Metrostav a.s. - noviny
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA
Metrostav Metrostav 12-13/2012, Strana 3
Metrostav Metrostav 12-13/2012, Strana 4
Mostecká pánev
z pohledu geologa
Mostecká pánev, které se dříve říkalo Severeská
hnědouhelná, zaujímá plochu přes 1100 km² arozk-
dá se mezi Krušnými horami a Českým středohím.
Vsoasnosti ji převážně zaplňují těžební jámy, důl
propadliny zalité vodou či výsypky vetvaru tabulových
vyvýšenin, které jsou pozůstatkem staletí trvající těž-
by hnědého uhlí (foto č. 1).
Zpohledu geologa je Mostecká pánev třetihorní pří-
kopovou propadlinou, jejíž jezera a močály především
v období miocénu zaplňovaly sedimenty. V době před
22 až 17 miliony let se vnvi nakupila až 500metro
vrstva jílů, písků aorganické hmoty, která se vmálech
vrstvila jako relina a stala se základem hnědouhel
sloje. V stech, kde do močálu ústily řeky, potlily
usazování rašeliny nánosy jílu apísku. Vtěchto místech je
sloj zcela nahrazena říčními nebo deltovými usazeninami
či rozštěpena naněkolik lávek. Podle projevu těchto vli
naprofil sloje se Mostecká pánev člení nakolik čás.
Nejvíc byla přínosem písku ajílu postižena oblast žatec
delty. Vostatních oblastech postupně vznikla víceméně
souvislá hnědouhelná sloj omocnosti 2545 metrů.
Plochu pánve vsoučasné době vymezuje výchoz uhel-
né sloje nebo jech ekvivalentů napovrch. Nejhlubší čás
nve je tzv. centrální oblast mezi městy Litvínov, Osek,
Duchcov aobcemi Lom aMarnské Raice. Uhlí se tu
dnes těží večtyřech povrchových lomech.
Technologie lomové těžby je závislá nanutnosti pře-
místit zdobývacího prostoru nadložní horniny, ato zpravi-
dla navněí výsypku apozději navnitřní výsypku dovy-
ženého prostoru. Jedná se zejména olovité horniny,
částečně oterciární písky či hlinité kvarterní horniny.
Rekultivace v Mostecké pánvi probíhají už déle než
60let. Přirozený půvab však těžbou znehodnocené kraji
vracejí jen po částech a velmi pomalu (foto č.2,3). Jejich
výsledky však už jsou dnes doe patrné (foto č. 4).
Celou stranu připravila Martina Vampulo-
vá ve spolupráci s divizí 8, která ze svého
archivu vybrala i ilustrace
Mostecká pánev
z pohledu historika
Počátky dobýní hdého uhlí v severch Čecch
sahají dokonce středověku. Nejstarší zmínka ouhel-
m hornictví pochází z roku 1403 a zachovala se
vměstské knize Duchcova uTeplic. Další záznamy jsou
datovány doobdobí let 1550 až 1580 atýkají se přede-
vším Jirkova uChomutova, Hrobu uTeplic aPětipeska.
Napočátku těžba hdého uhlí probíhala především
navýchozech uhelch slojí, kde byly budovány nehlubo-
ké jámy, znichž se těžilo pomocí rumpálu. Tento divoký
selský způsob, jenž postrádal jakýkoliv odborný dozor,
byl na Ústecku ukončen až vroce 1789. Následně bylo
dobývání podmiňováno propůjčováním dolovacího práva
apodrobeno dohledu báňského úřadu, který byl pro uhel-
né hornictví zřízen vroce 1783 vJáchymově.
Rozvoj českého uhelného hornictví utlumily začátkem
19. století napoleonské války. Koživení těžby přispělo až
zahájení dopravy uhlí poLabi doNěmecka vroce 1830.
Vsedmdesátých letech 19. století se dolování postupně
esouvalo zÚstecho kraje západním srem naDuch-
covsko, Mostecko a Chomutovsko. Centrem revíru se
stala oblast Mostecka, vněmž vznikla řada významných
uhelných podniků, mimo jiné iSevereská uhelná spo-
lečnost, jejíž založení je datováno 4. února 1890. Řada
dolů byla i ve vlastnictví Rakouska-Uherska. Důležitý
eděl nastal pro uhelné hornictví vroce 1916, kdy bylo
při těžbě hnědého uhlí poprvé nasazeno lžícové rypadlo.
Odva roky pozji bylo použito ii skrývce.
Velkostrojová těžba po 2. světové válce
Stejně jako vzedělství či průmyslu byl isoukromý důl-
ní majetek po2. světové válce znárodněn avroce 1946
vznikl národní podnik Severočeské hnědouhelné doly se
sídlem vMos. Vprůběhu dalších let se ktěžbě postup
využívaly velkostrojové technologie. Důsledkem této kon-
cepce, která vyžadovala zajišní rozsáhlého území pro
ukládání skrývkových hmot, byla likvidace okolních obcí.
žba uhlí probíhala bez ohledu naosídlení, přírodu akra-
jinu Mostecké pánve ijejí okolí ataké bez ohledu namná
rizika spojená sčinností podél krušnohorského svahu.
Intenzivní důlní aprůmyslová činnost způsobila vkraji
obrovskou devastaci životního prosedí, sníž byla spoje-
na celá řada environmentálch problémů – zhoršení zdra-
votního stavu obyvatel, vší mortalita, migrace obyvatel,
dopad emisí nalesní ekosystémy ařada dalších.
Zákonné příkazy ksanacím poroce 1989
Ikdyž se velkoplošné rekultivace vsevereském h-
douhelném reru prodějí už odroku 1952, mnostmi
komplexního odstranění ekologických škod napáchaných
hornickou činností islednou obnovou postižených úze-
mí (foto č. 1) se zala česká vláda zavat až před něko-
lika málo lety. Konkrétně je řila v usnesení č. 189/2002,
v němž uznala naléhavou potřebu odstranit ekologické
škody napáchané v Ústeckém kraji (foto č. 2). Pozji
kabinet rozšířil snahu o nápravná opatření takénaKarlo-
varský kraj asledně nakladenský region.
Jtě v roce 2002 následovalo přijetí dalšího klíčo-
vého usnesení vlády č. 272/2002, vmž kabinet blíže
definoval, co se rozumí ekologickou škodou ajaké práce
kjejímu odstraňování mohou být financované ze státního
rozpočtu. Zároveň odborci vypracovali koncepci, která
vymezila rozsah území, jichž se usnesení týka. Vda
následně definovala jednotlivá rekultivační arevitalizač-
ní opaení a vyčíslila pro ně poebné finanční náklady
načástku patnáct miliard korun.
strana 4
Mostecká pánev z pohledu současnosti
Úrodnou krajinu, kterou příroda tvořila miliony let,
dokázal člověk svými zásahy na řadě míst přenit
hem několika desetiletí v pustinu. Smutné pozůstat-
ky těžby hdého uhlí naseveru Čech se vposledních
letech snaží napravit řada společností. Patří mezi ně
i Metrostav aedevším jeho divize 8, která se vrůz-
ch formách sdružení spřevážně regionálmi firma-
mi snaží severeskému kraji vrátit jeho původní ráz.
V současné době probíhají rekultivace ve čtyřech
etapách nadole Obránců míru, vedvou nadole Vršany
analomu ČSA,“ vyjmenová specialista divize 8 Ing.Jiří
Čulík a doplňuje: „Šest rekultivací jsme již dokoili –
vpěti případech šlo otechnické rekultivace, to zname
terénní úpravy (foto č. 1), výstavbu obslužch komu-
nikací aodvodnění, avjednom případě byla dokončena
ibiologická rekultivace avoblasti probíhá pěstební péče.“
echny rekultivace, tedy řízený proces obnovy kra-
jiny tak, aby se na postiženém území znovu dosáhlo
irozené rovnováhy, totiž zahrnují dvě etapy. Vprvní fázi
se jedná otechnickou rekultivaci, která zahrnuje soubor
opatření a úprav přispívach k obnově produnosti
afunkčností krajiny atýká se zejména výsypek, odvalů,
poklesů. Jejím cílem je vymodelovat nový ten, který
musí nejen vyhovovat celkové koncepci rekultivované
oblasti, ale musí být i stabilní a splňovat požadavky
nabudoucí hydrogeologické parametry. Během technické
rekultivace oblast doplní obnovené hospodářské či příjez-
dové cesty včetně odvodnění askrývková ornice zakryje
přemístěnou, uloženou azhutněnou zeminu.
„Konkrétně jde o převrstvení nepříznivých výsypko-
vých zemin ornicí nebo jinými snadno zúrodnitelnými
materly, jako jsou spraše, sprné hlíny a svahoviny.
Tyto zeminy narekultivované plochy dopravujeme zpra-
vidla zdeponií, které vznikly při otevírce uhelných ložisek.
i skrývkových prach byly totiž jednotlivé půdní profily
naštěstí odtěžovány tak, aby mohly být pozji využity při
rekultivach,“ doplňuje ing.Čuk.
Biologická rekultivace
Po technické rekultivaci následuje biologická, která má
zaúkol území oživit. Jedním z jejích druhů je zalesně
neboli lesnická rekultivace, daími druhy jsou rekultiva-
ce zemělská avodohospodářská. Je pochopitel, že
základm předpokladem úspěšné lesnické rekultivace je
tvorba vhodných půdních podmínek. Většinu výsypko-
vých substrátů je sice možné zaleovat přímo, mnohé
ak vyžadují vylepšení kvality povrchu. Provádí se po-
mocí různých melioračních hodnotných zemin, jako jsou
slíny, bentonity, reliny arůzné komposty.
Kromě toho musí být pro každou výsypku navržen co
nejvhodjší výběr dřevin. Obecně lze říci, že vPodkr-
nohí nejčasji vysazovanými stromy jsou zejna bří-
zy, olše, jeřáby, topoly, vrby, akáty, duby, javory, jasany,
lípy, modříny ataké některé druhy borovic. Většinou se
vysazují vpočtu deseti tisíc najeden hektar půdy. Vlast
výsadba se prodí běžm způsobem dojamek, donichž
se podle poeby přidávají meliorní příměsi aprosed-
ky pro výživu rostlin. Pak následuje několikaletá péče
o vysazené kultury, jež spočívá hlavně v náhradě uhy-
nulých sazenic avlikvidaci plevelů sečením, okovkou
ajen vnejvší nouzi chemickými postřiky.
Celý tento rekultivační cyklus trvá řadu let. Je pova-
žován zadokončený až tehdy, když nově zasazené stromy
dosahují alespoň pětimetrové výšky acelý porost si již do-
káže vytvořit vnitřní mikroklima asám se umí vypádat
splevely iokusom odzvěře. Tohoto cíle lze zpravidla
dohnout už během 10 až 15 let.
Lomy Vršany aČeskoslovenské ardy
Divize 8 vsoučasné době provádí práce naúzemí lomu
Vršany a druhým rokem i na severozápadních svazích
povrchového lomu Československé armády. „Ulomu ČSA
budujeme najeho vniní výsypce přižující tělesa zhor-
nin uvolněných sesuvnými pohyby ze strmých úpatí při-
lehlých Krušch hor (foto č. 2). Tímto zsobem veší-
me dlouhodobou stabilitu svahu voblasti pod Vesnickým
potokem aprojektovam korytem donádrže Hedvika,“
dopuje Ing. Jí Čuk s m, že na ostatních stavbách
divize 8 je zatím dokončena jen rekultivace technická.
Ačkoli jsou rekultivace velmi náročm ahlavně dlou-
hodobým procesem, zaměstnanci divize 8 získali zapo-
sledch šest let prací řadu zkušeností. I ky nim se
krajině v severních Čecch (foto č. 3) vrací původ
podoba akrása. Snad bude míst změných knepoz
spostupujícími lety přibývat a podle očekání začnou
brzy sloit pro život i rekreaci nejen místch obyvatel.
1
1
1
2
3
2
3
4
LETNÍ PŘÍLOHA
2
Metrostav Metrostav 12-13/2012, Strana 5

 

Metrostav Metrostav 12-13/2012, Strana 1
Metrostav Metrostav 12-13/2012, Strana 2
Metrostav Metrostav 12-13/2012, Strana 3
Metrostav Metrostav 12-13/2012, Strana 4
Metrostav Metrostav 12-13/2012, Strana 5
Metrostav Metrostav 12-13/2012, Strana 6
Metrostav Metrostav 12-13/2012, Strana 1

Strana 1

Metrostav Metrostav 12-13/2012, Strana 2

Strana 2

Metrostav Metrostav 12-13/2012, Strana 3

Strana 3

Metrostav Metrostav 12-13/2012, Strana 4

Strana 4

Metrostav Metrostav 12-13/2012, Strana 5

Strana 5

Metrostav Metrostav 12-13/2012, Strana 6

Strana 6

4

Sending statistics … done (695 ms)

Rendering Strana 5 (103867): (0/1) (684 ms)

Rendering Strana 4 (103865): (0/1) (741 ms)

Rendering Strana 3 (103864): (0/1) (740 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: pdfPage

--==[ RUN ]==--

Metrostav: theme set to 7120

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r3/appLogo-23.png

 r3/pubLogo-26.png

 i3070/vth120486-1.jpg (3x)

 i3070/vth120487-1.jpg (3x)

 i3070/bg103865.svg

 i3070/vth120489-1.jpg (3x)

 i3070/vth120484-1.jpg

 i3070/vth120485-1.jpg (2x)

 i3070/vth120491-1.jpg (2x)