Metrostav 12-13/2008

• Strana 1

  Známá architektka Eva Jiřičná často připomíná, že

  kvalitu projektu pozná i podle toho, kolik přátel jí zbu-

  de po jeho skončení. Pokud méně než na začátku, byl

  špatný. Z tohoto úhlu pohledu byla výstavba Univerzit-

  ního centra ve Zlíně velmi úspěšná. Nejen, že obohati-

  la město o novou architektonickou dominantu, ale dala

  vzniknou řadě nových přátelských vztahů. Potvrdily se

  i při slavnostním otevření nové budovy 17. června, kdy

  oblá stavba plná světla, skla a čistě bílých povrchů

  byla plná dobré nálady a významných hostů.

  Příchozí překvapila zejména rozsáhlost a prosvětle-

  nost atria (titulní foto), jehož akustiku vyzkoušela jako

  první cimbálová muzika Hradišťan. Její tóny přivítaly i tým

  Martina Churaně z divize 3. Jeho technici však po vstupu

  do budovy překvapení nebyli. Znají ji totiž do posledního

  detailu, protože její výstavbu řídili a koordinovali. Doda-

  vatelské sdružení, které Metrostav vedl, stavbu dokončilo

  za rok a půl. Všichni, kdo se na ní podíleli, se shodují, že

  byla neobvyklá a velmi náročná. „Je to naše nejvýznam-

  nější stavba v regionech. Celému realizačnímu týmu patří

  velké uznání za dosažení vysoké kvality provedených pra-

  cí, za řešení jednotlivých technických detailů i za přístup

  k výstavbě v průběhu celé její realizace,“ ocenil úsilí svých

  lidí ředitel divize 3 Jiří Procházka (foto č. 2 vpravo)

  Mezi přítomnými oficiálními hosty vzbuzoval největší

  pozornost Tomáš Baťa, který přesně za tři měsíce oslaví

  neuvěřitelné devadesáté čtvrté narozeniny. I proto ho

  rozesmál, ale také dojal doplněk junior, jenž za svým

  jménem našel v zasedacím pořádku. Od roku 1932, kdy

  tragicky zemřel jeho stejnojmenný otec, se s ním totiž

  setkává dost zřídka. „Je to čest a radost být s Vámi při

  otevření této nové překrásné budovy,“ poděkoval tento

  stále vitální předseda správní rady Univerzity Tomáše Bati

  ve Zlíně za pozvání do svého rodného města.

  Prof. Ing. arch. Eva Jiřičná je sice o generaci mladší

  než Tomáš Baťa, i ona však má na Zlín mnoho vzpomínek.

  Od těch dětských, protože i ona se tu narodila a její otec

  zde pracoval jako architekt pro Tomáše Baťu, až po ty

  poslední ze stavby Univerzitního centra. „Žádná budova

  nevznikne bez spolupráce mnoha lidí a proto jim chci

  dnes poděkovat za to, že to se mnou vydrželi,“ usmívala

  se na podiu. „Měli to se mnou těžké, pořád jsem něco

  předělávala. Kolikrát jsem s panem stavitelem Chura-

  něm stála na lešení a říkala mu, že něco tak strašného

  jsem ještě v životě neviděla. Musím se mu teď omluvit,

  Metrostav to postavil dobře a i v jeho řadách mám nové

  přátele,“ uzavřela své poděkování Eva Jiřičná (na foto č. 1

  mezi Tomášem Baťou a prof. Hozou).

  Významným řečníkem při otevření byl i rektor zlínské

  Univerzity prof. Ing. Ignác Hoza, CSc., jehož předchůdce

  stavbu inicioval. „Věřím, že za dva roky se tu setkáme

  znovu při otevření druhé části nového areálu, budovy

  Kongresového centra, které naši knihovnu uzavře do ar-

  chitektonického celku,“ zmínil prof. Hoza. Mezi hosty byli

  i další zlínští rodáci a významní představitelé, jako ministr

  pro místní rozvoj ČR Jiří Čunek, hejtman Zlínského kraje

  Libor Lukáš a primátorka Zlína PhDr. Irena Ondrová.

  Všichni přítomní si novou budovu prohlédli a ocenili

  její do detailu propracovaný vzhled, který v jednoduchosti

  tvarů a čistotě linií prokázal nejen tvůrčí schopnosti autor-

  ky, ale i organizační dovednost Metrostavu a řemeslnou

  zručnost těch, kdo se na stavbě podíleli.

  Nová budova oválného tvaru má pět nadzemních

  a dvě podzemní podlaží. Zasklené atrium ji nad příze-

  mím rozděluje do dvou zaoblených segmentů, spojených

  ve špicích prosklenými komunikačními věžemi. Objekt

  má obestavěný prostor 48 000 m³ a jeho čistá užitková

  plocha dosahuje téměř 10 000 m².

  V jižní části je za velkou protipožární stěnou ze skle-

  něných tvarovek Univerzitní knihovna. Bude poskytovat

  služby na bázi nejmodernějších informačních a komuni-

  kačních technologií pro 558 studijních pracovišť. Všechna

  umožňují připojení na internet a 216 z nich je vybaveno

  počítači. Knihovna je navržena pro 13 000 registrovaných

  uživatelů a bude v ní umístěno na 210 000 svazků.

  V severní části jsou z otevřených galerií přístupné

  prostory sídla rektorátu. Součástí budovy je i restaurace

  a přednáškový sál pro 160 osob a podzemní garáže se

  150 parkovacími místy. Vše bezbariérově přístupné, vy-

  bavené nejmodernějšími technologiemi a s odpovídajícím

  zázemím. Navíc s architektonickým výrazem a řemeslnou

  propracovaností, které nezůstaly dlužné zlínské tradici.

  Ptáme se: Ing. Richarda Barvínka,

  technického experta Metrostavu str. 2

  Chytré propojení evropských vodních

  cest letní příloha str. 3

  Novostavby divize 9 v Karlových

  Varech str. 5

  Cena Pavla Kouteckého za nejlepší

  dokument str. 6

  Letní sportovní hry

  Metrostavu nejsou rekreace

  více ve fotoreportáži na str. 6

  3. července 2008 / 12-13 / XX

  METROSTAV A.S. ČLEN DDM GROUP

  KRÁTCE / AKTUÁLNĚ

  Přátelské setkání ve Zlíně

  Umístění mezi nejvýznamnějšími

  Sdružení CZECH TOP 100 zveřejnilo výsledky letošního

  žebříčku „100 nejvýznamnějších firem ČR“, který

  sestavuje podle tržeb za uplynulé období. Metrostav se

  v něm umístil na 25. místě, ve stavebnictví byl druhý

  za společností Skanska CZ, na třetí místo se posunula

  společnost Stavby silnic a železnic.

  Setkání stavebních odborníků

  Na 80. žofínském fóru 24. června vystoupil i obchodní

  ředitel Metrostavu Ing. Pavel Pilát. Ve svém vystoupení

  upozornil, že negativní pohled na stavebnictví, jenž se

  ve společnosti objevuje, není oprávněný. Třeba rentabilita

  našeho oboru patří k nejnižším. Také mediální obraz

  staveb se při jejich realizaci často převrací. Z počátečních

  obav je po dokončení díla často podiv, proč se stavba

  o tolik zdržela. Největší zájem posluchačů vzbudila část

  vystoupení, ve které se Ing. Pilát věnoval stavbě vodního

  koridoru Dunaj – Odra – Labe, o níž se víc dočtete na str. 3.

  Zlínská Stavebnice

  Do doprovodného programu

  Mezinárodního filmového

  festivalu pro děti a mládež

  ve Zlíně se i letos zařadila

  soutěž Stavebnice, kterou

  vymyslel a podporuje

  Metrostav, tradiční partner

  zlínské filmové přehlídky. Pět týmů ze základních škol v ní

  tentokrát soutěžilo, kdo postaví nejzajímavější stavbu

  z kostek stavebnice Lego. Všechna díla se povedla. Porota

  v čele se známým režisérem Václavem Vorlíčkem za vítěze

  nakonec vybrala žáky ze ZŠ Kroměříž, kteří originálně

  ztvárnili představu o Novém televizním centru na moři.

  Sedmý islandský den

  Druhou sobotu v červnu prožil technický náměstek divize 5

  Ing. Boris Šebesta na už 7. Islandském dnu, který také

  letos za podpory Metrostavu uspořádal Klub islandských

  fanatiků. Jeho přednáška o stavbě tunelů na Islandu

  velmi zaujala a Ing. Šebesta po jejím skončení dostal

  řadu dotazů. V odpovědích na ně třeba uvedl, že nejlepší

  výkon našich razičů dosáhl 20 m za den a 330 m za měsíc,

  že zemětřesení tunely neohrozilo a že svatby mezi našimi

  pracovníky a místními obyvateli nejsou vyloučeny.

  Poklep základního

  kamene na stavbě D1

  Střední Morava už řadu let netrpělivě čeká na připoje-

  ní k evropské dálniční síti. Stavba 0135 úseku dálnice

  D1 z Kroměříže východ do Říkovic tento cíl přiblíží.

  Ve čtvrtek 12. června to při slavnostním zahájení stav-

  by potvrdil i hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš.

  Poklepem na základní kámen stavbu oficiálně zahájil

  spolu s generálním ředitelem Ředitelství silnic a dálnic

  ČR Ing. Alfredem Brunclíkem, Ing. Přemyslem Michál-

  kem, poradcem ředitele Státního fondu dopravní infra-

  struktury, se starostou Kroměříže Mgr. Milošem Malým

  a zástupci čtyř společností, které tento dálniční úsek

  ve sdružení realizují. Kladívka se tak chopil také zástupce

  ředitele divize 4 Metrostavu Ing. Jiří Kolář (na foto vzadu

  čtvrtý zprava). Naše společnost je totiž spolu s firmami

  M – SILNICE a ALPINE stavební společnost CZ členem

  dodavatelského sdružení, jehož lídrem je Skanska DS.

  pokračování na str. 5

  Čistá voda pro život

  Ve čtvrtek 12. června proběhlo poblíž pramene řeky

  Radbuzy slavnostní zakončení jednoho z největších in-

  frastrukturních projektů v historii Plzeňského kraje.

  Odkanalizování a čištění odpadních vod, známé jako

  projekt Čistá Radbuza, významně podpořila Evropská

  unie a realizovalo sdružení zhotovitelů v čele s týmem

  Ing. Radka Böhma z divize 1 Metrostavu.

  Slavnostní ukončení stavby proběhlo v centru Bělé

  nad Radbuzou, kde její starosta Ing. Libor Picka přivítal

  mezi dalšími hosty i zástupce Ministerstva životního pro-

  středí Mgr. Michala Šmída, jenž všem účastníkům přede-

  vším poděkoval za jejich bezproblémovou spolupráci.

  Devět starostů dotčených měst a obcí poté symbo-

  licky pokřtilo pamětní desku na městském úřadě čistou

  vodou z pramene řeky Radbuzy, přestřihlo pásku symbo-

  lizující dokončení projektu a usedlo do raftu (foto), který

  je provezl po daleko čistší řece, než jaká tu tekla dřív. Není

  divu, ve městech Bělá nad Radbuzou, Dobřany, Holýšov,

  Horšovský Týn, Poběžovice, Stod a v obcích Chotěšov,

  Líně a Zbůch bylo totiž díky projektu za necelé dva roky

  rekonstruováno osm čistíren odpadních vod a položeno

  42 807 m nové gravitační kanalizace a 7457 m výtlačných

  řadů, zrekonstruováno 13 360 m stávajících kanalizačních

  řadů a vybudováno 25 čerpacích stanic s přenosem dat

  na dispečink. Řeka Radbuza a obyvatelé z jejího okolí se

  tak i díky práci naší divize 1 dočkali nejen čistší vody, ale

  i lepšího životního prostředí.

  Martin Meyer, foto Kristýna Bublová

  1 2

  Infocentrum o Blance

  Pražský radní pro dopravu Radovan Šteiner (foto) ote-

  vřel 25. června na Letenské pláni informační centrum

  o stavbě části Městského okruhu, známé jako tunely

  Blanka. Provoz centra zajišťuje Metrostav, který pro

  investora – hlavní město Prahu, stavbu provádí.

  Centrum je otevřené každou středu od 14 do 18 hodin.

  Na otázky tu budou odpovídat zástupci investora, projek-

  tanta i Metrostavu. Kromě panelů zobrazujících postup

  prací, je velká část expozice zaměřena na zobrazení změn,

  které Městský okruh přinese v oblasti Prahy 6, 7 a 8. Ná-

  vštěvníci zde zhlédnou i vizualizace, které představí, jak

  bude celý okruh vypadat za pět let, až bude v provozu.

  Martina Vampulová, foto Josef Husák

  Metrostav_12_13_08.indd 1 7/1/08 4:41:45 PM

• Strana 2

  River Park už prozrazuje svou budoucí podobu

  Podle nejnovějších analýz Trend Top je multifunkční

  bratislavský areál River Park druhou největší roze-

  stavěnou pozemní stavbou na Slovensku. Od základů,

  které jako bílá vana leží pod úrovní dna nedalekého

  Dunaje, jej společně staví Metrostav SK a divize 9 čes-

  kého Metrostavu. Po několika měsících náročné práce

  už stavba dostává svou konečnou podobu.

  Celý komplex připomíná včelí úl. I když každý jeho

  blok je jinak rozestavěný a má vlastní termín ukončení

  stavby, tvoří jeden sehraný celek, který řídí vedoucí pro-

  jektu Ing. Richard Műller, jeho zástupce Ing. Peter Trávní-

  ček a vedoucí týmů pracujících na jednotlivých blocích.

  Na stavbě bloku C už je hotová celá nosná žele-

  zobetonová monolitická konstrukce, provedena většina

  střešních izolací i vyzdívek a probíhají práce na fasádě.

  Kompletně tu byl dokončen i vzorový třípokojový byt.

  Blok D je technicky náročně řešený objekt, vykonzo-

  lovaný nad Dunaj. Pro jeho stavbu bylo nutné vybudovat

  speciální podpěrnou konstrukci, která umožnila vysunutí

  železobetonových konstrukcí nad řeku (foto).

  V bloku E, budoucím pětihvězdičkovém Kempinski

  hotelu s 220 pokoji, už probíhá montáž sádrokartono-

  vých konstrukcí, v bytovém bloku F stavbaři vyzdívají

  mezibytové příčky a osazují hliníková okna v jeho jižní

  osmipodlažní části orientované k dunajské promenádě.

  V jeho severní části však ještě probíhá stavba nosné kon-

  strukce, která vyroste až do 14. NP. Poslední blok G tvoří

  venkovní objekty a právě realizované inženýrské sítě.

  Situace na stavbě se mění ze dne na den a River Park

  roste jako z vody. Po dokončení na podzim 2009 nabíd-

  ne 100 tisíc m² celkové nadzemní plochy a 40 tisíc m²

  ve třech podzemních podlažích. Jeho hlavní dominanta

  – Říční dům – se už začíná zvedat nad řeku a z nábřeží

  ji mohou obdivovat i budoucí obyvatelé jejích luxusních

  velkoplošných a mezonetových bytů. River Park nabídne

  i komfortní kancelářské a obchodní prostory, širokou

  nábřežní promenádu s kavárnami, restauracemi, bankou

  a dalšími službami pro obyvatele i hosty Bratislavy.

  Výstavba River Parku představuje dosud největší

  zakázku Metrostavu SK. Spolu s divizí 9, jejíž jeden tým

  zajišťuje výstavbu hotelu a druhý kompletní dodávku TZB,

  na této stavbě skládá jakousi pomyslnou maturitu. Nikdo

  už dnes nepochybuje o tom, že jí složí úspěšně.

  Emília Paldiová, foto archív stavby

  Koleje pro Nové spojení

  Za tunely Nového spojení v Praze odpovídá Metrostav

  až do jejich konečného předání investorovi. Technici

  divize 5 z týmu Ing. Jiřího Tihana proto dnes finišují

  s koordinací subdodavatelů, aby už 1. září s dvouletým

  předstihem mohly tunely projet první vlaky.

  „Naše divize dobetonovala jižní tunel už skoro před

  rokem,“ vzpomíná stavbyvedoucí Leoš Černý. „Dnes

  na Novém spojení z Metrostavu pracuje jen divize 9, která

  dodělává tunelový vodovod, a my ještě budeme do každé-

  ho bloku zavrtávat pevné geodetické body.“

  Zprovoznění Nového spojení se oproti původním před-

  pokladům podařilo výrazně zkrátit. Jeden rok se ušetřil

  díky úsilí stavbařů, druhý proto, že dokončení venkovních

  prací a terénních i sadových úprav proběhne až v době,

  kdy už nové tratě budou v ověřovacím provozu.

  „Pokládku kolejí v tunelech pro nás dělají dva subdo-

  davatelé a každý jiným pracovním postupem,“ vysvětluje

  Leoš Černý. „V „našem“ tunelu se koleje pokládají na boso

  na betonové dno, v severním, který razila Subterra, je

  firma ukládá na předem navezené štěrkové lože.“

  Pokládka kolejí dorazila k jižní portálové stěně rych-

  lostí až 500 metrů za den (foto č. 1 a 2). Po nesvařené

  trati vjel do jižní tunelové trouby vlakový jeřáb (foto č. 3),

  který na sucho na betonové pražce před sebe položil první

  kolejový pás. Po něm dnes vlaky přivážejí štěrk na podsyp

  druhé koleje (foto 4 a 5). Až ji na hotové lože položí, přive-

  zou po ní štěrk, zasypou první kolej, podbíječka ji zvedne,

  vyrovná a upevní. Pak se první kolej svaří a podbíječka z ní

  vyrovná a upevní tu druhou.

  Divize 5 diriguje závěrečné práce v tunelech s přehle-

  dem. První vlaky jimi projedou podle harmonogramu.

  Ing. Richarda Barvínka

  geotechnického experta Metrostavu

  Bohaté zkušenosti Ing. Richarda Barvínka v oboru geo-

  techniky jsou podloženy nejen studiem, ale zejména

  dlouholetou praxí doma i v zahraničí. I když je v důcho-

  du, pracuje už několik let jako externí expert Metrosta-

  vu v úseku výrobně-technického ředitele centrály.

  Co si pod pojmem geotechnika máme představit?

  Každá stavba je součástí přírodního prostředí a je s ním

  v interakci. Zatímco geologie se zabývá popisem horni-

  nového prostředí, geotechnika mu přiřazuje technické

  parametry, aby bylo možné provádět výpočty při řešení

  praktických úkolů. Zahrnuje mechaniku zemin, jež zkoumá

  fyzikální a mechanické vlastností zemin, patří do ní me-

  chanika skalních hornin, inženýrská geologie, hydrogeo-

  logie, geofyzika a jiné aplikované obory. Geotechnice se

  zatím ve stavebnictví věnuje menší pozornost, než bych si

  přál. A tak se i dnes stane, že se nový objekt nakloní, dojde

  k sesuvu, nebo dokonce k závalu podzemního díla.

  Od skončení vysoké školy v roce 1955 jste z podniku

  Stavební geologie vyrážel často mimo Prahu. Kam

  všude Vás osud a práce zavedly?

  Po průzkumu a sledování výstavby vodního díla Nechrani-

  ce jsem začátkem 60. let strávil asi tři roky na stavbě širo-

  korozchodné trati v Košicích. Další tři jsem pracoval jako

  poradce na ministerstvu stavebnictví na Kubě. Znalost

  španělštiny a angličtiny jsem využil při expedici do Jor-

  dánska, kde jsme dělali průzkum pro výstavbu přehrady

  a vyhnala nás odtamtud válka. V Alžíru jsem se v opravdu

  nehostinné Sahaře podílel na stavbě Transsaharské silni-

  ce. Nakonec jsem pracoval v Belize a šest let v Peru.

  Na válku v Jordánsku máte smutné vzpomínky. Jaké

  byly podmínky a práce v Peru?

  Na Peru vzpomínám moc rád. Prvně jsem pro společnost

  Electroperu ověřoval možnosti rozšíření podzemní elekt-

  rárny na řece Urubamba přímo pod ruinami starobylého

  města Inků Machu Picchu. Další tři roky jsem pracoval

  jako geotechnický expert na projektech výstavby přehrad.

  Následně jsem v Andách vedl československou expedici,

  která zkoumala kvalitu přírodní hráze jezera Paron. Leží

  v nadmořské výšce kolem 4200 metrů a obsahuje asi

  70 milionů kubíků vody. Nachází se ve vysoce seismické

  oblasti a protržení hráze by zde mohlo způsobit podob-

  nou katastrofu, jaká byla v roce 1970 v sousedním údolí

  pod horou Huascarán, kde zemřel i můj dobrý kamarád,

  fotograf Vilém Hekl. V přípravné fázi jsme podél jezera

  vyrazili asi 1200 m dlouhou štolu a ze vzdálenosti kolem

  čtrnácti metrů pode dnem jsme do jezera provedli dva

  asi půlmetrové vrty a osadili je šoupaty. Měla dálkově

  ovládané hydromotory a s jejich pomocí se z jezera dalo

  bezpečně odpouštět až sedm kubíků vody za vteřinu. Byla

  to náročná práce, ale v mimořádně krásném prostředí.

  K Metrostavu Vás přivedl prof. Zdenek Eisenstein, když

  se razil tunel Březno. Jaká je vaše dnešní činnost?

  U náročných zakázek se podílím na posuzování spolu-

  působení staveb s geologickým prostředím. To v praxi

  znamená, že společně s pracovníky předvýrobní přípravy

  hledáme optimální řešení jak stavbu založit a jak nejlépe

  využít místní zeminu coby konstrukční materiál. Při re-

  alizaci staveb působím jako odborný konzultant o jehož

  vyjádření se Metrostav opírá při jednáních s projektantem

  či investorem. Z konkrétních projektů mohu jmenovat

  Skladový areál Loukov, tunel Lučice v Chorvatsku, tunely

  Dobrovského, Centrum Černý Most, tunel Ejpovice, tunel

  Praha Beroun a jiné. Vlastně si tu doplňuji teoretické

  a praktické zkušenosti o ekonomický pohled, protože pro-

  jekty vidím i z hlediska jejich provádění a hospodárnosti.

  Mohl byste trávit léto na chalupě a místo toho tam

  jezdíte jen na dovolenou. Co Vás táhne do práce?

  Geotechnika a spolupracovníci. Asi to zní nadneseně, ale

  připadám si mezi svými kolegy mladší, vážím si jich a cí-

  tím se v Metrostavu opravdu velmi dobře. Rád bych zde

  ještě chvíli zůstal a vychoval si nástupce, protože i tady

  si geotechnika zaslouží větší pozornost.

  strana 2

  PTÁME SE

  1

  Metrostav podporuje také výzkum a vývoj

  Technický a technologický pokrok ve stavebnictví si

  vyžádaly, aby se i Metrostav zapojil do výzkumu a vý-

  voje. Díky nim může nabízet inovace projektů a optima-

  lizovat technickou kvalitu, náklady i dobu výstavby.

  Metrostav se ve výzkumu a vývoji zaměřuje zejména

  na požadavky konkrétních projektů a na rozvoj vnitropod-

  nikových nosných technologií. Z realizace mnoha staveb

  totiž máme dostatek zkušeností, abychom ocenili přínosy

  nových řešení a možnosti jejich realizace v praxi.

  Řada výzkumů probíhá v reálných podmínkách na

  našich stavbách. Aktuální otázkou je třeba požární odol-

  nost tunelů. Pomocí experimentů na stavbě metra IV C2

  jsme již v roce 2005 ověřili působení betonových ostění

  vystavených požáru až do teploty 1350 °C. Dále řešíme

  užití stříkaného drátkobetonu pro primární ostění tunelů.

  Vyloučil by u něj klasickou výztuž a urychlil výstavbu.

  U betonových konstrukcí se prosazuje samozhutni-

  telný beton. Jeho tekutý stav v době ukládání však vedl

  k úvahám, že při jeho užití by bednění mohlo být výrazně

  víc namáháno, než u klasického betonu. Měření tlaků

  na sloupech stanice metra Letňany prokázalo, že při spl-

  nění určitých podmínek lze tlaky i tohoto betonu udržet

  v mezích, při kterých jde použít standardní bednění.

  Metrostav podporuje i vybrané výzkumné a vývojové

  projekty, do nichž se jeho experti přímo zapojují. Nejvý-

  znamnější je CIDEAS – Centrum integrovaného navrho-

  vání progresivních stavebních konstrukcí. Je orientované

  na oblast nových materiálů, konstrukcí a technologií

  s ohledem na jejich trvanlivost a spolehlivost v celém

  životním cyklu. Výzkum respektuje i širší souvislosti

  a vzájemné působení na životní prostředí z dlouhodobé-

  ho pohledu udržitelného rozvoje. Umožňuje spolupráci

  výzkumných týmů s předními odborníky ze tří největších

  stavebních fakult v ČR ve spojení se specialisty z velkých

  stavebních firem. Metrostav každoročně kupuje výsledky

  práce Centra v hodnotě kolem 1,5 milionu korun. Aktivně

  se podílí zejména na výzkumu uplatnění vysokohod-

  notného betonu při stavbě tunelů, vodonepropustného

  a samozhutnitelného betonu ve spodní stavbě a vysoko-

  pevnostního betonu v konstrukcích mostů (foto č. 1).

  Spolu s ČVUT v Praze Metrostav významně podpořil

  výstavbu experimentálního podzemního pracoviště Josef

  (foto č. 2), kde probíhá základní i aplikovaný výzkum. Ve

  spolupráci pokračuje stavbou kanceláří a laboratoří.

  Na některých projektech se naše společnost přímo

  účastní a finančně je podporuje. Pro projekt na vývoj tr-

  valých betonových konstrukcí nové generace se zvýšenou

  odolností vůči agresivním vlivům průměrně ročně dává

  440 tisíc korun. Výzkum se zaměřuje na užití nekovových

  kompozitních materiálů se skleněnými či karbonovými

  vlákny pro vyztužování betonových konstrukcí.

  Metrostav se zapojil i do rozvoje lidských zdrojů

  v technologii hydroizolací. Jako partner s firmou UNO

  Praha pro něj využívá dotaci z EU na vzdělávání v oblasti

  navrhování, realizace a kontroly svařovaných folií.

  Výběr z přednášky výrobně-technického

  ř e d i t e l e M e t r o s t a v u I n g . I v a n a H r d i n y n a

  diskuzním fóru veletrhu IBF 2008 v Brně

  2

  1

  2

  3

  4

  5

  Metrostav_12_13_08.indd 2 7/1/08 4:41:48 PM

• Strana 3

  Česká republika se rozkládá na rozvodí tří moří a na je-

  jím území leží i nejnižší bod hranice mezi povodím Du-

  naje a Odry – Moravská brána. Už od poloviny 17. sto-

  letí obchodníci i politici přemýšlejí, jak tuto výhodu

  využít, a proto už 300 let plánují přes naše území spojit

  tři významné řeky – Dunaj, Odru a Labe. Nabízejí vy-

  tvořit ekonomicky efektivní vodní křižovatku evropské-

  ho významu, důležitou po stránce dopravní, obchodní

  i hospodářské. Umožní zvýšit stav vody v našich ře-

  kách a přitom zajistí protipovodňovou ochranu přileh-

  lých území. Vyhne se ekologicky citlivým úsekům kra-

  jiny a v těch zemědělsky využívaných obnoví mokřadní

  plochy i lužní lesy. Poskytne nové možnosti pro sport

  i odpočinek. Vodní koridor Dunaj – Odra – Labe známý

  pod zkratkou D-O-L je už dnes dobře proveditelný a pro

  Metrostav zajímavý jistě nejen technicky.

  Řeky byly vlastně první obchodní cesty. Tam, kde nebyly,

  či byly příliš klikaté, prokazatelně vznikly už před téměř

  4000 let první umělé průplavy. Třeba v Egyptě nebo poz-

  ději v Číně. Už tehdy lodě uměly překonávat i větší terénní

  skoky. Z jedné úrovně do druhé je lidská síla zvedala po-

  mocí rumpálů na převlakách (obr. č. 2).

  Obchodní plavba v Čechách byla poprvé písemně

  zaznamenána už v roce 805 n. l. a týkala se Labe. O 570

  let později se Karel IV. pokusil spojit Dunaj a Vltavu, když

  mezi nimi zahájil stavbu průplavu se systémem převlak.

  Plány na velkou vodní cestu, jež by České země propojila

  s Evropou, se začaly objevovat od roku 1700, kdy z po-

  pudu hraběte Kounice vizionář Lothar Vogemont sestavil

  Pojednání o užitečnosti, možnosti a způsobu spojení Du-

  naje s Odrou, Vislou a Labem plavebním kanálem.

  Moderní historie snu o největší české vodní cestě

  se začala stávat skutečností počátkem 20. století, když

  Vodocestný zákon v roce 1901 umožnil vznik Ředitelství

  pro stavbu vodních cest. Po úpravách řeky Moravy byla

  konečně zahájena výstavba prvních labských zdymadel.

  Práce na koridoru D-O-L přerušily obě světové války.

  Socialismus projekt rozdrobil na stavby malých úseků.

  V roce 1971 sice Usnesení vlády nařídilo územně chránit

  celou možnou trasu průplavu, jeho další stavba se ale

  po roce 1989 prakticky zastavila a dodnes neobnovila.

  Co na české plány říká Evropská Unie?

  Celkový podíl současné vnitrozemské a pobřežní plavby

  na všech přepravních výkonech v EU přesahuje 40 %.

  Jistě na to má vliv rozhodnutí Evropské hospodářské

  komise při OSN, která si už před téměř 50 lety ustanovila

  za cíl vytvořit jednotnou síť evropských vodních cest

  a sjednotila parametry dopravních lodí. Od té doby zača-

  ly na řeky a průplavy vplouvat tlačné soupravy složené

  ze standardních člunů (foto č. 4). Nosnost takových vel-

  kých provozních jednotek může přesahovat až 10 tisíc tun.

  Běžně uvezou čtyři tisíce, tedy tolik, co čtyři vlaky nebo

  300 kamionů. Díky kontejnerům přeplaví, co koho napad-

  ne. Exhalace, hluk a množství úrazů jsou při vodní dopra-

  vě navíc mnohonásobně nižší než u ostatních druhů.

  V roce 1992 byl dokončen průplav Rýn – Mohan – Du-

  naj a objem dopravy po něm stále stoupá. Není proto divu,

  že výstavba chybějícího koridoru D-O-L je výslovně uve-

  dena v přístupové smlouvě České republiky do EU a nelze

  od ní ustoupit bez souhlasu všech ministrů dopravy.

  Za pět let bude zprovozněn další nový průplav, Seina –

  sever. Jeho výstavba je zhruba stejně náročná jako vybu-

  dování dunajsko-oderské větvě vodního koridoru D-O-L.

  Je spolufinancovaná ze zdrojů EU a může nám poskytnout

  inspiraci v oblasti ekonomiky, ochrany životního prostředí

  i technických řešení. Pro Evropu totiž naše velké vodní

  dílo není snem, ale podmínkou dalšího rozvoje.

  Trasa vodního koridoru D-O-L není definitivní

  Propojení Dunaje, Odry a Labe je navržené ve variantách

  a na našem území dosahuje celkem asi 370 km (trasa je

  na obr. č. 3 znázorněna zeleně). Dunajská větev koridoru je

  asi 120 km dlouhá a vede od Vídně přes Moravu či Sloven-

  sko k Přerovu. Oderská větev dosahuje asi 100 km a spojí

  Přerov s Bohumínem a s hranicí směrem ke Štětínu. Nej-

  složitější labská větev by měla asi 155km úsekem propojit

  Přerov s Pardubicemi a pokračovala by do Hamburku.

  Vodní cesta je uvažovaná ve třídě Vb s nejdelší pří-

  pustnou délkou tlačných souprav 185 m, maximální šíř-

  kou 11,4 m a nejhlubším ponorem 2,8 m. Nosnost člunů by

  mohla dosáhnout až 4000 tun. Aby plavební dráha měla

  požadovanou šířku 40 m, vodní koridor by u hladiny musel

  mít asi 54 m, hloubka by se pohybovala mezi 4-5 m.

  Pro dosažení takových parametrů by trasa koridoru

  musela vést nejen po splavných říčních úsecích, ale

  na četných místech i v souběžných umělých průplavech,

  které obcházejí pro plavbu nepříznivé místo, nebo výško-

  vé rozdíly překonávají plavebními komorami či zdvihadly.

  Přes údolí, silnice či jiné toky by lodě převáděly jedno- či

  dvoulodní plavební mosty zvané akvadukty, větší terénní

  překážky by překonávaly jednolodní tunely, podobně

  široké, jaké potřebují dálnice. Zatímco dunajská větev by

  zdolávala výškový rozdíl 90 m, oderská by jich musela na-

  horu i dolu přejít téměř 170 a labská skoro 260. Je to dost,

  podobné rozdíly jsou však na vodních cestách obvyklé.

  Stavby na vodním koridoru a dálnici jsou podobné

  V plavebních komorách se lodě zdvihají díky napouštění

  a vypouštění vody. Kde je rozdíl hladin větší a kaskáda pla-

  vebních komor by nebyla ekonomická, tam se budují lodní

  zdvihadla. Využívají Archimédův zákon a zdvihají lodě

  ve vyvážených žlabech i s vodou. Mohou být svislá, šikmá

  i otočná a ta největší na světě bez obtíží překonávají rozdíl

  hladin větší než sto metrů. Belgické dvojité lodní zdvihadlo

  Strépy-Thieu má rozměr jednoho žlabu 112 x 12 m a vy-

  rovnává spád přes 73 metrů (foto č. 5).

  Akvadukty a plavební tunely využívají třeba Britové

  a Holanďané už po staletí. Jejich země jsou protkané sítí

  průplavů, kde často „suchá“ silnice podchází pod „mok-

  rým“ mostem. Novější akvadukty připomínají klasické

  mostní konstrukce. Most na Středozemním průplavu

  přes řeku Veseru (foto č. 6) byl obnoven po druhé světové

  válce a na první pohled se neliší od těch, co vedou přes

  Vltavu. Moderní plavební mosty z oceli či z předpjatého

  betonu zase z dálky připomínají Nuselský most v Praze.

  S tunely je to podobné. Dřív se stavěly tak úzké, že

  v nich plavci museli ležet na zádech a nohama kráčeli

  po stěnách a klenbě, aby se posunuli na druhou stranu.

  Později jim stačil podobný profil, jako železnici. Důkazem

  je i západní portál tunelu Arzviller na průplavu Marna-Rýn

  z první poloviny 20. století (foto č. 7). Dnes výkonné tlač-

  né soupravy potřebují tunelové trouby s profilem kolem

  16 metrů. Tedy ne větší, než má pražská Mrázovka.

  Nová vodní cesta zhodnotí krajinu

  Po dostavbě průplavu jeho břehy zarostou a krajinu ko-

  lem nic nebude rušit. Emise i hluk z lodní dopravy jsou

  minimální, a když nic „nejede“, stromy obrostlý břeh se

  neliší od jiných rovných úseků řeky, které vytvořil čas.

  Zvýšením objemů ekologicky příznivější vodní dopravy

  dojde k poklesu těžké nákladní přepravy na silnicích,

  a tím i ke snížení emisí a zvýšení čistoty povrchových vod.

  Prodlouží se délka vodních toků a přibude na nich pohyb,

  který zlepší jejich okysličování a samočisticí schopnost.

  Souběžné zpracování technického a krajinářského pro-

  jektu zvýší ekologickou hodnotu území. Historie ukazuje,

  že v okolí průplavů, a to třeba i Panamského, byly často

  vyhlášené nové chráněné přírodní rezervace. Krajinářský

  plán při stavbě koridoru totiž pamatuje třeba i na hlinité

  stěny, vhodné pro hnízdění břehulí a ledňáčků, a na vytvá-

  ření mělkých pobřežních zón, které starší a často necitlivé

  regulace přírodních toků odstranily (foto č. 1).

  Výstavba koridoru D-O-L je plánovaná tak, že se nedo-

  tkne přirozených hydrogeologických podmínek souběž-

  ných toků a obejde i ekologicky cenné a chráněné lokality.

  Třeba meandry řeky Moravy ve Strážnickém Pomoraví

  zůstanou neporušené a trasa průplavu povede přes území

  pískovny podél železniční trati (červená linka foto č. 8).

  Význam vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe

  Stavba průplavu splní nejen podmínku, která nám umož-

  nila vstup do EU, ale také napojí naši republiku na vodní

  cesty Evropy a přilehlé oceány. Vytvoří trasu pro levnější

  lodní dopravu, která okolí nezatěžuje exhalacemi.

  Vodní cesty nabízejí využití i mimodopravní sféře.

  Ekologicky čistě přemění vodní energii, vznikající na pla-

  vebních stupních, na elektrickou. Při vhodně zvoleném

  postupu stavby zvýší přečerpáváním vody z Dunaje nízké

  průtoky řek. Tato redistribuce zajistí, že z české části po-

  vodí Moravy neodteče ani kapka nazmar. Nebude proto

  nutné zaplavovat další území a budovat zásobní vodní

  nádrže pro případ sucha. V jiných oblastech je koridor

  D-O-L plánovaný jako účinná protipovodňová ochrana.

  Z cest podél průplavů se zaradují cyklisté, rozšíře-

  ní působišť přivítají rybáři i milovníci vodních sportů.

  Vzroste turistika a hospodářský rozvoj v okolí. Nemluvě

  o stavbě, která zajistí práci tisícům místních pracovníků.

  Každé plus má i své mínus a každá stavba velkého díla

  je náročná. Dokud se nebude vědět, kudy koridor povede,

  bude v dotčeném území vládnout nejistota v plánování,

  podnikání i v možnostech využití. Stavba bude obtížná

  po stránce stavební, technické i finanční, zvlášť na Lab-

  ské větvi. V některých úsecích možná naruší přírodní ráz

  krajiny. Záleží také na výstavbě v sousedních zemích.

  Jak, kdy a za co začít stavět

  Stavbu koridoru D-O-L je vhodné rozložit do postupně

  realizovaných etap, které budou funkční samy o sobě. Při

  správně zvoleném postupu výstavby od vodou bohatého

  Dunaje k severu a od nejsnadněji budovaných úseků k ob-

  tížnějším se předpokládá, že k úplnému splacení díla dojde

  ještě dřív, než bude koridor zcela dokončen.

  Doba výstavby se odhaduje na 20 až 28 let a její

  náklady byly v cenové hladině roku 2004 odhadnuty asi

  na 8881 milionů eur včetně vyvolaných investic. Cena

  na výstavbu 1 km vodní cesty přitom zhruba odpovídá

  ceně 1 km dálnice, či vysokorychlostní železniční trati.

  Takto nákladné dílo může nejlépe financovat kombi-

  nace veřejných prostředků států, PPP, bankovních úvě-

  rů, dluhopisů a hlavně příspěvků z fondů EU, jako je to

  u průplavu Seina – sever. Po jeho dokončení v roce 2013

  bude optimální doba pro zahájení stavby našeho korido-

  ru D-O-L. Dílčí úseky však můžeme začít budovat hned,

  protože jsou součástí protipovodňové ochrany Moravy.

  Posledním oficiálním vyjádřením k výstavbě vodního

  díla D-O-L bylo usnesení Mezirezortní komise z 31. pro-

  since 2007, které vládě ČR doporučilo prodloužit stavební

  ochranu území, kudy by vodní koridor měl vést. Vládní

  usnesení z 16. ledna 2008 proto uložilo ministru dopravy

  ve spolupráci s ministrem životního prostředí a ministry

  průmyslu a obchodu, financí, pro místní rozvoj a země-

  dělství předložit vládě do 15. března 2008 návrh dalšího

  postupu provozování a budování vodních cest v ČR. Sen

  mnoha generací by se tak konečně mohl začít plnit.

  - l s - , z k n i h y K ř i ž o v a t k a t ř í m o ř í

  foto Jaroslav Kubec a Josef Podzimek

  strana 3

  LETNÍ PŘÍLOHA

  Chytré propojení evropských vodních cest

  1

  2

  3

  4

  5

  8

  7

  6

  Metrostav_12_13_08.indd 3 7/1/08 4:41:52 PM

• Strana 4

  strana 4

  V době, kdy jsme se sešly nad šálkem kávy k naše-

  mu rozhovoru, nevěděla ředitelka Divadla Na Zábradlí

  Doubravka Svobodová (foto č. 2), zda její funkční obdo-

  bí skončí ještě před začátkem prázdnin a na její místo

  bude vypsáno výběrové řízení, nebo zda rada hlavního

  města Prahy výběrové řízení zruší a paní ředitelce

  prodlouží smlouvu o další rok. To se mělo rozhodnout

  teprve následující den, ale na Doubravce Svobodové

  nebyla překvapivě patrná vůbec žádná nervozita.

  Vaše setrvání ve funkci zatím není jisté, jisté však je,

  že Divadlo Na zábradlí si letos 9. prosince připomene

  50. výročí založení. Jaké plánujete oslavy?

  Jsem moc ráda, že spousta zakladatelů divadla stále ještě

  žije, třeba Ivan Vyskočil nebo Jiří Suchý. Padesáté výročí

  založení je dobrou příležitostí, aby se sešly osobnosti,

  které divadlem prošly, mohly bilancovat a nám, kteří to

  divadlo tvoříme dnes, daly impulsy do další práce. Tito

  lidé mají často velmi dobré nápady, co bychom mohli

  udělat jinak, mohou k nám být kritičtí a prozradit, co jim

  vadí. Ale hlavně... bude to velmi příjemné setkání.

  Ostatně jako většina setkání tady Na zábradlí. Oblí-

  benou inscenací, kterou jste v české premiéře uvedli

  v březnu letošního roku a kterou také podporuje Met-

  rostav, je detektivní komedie Friedricha Dürrenmatta

  Komplic. Ačkoli ji dramatik napsal už před pětatřiceti

  lety, zabývá se namíru aktuálním tématem – všepro-

  růstající korupcí. Můžete hru trochu přiblížit?

  Zdánlivě geniální plán zkrachovaného vědce Doca a ma-

  fiánského Bosse, který chemickou cestou beze zbytku

  rozpouští mrtvoly, má jeden háček – „ironického hrdinu“

  policistu Copa. Ten se rozhodne, že zločineckou organiza-

  ci rozloží zevnitř. K jeho překvapení však korupce přikrý-

  vající obchod s mrtvolami sahá až do nejvyšších politic-

  kých sfér... Je to detektivka, takže víc už neřeknu. Ještě

  snad prozradím, že hlavní role ztvárnili Igor Chmela, Leoš

  Noha a Marie Spurná a hru režíroval David Czesany.

  Od současného repertoáru (foto č. 1, 3) se vraťme zpět

  na začátek. Stojíte v čele divadla patnáct let. Co za tu

  dobu považujete za největší úspěch?

  Za největší úspěch považuji to, že se nestydím před za-

  kladateli divadla. Toho jsem se začátku strašně bála. Že

  to nezvládnu, že na to nemám, že ta tradice je tak velko-

  lepá, že to zkazím. Teď, po těch letech si myslím, že jsem

  „to Zábradlí“ nezkazila, byť jsem udělala i spoustu chyb.

  Často se stane, že až v průběhu realizace zjistím, že něco

  nejde, nebo naopak, že je něco nedomyšlené, protože těch

  alternativ, které se mohou stát, je neuvěřitelné množství.

  U mě to funguje tak, že si nesmím říct: „Je to v pořádku,“

  protože hned v zápětí přijde nějaká pohroma.

  S jakými představami jste do funkce nastupovala?

  Do výběrového řízení jsem šla s tím, že jsem vůbec ne-

  předpokládala, že budu vybraná. Měla jsem za sebou sice

  11 let v Divadle v Řeznické, ale to je hodně malé divadlo.

  Nebyla jsem žádná renomovaná osobnost a věděla jsem,

  že se do výběrového řízení hlásí spousta dalších. S Pet-

  rem Léblem jsme se rozhodli přihlásit, aby nás nemrzelo,

  že jsme tu příležitost propásli. Až do 8. června, kdy nám

  oznámili, že jsme byli vybráni, jsem proto byla přesvěd-

  čená, že to je jen pokus. Pak už to bylo hodně rychlé –

  11. nás odsouhlasila rada a 14. června jsme nastupovali.

  Jaké byly začátky?

  Docela hektické a náročné. Trávila jsem v divadle 16

  až 18 hodin, včetně sobot a nedělí. Vzhledem k různým

  okolnostem jsme přišli o spoustu herců, měli jsme pouze

  třetinový soubor. Museli jsme honem rychle sehnat lidi,

  což na konci sezony nebylo vůbec jednoduché, skloubit

  všechny termíny. První rok byl opravdu zběsilý. Během té

  doby jsme přišla několikrát večer domů a plakala jsem,

  protože jsem měla pocit, že to je nekonečné, že to ne-

  zvládnu. Naštěstí se to ale začalo postupně zklidňovat.

  Co vás na vaší práci nejvíc baví?

  Baví mě představení. Ne, že bych se chodila dívat. V kan-

  celáři mám ale neustále zapnutý odposlech nebo průmys-

  lovou televizi. Už jen podle tónu hlasů herců poznám, jestli

  všechno probíhá normálně. Nejvíc mě baví diváci, protože

  oni jsou spolutvůrci celého představení. Baví mě, když

  přijdou dobří diváci, kteří dokážou svými reakcemi posu-

  nout představení do daleko vyšší úrovně, navázat kontakt

  s herci. Ale baví mě, i když přijdou, jak my říkáme „tra-

  fikanti, Holanďani, hroši“, takové absolutně nekontaktní

  publikum. Zajímá mě totiž, jak si s nimi herci poradí, jestli

  se jim je podaří vtáhnout do hry. Dá se říct, že všichni

  v divadle směřujeme k tomu, abychom večer odehráli to

  magické „teď a tady“. Jinak je moje práce jako každá jiná

  z 90 % nekreativní, nezáživná a někdy až nudná.

  Magické „teď a tady“...

  To je tu každý večer, když se hraje. Přes den je v divadle

  spíš smutno. A přes prázdniny? To není divadlo. Bez divá-

  ků je to jen budova, která se připravuje, až zase přijdou.

  Diváci v září přijdou. Navíc do částečně rekonstruova-

  ného divadla, protože celé prázdniny v něm budou pro-

  bíhat stavební práce. A na ně i na chod divadla nejen

  během prázdnin bude i nadále dohlížet Doubravka Svo-

  bodová. Rada hl. m. Prahy totiž výběrové řízení zrušila

  a prodloužila jí funkční období o další rok. Takže se

  můžeme těšit nejen na premiéry, ale také na důstojnou

  a zajímavou oslavu 50. výročí založení této scény.

  Představovat den Darujte sebe!, charitativní akci, kte-

  rá má mimo jiné upozornit na týrané a zneužívané děti,

  je asi zbytečné. Někteří z vás se jí pravidelně účastní,

  další ji znají z našich novin. Než se však dospělí a pře-

  devším děti na tomto sportovně-zábavném dni pobaví,

  je zapotřebí udělat spoustu věcí. Nejen o této tradiční

  akci nám pověděla víc ředitelka Dětského krizového

  centra Mgr. Zora Dušková (foto č. 1).

  „První ročník Darujte sebe! se zrodil v roce 2002,

  kdy jsme hledali způsob, jak oslavit deset let existence

  DKC. Oslavu jsme plánovali na září, ale pak přišly po-

  vodně a všichni měli jiné starosti. Proto jsme ji přesunuli

  na květen dalšího roku,“ vzpomíná paní ředitelka. První

  ročník dne Darujte sebe! tedy proběhl v roce 2003 a měl

  být pouze jednorázovou akcí. Odezva však byla obrovská,

  centru se podařilo oslovit nejen rodiny s dětmi, ale také

  některé firmy a jednotlivce, kteří v duchu názvu akce sku-

  tečně věnovali část sebe: své nápady, kreativitu a energii,

  kterou vložili do vymýšlení a přípravy disciplín.

  Tento model funguje díky obětavosti pracovníků DKC,

  jejich partnerů a zúčastněných firem dodnes. Ačkoli hlav-

  ní část stojí na bedrech společností, které se dne Darujte

  sebe! zúčastňují, stejně obrovské množství práce stále

  závisí na pracovnících DKC a dalších dobrovolnících.

  Příprava dne Darujte sebe! začíná podle Zory Duškové

  v podstatě téměř ihned po skončení předchozího ročníku.

  „Snažíme se jej vyhodnotit, vymyslet, co by se mohlo

  do změnit. I když základní linie zůstává stejná, přece jen

  chceme každý rok přicházet s něčím novým,“ vysvětluje

  a dodává, že hlavní nápor práce vždy čeká na začátku

  roku, kdy je třeba vše začít připravovat a koordinovat.

  Dětské krizové centrum pomáhá po celý rok

  Na začátku každého roku pořádají v DKC den otevřených

  dveří, který umožní, aby se veřejnost seznámila nejen

  s projektem Darujte sebe!, ale i s jeho ostatní prací.

  DKC se zaměřuje na prevenci, diagnostiku a terapii

  syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dí-

  těte (syndrom CAN). „Našimi klienty jsou děti, dospíva-

  jící a celé jejich rodiny, které se ocitly v závažné životní

  situaci. V rámci krizové péče a maximální dostupnosti

  pomoci provozujeme non-stop telefonickou krizovou Lin-

  ku důvěry a Internetové poradenství,“ říká Zora Dušková

  a dodává: „Škála poskytovaných služeb je veliká. Od de-

  tekce, krizové intervence, přes specifickou diagnostiku

  nebo standardní psychodiagnostiku a terapeutickou péči

  až po poradenství. Provádíme také mediaci, řízený styk

  dítěte s rodičem a samozřejmě prevenci.“

  V květnu pak běží den Darujte sebe! (foto č. 2) a tento

  projekt uzavírá filmová přehlídka Odvrácená strana dět-

  ství, kterou DKC pořádá kolem 19. listopadu, což je den

  přijetí Úmluvy o právech dítěte. Jde o třídenní promítání

  filmů tématicky navázaných na problematiku týraných

  a zneužívaných dětí a celosvětové ohrožení dětí a mládeže.

  Lidé v Dětském krizovém centru se prostě nikdy nenudí.

  Stránku připravila Martina Vampulová

  LETNÍ PŘÍLOHA

  Zákulisí nejisté sezony Doubravky Svobodové

  1

  Rok práce pro jedno pěkné odpoledne

  Tam, kde není nikdy hotovo

  „Džanas peskero drom – Známe svoji cestu“. To je

  motto občanského sdružení Romodrom, které Met-

  rostav podporuje, a v jehož čele stojí Marie Gailová

  (foto č. 2 vlevo). Založila je před sedmi lety a od té

  doby s kolegy pomáhá řešit problémy romských rodin

  a ukazuje jim cestu k návratu do života společnosti.

  Už při prvním setkání si vás Marie Gailová získá. Je

  energická, plná života a elánu a snad nemá ani čas se za-

  stavit. Její pracovní den začíná už v šest hodin ráno u brá-

  ny vězení ve Vinařicích, kde sdružení Romodrom provo-

  zuje truhlářskou dílnu. Celkem 17 lidí se zde rekvalifikuje,

  aby se mohli po výkonu trestu lépe zařadit do běžného

  života. V dílně se učí vyrábět třeba eurookna a nábytek.

  Marie Gailová tu většinou tráví celé dopoledne.

  Na začátku to tu nebylo vůbec jednoduché. Skoro celý

  rok probíhaly analýzy pracovního trhu a hledala se pro-

  fese, o kterou by měli zaměstnavatelé zájem. Také Marie

  Gailová se musela všechno naučit od píky. O truhlařině nic

  nevěděla a přitom bylo třeba vytipovat produkty pro výro-

  bu, objednávat zboží, vybírat to správné dřevo, navazovat

  kontakty s dodavateli i odběrateli. Dnes už vše běží jako

  po drátkách. „Jednou týdně si zvu truhláře a zaměstnance

  na kávu. Vytvoříme si plán na týden a já pak už jen kont-

  roluji, zda je vše tak, jak má,“ říká Marie Gailová.

  Na cestě z Vinařic do Prahy

  Po poledni odjíždí do pražské kanceláře. Její další činnos-

  ti se odvíjejí od toho, co je nezbytné udělat. „Pracujeme

  na velkém projektu, který je zaměřený na terénní sociální

  práci ve vyloučených lokalitách v šesti krajích České

  republiky,“ popisuje jednu z činností, na kterou je velmi

  hrdá. „S koordinátory musím téměř každý den komuni-

  kovat a řešit dílčí problémy. Často také kraje objíždím

  a domlouvám spolupráci s organizacemi a zástupci měst

  a obcí. A kromě toho mám na starosti i komunitní pláno-

  vání, lobbing a především jednání se sponzory“ vyjmeno-

  vává Marie Gailová, o co všechno se stará.

  Má vůbec čas na odpočinek a zábavu? S úsměvem

  odpovídá: „Já relaxuju prací. A pak jen spím.“ Po chvíli

  však dodává, že za určitý způsob relaxace považuje

  i práci na zahradě nebo při opravě chatek v Ratajích nad

  Sázavou, kam vyjíždějí na prázdniny nebo na víkendy děti

  ze sociálně slabých rodin (foto č. 1). „Tam i vařím nebo

  něco opravuji, povídám si s dětmi a jsem moc ráda, když

  jsou spokojené a usměvavé.“ Právě prázdninové pobyty

  s dětmi, jejich radost a úsměvy jí dodávají chuť do další

  práce. Energií ji spolehlivě nabijí i zprávy, že se podařilo

  úspěšně vyřešit problémy klientů Romodromu, že našli

  práci, bydlení, že jejich děti začaly chodit do školy nebo

  že se propuštěný vězeň v nových podmínkách neztratil.

  Když strávíte pracovní den s Marií Gailovou, uvěříte,

  že svou práci nebere jako práci, ale jako poslání. Když

  ji alespoň trošku poznáte, zjistíte, že z jejích úst to není

  fráze. I když odchází z kanceláře, a to není dřív než po sed-

  mé hodině večer a domů se dostane o půl deváté, stejně

  na své klienty po celé republice, pracovníky z vězeňské

  dílny ve Vinařicích i děti, které zná z Ratajů nad Sázavou,

  pořád myslí. Jak sama říká: „Moje práce není o tom, že

  jdete spát a máte hotovo. Tady není nikdy hotovo!“

  3

  1

  1 2

  2

  2

  Metrostav_12_13_08.indd 4 7/1/08 4:41:54 PM

• Strana 5

  Karlovy Vary rostou do krásy. Šedivé fasády neu-

  držovaných domů mizí a lázeňský kolorit rozjasňuje

  barevnost opravených budov i novostaveb. Na jejich

  výstavbě se významně podílí i naše divize 9. Po roce

  a půl práce tým Ing. Františka Macha v květnu dokon-

  čil luxusní bytový Dům u Máří Magdaleny v prudkém

  svahu Moravské ulice a v Tuhnicích staví jen o něco

  kratší dobu tým Jana Mráze velkou multifunkční arénu

  spojenou s menší tréninkovou halou. Obě stavby jsou

  v mnoha ohledech výjimečné.

  Luxusní dům pod skálou

  Bytový Dům u Máří Magdaleny v Moravské ulici poutá po-

  zornost svou zdobenou fasádou (foto č. 1). Ing. arch. Pa-

  trik Danda ji navrhl tak, aby novostavba zapadla mezi

  původní lázeňské domy a odpovídala vkusu náročné

  klientely z východní Evropy, pro kterou je určena.

  „Členitá fasáda byla sice technicky i realizačně ob-

  tížná, neméně složitá však byla také příprava staveniště

  a vyhloubení stavební jámy,“ vrací se ke stavbě vedoucí

  projektu Ing. František Mach a vysvětluje: „Stavba se totiž

  nachází v úzké příkré ulici nedaleko lázeňské kolonády

  a zezadu je ohraničena skalní stěnou. Tu jsme museli

  po celé výšce asi o metr a půl ručně ubourat a ve skále

  jsme hloubili i jámu pro dva suterény. Měli jsme tu vlastně

  otevřený kamenolom uprostřed městské památkové zóny

  a v prvním ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů.

  Rozpojování skalní stěny jsme prováděli ručně a pod stá-

  lým hydrogeologickým dohledem. Vřídlovec jsme nejdřív

  navrtali a pak trhali rozpínacími kladivy. Protože do Mo-

  ravské ulice je povolený vjezd jen vozidlům do 20 tun,

  museli jsme výkopek vozit na překladiště, odkud se teprve

  velkými auty odvážel na skládku.“

  Skalní masív byl v závěru přípravných prací zpevněn

  třemi šestimetrovými lanovými kotvami a po očištění tla-

  kovou vodou mu zůstal jeho přírodní vzhled. Zárubní zeď

  domu, který ke skále přiléhal v druhé části staveniště, byla

  zpevněna stříkaným betonem a na ni byla nabetonována

  úhlová stěna. Prostor nad ní dnes slouží pro dvě zahrádky,

  před ní je v nižší úrovni soukromá terasa.

  Při pohledu z ulice se zdá, že tu vlastně vyrostly domy

  dva – s odlišně barevnou fasádou a ve výškovém odskoku

  jednoho patra. Oba se zdají být šestipodlažní, se soklem

  obloženým kamenným obkladem, s podkrovím a s jednou

  kulatou nárožní věží.

  Ve skutečnosti tu však stojí dům jen jeden, s jedním

  svislým komunikačním jádrem. Ve dvou nejspodnějších

  patrech má garáže pro 11 vozů a v jednom podzemním

  a šesti nadzemních podlažích obsahuje 18 bytových jed-

  notek. Pět z nich má větší plochu než 120 m², takže pro

  celý objekt platí základní 19% sazba DPH. Byty o velikosti

  2 až 4 + kk jsou velkoryse dispozičně řešeny a ve většině

  případů mají druhou koupelnu, přístupnou z ložnice. Nej-

  větší byt je mezonetový, má dva balkony, 63 m² velkou

  terasu a pod 132 m² půdorysem v 1. NP se nachází dalších

  více než 60 m² v 1. PP, které jsou určeny pro tělocvičnu,

  saunu a relaxační místnost.

  Nosnou konstrukci dvou nejspodnějších podlaží tvoří

  železobetonové stěny a stropy. Železobetonové stropní

  desky jsou i nad dalšími dvěma patry, zbytek vodorov-

  ných nosných konstrukcí je z keramických stropních

  nosníků a vložek, ostatní svislé nosné konstrukce jsou

  vyzdívané z cihlových bloků POROTHERM.

  „Na staveništi jsme nedokázali postavit věžový jeřáb,

  ani výtah s potřebnou nosností, a to nám působilo velké

  problémy při svislých přesunech materiálů. Hodně jsme

  jich museli vynést do horních pater ručně,“ vzpomněl

  Ing. Mach. „Naštěstí obě zimy, po které stavba trvala, byly

  mírné. Měli jsme totiž obavy z klouzavé čedičové dlažby

  ve strmé Moravské ulici, ale ta naštěstí zůstala sjízdná.“

  I když už většina bytů zná své majitele, klientské

  změny tým Ing. Macha neřešil. Stavbu 28. dubna završil

  kolaudací a 29. května investor podepsal předávací pro-

  tokol. Za kostelem sv. Maří Magdaleny přibyl nový dům,

  za který se město ani divize 9 rozhodně nemusí stydět.

  Haly plné řemeslníků

  „O naší stavbě už vyšlo několik článků, že pomalu ne-

  vím, co říkat nového,“ usmíval se Ing. Tomáš Slepička,

  stavbyvedoucí divize 9, který v týmu Jana Mráze buduje

  multifunkční areál v karlovarské čtvrti Tuhnice. „V obou

  halách, jak ve velké tak i v malé tréninkové, se už na-

  plno rozběhly veškeré profese. Dokončili jsme střechy

  a začali jsme montovat fasádní hliníkové prvky a výplně

  oken (foto č. 2), pracujeme na technickém zařízení bu-

  dov. Ve strojovně chlazení máme osazené zdroje chladu

  a pokračujeme s rozvody. Tato technologie tu je nezvykle

  výkonná. Je totiž společná pro obě haly a odpadní teplo

  by z chlazení mělo být navíc využíváno pro vyhřívání plá-

  novaného krytého bazénu.“

  V halách pomalu končí také práce na vyzdívkách. Ze tří

  čtvrtin budou z vyspárovaných betonových lícových tvár-

  nic, které podle zahraničních zkušeností nejlépe odolávají

  projevům emocí, třeba po hokejovém utkání.

  Ve velké hale je hotová nosná konstrukce ledové plo-

  chy, na polovině „domácích“ stojí prostorové lešení (foto

  č. 3), ze kterého se montují veškeré technologické prvky,

  počínaje odvodněním, přes vzduchotechniku, podhledy

  až po veškeré rozvody. Do konce července by se lešení

  z první poloviny haly mělo přemístit do druhé, aby i tam

  mohlo být provedeno vše, co budoucí provoz vyžaduje.

  „Od začátku září bychom měli začít pracovat na skladbách

  ledové plochy,“ připomíná vedoucí projektu Jan Mráz

  a výhled do budoucnosti uzavírá: „Stavbu ukončíme

  začátkem příštího roku a pokud se podaří získat pořada-

  telství, jako první z velkých akcí by se v nové hale mělo

  v květnu uskutečnit mistrovství světa ve sledgehokeji.“

  dokončení ze str. 1

  Dálnice D1 se po dokončení stavby 0135 (foto) prodlouží

  o více než 11 km a přibude na ní 8 dálničních mostů, 8 pře-

  mostění a tři mimoúrovňové křižovatky. Stavba se dotkne

  i související silniční sítě. „Metrostav se na sdružení po-

  dílí 20 % a dostal na starost výstavbu 2,135 km dlouhého

  úseku rychlostní komunikace R55 mezi Hulínem a MÚK

  Hulín s asi 40 stavebními objekty,“ řekl Ing. Pavel Vích,

  zástupce vedoucího projektu Ing. Břetislava Poláka.

  Stavba se souhlasem investora začala už v březnu,

  v období vegetačního klidu. Teď je ohraničený trvalý i do-

  časný zábor a ze staveniště zmizelo více než 100 000 m³

  ornice, která byla shrnuta před rokem, když začaly práce

  na záchranném archeologickém průzkumu. Trasa je volná

  a rozběhla se stavba provizorního mostu přes Rusavu.

  Archeologové na staveništi nalezli nejen pozůstatky

  pradávného osídlení z doby kamenné a bronzové, ale

  i zbytky římského pochodového tábora, jehož nález je

  v této oblasti velmi vzácný. Svou práci v hlavní trase už

  skončili, pokračují však v okrajových částech staveniště.

  „Do konce roku bychom chtěli mít hotové náspy,“ po-

  kračuje Ing. Vích. „Je tu totiž neúnosné sprašové podloží

  a část náspů musí být konsolidační. Sedat si budou půl

  roku, a abychom dodrželi termín průjezdnosti v listopadu

  2010, je to možné jedině přes zimu. Teď proto provádíme

  penetrační zkoušky. Prokáží, zda pro odvedení vody zpod

  náspů budou stačit vpichované štěrkopískové piloty.“

  Brzy přijde řada i na základy tři mostů. Dva dálniční

  – přes silnici a potok Žabínek a přes řeku Rusavu – bu-

  de provádět přímo divize 4, most na místní komunikaci

  do Pravčic má na starost subdodavatel.

  „Součástí našeho úseku budou samozřejmě i různé

  další stavební objekty, jako přeložky Kosteleckého po-

  toka, plynovodu a produktovodu,“ dokončuje Ing. Vích.

  „A nakonec i úpravy stávajících a stavbou poškozených

  komunikací, aby na nás v okolí vzpomínali v dobrém.“

  strana 5

  ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

  Novostavby divize 9 v Karlových Varech

  1

  Poklep základního kamene na stavbě úseku D1

  2 3

  Název: Obytný soubor Na Krutci

  Objednatel: Metrostav Krutec s.r.o.

  Autoři: Ing. MA. Tomáš Pilař, akad. arch. Ladislav Kuba, Ing. arch. Antonín Novák, Ing. arch. Petr Valenta,

  Ing. arch. Radovan Smejkal, Ing. arch. Martin Rudiš, Ing. arch. Petr Bouřil

  Doba výstavby: duben 2005 – duben 2008

  Stavby přihlášené do soutěže Stavba roku 2007

  Obytný soubor Na Krutci v Praze 6 zahrnuje 13 solitér-

  ních vil, 16 řadových domků, 6 bytových domů a RS

  Sport Centrum Romana Šebrleho. Ve dvou etapách jej

  pro Divizi development Metrostavu postavila divize 8.

  Přírodní ráz okolí umožnil vznik nadstandardního

  a zajímavého bydlení uprostřed zeleně. Obytný soubor vý-

  jimečného architektonického rázu sjednotil návrh brněn-

  ského ateliéru Kuba & Pilař architekti. Vyvolává atmosféru

  solidních nadčasových jednoduchých domů z bezúdržbo-

  vých, klasických a dobou ověřených materiálů, jako jsou

  režná cihla a pohledový beton. Jako kontrast je k nim

  použita hladká omítka a obklad z dřevěných desek nebo

  lamel. Objekty postavené v rámci první etapy výstavby již

  byly oceněny v několika architektonických soutěžích.

  V Nových Butovicích už stojí hrubá stavba

  Podle průzkumů je v Praze neustále málo moderních

  kancelářských prostor. Na odstranění tohoto nedostat-

  ku pracuje i tým Ing. Lukáše Zeleného z divize 1, který

  do administrativního komplexu Office Park Nové Buto-

  vice dostavuje poslední budovu – blok C.

  Na půdorysu do tvaru písmene L se už dnes tyčí té-

  měř celý železobetonový skelet (foto). V podzemí vytvořil

  prostor pro budoucí parking s 60 místy, v nadzemí roste

  v jednom křídle do sedmého a v druhém do osmého pod-

  laží. Hrubá stavba bude hotová do 20. července.

  „Zatímco v horních patrech stále ještě pracují be-

  tonáři, v suterénu už máme hotové všechny vyzdívky

  a montujeme rozvody technického zařízení budov,“ říká

  Ing. Zelený a s výčtem prací pokračuje: „Souběžně sta-

  víme lešení kolem objektu až do 5. NP, abychom mohli

  provést zaměření skeletu pro finální dodávku prosklené

  fasády a pro montáž jejích kotev. Abychom dodrželi ter-

  mín kolaudace koncem listopadu, nemohli jsme totiž za-

  měření provést naráz, ale musíme je dělat po částech.“

  Budovu C do souboru Office Park Nové Butovice

  opticky začlení režné lícové zdivo, které je pro zdejší

  administrativní budovy typické. Zedníci s ním už začali

  a objeví se přes celou výšku objektu na nárožích, v úžlabí

  a kolem prvních dvou pater obvodových pilířů. Jejich že-

  lezobetonové konstrukce prvně překryje tepelná izolace

  z extrudovaného polystyrenu. Zeď z lícových cihel potom

  bude k nosné konstrukci připevněná pomocí nerezových

  kotev přes izolaci a odvětrávanou mezeru.

  Divize 1 budovala před třemi lety v Office Parku Nové

  Butovice i blok B, proto ji tato stavba nepřekvapila. „Díky

  schopnostem a úsilí našeho týmu běží práce podle har-

  monogramu,“ usmívá se Ing. Zelený. „Od ledna by se už

  v nových kancelářích měli zabydlovat první nájemníci.“

  Metrostav_12_13_08.indd 5 7/1/08 4:41:58 PM

• Strana 6

  strana 6

  INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI

  Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen DDM Group / Pověřená šéfredaktorka Ing. Lenka Svobodová / Všechny neoznačené materiály připravili Lenka Svobodová, foto Josef Husák / Adresa redakce Koželužská 5,

  180 00 Praha 8-Libeň, tel.: 266 709 415; www.metrostav.cz / Číslo 12-13/2008 vyšlo 3. 7. 2008 (14/2008 vyjde 13. 8. 2008) / Složení redakční rady Ing. František Polák (předseda), Ing. Jan Cuc, Ing. Jiří Kavan, Mgr. Jan Kuchař, Pavel Meyer,

  Ing. Jaromír Pavlíček, Ing. Jaromír Šob a Ing. Libuše Weinfurtová / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00 Praha 2 / Výroba Boomerang Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37, Praha 7-Troja, tel.: 244 023 201, fax.: 244 023 333 /

  Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s.p., odštěpný závod Praha, č. j. nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinových zásilek bylo povoleno s.p. OZSeČ Ústí nad Labem dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 /

  Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736

  NAŠE FOTOREPORTÁŽ

  2

  1

  3

  Blahopřejeme

  Upřímné přání všeho nejlepšího zasíláme všem našim

  spolupracovníkům, kteří v červenci a v srpnu oslaví

  své životní jubileum. Přejeme jim do dalších let hodně

  zdraví, štěstí a spokojenosti nejen v pracovním, ale

  také v rodinném životě. Za práci, kterou vykonávají pro

  naši společnost, jim děkujeme a přejeme ještě mnoho

  dalších pracovních i osobních úspěchů.

  50 let

  Vladislav Hovorka, provozní zámečník z divize 1

  Pavel Král, stavební zámečník z divize 5

  Pavel Jandera, provozní zámečník z divize 7

  Ing. Karel Hampl, sam. odborný referent z centrály

  Alena Kučerová, odborná referentka z centrály

  Jiří Hájek, samostatný odborný referent z divize 4

  Jindřich Šedina, instalatér z divize 9

  60 let

  Ota Karásek, manipulační dělník z divize 5

  Jan Kolek, stavbyvedoucí z divize 5

  Josef Spilka, řidič z divize 7

  Milan Procházka, OTP z Divize development

  Antonín Paul, zedník z divize 3

  Ing. Jaromír Matějka, hlavní stavbyvedoucí z divize 4

  Milan Komár, betonář z divize 4

  Pavel Skočilas, jeřábník z divize 5

  František Přáda, jeřábník z divize 5

  Dušan Koval, stavbyvedoucí z divize 5

  Vladimír Polášek, řidič z divize 7

  Ing. Ladislav Kraus, sam. odborný referent z divize 8

  Jaroslav Večeřílek, stavební zámečník z divize 9

  Josef Panoš, provozní zámečník z divize 11

  V červenci oslaví své životní jubileum také

  Pavla Dvořáčková, uklízečka z divize 5.

  Rovněž jí srdečně blahopřejeme.

  Letní sportovní hry Metrostavu nejsou žádná rekreace

  V Nymburce se už potřetí sešlo v polovině června 12 týmů po 12 zaměstnancích z Metrostavu, Doprastavu,

  společnosti Subterra i z Metrostavu SK, aby se utkalo na již 8. LSH Metrostavu. Nálada tu byla jako obvykle

  skvělá, sportovní výkony na hranicích možností a vyšlo dokonce i počasí. Vítězem volejbalového klání se už potřetí

  v řadě stal tým divize 5 Metrostavu, letos doplněný o kolegy z divize 2 (na foto č. 1 v boji proti divizi 4). Tenisové

  prvenství na nymburských kurtech poprvé získalo družstvo Doprastav I, ve kterém Marcela Fridrichová a Roman

  Babák (foto č. 2) vyhráli i nad Břetislavem Polákem a Hanou Štivarovou (foto č. 3) z naší divize 4. Ve štafetách se

  opět držela divize 5. V Nymburce vyhrála už podruhé, ostatní týmy se však nedaly zahanbit a bylo vidět, že zejména

  předávky (foto č. 4 a 5) trénovaly velmi pečlivě. O prvním místě v kouli rozhodl vyrovnaný výkon společného

  družstva centrály a Divize development Metrostavu. O tom, že jeden skvělý závodník nestačí, ví své divize 5. Pavel

  Kuděj tradičně hodil nejdál, ale i když se všichni jeho ostatní spolubojovníci včetně Lukáše Endersta (foto č. 6)

  snažili, polepšili si jen o tři místa a skončili devátí. V nohejbalových zápasech přeje štěstí víc borcům ze Slovenska,

  Dvojice z Doprastavu I už totiž v Nymburce vyhrála podruhé. Každý, kdo na LSH přijel, se snažil dosáhnout nejlepšího

  výsledku - borci z divize 1 (foto č. 7), 6 i z Doprastavu II (foto č. 8). Fotograf Ota Mrákota však všechny nezachytil.

  Do síně slávy ale nezapomněl zvěčnit tým naší divize 8 (foto č. 9), který po loňském a předloňském druhém

  místě zvítězil a umístil se na zlaté příčce spolu s prvním týmem Doprastavu. Jeho sportovci v Nymburce zazářili,

  z loňského 7. místa se vyhoupli na první. Opět však zvítězil každý - získal vzpomínky, na které se nezapomíná.

  4 5

  8 9

  6 7

  Cena za dokument

  Režisér Pavel Koutecký zaplatil svou snahu o natoče-

  ní posledního dokumentárního filmu životem. V úterý

  10. června, kdy by oslavil 52. narozeniny, se v hledišti

  Divadla Archa už podruhé sešli jeho přátelé i násle-

  dovníci, aby se dozvěděli, že Cenu Pavla Kouteckého

  za osobitý dokumentaristický počin letos získal film

  Pulec, králík a Duch svatý scénáristy Richarda Komár-

  ka a režiséra Filipa Remundy. Vítězové si kromě skle-

  něné plastiky odnesli i šeky na celkem 150 tisíc korun,

  které jim věnoval partner soutěže Metrostav (foto).

  Také druhý ročník Ceny Pavla Kouteckého uspořádala

  Asociace Film & Sociologie a Divadlo Archa ve spolu-

  práci s Mezinárodním festivalem dokumentárních filmů

  o lidských právech Jeden svět. Ze 78 přihlášených filmů,

  jež vznikly v období mezi 1. květnem 2007 a 30. dubnem

  2008, odborná porota těžko vybírala ten nejlepší. U ví-

  tězného snímku ocenila především výběr a zpracování

  společensky závažného tématu interrupcí, které od věcí

  soukromých směřuje k základním otázkám našeho vztahu

  k životu, jeho smyslu a hodnotě. Východiskem snímku je

  protest pravoslavného kněze Libora Halíka, který v Brně

  před porodnicí veřejně a hlasitě požaduje zákaz potratů.

  „Film se nevyhýbá ostrým otázkám, volí extrémní

  postoje, které jsou konfrontovány s realitou života, jež je

  blíž, než si tvůrci na začátku možná představovali,“ naráží

  porotce Jiří Peňás na otevřené vystoupení tří generací žen

  z rodiny scénáristy, který se až díky přípravě snímku do-

  zvěděl, jak potraty či pokus o ně zasáhly do jeho života.

  Kromě vítězného snímku hosté večera shlédli i film

  Hormonální akvarium mladé režisérky Terezy Tary z prv-

  ního ročníku FAMU a známý dokument Pavla Kouteckého

  Zánik Československa v parlamentu.

  –red–, foro archiv Divadla Archa

  Vydařený výlet

  K letošnímu Dni dětí připravil výbor základní organi-

  zace ve spolupráci s firmou Márty, která mimo jiné

  pro naši základní organizaci zajišťuje letní a zimní

  dětské tábory, jednodenní výlet pod názvem Křivo-

  klátské putování. V sobotu 31. května výletníci vy-

  razili nejdříve do Lužné u Rakovníka, kde si s odbor-

  ným výkladem prohlédli expozici železničního muzea

  a projeli se historickým vláčkem. Odtud se přesunuli

  na hrad Křivoklát, který prozkoumali doslova od půdy

  až po sklepení, kde se seznámili i s místními straši-

  dly. Na závěr krásného dne v odpoledních hodinách

  zavítali do Lánského parku, kde na procházce potkali

  i pana prezidenta. Výlet se všem líbil, jak o tom svědčí

  o děkovný dopis Lucky a Terky Ulrichových, na které

  nejvíc zapůsobilo nenadálé setkání s panem prezi-

  dentem v Lánech.

  SLOUPEK ODBORŮ

  Denní centrum Domino

  Do projektu Společně podporujeme se zapojili také

  hráči a jejich partneři, kteří se sešli na golfovém

  turnaji v Hluboké nad Vltavou. Prostředky, vsazené

  v soutěži Nearest to the Pin na charitativní jamce, po-

  řádající divize 6 Metrostavu znásobila a zaokrouhlila

  na rovných 40 000 korun. Tentokrát pomohou Dennímu

  centru Domino v Českých Budějovicích.

  Denní centrum Domino už devět let provozuje Měst-

  ská charita České Budějovice. Slouží dospělým, duševně

  nemocným lidem a snaží se podpořit jejich nezávislost

  a usnadnit jim návrat do běžného života. Jeho socio-te-

  rapeutický klub je zaměřený na stabilizaci psychického

  zdraví a v rámci pravidelných a opakovaných aktivit si

  v něm nemocní lidé obnovují návyky na činnosti, které

  jim mohou pomoci k návratu do zaměstnání. Centrum

  nabízí také sociální poradenství, které využívají i rodinní

  příslušníci duševně nemocných lidí.

  Součástí Domina je divadelní dílna, kde si klienti zdo-

  konalují vyjadřování a odbourávají své sociální zábrany.

  Další dílny – výtvarná a animační – umožňují činnost

  lidem, kteří pro svůj handicap mají omezené možnosti

  uměleckého vyjádření. Za příspěvek z projektu Společ-

  ně podporujeme koupí centrum počítač se speciálními

  programy, které duševně nemocným lidem pomohou

  v tvorbě a přispějí k jejich návratu do běžného života.

  Golf ve stínu historie

  V rámci Metrostav Golf Challenge 2008 uspořádala di-

  vize 6 v sobotu 14. června golfový turnaj pro své hosty

  a partnery na hřišti v Hluboké nad Vltavou.

  Hráče i jejich doprovod přivítal obchodní náměstek

  divize 6 Ing. Jiří Sládek, který se 18jamkového turnaje

  aktivně zúčastnil i jako hráč. Na závěr slavnostně předal

  ceny vítězům a poděkoval všem za příspěvky do projektu

  Společně podporujeme (foto).

  Ve smíšené kategorii hráčů s handicapem 0-19,9 zví-

  tězil Ondřej Surka, o kategorii výš Richard Urvay. Mezi

  golfisty s HCP 26,1-36 se nejvíc radoval Jiří Hochman,

  který si upravil handicap na 22. Poslední skupinu s HCP

  37-54 vyhrál Pavel Šotola s obdivuhodným zlepšením

  handicapu na úroveň 25,2.

  S velkým zájmem se setkala i golfová akademie a pa-

  tovací soutěž začátečníků. Krásný den se však v Hluboké

  nad Vltavou vydařil i nehrajícímu doprovodu, který na-

  vštívil nedaleký romantický zámek a Zoologickou zahradu

  Ohrada, kde si mohl prohlédnout i neobvyklé Centrum

  ekologické výchovy, na jehož výstavbě se před pár lety

  významně podílela právě divize 6 Metrostavu.

  –red–, foto Ota Mrákota

  Metrostav_12_13_08.indd 6 7/1/08 4:42:01 PM