Strana 3
strana 3
Stavby silnic, mostů atunelů, splavnění toků, úpravy
pobřeží akotvišť ibudování technických zařízení nut-
ných pro jejich využití provázelo dějiny stavění spolu
srozvojem nových technologií a využíváním dokona-
lejší mechanizace výroby. Životní osudy těch, kteří ze-
jména v19. a20. století tento vývoj unás ovlivnili, by
neměly být zapomínány, ikdyž rytířský titul, jehož do-
sažení mohlo být kdysi oceněním pro ty nejúspěšnější,
bylo v pozdějších dobách nahrazeno akademickým
titulem, státním vyznamenáním nebo logem firmy.
Není pochyb, že mnohé ztakových stavitelů lze právem
považovat zasoučást oborové historie, která ovlivnila
takézaložení společnosti Metrostav.
„Pantáta“ Vojtěch Lanna
Výrobce lodí, průmyslník astavební podnikatel Lanna
výrazně ovlivnil stavebnictví vČechách vdruhé polovi-
ně 19. století. Jeho firma se specializovala naregulaci
vodních toků, výstavbu mostů aželeznic. Firma Lanna
existovala jako akciová společnost až do roku 1948
aje ji možné považovat zajeden zhistorických kořenů
mnoha stavebních podniků včetně Metrostavu.
Vojtěch (Adalbert) Lanna (foto č. 2) se narodil 23.dub-
na 1805 vČeských Budějovicích vrodině výrobců lodí,
kteří se podíleli nadopravě soli zrakouské Solné komory
do Prahy. Po neúspěšném studiu na Polytechnickém
ústavu v Praze se vyučil v rodinné loděnici ve Čtyřech
Dvorech. Lodí podnikal obchodní cesty po Vltavě, při
jedné znich se vroce 1824 téměř utopil.
Firmu převzal ve23 letech pootcově smrti. Rozšířil
stavbu lodí, které upravil (stavěl je větší a smenším pono-
rem, aby snáze proplouvaly vorovými propustmi). Lodní
dopravu rozšířil – kromě soli převážel po vodě až doHam-
burku takédřevo, pivo, parkety adalší produkty. Úpravami
toku řeky aunifikací provozu firma rostla. Vroce1833 zís-
kala zadání všech stavebních prací na řekách odČeských
Budějovic až kDolnímu Gruntu naLabi. Dopravu urychlila
istavba koněspřežné dráhy zČeských Budějovic doLince,
dojejíž stavby iprovozu Lanna investoval.
Vzrůstající počet na svou dobu dobře placených
dělníků nalézal denně před pátou hodinou ranní své-
ho „pantátu“, který rozděloval práci a vydával příkazy.
Lanna nezapomínal ani nareklamní činnosti – například
pozval c. ak. úředníky při předávání stavby naprojížďku
lodí s občerstvením, při návštěvě císaře Ferdinanda I.
vČeských Budějovicích vroce 1835 organizoval oslavy,
spolu skapitánem Andrewsem (zakladatelem smíchovské
Rustonovy strojírny) dotoval stavbu prvního českého vl-
tavského parníku Bohemia atd.
Vznik kapitálového impéria
Firma Lanna získala zakázku nastavbu řetězového mostu
vPraze (obr. č. 1) avltavských nábřežních zdí. Šlo ostav-
bu teprve druhého pražského mostu vobdobí pěti set let.
Podle návrhu inženýra Bedřicha Schnircha (1791–1877)
vyrostl v prodloužení Ferdinandovy (dnešní Národní)
třídy. Vroce 1898 byl provoz na něm ukončen a most
nahrazen dnešním mostem Legií.
Lanna přestěhoval firmu doPrahy, kde postavil iprvní
pražské železniční nádraží (dnes Masarykovo). Stavěl Kar-
línský viadukt, zakládal důlní, hutní aželezářský komplex
naKladně avybudoval Buštěhradskou dráhu. Vroce 1841
navrhl c. ak. stavebnímu ředitelství užívání parních bag-
rů, vroce 1843 založil slévárnu vAdolfově, začal na své
náklady splavňovat Nežárku aLužnici. Vroce 1847 získal
právo na splavnění Blanice od Vodňan k Putimi. Téhož
roku zahájil stavbu řetězového mostu naVltavě uPodol-
ska (po113 letech provozu přeneseného jako technická
památka doúdolí Lužnice).
Lanna vytvořil impérium, které vyžadovalo stále větší
nároky nařízení. Zejména Kladenské závody pohlcovaly
obrovské investice zatěžující aktivity firmy a Lanna byl
proto nucen část majetku prodat. Vytvořením akciové
společnosti sice firmu zachránil, neustálý stres však způ-
sobil, že 15. ledna 1866 vevěku nedožitých 61 let umírá.
Vojtěch rytíř Lanna – slopatou verbu
Vojtěch rytíř Lanna (29. května 1836 – 31. prosince 1909)
převzal po smrti otce vedení společnosti vetřiceti letech
jako absolvent obchodní školy. Získal řadu zkušeností
na studijních cestách po celé Evropě i za dvanáctileté
praxe nastavbách rodinné firmy.
Spolu svýznamnými odborníky – spolupodílníky fir-
my – Janem Schebkem (1830–1899) aMořicem Gröbem
(1829–1891) opět rozšířil stavební činnost firmy. Nově se
začala zabývat především železničním propojením Prahy
s evropskými městy. O problémech, které bylo nutné
překonat, svědčí skutečnost, že brány vopevnění Prahy,
kterými projížděly odsrpna 1845 vlaky zOlomouce, se
musely v noci zavírat, aby se vyhovělo městské vyhlášce.
Spolu sfirmou bratří Kleinů společnost Lanna zahájila
stavbu železnice na sever do Drážďan, získala koncesi
nastavbu komplexu drah Františka Josefa I. (Velenice –
České Budějovice – Plzeň – Cheb) atrať Ústecko-teplické
dráhy. V letech 1867–1868 vybudovala Českou severní
dráhu (úsek Bakov – Česká Lípa), v roce 1869 zahájila
práce natrati Strakonice – Vimperk – bavorská hranice.
Od nákladní lodní dopravy k osobním parníkům
Podokončení základní sítě drah ubývá přeprava nákladů
lodní dopravou. Severně odPrahy se však rozvíjí osobní
doprava parníky – díky regulaci Vltavy, naníž se Lanna
významně podílí. Jeho firma vypracovala návrh nasplav-
nění střední adolní Vltavy aLabe až kÚstí nad Labem.
Vroce1897 zahájila stavbu zdymadel uLibčic avTro-
ji, vletech 1900 –1904 postavila zdymadlo poblížMiřejo-
vic avletech 1902–1904 také uVraňan spolu slaterálním
kanálem Vraňany–Hořín. Stavby zdymadel pokračovaly
ještě naLabi uDolních Beřkovic, uŠtětí, uRoudnice, kde
byl vybudován navíc most, uLitoměřic čivPraze uost-
rova Štvanice (foto č. 4).
Vroce 1909 Vojtěch Lanna umírá. Nebyl jen stavitel,
proslul i jako znalec umění, sběratel amecenáš. Sbírky
shromažďoval vpaláci vHybernské ulici ivevile vBubenči
(dnes zařízení AV ČR). Byl členem výboru pro dostavbu
Rudolfina, zakladatelem anejvětším přispěvatelem Umě-
lecko-průmyslového muzea vPraze, podporoval umělce
(např. Josefa Mánesa aVáclava Brožíka), roku 1906 ho
portrétoval Max Švabinský (obr. č. 3). Přispíval naarcheo-
logické výzkumy vSýrii inaarktickou výpravu Julia von
Payera aCarla Weyprechta, která roku 1873 objevila Zemi
Františka Josefa. Společenským uznáním jeho aktivit bylo
vroce 1868 povýšení došlechtického stavu.
Rytíř Lanna je pohřben spolu se svým spolupracovní-
kem apřítelem Janem Schebkem, jenž zůstal firmě věrný
doslova až zahrob, vrodinné hrobce naOlšanech, (hřbi-
tov 5, odd. 24), kterou zdobí (jak jinak) erb slopatou.
Rozpad kapitálového impéria
V roce 1920 přešla firma Lanna pod československou
banku Bohemia, obchodní jméno však zůstalo zachováno.
Poroce 1948 vznikly zvíce než 3500 znárodněných sou-
kromých firem Československé stavební závody. Donich
byly začleněny izávody PA 509 aPA202, utvořené zdivizí
firmy Lanna. Porozpadu tohoto podniku vznikl závod Vo-
dostavba azněj byl sloučením sdalšími závody vytvořen
oborový podnik Vodní stavby (Vodní stavby Praha), ze
kterého se vprůběhu vývoje vydělily specializované fir-
my – Vodní stavby Temelín (Vodní stavby Bohemia) dnes
HOCHTIEF CZ, Zakládání staveb,v roce 1971 i Metrostav.
Inženýr Jan Perner,Alois Negrelli von Moldelbe
Stavbyvedoucím první české parostrojní dráhy, která
byla v19. století jednou znárodních priorit, byl český
vlastenec inženýr Jan Perner, který navrhl ivesvé do-
bě unikátní dopravní stavbu – Pražský viadukt, který po
jeho smrti dokončil Alois Negrelli (obr. č. 5).
Jan Perner (7. září 1815 – 10.září 1845), syn mlynáře
zBratčic, vystudoval Pražskou polytechniku, jejímž ředi-
telem tehdy byl průkopník stavby železnic, vynikající ma-
tematik afyzik profesor František Josef Gerstner. Perner
získal zkušenosti sželezniční dopravou vAnglii aRusku,
sdalšími českými inženýry se účastnil i stavby první ruské
veřejné železnice zPetrohradu doCarského Sela.
Vkvětnu 1837 nastoupil Perner dosoukromé společ-
nosti Severní dráha císaře Ferdinanda naúsek zBřeclavi
doBrna. Jako vrchní inženýr tu byl podřízen význačnému
projektantovi dopravních staveb inspektoru státních drah
inženýru Aloisi Negrellimu, narozenému 23. ledna 1799
v Primör v Jižních Tyrolích. Spolu trasovali i Pražsko-
-drážďanskou dráhu z Prahy na sever. Jejich projekt
pokračovat ve směru do Děčína s překročením hranice
vDolním Žlebu dostal přednost před variantou požadova-
nou saskou vládou se směrem naLiberec aHrádek n/N.
Osudná železniční stavba
Vroce 1842 rozhodl císař Ferdinand I. na základě Per-
nerových doporučení vést trasu Olomouc–Praha adále
doDrážďan přes Pardubice Polabím. Dodavatelem stavby
byla zkušená firma Bratři Kleinové (Gebrüder Klein), pod
vedením Franze Kleina (1794–1855) ajeho bratrů. Trasa
z Olomouce do Prahy byla rozpracována do tříletého
časového harmonogramu. Bylo nutné řešit ražby řady
tunelů (například třebechovického o délce 508 metrů
nebo choceňského sdélkou 248 metrů), klenuté viadukty
ataké stavebně nejobtížnější část trati, kterou byl skalní
odřez vúzké labské soutěsce vokolí Týnce nad Labem.
Také oumístění prvního pražského nádraží (obr. č. 6), kte-
ré stavěla firma Lanna, opět rozhodl návrh Jana Pernera.
ZOlomouce doPrahy vyjel první zkušební vlak taže-
ný dvěma lokomotivami nazvanými Olmütz (Olomouc)
aPrag (Praha) dne 8. srpna 1845 podeváté hodině. Před
ním jako předvoj jela lokomotiva sčeským strojvedoucím
Kašparem ananí jel také Jan Perner. Zřízení železné dráhy
vČechách anaMoravě bylo považováno zavelký vlaste-
necký čin, neboť území propojila sEvropou.
Začátkem září 1845 odjel Perner naMoravu aponě-
kolika dnech se vracel doPrahy. Povýjezdu zchoceňské-
ho tunelu se postavil nastupátko vagonu aotočil se, aby
si prohlédl tunelový portál, byl však zasažen sloupem vrat
uvjezdu nanádraží. Druhého dne, potěžkém bojioživot,
vevěku 31 let zemřel. Jeho pohřeb se stal vlasteneckou
manifestací, zPrahy byl na něj vypraven zvláštní vlak.
V současnosti druhý nejstarší most přes Vltavu
Stavbu viaduktu zHolešovic doKarlína řídil po Pernerově
smrti inspektor Negrelli. Dokončil ji vroce 1850, kdy byl
povýšen do šlechtického stavu jako rytíř von Moldelbe
(predikát poukazuje na jeho aktivity na Vltavě a Labi).
Viadukt (obr. č. 7) byl navržen a postaven tak dobře, že
zůstal v provozu i při povodni v roce 2002.
Negrelliho čekala v roce 1854 další výzva, když ho
francouzský podnikatel akonzul vEgyptě Ferdinand deLe-
sseps nechal vypracovat návrh nastavbu Suezského prů-
plavu. Jeho dokončení se však Negrelli nedočkal, zemřel
1. října 1858, zatímco průplav byl dokončen až roku 1869.
Pokračování na straně 4
Od koněspřežky kmetru, od propusti kekaskádě
1
2
3
4
5
6
7
LETNÍ PŘÍLOHA
Metrostav_11_12_2017.indd 3 29.06.17 15:42