Metrostav

Strana 3

strana 3

Stavby silnic, mostů atunelů, splavnění toků, úpravy

pobřeží akotvišť ibudování technických zařízení nut-

ných pro jejich využití provázelo dějiny stavění spolu

srozvojem nových technologií a využíváním dokona-

lejší mechanizace výroby. Životní osudy těch, kteří ze-

jména v19. a20. století tento vývoj unás ovlivnili, by

neměly být zapomínány, ikdyž rytířský titul, jehož do-

sažení mohlo být kdysi oceněním pro ty nejúspěšnější,

bylo v pozdějších dobách nahrazeno akademickým

titulem, státním vyznamenáním nebo logem firmy.

Není pochyb, že mnohé ztakových stavitelů lze právem

považovat zasoučást oborové historie, která ovlivnila

takézaložení společnosti Metrostav.

„Pantáta“ Vojtěch Lanna

Výrobce lodí, průmyslník astavební podnikatel Lanna

výrazně ovlivnil stavebnictví vČechách vdruhé polovi-

ně 19. století. Jeho firma se specializovala naregulaci

vodních toků, výstavbu mostů aželeznic. Firma Lanna

existovala jako akciová společnost až do roku 1948

aje ji možné považovat zajeden zhistorických kořenů

mnoha stavebních podniků včetně Metrostavu.

Vojtěch (Adalbert) Lanna (foto č. 2) se narodil 23.dub-

na 1805 vČeských Budějovicích vrodině výrobců lodí,

kteří se podíleli nadopravě soli zrakouské Solné komory

do Prahy. Po neúspěšném studiu na Polytechnickém

ústavu v Praze se vyučil v rodinné loděnici ve Čtyřech

Dvorech. Lodí podnikal obchodní cesty po Vltavě, při

jedné znich se vroce 1824 téměř utopil.

Firmu převzal ve23 letech pootcově smrti. Rozšířil

stavbu lodí, které upravil (stavěl je větší a smenším pono-

rem, aby snáze proplouvaly vorovými propustmi). Lodní

dopravu rozšířil – kromě soli převážel po vodě až doHam-

burku takédřevo, pivo, parkety adalší produkty. Úpravami

toku řeky aunifikací provozu firma rostla. Vroce1833 zís-

kala zadání všech stavebních prací na řekách odČeských

Budějovic až kDolnímu Gruntu naLabi. Dopravu urychlila

istavba koněspřežné dráhy zČeských Budějovic doLince,

dojejíž stavby iprovozu Lanna investoval.

Vzrůstající počet na svou dobu dobře placených

dělníků nalézal denně před pátou hodinou ranní své-

ho „pantátu“, který rozděloval práci a vydával příkazy.

Lanna nezapomínal ani nareklamní činnosti – například

pozval c. ak. úředníky při předávání stavby naprojížďku

lodí s občerstvením, při návštěvě císaře Ferdinanda I.

vČeských Budějovicích vroce 1835 organizoval oslavy,

spolu skapitánem Andrewsem (zakladatelem smíchovské

Rustonovy strojírny) dotoval stavbu prvního českého vl-

tavského parníku Bohemia atd.

Vznik kapitálového impéria

Firma Lanna získala zakázku nastavbu řetězového mostu

vPraze (obr. č. 1) avltavských nábřežních zdí. Šlo ostav-

bu teprve druhého pražského mostu vobdobí pěti set let.

Podle návrhu inženýra Bedřicha Schnircha (1791–1877)

vyrostl v prodloužení Ferdinandovy (dnešní Národní)

třídy. Vroce 1898 byl provoz na něm ukončen a most

nahrazen dnešním mostem Legií.

Lanna přestěhoval firmu doPrahy, kde postavil iprvní

pražské železniční nádraží (dnes Masarykovo). Stavěl Kar-

línský viadukt, zakládal důlní, hutní aželezářský komplex

naKladně avybudoval Buštěhradskou dráhu. Vroce 1841

navrhl c. ak. stavebnímu ředitelství užívání parních bag-

rů, vroce 1843 založil slévárnu vAdolfově, začal na své

náklady splavňovat Nežárku aLužnici. Vroce 1847 získal

právo na splavnění Blanice od Vodňan k Putimi. Téhož

roku zahájil stavbu řetězového mostu naVltavě uPodol-

ska (po113 letech provozu přeneseného jako technická

památka doúdolí Lužnice).

Lanna vytvořil impérium, které vyžadovalo stále větší

nároky nařízení. Zejména Kladenské závody pohlcovaly

obrovské investice zatěžující aktivity firmy a Lanna byl

proto nucen část majetku prodat. Vytvořením akciové

společnosti sice firmu zachránil, neustálý stres však způ-

sobil, že 15. ledna 1866 vevěku nedožitých 61 let umírá.

Vojtěch rytíř Lanna – slopatou verbu

Vojtěch rytíř Lanna (29. května 1836 – 31. prosince 1909)

převzal po smrti otce vedení společnosti vetřiceti letech

jako absolvent obchodní školy. Získal řadu zkušeností

na studijních cestách po celé Evropě i za dvanáctileté

praxe nastavbách rodinné firmy.

Spolu svýznamnými odborníky – spolupodílníky fir-

my – Janem Schebkem (1830–1899) aMořicem Gröbem

(1829–1891) opět rozšířil stavební činnost firmy. Nově se

začala zabývat především železničním propojením Prahy

s evropskými městy. O problémech, které bylo nutné

překonat, svědčí skutečnost, že brány vopevnění Prahy,

kterými projížděly odsrpna 1845 vlaky zOlomouce, se

musely v noci zavírat, aby se vyhovělo městské vyhlášce.

Spolu sfirmou bratří Kleinů společnost Lanna zahájila

stavbu železnice na sever do Drážďan, získala koncesi

nastavbu komplexu drah Františka Josefa I. (Velenice –

České Budějovice – Plzeň – Cheb) atrať Ústecko-teplické

dráhy. V letech 1867–1868 vybudovala Českou severní

dráhu (úsek Bakov – Česká Lípa), v roce 1869 zahájila

práce natrati Strakonice – Vimperk – bavorská hranice.

Od nákladní lodní dopravy k osobním parníkům

Podokončení základní sítě drah ubývá přeprava nákladů

lodní dopravou. Severně odPrahy se však rozvíjí osobní

doprava parníky – díky regulaci Vltavy, naníž se Lanna

významně podílí. Jeho firma vypracovala návrh nasplav-

nění střední adolní Vltavy aLabe až kÚstí nad Labem.

Vroce1897 zahájila stavbu zdymadel uLibčic avTro-

ji, vletech 1900 –1904 postavila zdymadlo poblížMiřejo-

vic avletech 1902–1904 také uVraňan spolu slaterálním

kanálem Vraňany–Hořín. Stavby zdymadel pokračovaly

ještě naLabi uDolních Beřkovic, uŠtětí, uRoudnice, kde

byl vybudován navíc most, uLitoměřic čivPraze uost-

rova Štvanice (foto č. 4).

Vroce 1909 Vojtěch Lanna umírá. Nebyl jen stavitel,

proslul i jako znalec umění, sběratel amecenáš. Sbírky

shromažďoval vpaláci vHybernské ulici ivevile vBubenči

(dnes zařízení AV ČR). Byl členem výboru pro dostavbu

Rudolfina, zakladatelem anejvětším přispěvatelem Umě-

lecko-průmyslového muzea vPraze, podporoval umělce

(např. Josefa Mánesa aVáclava Brožíka), roku 1906 ho

portrétoval Max Švabinský (obr. č. 3). Přispíval naarcheo-

logické výzkumy vSýrii inaarktickou výpravu Julia von

Payera aCarla Weyprechta, která roku 1873 objevila Zemi

Františka Josefa. Společenským uznáním jeho aktivit bylo

vroce 1868 povýšení došlechtického stavu.

Rytíř Lanna je pohřben spolu se svým spolupracovní-

kem apřítelem Janem Schebkem, jenž zůstal firmě věrný

doslova až zahrob, vrodinné hrobce naOlšanech, (hřbi-

tov 5, odd. 24), kterou zdobí (jak jinak) erb slopatou.

Rozpad kapitálového impéria

V roce 1920 přešla firma Lanna pod československou

banku Bohemia, obchodní jméno však zůstalo zachováno.

Poroce 1948 vznikly zvíce než 3500 znárodněných sou-

kromých firem Československé stavební závody. Donich

byly začleněny izávody PA 509 aPA202, utvořené zdivizí

firmy Lanna. Porozpadu tohoto podniku vznikl závod Vo-

dostavba azněj byl sloučením sdalšími závody vytvořen

oborový podnik Vodní stavby (Vodní stavby Praha), ze

kterého se vprůběhu vývoje vydělily specializované fir-

my – Vodní stavby Temelín (Vodní stavby Bohemia) dnes

HOCHTIEF CZ, Zakládání staveb,v roce 1971 i Metrostav.

Inženýr Jan Perner,Alois Negrelli von Moldelbe

Stavbyvedoucím první české parostrojní dráhy, která

byla v19. století jednou znárodních priorit, byl český

vlastenec inženýr Jan Perner, který navrhl ivesvé do-

bě unikátní dopravní stavbu – Pražský viadukt, který po

jeho smrti dokončil Alois Negrelli (obr. č. 5).

Jan Perner (7. září 1815 – 10.září 1845), syn mlynáře

zBratčic, vystudoval Pražskou polytechniku, jejímž ředi-

telem tehdy byl průkopník stavby železnic, vynikající ma-

tematik afyzik profesor František Josef Gerstner. Perner

získal zkušenosti sželezniční dopravou vAnglii aRusku,

sdalšími českými inženýry se účastnil i stavby první ruské

veřejné železnice zPetrohradu doCarského Sela.

Vkvětnu 1837 nastoupil Perner dosoukromé společ-

nosti Severní dráha císaře Ferdinanda naúsek zBřeclavi

doBrna. Jako vrchní inženýr tu byl podřízen význačnému

projektantovi dopravních staveb inspektoru státních drah

inženýru Aloisi Negrellimu, narozenému 23. ledna 1799

v Primör v Jižních Tyrolích. Spolu trasovali i Pražsko-

-drážďanskou dráhu z Prahy na sever. Jejich projekt

pokračovat ve směru do Děčína s překročením hranice

vDolním Žlebu dostal přednost před variantou požadova-

nou saskou vládou se směrem naLiberec aHrádek n/N.

Osudná železniční stavba

Vroce 1842 rozhodl císař Ferdinand I. na základě Per-

nerových doporučení vést trasu Olomouc–Praha adále

doDrážďan přes Pardubice Polabím. Dodavatelem stavby

byla zkušená firma Bratři Kleinové (Gebrüder Klein), pod

vedením Franze Kleina (1794–1855) ajeho bratrů. Trasa

z Olomouce do Prahy byla rozpracována do tříletého

časového harmonogramu. Bylo nutné řešit ražby řady

tunelů (například třebechovického o délce 508 metrů

nebo choceňského sdélkou 248 metrů), klenuté viadukty

ataké stavebně nejobtížnější část trati, kterou byl skalní

odřez vúzké labské soutěsce vokolí Týnce nad Labem.

Také oumístění prvního pražského nádraží (obr. č. 6), kte-

ré stavěla firma Lanna, opět rozhodl návrh Jana Pernera.

ZOlomouce doPrahy vyjel první zkušební vlak taže-

ný dvěma lokomotivami nazvanými Olmütz (Olomouc)

aPrag (Praha) dne 8. srpna 1845 podeváté hodině. Před

ním jako předvoj jela lokomotiva sčeským strojvedoucím

Kašparem ananí jel také Jan Perner. Zřízení železné dráhy

vČechách anaMoravě bylo považováno zavelký vlaste-

necký čin, neboť území propojila sEvropou.

Začátkem září 1845 odjel Perner naMoravu aponě-

kolika dnech se vracel doPrahy. Povýjezdu zchoceňské-

ho tunelu se postavil nastupátko vagonu aotočil se, aby

si prohlédl tunelový portál, byl však zasažen sloupem vrat

uvjezdu nanádraží. Druhého dne, potěžkém bojioživot,

vevěku 31 let zemřel. Jeho pohřeb se stal vlasteneckou

manifestací, zPrahy byl na něj vypraven zvláštní vlak.

V současnosti druhý nejstarší most přes Vltavu

Stavbu viaduktu zHolešovic doKarlína řídil po Pernerově

smrti inspektor Negrelli. Dokončil ji vroce 1850, kdy byl

povýšen do šlechtického stavu jako rytíř von Moldelbe

(predikát poukazuje na jeho aktivity na Vltavě a Labi).

Viadukt (obr. č. 7) byl navržen a postaven tak dobře, že

zůstal v provozu i při povodni v roce 2002.

Negrelliho čekala v roce 1854 další výzva, když ho

francouzský podnikatel akonzul vEgyptě Ferdinand deLe-

sseps nechal vypracovat návrh nastavbu Suezského prů-

plavu. Jeho dokončení se však Negrelli nedočkal, zemřel

1. října 1858, zatímco průplav byl dokončen až roku 1869.

Pokračování na straně 4

Od koněspřežky kmetru, od propusti kekaskádě

LETNÍ PŘÍLOHA

Metrostav_11_12_2017.indd 3 29.06.17 15:42

Metrostav a.s. - noviny