strana 2
Koleje pro Nové spojení
Za tunely Nového spojení v Praze odpovídá Metrostav
až do jejich konečného předání investorovi. Technici
divize 5 z týmu Ing. Jiřího Tihana proto dnes finišují
s koordinací subdodavatelů, aby už 1. září s dvouletým
předstihem mohly tunely projet první vlaky.
„Naše divize dobetonovala jižní tunel už skoro před
rokem,“ vzpomíná stavbyvedoucí Leoš Černý. „Dnes
na Novém spojení z Metrostavu pracuje jen divize 9, která
dodělává tunelový vodovod, a my ještě budeme do každého bloku zavrtávat pevné geodetické body.“
Zprovoznění Nového spojení se oproti původním předpokladům podařilo výrazně zkrátit. Jeden rok se ušetřil
díky úsilí stavbařů, druhý proto, že dokončení venkovních
prací a terénních i sadových úprav proběhne až v době,
kdy už nové tratě budou v ověřovacím provozu.
„Pokládku kolejí v tunelech pro nás dělají dva subdodavatelé a každý jiným pracovním postupem,“ vysvětluje
Leoš Černý. „V „našem“ tunelu se koleje pokládají na boso
na betonové dno, v severním, který razila Subterra, je
firma ukládá na předem navezené štěrkové lože.“
Ptáme se
Ing. Richarda Barvínka
geotechnického experta Metrostavu
1
Metrostav podporuje také výzkum a vývoj
1
2
Pokládka kolejí dorazila k jižní portálové stěně rychlostí až 500 metrů za den (foto č. 1 a 2). Po nesvařené
trati vjel do jižní tunelové trouby vlakový jeřáb (foto č. 3),
který na sucho na betonové pražce před sebe položil první
kolejový pás. Po něm dnes vlaky přivážejí štěrk na podsyp
druhé koleje (foto 4 a 5). Až ji na hotové lože položí, přivezou po ní štěrk, zasypou první kolej, podbíječka ji zvedne,
vyrovná a upevní. Pak se první kolej svaří a podbíječka z ní
vyrovná a upevní tu druhou.
Divize 5 diriguje závěrečné práce v tunelech s přehledem. První vlaky jimi projedou podle harmonogramu.
Technický a technologický pokrok ve stavebnictví si
vyžádaly, aby se i Metrostav zapojil do výzkumu a vý
voje. Díky nim může nabízet inovace projektů a optima
lizovat technickou kvalitu, náklady i dobu výstavby.
Metrostav se ve výzkumu a vývoji zaměřuje zejména
na požadavky konkrétních projektů a na rozvoj vnitropodnikových nosných technologií. Z realizace mnoha staveb
totiž máme dostatek zkušeností, abychom ocenili přínosy
nových řešení a možnosti jejich realizace v praxi.
Řada výzkumů probíhá v reálných podmínkách na
našich stavbách. Aktuální otázkou je třeba požární odolnost tunelů. Pomocí experimentů na stavbě metra IV C2
jsme již v roce 2005 ověřili působení betonových ostění
vystavených požáru až do teploty 1350 °C. Dále řešíme
užití stříkaného drátkobetonu pro primární ostění tunelů.
Vyloučil by u něj klasickou výztuž a urychlil výstavbu.
U betonových konstrukcí se prosazuje samozhutnitelný beton. Jeho tekutý stav v době ukládání však vedl
k úvahám, že při jeho užití by bednění mohlo být výrazně
víc namáháno, než u klasického betonu. Měření tlaků
na sloupech stanice metra Letňany prokázalo, že při splnění určitých podmínek lze tlaky i tohoto betonu udržet
v mezích, při kterých jde použít standardní bednění.
Metrostav podporuje i vybrané výzkumné a vývojové
projekty, do nichž se jeho experti přímo zapojují. Nejvýznamnější je CIDEAS – Centrum integrovaného navrhování progresivních stavebních konstrukcí. Je orientované
na oblast nových materiálů, konstrukcí a technologií
s ohledem na jejich trvanlivost a spolehlivost v celém
životním cyklu. Výzkum respektuje i širší souvislosti
a vzájemné působení na životní prostředí z dlouhodobého pohledu udržitelného rozvoje. Umožňuje spolupráci
výzkumných týmů s předními odborníky ze tří největších
stavebních fakult v ČR ve spojení se specialisty z velkých
stavebních firem. Metrostav každoročně kupuje výsledky
práce Centra v hodnotě kolem 1,5 milionu korun. Aktivně
se podílí zejména na výzkumu uplatnění vysokohodnotného betonu při stavbě tunelů, vodonepropustného
a samozhutnitelného betonu ve spodní stavbě a vysokopevnostního betonu v konstrukcích mostů (foto č. 1).
Spolu s ČVUT v Praze Metrostav významně podpořil
výstavbu experimentálního podzemního pracoviště Josef
(foto č. 2), kde probíhá základní i aplikovaný výzkum. Ve
spolupráci pokračuje stavbou kanceláří a laboratoří.
Na některých projektech se naše společnost přímo
účastní a finančně je podporuje. Pro projekt na vývoj trvalých betonových konstrukcí nové generace se zvýšenou
odolností vůči agresivním vlivům průměrně ročně dává
440 tisíc korun. Výzkum se zaměřuje na užití nekovových
kompozitních materiálů se skleněnými či karbonovými
vlákny pro vyztužování betonových konstrukcí.
Metrostav se zapojil i do rozvoje lidských zdrojů
v technologii hydroizolací. Jako partner s firmou UNO
Praha pro něj využívá dotaci z EU na vzdělávání v oblasti
navrhování, realizace a kontroly svařovaných folií.
Výběr
z
přednášky
výrobně-technického
ředitele Metrostavu Ing. Ivana Hrdiny na
diskuzním fóru veletrhu IBF 2008 v Brně
2
River Park už prozrazuje svou budoucí podobu
3
4
5
Metrostav_12_13_08.indd 2
Podle nejnovějších analýz Trend Top je multifunkční
bratislavský areál River Park druhou největší roze
stavěnou pozemní stavbou na Slovensku. Od základů,
které jako bílá vana leží pod úrovní dna nedalekého
Dunaje, jej společně staví Metrostav SK a divize 9 čes
kého Metrostavu. Po několika měsících náročné práce
už stavba dostává svou konečnou podobu.
Celý komplex připomíná včelí úl. I když každý jeho
blok je jinak rozestavěný a má vlastní termín ukončení
stavby, tvoří jeden sehraný celek, který řídí vedoucí projektu Ing. Richard Műller, jeho zástupce Ing. Peter Trávníček a vedoucí týmů pracujících na jednotlivých blocích.
Na stavbě bloku C už je hotová celá nosná železobetonová monolitická konstrukce, provedena většina
střešních izolací i vyzdívek a probíhají práce na fasádě.
Kompletně tu byl dokončen i vzorový třípokojový byt.
Blok D je technicky náročně řešený objekt, vykonzolovaný nad Dunaj. Pro jeho stavbu bylo nutné vybudovat
speciální podpěrnou konstrukci, která umožnila vysunutí
železobetonových konstrukcí nad řeku (foto).
V bloku E, budoucím pětihvězdičkovém Kempinski
hotelu s 220 pokoji, už probíhá montáž sádrokartonových konstrukcí, v bytovém bloku F stavbaři vyzdívají
mezibytové příčky a osazují hliníková okna v jeho jižní
osmipodlažní části orientované k dunajské promenádě.
V jeho severní části však ještě probíhá stavba nosné konstrukce, která vyroste až do 14. NP. Poslední blok G tvoří
venkovní objekty a právě realizované inženýrské sítě.
Situace na stavbě se mění ze dne na den a River Park
roste jako z vody. Po dokončení na podzim 2009 nabídne 100 tisíc m² celkové nadzemní plochy a 40 tisíc m²
ve třech podzemních podlažích. Jeho hlavní dominanta
– Říční dům – se už začíná zvedat nad řeku a z nábřeží
ji mohou obdivovat i budoucí obyvatelé jejích luxusních
velkoplošných a mezonetových bytů. River Park nabídne
i komfortní kancelářské a obchodní prostory, širokou
nábřežní promenádu s kavárnami, restauracemi, bankou
a dalšími službami pro obyvatele i hosty Bratislavy.
Výstavba River Parku představuje dosud největší
zakázku Metrostavu SK. Spolu s divizí 9, jejíž jeden tým
zajišťuje výstavbu hotelu a druhý kompletní dodávku TZB,
na této stavbě skládá jakousi pomyslnou maturitu. Nikdo
už dnes nepochybuje o tom, že jí složí úspěšně.
Emília Paldiová, foto archív stavby
Bohaté zkušenosti Ing. Richarda Barvínka v oboru geo
techniky jsou podloženy nejen studiem, ale zejména
dlouholetou praxí doma i v zahraničí. I když je v důcho
du, pracuje už několik let jako externí expert Metrosta
vu v úseku výrobně-technického ředitele centrály.
Co si pod pojmem geotechnika máme představit?
Každá stavba je součástí přírodního prostředí a je s ním
v interakci. Zatímco geologie se zabývá popisem horninového prostředí, geotechnika mu přiřazuje technické
parametry, aby bylo možné provádět výpočty při řešení
praktických úkolů. Zahrnuje mechaniku zemin, jež zkoumá
fyzikální a mechanické vlastností zemin, patří do ní mechanika skalních hornin, inženýrská geologie, hydrogeologie, geofyzika a jiné aplikované obory. Geotechnice se
zatím ve stavebnictví věnuje menší pozornost, než bych si
přál. A tak se i dnes stane, že se nový objekt nakloní, dojde
k sesuvu, nebo dokonce k závalu podzemního díla.
Od skončení vysoké školy v roce 1955 jste z podniku
Stavební geologie vyrážel často mimo Prahu. Kam
všude Vás osud a práce zavedly?
Po průzkumu a sledování výstavby vodního díla Nechranice jsem začátkem 60. let strávil asi tři roky na stavbě širokorozchodné trati v Košicích. Další tři jsem pracoval jako
poradce na ministerstvu stavebnictví na Kubě. Znalost
španělštiny a angličtiny jsem využil při expedici do Jordánska, kde jsme dělali průzkum pro výstavbu přehrady
a vyhnala nás odtamtud válka. V Alžíru jsem se v opravdu
nehostinné Sahaře podílel na stavbě Transsaharské silnice. Nakonec jsem pracoval v Belize a šest let v Peru.
Na válku v Jordánsku máte smutné vzpomínky. Jaké
byly podmínky a práce v Peru?
Na Peru vzpomínám moc rád. Prvně jsem pro společnost
Electroperu ověřoval možnosti rozšíření podzemní elektrárny na řece Urubamba přímo pod ruinami starobylého
města Inků Machu Picchu. Další tři roky jsem pracoval
jako geotechnický expert na projektech výstavby přehrad.
Následně jsem v Andách vedl československou expedici,
která zkoumala kvalitu přírodní hráze jezera Paron. Leží
v nadmořské výšce kolem 4200 metrů a obsahuje asi
70 milionů kubíků vody. Nachází se ve vysoce seismické
oblasti a protržení hráze by zde mohlo způsobit podobnou katastrofu, jaká byla v roce 1970 v sousedním údolí
pod horou Huascarán, kde zemřel i můj dobrý kamarád,
fotograf Vilém Hekl. V přípravné fázi jsme podél jezera
vyrazili asi 1200 m dlouhou štolu a ze vzdálenosti kolem
čtrnácti metrů pode dnem jsme do jezera provedli dva
asi půlmetrové vrty a osadili je šoupaty. Měla dálkově
ovládané hydromotory a s jejich pomocí se z jezera dalo
bezpečně odpouštět až sedm kubíků vody za vteřinu. Byla
to náročná práce, ale v mimořádně krásném prostředí.
K Metrostavu Vás přivedl prof. Zdenek Eisenstein, když
se razil tunel Březno. Jaká je vaše dnešní činnost?
U náročných zakázek se podílím na posuzování spolupůsobení staveb s geologickým prostředím. To v praxi
znamená, že společně s pracovníky předvýrobní přípravy
hledáme optimální řešení jak stavbu založit a jak nejlépe
využít místní zeminu coby konstrukční materiál. Při realizaci staveb působím jako odborný konzultant o jehož
vyjádření se Metrostav opírá při jednáních s projektantem
či investorem. Z konkrétních projektů mohu jmenovat
Skladový areál Loukov, tunel Lučice v Chorvatsku, tunely
Dobrovského, Centrum Černý Most, tunel Ejpovice, tunel
Praha Beroun a jiné. Vlastně si tu doplňuji teoretické
a praktické zkušenosti o ekonomický pohled, protože projekty vidím i z hlediska jejich provádění a hospodárnosti.
Mohl byste trávit léto na chalupě a místo toho tam
jezdíte jen na dovolenou. Co Vás táhne do práce?
Geotechnika a spolupracovníci. Asi to zní nadneseně, ale
připadám si mezi svými kolegy mladší, vážím si jich a cítím se v Metrostavu opravdu velmi dobře. Rád bych zde
ještě chvíli zůstal a vychoval si nástupce, protože i tady
si geotechnika zaslouží větší pozornost.
7/1/08 4:41:48 PM