracuji se stejnými kole-
gy. Chtěl bych jim poděkovat nejen zapráci, ale izato, že
drží při sobě, můžeme se nasebe spolehnout. Je jedno,
kdo je Čech, kdo Slovák, rozumíme si apráce nás spoju-
je. Zastávám názor, že určité typy lidí si vybírají osobité
profese. Platí to i u tunelářů, jsme si prostě podobní.
Respektujeme síly přírody. Aikdyž jí něco sebereme, nic
jí neuděláme. Ctíme svatou Barboru aje pro nás důležitá
jako symbol, tradice ivazba spředchůdci. Stunelovacím
strojem bych ale pracovat nechtěl. Abych byl spokojený,
musím mít možnost sáhnout si načelbu.
Najaký masiv saháte vHelsinkách?
Razíme hlavně vžulách, které jsou šedorůžovou barvou
aporfyrickou texturou podobné těm libereckým. Natrase
ale leží mnoho poruchových zón, vjedné znich kolega
geodet Dušan Diko při obhlídce výrubu dokonce našel asi
čtyřcentimetrový almandin, což je typ granátu.
Nedávno jste oslavili první prorážku. Kdy bude další?
Stavba vHelsinkách je specifická tím, že nebudujeme jed-
nu či dvě tunelové trouby, jak jsme běžně zvyklí, ale kromě
stanice metra atraťových tunelů ijejich rozplety dodepa
a dva apendixy k větracím šachtám. Máme tak naráz
otevřených sedm až devět čeleb. Prorážek tedy budeme
mít docela dost atu další vřadě čekáme už koncem léta.
Je hodně náročné pracovat daleko oddomova?
Pošesti týdnech veFinsku toho mám pokaždé dost. Při
stavbě vzahraničí se nedíváte napracovní dobu, atak se
nadva týdny volna naSlovensku vždycky těším. Ale není
to jen o tom, že odchod do ciziny je těžký, ani příchod
domů není snadný. Čas se nezastavil, vracíte se dojiné-
ho světa s odlišnými zážitky, než má partnerka, musíte si
zvykat najiný režim. Ale neměnil bych. Kdybych dostal
další nabídku pracovat vzahraničí, přijal bych ji.
strana 2
PTÁME SE
Pomáháme rozšiřovat metro vIstanbulu
VIstanbulu žije asi 14,5 milionu obyvatel. Ikdyž vněm
byla první podzemní dráha otevřená jako druhá nasvě-
tě už vroce 1875 – jednalo se o573 m dlouhou kolejo-
vou lanovku –, první linka moderního metra zde vznikla
až roku 2000. Pokud se ale započítá i lehké metro,
měří dnes 11 tamějších podzemních linek asi 133,5 km.
Istanbulský magistrát je momentálně rozšiřuje odal-
ší trasu nazvanou M7. Společnost Metrostav Ankara
Inșaat, vníž má Metrostav většinový podíl, naní vy-
soutěžila výstavbu depa včetně přístupových tunelů.
„Naše staveniště leží vevropské části Istanbulu po-
blíž rozestavěné stanice Tekstilkent, což je i název celé
okolní čtvrti, jejíž jméno se dá přeložit jako Město textilu.
Pracovníci Metrostav Ankara Inșaat zodpovídají zaprove-
dení podzemní stavební části depa apřístupových tunelů
kestanici a postaví ikomunikace adalší infrastrukturu.
Součástí projektu ale nejsou kolejové systémy, technolo-
gická část, elektro avrchní stavby objektů, jako jsou dílny,
sklady, záložní zdroj aadministrativní budova. Najejich
výstavbu bude vypsána zvláštní soutěž,“ říká Ing.Marek
Gasparovič, hlavní stavbyvedoucí tureckých projektů
zútvaru zahraničního podnikání Skupiny Metrostav.
Na zakázce typu Design & Build pracuje na prová-
děcím projektu irealizační dokumentaci vsystému BIM
firma Prota Engineering. Její projektanti řeší mnoho
nejasností, protože zadávací podklady jsou velmi zjed-
nodušené anezkoordinované. Projektování ischvalování
dokumentace je proto velmi komplikované.
Pracovníci Metrostavu Ankara Inșaat nejprve vrámci
přípravy staveniště přesadili stovky dřevin (foto). Některé
znich zdobí okolí kanceláří, které bude užívat investor.
Unás se staveništi většinou vymýtí, ale vTurecku si každé
zeleně váží, protože jeho velký kus tvoří polostepi.
Firma Ankara Inșaat pro tento projekt nakoupila ino-
vou mechanizaci: vrtací vozy, manipulátory pro stříkaný
beton, tunelové bagry, čelní nakladače, autodomíchávače
aportálové jeřáby. Denně se nastavbě včetně subdoda-
vatelů pohybuje asi 200pracovníků. Kromě výkopů budují
záporové stěny vymezující areál a hloubí dvě vertikální
šachty pro přístup ktunelům, jejichž ražba pomocí NRTM
už brzy začne. Práci zatím komplikuje jen přeložka potrubí
patřícího vojenským složkám, které toto území dříve uží-
valy a oněmž investor nevěděl. Tedy normální problémy,
se kterými se potýká většina staveb unás ivesvětě.
–red–, foto archiv stavby
2
1
3
4
1
2
5
6
Depo metra Mahmutbey–Kabataș
Délka ražených tunelů 1950 m
Délka hloubeného tunelu 375 m
Objem výkopů 1,4 milionu m
3
Plocha záporových stěn 19 tisíc m
2
Podpis kontraktu 18. ledna 2017
Zahájení prací nastaveništi 3. března 2017
Dodací lhůta 420 dní
Metrostav_11_12_2017.indd 2 29.06.17 15:41