strana 5

zPRavodajství z dIvIzí

Poklep základního kamene na stavbě úseku d1

do ko n č ení z e s t r. 1

1

Novostavby divize 9 v Karlových varech

Karlovy Vary rostou do krásy. Šedivé fasády neu­

držovaných domů mizí a lázeňský kolorit rozjasňuje

barevnost opravených budov i novostaveb. Na jejich

výstavbě se významně podílí i naše divize 9. Po roce

a půl práce tým Ing. Františka Macha v květnu dokon­

čil luxusní bytový Dům u Máří Magdaleny v prudkém

svahu Moravské ulice a v Tuhnicích staví jen o něco

kratší dobu tým Jana Mráze velkou multifunkční arénu

spojenou s menší tréninkovou halou. Obě stavby jsou

v mnoha ohledech výjimečné.

Luxusní dům pod skálou

Bytový Dům u Máří Magdaleny v Moravské ulici poutá pozornost svou zdobenou fasádou (foto č. 1). Ing. arch. Patrik Danda ji navrhl tak, aby novostavba zapadla mezi

původní lázeňské domy a odpovídala vkusu náročné

klientely z východní Evropy, pro kterou je určena.

„Členitá fasáda byla sice technicky i realizačně obtížná, neméně složitá však byla také příprava staveniště

a vyhloubení stavební jámy,“ vrací se ke stavbě vedoucí

projektu Ing. František Mach a vysvětluje: „Stavba se totiž

nachází v úzké příkré ulici nedaleko lázeňské kolonády

větší byt je mezonetový, má dva balkony, 63 m² velkou

terasu a pod 132 m² půdorysem v 1. NP se nachází dalších

více než 60 m² v 1. PP, které jsou určeny pro tělocvičnu,

saunu a relaxační místnost.

Nosnou konstrukci dvou nejspodnějších podlaží tvoří

železobetonové stěny a stropy. Železobetonové stropní

desky jsou i nad dalšími dvěma patry, zbytek vodorovných nosných konstrukcí je z keramických stropních

nosníků a vložek, ostatní svislé nosné konstrukce jsou

vyzdívané z cihlových bloků POROTHERM.

„Na staveništi jsme nedokázali postavit věžový jeřáb,

ani výtah s potřebnou nosností, a to nám působilo velké

problémy při svislých přesunech materiálů. Hodně jsme

jich museli vynést do horních pater ručně,“ vzpomněl

Ing. Mach. „Naštěstí obě zimy, po které stavba trvala, byly

mírné. Měli jsme totiž obavy z klouzavé čedičové dlažby

ve strmé Moravské ulici, ale ta naštěstí zůstala sjízdná.“

I když už většina bytů zná své majitele, klientské

změny tým Ing. Macha neřešil. Stavbu 28. dubna završil

kolaudací a 29. května investor podepsal předávací protokol. Za kostelem sv. Maří Magdaleny přibyl nový dům,

za který se město ani divize 9 rozhodně nemusí stydět.

Dálnice D1 se po dokončení stavby 0135 (foto) prodlouží

o více než 11 km a přibude na ní 8 dálničních mostů, 8 přemostění a tři mimoúrovňové křižovatky. Stavba se dotkne

i související silniční sítě. „Metrostav se na sdružení podílí 20 % a dostal na starost výstavbu 2,135 km dlouhého

úseku rychlostní komunikace R55 mezi Hulínem a MÚK

Hulín s asi 40 stavebními objekty,“ řekl Ing. Pavel Vích,

zástupce vedoucího projektu Ing. Břetislava Poláka.

Stavba se souhlasem investora začala už v březnu,

v období vegetačního klidu. Teď je ohraničený trvalý i dočasný zábor a ze staveniště zmizelo více než 100 000 m³

ornice, která byla shrnuta před rokem, když začaly práce

na záchranném archeologickém průzkumu. Trasa je volná

a rozběhla se stavba provizorního mostu přes Rusavu.

Archeologové na staveništi nalezli nejen pozůstatky

pradávného osídlení z doby kamenné a bronzové, ale

i zbytky římského pochodového tábora, jehož nález je

v této oblasti velmi vzácný. Svou práci v hlavní trase už

skončili, pokračují však v okrajových částech staveniště.

„Do konce roku bychom chtěli mít hotové náspy,“ pokračuje Ing. Vích. „Je tu totiž neúnosné sprašové podloží

a část náspů musí být konsolidační. Sedat si budou půl

roku, a abychom dodrželi termín průjezdnosti v listopadu

2010, je to možné jedině přes zimu. Teď proto provádíme

penetrační zkoušky. Prokáží, zda pro odvedení vody zpod

náspů budou stačit vpichované štěrkopískové piloty.“

Brzy přijde řada i na základy tři mostů. Dva dálniční

– přes silnici a potok Žabínek a přes řeku Rusavu – bude provádět přímo divize 4, most na místní komunikaci

do Pravčic má na starost subdodavatel.

„Součástí našeho úseku budou samozřejmě i různé

další stavební objekty, jako přeložky Kosteleckého potoka, plynovodu a produktovodu,“ dokončuje Ing. Vích.

„A nakonec i úpravy stávajících a stavbou poškozených

komunikací, aby na nás v okolí vzpomínali v dobrém.“

v Nových Butovicích už stojí hrubá stavba

Podle průzkumů je v Praze neustále málo moderních

kancelářských prostor. Na odstranění tohoto nedostat­

ku pracuje i tým Ing. Lukáše Zeleného z divize 1, který

do administrativního komplexu Office Park Nové Buto­

vice dostavuje poslední budovu – blok C.

Na půdorysu do tvaru písmene L se už dnes tyčí téměř celý železobetonový skelet (foto). V podzemí vytvořil

prostor pro budoucí parking s 60 místy, v nadzemí roste

v jednom křídle do sedmého a v druhém do osmého podlaží. Hrubá stavba bude hotová do 20. července.

„Zatímco v horních patrech stále ještě pracují betonáři, v suterénu už máme hotové všechny vyzdívky

a montujeme rozvody technického zařízení budov,“ říká

Ing. Zelený a s výčtem prací pokračuje: „Souběžně stavíme lešení kolem objektu až do 5. NP, abychom mohli

provést zaměření skeletu pro finální dodávku prosklené

fasády a pro montáž jejích kotev. Abychom dodrželi termín kolaudace koncem listopadu, nemohli jsme totiž zaměření provést naráz, ale musíme je dělat po částech.“

Budovu C do souboru Office Park Nové Butovice

opticky začlení režné lícové zdivo, které je pro zdejší

administrativní budovy typické. Zedníci s ním už začali

a objeví se přes celou výšku objektu na nárožích, v úžlabí

a kolem prvních dvou pater obvodových pilířů. Jejich železobetonové konstrukce prvně překryje tepelná izolace

z extrudovaného polystyrenu. Zeď z lícových cihel potom

bude k nosné konstrukci připevněná pomocí nerezových

kotev přes izolaci a odvětrávanou mezeru.

Divize 1 budovala před třemi lety v Office Parku Nové

Butovice i blok B, proto ji tato stavba nepřekvapila. „Díky

schopnostem a úsilí našeho týmu běží práce podle harmonogramu,“ usmívá se Ing. Zelený. „Od ledna by se už

v nových kancelářích měli zabydlovat první nájemníci.“

stavby přihlášené do soutěže stavba roku 2007

2

a zezadu je ohraničena skalní stěnou. Tu jsme museli

po celé výšce asi o metr a půl ručně ubourat a ve skále

jsme hloubili i jámu pro dva suterény. Měli jsme tu vlastně

otevřený kamenolom uprostřed městské památkové zóny

a v prvním ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů.

Rozpojování skalní stěny jsme prováděli ručně a pod stálým hydrogeologickým dohledem. Vřídlovec jsme nejdřív

navrtali a pak trhali rozpínacími kladivy. Protože do Moravské ulice je povolený vjezd jen vozidlům do 20 tun,

museli jsme výkopek vozit na překladiště, odkud se teprve

velkými auty odvážel na skládku.“

Skalní masív byl v závěru přípravných prací zpevněn

třemi šestimetrovými lanovými kotvami a po očištění tlakovou vodou mu zůstal jeho přírodní vzhled. Zárubní zeď

domu, který ke skále přiléhal v druhé části staveniště, byla

zpevněna stříkaným betonem a na ni byla nabetonována

úhlová stěna. Prostor nad ní dnes slouží pro dvě zahrádky,

před ní je v nižší úrovni soukromá terasa.

Při pohledu z ulice se zdá, že tu vlastně vyrostly domy

dva – s odlišně barevnou fasádou a ve výškovém odskoku

jednoho patra. Oba se zdají být šestipodlažní, se soklem

obloženým kamenným obkladem, s podkrovím a s jednou

kulatou nárožní věží.

Ve skutečnosti tu však stojí dům jen jeden, s jedním

svislým komunikačním jádrem. Ve dvou nejspodnějších

patrech má garáže pro 11 vozů a v jednom podzemním

a šesti nadzemních podlažích obsahuje 18 bytových jednotek. Pět z nich má větší plochu než 120 m², takže pro

celý objekt platí základní 19% sazba DPH. Byty o velikosti

2 až 4 + kk jsou velkoryse dispozičně řešeny a ve většině

případů mají druhou koupelnu, přístupnou z ložnice. Nej-

Metrostav_12_13_08.indd 5

3

Haly plné řemeslníků

„O naší stavbě už vyšlo několik článků, že pomalu nevím, co říkat nového,“ usmíval se Ing. Tomáš Slepička,

stavbyvedoucí divize 9, který v týmu Jana Mráze buduje

multifunkční areál v karlovarské čtvrti Tuhnice. „V obou

halách, jak ve velké tak i v malé tréninkové, se už naplno rozběhly veškeré profese. Dokončili jsme střechy

a začali jsme montovat fasádní hliníkové prvky a výplně

oken (foto č. 2), pracujeme na technickém zařízení budov. Ve strojovně chlazení máme osazené zdroje chladu

a pokračujeme s rozvody. Tato technologie tu je nezvykle

výkonná. Je totiž společná pro obě haly a odpadní teplo

by z chlazení mělo být navíc využíváno pro vyhřívání plánovaného krytého bazénu.“

V halách pomalu končí také práce na vyzdívkách. Ze tří

čtvrtin budou z vyspárovaných betonových lícových tvárnic, které podle zahraničních zkušeností nejlépe odolávají

projevům emocí, třeba po hokejovém utkání.

Ve velké hale je hotová nosná konstrukce ledové plochy, na polovině „domácích“ stojí prostorové lešení (foto

č. 3), ze kterého se montují veškeré technologické prvky,

počínaje odvodněním, přes vzduchotechniku, podhledy

až po veškeré rozvody. Do konce července by se lešení

z první poloviny haly mělo přemístit do druhé, aby i tam

mohlo být provedeno vše, co budoucí provoz vyžaduje.

„Od začátku září bychom měli začít pracovat na skladbách

ledové plochy,“ připomíná vedoucí projektu Jan Mráz

a výhled do budoucnosti uzavírá: „Stavbu ukončíme

začátkem příštího roku a pokud se podaří získat pořadatelství, jako první z velkých akcí by se v nové hale mělo

v květnu uskutečnit mistrovství světa ve sledgehokeji.“

Název: Obytný soubor Na Krutci

Objednatel: Metrostav Krutec s.r.o.

Autoři: Ing. MA. Tomáš Pilař, akad. arch. Ladislav Kuba, Ing. arch. Antonín Novák, Ing. arch. Petr Valenta,

Ing. arch. Radovan Smejkal, Ing. arch. Martin Rudiš, Ing. arch. Petr Bouřil

Doba výstavby: duben 2005 – duben 2008

Obytný soubor Na Krutci v Praze 6 zahrnuje 13 solitér­

ních vil, 16 řadových domků, 6 bytových domů a RS

Sport Centrum Romana Šebrleho. Ve dvou etapách jej

pro Divizi development Metrostavu postavila divize 8.

Přírodní ráz okolí umožnil vznik nadstandardního

a zajímavého bydlení uprostřed zeleně. Obytný soubor výjimečného architektonického rázu sjednotil návrh brněn-

ského ateliéru Kuba & Pilař architekti. Vyvolává atmosféru

solidních nadčasových jednoduchých domů z bezúdržbových, klasických a dobou ověřených materiálů, jako jsou

režná cihla a pohledový beton. Jako kontrast je k nim

použita hladká omítka a obklad z dřevěných desek nebo

lamel. Objekty postavené v rámci první etapy výstavby již

byly oceněny v několika architektonických soutěžích.

7/1/08 4:41:58 PM