Metrostav

Strana 4

Mostecká pánev

z pohledu geologa

Mostecká pánev, které se dříve říkalo Severočeská

hnědouhelná, zaujímá plochu přes 1100 km² arozklá-

dá se mezi Krušnými horami a Českým středohořím.

Vsoučasnosti ji převážně zaplňují těžební jámy, důlní

propadliny zalité vodou či výsypky vetvaru tabulových

vyvýšenin, které jsou pozůstatkem staletí trvající těž-

by hnědého uhlí (foto č. 1).

Zpohledu geologa je Mostecká pánev třetihorní pří-

kopovou propadlinou, jejíž jezera a močály především

v období miocénu zaplňovaly sedimenty. V době před

22 až 17 miliony let se vpánvi nakupila až 500metrová

vrstva jílů, písků aorganické hmoty, která se vmočálech

vrstvila jako rašelina a stala se základem hnědouhelné

sloje. V místech, kde do močálu ústily řeky, potlačily

usazování rašeliny nánosy jílu apísku. Vtěchto místech je

sloj zcela nahrazena říčními nebo deltovými usazeninami

či rozštěpena naněkolik lávek. Podle projevu těchto vlivů

naprofil sloje se Mostecká pánev člení naněkolik částí.

Nejvíc byla přínosem písku ajílu postižena oblast žatecké

delty. Vostatních oblastech postupně vznikla víceméně

souvislá hnědouhelná sloj omocnosti 25–45 metrů.

Plochu pánve vsoučasné době vymezuje výchoz uhel-

né sloje nebo jejích ekvivalentů napovrch. Nejhlubší částí

pánve je tzv. centrální oblast mezi městy Litvínov, Osek,

Duchcov aobcemi Lom aMariánské Radčice. Uhlí se tu

dnes těží večtyřech povrchových lomech.

Technologie lomové těžby je závislá nanutnosti pře-

místit zdobývacího prostoru nadložní horniny, ato zpravi-

dla navnější výsypku apozději navnitřní výsypku dovy-

těženého prostoru. Jedná se zejména ojílovité horniny,

částečně oterciární písky či hlinité kvarterní horniny.

Rekultivace v Mostecké pánvi probíhají už déle než

60let. Přirozený půvab však těžbou znehodnocené krajině

vracejí jen po částech a velmi pomalu (foto č.2,3). Jejich

výsledky však už jsou dnes dobře patrné (foto č. 4).

Celou stranu připravila Martina Vampulo-

vá ve spolupráci s divizí 8, která ze svého

archivu vybrala i ilustrace

Mostecká pánev

z pohledu historika

Počátky dobývání hnědého uhlí v severních Čechách

sahají dokonce středověku. Nejstarší zmínka ouhel-

ném hornictví pochází z roku 1403 a zachovala se

vměstské knize Duchcova uTeplic. Další záznamy jsou

datovány doobdobí let 1550 až 1580 atýkají se přede-

vším Jirkova uChomutova, Hrobu uTeplic aPětipeska.

Napočátku těžba hnědého uhlí probíhala především

navýchozech uhelných slojí, kde byly budovány nehlubo-

ké jámy, znichž se těžilo pomocí rumpálu. Tento divoký

selský způsob, jenž postrádal jakýkoliv odborný dozor,

byl na Ústecku ukončen až vroce 1789. Následně bylo

dobývání podmiňováno propůjčováním dolovacího práva

apodrobeno dohledu báňského úřadu, který byl pro uhel-

né hornictví zřízen vroce 1783 vJáchymově.

Rozvoj českého uhelného hornictví utlumily začátkem

19. století napoleonské války. Koživení těžby přispělo až

zahájení dopravy uhlí poLabi doNěmecka vroce 1830.

Vsedmdesátých letech 19. století se dolování postupně

přesouvalo zÚsteckého kraje západním směrem naDuch-

covsko, Mostecko a Chomutovsko. Centrem revíru se

stala oblast Mostecka, vněmž vznikla řada významných

uhelných podniků, mimo jiné iSeveročeská uhelná spo-

lečnost, jejíž založení je datováno 4. února 1890. Řada

dolů byla i ve vlastnictví Rakouska-Uherska. Důležitý

předěl nastal pro uhelné hornictví vroce 1916, kdy bylo

při těžbě hnědého uhlí poprvé nasazeno lžícové rypadlo.

Odva roky později bylo použito ipři skrývce.

Velkostrojová těžba po 2. světové válce

Stejně jako vzemědělství či průmyslu byl isoukromý důl-

ní majetek po2. světové válce znárodněn avroce 1946

vznikl národní podnik Severočeské hnědouhelné doly se

sídlem vMostě. Vprůběhu dalších let se ktěžbě postupně

využívaly velkostrojové technologie. Důsledkem této kon-

cepce, která vyžadovala zajištění rozsáhlého území pro

ukládání skrývkových hmot, byla likvidace okolních obcí.

Těžba uhlí probíhala bez ohledu naosídlení, přírodu akra-

jinu Mostecké pánve ijejí okolí ataké bez ohledu namožná

rizika spojená sčinností podél krušnohorského svahu.

Intenzivní důlní aprůmyslová činnost způsobila vkraji

obrovskou devastaci životního prostředí, sníž byla spoje-

na celá řada environmentálních problémů – zhoršení zdra-

votního stavu obyvatel, vyšší mortalita, migrace obyvatel,

dopad emisí nalesní ekosystémy ařada dalších.

Zákonné příkazy ksanacím poroce 1989

Ikdyž se velkoplošné rekultivace vseveročeském hně-

douhelném revíru provádějí už odroku 1952, možnostmi

komplexního odstranění ekologických škod napáchaných

hornickou činností ináslednou obnovou postižených úze-

mí (foto č. 1) se začala česká vláda zabývat až před něko-

lika málo lety. Konkrétně je řešila v usnesení č. 189/2002,

v němž uznala naléhavou potřebu odstranit ekologické

škody napáchané v Ústeckém kraji (foto č. 2). Později

kabinet rozšířil snahu o nápravná opatření takénaKarlo-

varský kraj anásledně nakladenský region.

Ještě v roce 2002 následovalo přijetí dalšího klíčo-

vého usnesení vlády č. 272/2002, vněmž kabinet blíže

definoval, co se rozumí ekologickou škodou ajaké práce

kjejímu odstraňování mohou být financované ze státního

rozpočtu. Zároveň odborníci vypracovali koncepci, která

vymezila rozsah území, jichž se usnesení týkají. Vláda

následně definovala jednotlivá rekultivační arevitalizač-

ní opatření a vyčíslila pro ně potřebné finanční náklady

načástku patnáct miliard korun.

strana 4

Mostecká pánev z pohledu současnosti

Úrodnou krajinu, kterou příroda tvořila miliony let,

dokázal člověk svými zásahy na řadě míst přeměnit

během několika desetiletí v pustinu. Smutné pozůstat-

ky těžby hnědého uhlí naseveru Čech se vposledních

letech snaží napravit řada společností. Patří mezi ně

i Metrostav apředevším jeho divize 8, která se vrůz-

ných formách sdružení spřevážně regionálními firma-

mi snaží severočeskému kraji vrátit jeho původní ráz.

„V současné době probíhají rekultivace ve čtyřech

etapách nadole Obránců míru, vedvou nadole Vršany

analomu ČSA,“ vyjmenovává specialista divize 8 Ing.Jiří

Čulík a doplňuje: „Šest rekultivací jsme již dokončili –

vpěti případech šlo otechnické rekultivace, to znamená

terénní úpravy (foto č. 1), výstavbu obslužných komu-

nikací aodvodnění, avjednom případě byla dokončena

ibiologická rekultivace avoblasti probíhá pěstební péče.“

Všechny rekultivace, tedy řízený proces obnovy kra-

jiny tak, aby se na postiženém území znovu dosáhlo

přirozené rovnováhy, totiž zahrnují dvě etapy. Vprvní fázi

se jedná otechnickou rekultivaci, která zahrnuje soubor

opatření a úprav přispívajících k obnově produkčnosti

afunkčností krajiny atýká se zejména výsypek, odvalů,

poklesů. Jejím cílem je vymodelovat nový terén, který

musí nejen vyhovovat celkové koncepci rekultivované

oblasti, ale musí být i stabilní a splňovat požadavky

nabudoucí hydrogeologické parametry. Během technické

rekultivace oblast doplní obnovené hospodářské či příjez-

dové cesty včetně odvodnění askrývková ornice zakryje

přemístěnou, uloženou azhutněnou zeminu.

„Konkrétně jde o převrstvení nepříznivých výsypko-

vých zemin ornicí nebo jinými snadno zúrodnitelnými

materiály, jako jsou spraše, sprašné hlíny a svahoviny.

Tyto zeminy narekultivované plochy dopravujeme zpra-

vidla zdeponií, které vznikly při otevírce uhelných ložisek.

Při skrývkových pracích byly totiž jednotlivé půdní profily

naštěstí odtěžovány tak, aby mohly být později využity při

rekultivacích,“ doplňuje ing.Čulík.

Biologická rekultivace

Po technické rekultivaci následuje biologická, která má

zaúkol území oživit. Jedním z jejích druhů je zalesnění

neboli lesnická rekultivace, dalšími druhy jsou rekultiva-

ce zemědělská avodohospodářská. Je pochopitelné, že

základním předpokladem úspěšné lesnické rekultivace je

tvorba vhodných půdních podmínek. Většinu výsypko-

vých substrátů je sice možné zalesňovat přímo, mnohé

však vyžadují vylepšení kvality povrchu. Provádí se po-

mocí různých melioračních hodnotných zemin, jako jsou

slíny, bentonity, rašeliny arůzné komposty.

Kromě toho musí být pro každou výsypku navržen co

nejvhodnější výběr dřevin. Obecně lze říci, že vPodkruš-

nohoří nejčastěji vysazovanými stromy jsou zejména bří-

zy, olše, jeřáby, topoly, vrby, akáty, duby, javory, jasany,

lípy, modříny ataké některé druhy borovic. Většinou se

vysazují vpočtu deseti tisíc najeden hektar půdy. Vlastní

výsadba se provádí běžným způsobem dojamek, donichž

se podle potřeby přidávají meliorační příměsi aprostřed-

ky pro výživu rostlin. Pak následuje několikaletá péče

o vysazené kultury, jež spočívá hlavně v náhradě uhy-

nulých sazenic avlikvidaci plevelů sečením, okopávkou

ajen vnejvyšší nouzi chemickými postřiky.

Celý tento rekultivační cyklus trvá řadu let. Je pova-

žován zadokončený až tehdy, když nově zasazené stromy

dosahují alespoň pětimetrové výšky acelý porost si již do-

káže vytvořit vnitřní mikroklima asám se umí vypořádat

splevely iokusováním odzvěře. Tohoto cíle lze zpravidla

dosáhnout už během 10 až 15 let.

Lomy Vršany aČeskoslovenské armády

Divize 8 vsoučasné době provádí práce naúzemí lomu

Vršany a druhým rokem i na severozápadních svazích

povrchového lomu Československé armády. „Ulomu ČSA

budujeme najeho vnitřní výsypce přitěžující tělesa zhor-

nin uvolněných sesuvnými pohyby ze strmých úpatí při-

lehlých Krušných hor (foto č. 2). Tímto způsobem vyřeší-

me dlouhodobou stabilitu svahu voblasti pod Vesnickým

potokem aprojektovaným korytem donádrže Hedvika,“

doplňuje Ing. Jiří Čulík s tím, že na ostatních stavbách

divize 8 je zatím dokončena jen rekultivace technická.

Ačkoli jsou rekultivace velmi náročným ahlavně dlou-

hodobým procesem, zaměstnanci divize 8 získali zapo-

sledních šest let prací řadu zkušeností. I díky nim se

krajině v severních Čechách (foto č. 3) vrací původní

podoba akrása. Snad bude míst změněných knepoznání

spostupujícími lety přibývat a podle očekávání začnou

brzy sloužit pro život i rekreaci nejen místních obyvatel.

LETNÍ PŘÍLOHA

Metrostav a.s. - noviny