strana 2

Koleje pro Nové spojení

Za tunely Nového spojení v Praze odpovídá Metrostav

až do jejich konečného předání investorovi. Technici

divize 5 z týmu Ing. Jiřího Tihana proto dnes finišují

s koordinací subdodavatelů, aby už 1. září s dvouletým

předstihem mohly tunely projet první vlaky.

„Naše divize dobetonovala jižní tunel už skoro před

rokem,“ vzpomíná stavbyvedoucí Leoš Černý. „Dnes

na Novém spojení z Metrostavu pracuje jen divize 9, která

dodělává tunelový vodovod, a my ještě budeme do každého bloku zavrtávat pevné geodetické body.“

Zprovoznění Nového spojení se oproti původním předpokladům podařilo výrazně zkrátit. Jeden rok se ušetřil

díky úsilí stavbařů, druhý proto, že dokončení venkovních

prací a terénních i sadových úprav proběhne až v době,

kdy už nové tratě budou v ověřovacím provozu.

„Pokládku kolejí v tunelech pro nás dělají dva subdodavatelé a každý jiným pracovním postupem,“ vysvětluje

Leoš Černý. „V „našem“ tunelu se koleje pokládají na boso

na betonové dno, v severním, který razila Subterra, je

firma ukládá na předem navezené štěrkové lože.“

Ptáme se

Ing. Richarda Barvínka

geotechnického experta Metrostavu

1

Metrostav podporuje také výzkum a vývoj

1

2

Pokládka kolejí dorazila k jižní portálové stěně rychlostí až 500 metrů za den (foto č. 1 a 2). Po nesvařené

trati vjel do jižní tunelové trouby vlakový jeřáb (foto č. 3),

který na sucho na betonové pražce před sebe položil první

kolejový pás. Po něm dnes vlaky přivážejí štěrk na podsyp

druhé koleje (foto 4 a 5). Až ji na hotové lože položí, přivezou po ní štěrk, zasypou první kolej, podbíječka ji zvedne,

vyrovná a upevní. Pak se první kolej svaří a podbíječka z ní

vyrovná a upevní tu druhou.

Divize 5 diriguje závěrečné práce v tunelech s přehledem. První vlaky jimi projedou podle harmonogramu.

Technický a technologický pokrok ve stavebnictví si

vyžádaly, aby se i Metrostav zapojil do výzkumu a vý­

voje. Díky nim může nabízet inovace projektů a optima­

lizovat technickou kvalitu, náklady i dobu výstavby.

Metrostav se ve výzkumu a vývoji zaměřuje zejména

na požadavky konkrétních projektů a na rozvoj vnitropodnikových nosných technologií. Z realizace mnoha staveb

totiž máme dostatek zkušeností, abychom ocenili přínosy

nových řešení a možnosti jejich realizace v praxi.

Řada výzkumů probíhá v reálných podmínkách na

našich stavbách. Aktuální otázkou je třeba požární odolnost tunelů. Pomocí experimentů na stavbě metra IV C2

jsme již v roce 2005 ověřili působení betonových ostění

vystavených požáru až do teploty 1350 °C. Dále řešíme

užití stříkaného drátkobetonu pro primární ostění tunelů.

Vyloučil by u něj klasickou výztuž a urychlil výstavbu.

U betonových konstrukcí se prosazuje samozhutnitelný beton. Jeho tekutý stav v době ukládání však vedl

k úvahám, že při jeho užití by bednění mohlo být výrazně

víc namáháno, než u klasického betonu. Měření tlaků

na sloupech stanice metra Letňany prokázalo, že při splnění určitých podmínek lze tlaky i tohoto betonu udržet

v mezích, při kterých jde použít standardní bednění.

Metrostav podporuje i vybrané výzkumné a vývojové

projekty, do nichž se jeho experti přímo zapojují. Nejvýznamnější je CIDEAS – Centrum integrovaného navrhování progresivních stavebních konstrukcí. Je orientované

na oblast nových materiálů, konstrukcí a technologií

s ohledem na jejich trvanlivost a spolehlivost v celém

životním cyklu. Výzkum respektuje i širší souvislosti

a vzájemné působení na životní prostředí z dlouhodobého pohledu udržitelného rozvoje. Umožňuje spolupráci

výzkumných týmů s předními odborníky ze tří největších

stavebních fakult v ČR ve spojení se specialisty z velkých

stavebních firem. Metrostav každoročně kupuje výsledky

práce Centra v hodnotě kolem 1,5 milionu korun. Aktivně

se podílí zejména na výzkumu uplatnění vysokohodnotného betonu při stavbě tunelů, vodonepropustného

a samozhutnitelného betonu ve spodní stavbě a vysokopevnostního betonu v konstrukcích mostů (foto č. 1).

Spolu s ČVUT v Praze Metrostav významně podpořil

výstavbu experimentálního podzemního pracoviště Josef

(foto č. 2), kde probíhá základní i aplikovaný výzkum. Ve

spolupráci pokračuje stavbou kanceláří a laboratoří.

Na některých projektech se naše společnost přímo

účastní a finančně je podporuje. Pro projekt na vývoj trvalých betonových konstrukcí nové generace se zvýšenou

odolností vůči agresivním vlivům průměrně ročně dává

440 tisíc korun. Výzkum se zaměřuje na užití nekovových

kompozitních materiálů se skleněnými či karbonovými

vlákny pro vyztužování betonových konstrukcí.

Metrostav se zapojil i do rozvoje lidských zdrojů

v technologii hydroizolací. Jako partner s firmou UNO

Praha pro něj využívá dotaci z EU na vzdělávání v oblasti

navrhování, realizace a kontroly svařovaných folií.

Výběr

z

přednášky

výrobně-technického

ředitele Metrostavu Ing. Ivana Hrdiny na

diskuzním fóru veletrhu IBF 2008 v Brně

2

River Park už prozrazuje svou budoucí podobu

3

4

5

Metrostav_12_13_08.indd 2

Podle nejnovějších analýz Trend Top je multifunkční

bratislavský areál River Park druhou největší roze­

stavěnou pozemní stavbou na Slovensku. Od základů,

které jako bílá vana leží pod úrovní dna nedalekého

Dunaje, jej společně staví Metrostav SK a divize 9 čes­

kého Metrostavu. Po několika měsících náročné práce

už stavba dostává svou konečnou podobu.

Celý komplex připomíná včelí úl. I když každý jeho

blok je jinak rozestavěný a má vlastní termín ukončení

stavby, tvoří jeden sehraný celek, který řídí vedoucí projektu Ing. Richard Műller, jeho zástupce Ing. Peter Trávníček a vedoucí týmů pracujících na jednotlivých blocích.

Na stavbě bloku C už je hotová celá nosná železobetonová monolitická konstrukce, provedena většina

střešních izolací i vyzdívek a probíhají práce na fasádě.

Kompletně tu byl dokončen i vzorový třípokojový byt.

Blok D je technicky náročně řešený objekt, vykonzolovaný nad Dunaj. Pro jeho stavbu bylo nutné vybudovat

speciální podpěrnou konstrukci, která umožnila vysunutí

železobetonových konstrukcí nad řeku (foto).

V bloku E, budoucím pětihvězdičkovém Kempinski

hotelu s 220 pokoji, už probíhá montáž sádrokartonových konstrukcí, v bytovém bloku F stavbaři vyzdívají

mezibytové příčky a osazují hliníková okna v jeho jižní

osmipodlažní části orientované k dunajské promenádě.

V jeho severní části však ještě probíhá stavba nosné konstrukce, která vyroste až do 14. NP. Poslední blok G tvoří

venkovní objekty a právě realizované inženýrské sítě.

Situace na stavbě se mění ze dne na den a River Park

roste jako z vody. Po dokončení na podzim 2009 nabídne 100 tisíc m² celkové nadzemní plochy a 40 tisíc m²

ve třech podzemních podlažích. Jeho hlavní dominanta

– Říční dům – se už začíná zvedat nad řeku a z nábřeží

ji mohou obdivovat i budoucí obyvatelé jejích luxusních

velkoplošných a mezonetových bytů. River Park nabídne

i komfortní kancelářské a obchodní prostory, širokou

nábřežní promenádu s kavárnami, restauracemi, bankou

a dalšími službami pro obyvatele i hosty Bratislavy.

Výstavba River Parku představuje dosud největší

zakázku Metrostavu SK. Spolu s divizí 9, jejíž jeden tým

zajišťuje výstavbu hotelu a druhý kompletní dodávku TZB,

na této stavbě skládá jakousi pomyslnou maturitu. Nikdo

už dnes nepochybuje o tom, že jí složí úspěšně.

Emília Paldiová, foto archív stavby

Bohaté zkušenosti Ing. Richarda Barvínka v oboru geo­

techniky jsou podloženy nejen studiem, ale zejména

dlouholetou praxí doma i v zahraničí. I když je v důcho­

du, pracuje už několik let jako externí expert Metrosta­

vu v úseku výrobně-technického ředitele centrály.

Co si pod pojmem geotechnika máme představit?

Každá stavba je součástí přírodního prostředí a je s ním

v interakci. Zatímco geologie se zabývá popisem horninového prostředí, geotechnika mu přiřazuje technické

parametry, aby bylo možné provádět výpočty při řešení

praktických úkolů. Zahrnuje mechaniku zemin, jež zkoumá

fyzikální a mechanické vlastností zemin, patří do ní mechanika skalních hornin, inženýrská geologie, hydrogeologie, geofyzika a jiné aplikované obory. Geotechnice se

zatím ve stavebnictví věnuje menší pozornost, než bych si

přál. A tak se i dnes stane, že se nový objekt nakloní, dojde

k sesuvu, nebo dokonce k závalu podzemního díla.

Od skončení vysoké školy v roce 1955 jste z podniku

Stavební geologie vyrážel často mimo Prahu. Kam

všude Vás osud a práce zavedly?

Po průzkumu a sledování výstavby vodního díla Nechranice jsem začátkem 60. let strávil asi tři roky na stavbě širokorozchodné trati v Košicích. Další tři jsem pracoval jako

poradce na ministerstvu stavebnictví na Kubě. Znalost

španělštiny a angličtiny jsem využil při expedici do Jordánska, kde jsme dělali průzkum pro výstavbu přehrady

a vyhnala nás odtamtud válka. V Alžíru jsem se v opravdu

nehostinné Sahaře podílel na stavbě Transsaharské silnice. Nakonec jsem pracoval v Belize a šest let v Peru.

Na válku v Jordánsku máte smutné vzpomínky. Jaké

byly podmínky a práce v Peru?

Na Peru vzpomínám moc rád. Prvně jsem pro společnost

Electroperu ověřoval možnosti rozšíření podzemní elektrárny na řece Urubamba přímo pod ruinami starobylého

města Inků Machu Picchu. Další tři roky jsem pracoval

jako geotechnický expert na projektech výstavby přehrad.

Následně jsem v Andách vedl československou expedici,

která zkoumala kvalitu přírodní hráze jezera Paron. Leží

v nadmořské výšce kolem 4200 metrů a obsahuje asi

70 milionů kubíků vody. Nachází se ve vysoce seismické

oblasti a protržení hráze by zde mohlo způsobit podobnou katastrofu, jaká byla v roce 1970 v sousedním údolí

pod horou Huascarán, kde zemřel i můj dobrý kamarád,

fotograf Vilém Hekl. V přípravné fázi jsme podél jezera

vyrazili asi 1200 m dlouhou štolu a ze vzdálenosti kolem

čtrnácti metrů pode dnem jsme do jezera provedli dva

asi půlmetrové vrty a osadili je šoupaty. Měla dálkově

ovládané hydromotory a s jejich pomocí se z jezera dalo

bezpečně odpouštět až sedm kubíků vody za vteřinu. Byla

to náročná práce, ale v mimořádně krásném prostředí.

K Metrostavu Vás přivedl prof. Zdenek Eisenstein, když

se razil tunel Březno. Jaká je vaše dnešní činnost?

U náročných zakázek se podílím na posuzování spolupůsobení staveb s geologickým prostředím. To v praxi

znamená, že společně s pracovníky předvýrobní přípravy

hledáme optimální řešení jak stavbu založit a jak nejlépe

využít místní zeminu coby konstrukční materiál. Při realizaci staveb působím jako odborný konzultant o jehož

vyjádření se Metrostav opírá při jednáních s projektantem

či investorem. Z konkrétních projektů mohu jmenovat

Skladový areál Loukov, tunel Lučice v Chorvatsku, tunely

Dobrovského, Centrum Černý Most, tunel Ejpovice, tunel

Praha Beroun a jiné. Vlastně si tu doplňuji teoretické

a praktické zkušenosti o ekonomický pohled, protože projekty vidím i z hlediska jejich provádění a hospodárnosti.

Mohl byste trávit léto na chalupě a místo toho tam

jezdíte jen na dovolenou. Co Vás táhne do práce?

Geotechnika a spolupracovníci. Asi to zní nadneseně, ale

připadám si mezi svými kolegy mladší, vážím si jich a cítím se v Metrostavu opravdu velmi dobře. Rád bych zde

ještě chvíli zůstal a vychoval si nástupce, protože i tady

si geotechnika zaslouží větší pozornost.

7/1/08 4:41:48 PM