Metrostav

Strana 4

LETNÍ PŘÍLOHA

strana 4

Vytčeným, ale nepsaným cílem vystavění objektu českého Národního muzea vdobě monarchie Rakousko-Uher-

ska bylo: za dané peníze trumfnout vše „německé“ vPraze, tedy postavit co nejlevněji, tedy úsporně největší

možnou budovu. Hlavním cílem nynější rekonstrukce proto bylo na „ošizeném“ základu vytvořit funkčně perfekt-

ní, kvalitní novodobý objekt, ale ve starém kabátě, tedy se zachováním historického tvarosloví. Nelehký úkol.

Přirozený slogan tehdejších stavitelů „za málo peněz

hodně muziky“ vyústil vúsporné provedení celé stavby.

Umožňovala to iveliká technická zdatnost stavitele Jose-

fa Schulze, dříve technického partnera architekta Josefa

Zítka. Klíčové bylo Schulzovo autokrativní vedení stavby,

rozkreslené detaily, tlak na dokonalé řemeslné provedení,

požadovaná technická funkčnost a propracovanost, ale

také šetrnost ve spojení sjeho pedantstvím. Napomáha-

la tomu levná pracovní síla a kvalitní práce řemeslníků

při vytváření umělých mramorů, fládrování (foto č. 1)

podřadnějšího dřeva a tím i úspora drahých „pravých“

palácových materiálů (mramor, kámen, dub apod.).

Také tehdejší technická východiska, mimo jiné zadání

stavby jenom pro sezonní provoz, umožňovala minimum

izolací nejenom uoken (foto č. 2) adveří, ale také absenci

náročného rozvodu pro ústřední topení.

Výsledkem úsporné činnosti bylo, že například již na

přelomu 19. a20. století opadávala omítka, atak zemský

výbor požádal po necelých 10 letech ofinance na opravu

fasády (foto č. 3). Žádosti bylo vyhověno se zajímavým

až poučným odůvodněním: fasáda budovy muzejní nebyla

doposud opravována od vystavění budovy.

Po technicko-provozní stránce jde tedy po nynější

rekonstrukci vlastně onový dům (foto č. 4), který ovšem

vypadá jako tenkrát v19. století. Původně byl bez součas-

ných složitých TZB (technické zařízení budov, pozn. red.)

atributů aprovozněbezpečnostních systémů.

Snovodobým cílem souvisí vybudování tunelu na po-

hodlné návštěvnické propojení snovou muzejní budovou

(dřívější parlament). Tunel bude využíván ipro invalidní

vozíky bez nutnosti budování nájezdových ramp utvaro-

sloví původního objektu.

Nečekaná, leč zásadní komplikace

Vsamotné historické budově došlo také na jednu zásadní

změnu, která však pohledově nenarušuje původní hmotu

paláce aje prakticky viditelná jen zinteriéru iletadel adro-

nů: nově byly zastřešeny obě dvorany atím se původní

nádvoří staly interiérem a výrazně se rozšířila výstavní

plocha. Nynější plně zastřešený a klimatizovaný objekt

má téměř 8000 m

zastřešení.

Také řádový počet oken je úctyhodný – je jich přes 500

apři představě, že většina oken má 18 křídel (9 vnějších

a9 vnitřních), se jejich číslo blíží 8000. Uoken bylo upra-

veno osazení spatřičným utěsněním novodobou izolací

auvnějšího pláště byla vyrobena nová křídla sizolačními

dvojskly, ale s původní subtilní profilací, aby nebylo vi-

zuálně narušeno tvarosloví objektu. Širší profilací se totiž

pokazila řada jinak úspěšných rekonstrukcí.

Pro stavebníky vznikla nová skutečnost, že oproti

předpokladům projektu (azáměru investora) bylo nutno

jednotlivá okna citlivě vyjmout a opravovat v externích

dílnách. Tímto nastala rok „protahovaná“ krizová situace,

řešitelná jedině výrobně alogisticky náročným způsobem

až v posledním roce rekonstrukce. Jedině v souběhu

uněkolika zhotovitelů bylo možné dosáhnout požadova-

ných novodobých technických ienergetických parametrů

aokna se nakonec podařilo navrátit včas.

Obdobná situace v průběhu realizace „bobtnala“

i u dřevěných podlah, kterých je v objektu úctyhodná

plocha téměř 11 000 m

. Podle zadávací dokumentace

se uprojektu předpokládalo zachování 85% původních

parket srozsáhlým využitím původního záklopu. Už při

demontážích, které začaly ještě podle původního harmo-

nogramu, se tento záměr ukázal jako nemožný. Téměř

dva roky se hledala nová řešení. Ani zde, ve firemních

novinách, není prostor na detailní rozbor situace svynu-

cenými změnami od projektových instrukcí po změnové

listy s novým oceněním. Dobré je si však uvědomit, že

když jsou na základní rekonstrukci domu naplánovány tři

roky aztoho téměř dva roky nelze dělat podlahy aokna,

tak kčinnostem na stavbě, dle výchozího harmonogramu,

mnoho reálného času nezbývá...

Úskalí zvládnutá díky vynikající koordinaci

Každému, kdo vnímá výše nastíněnou situaci, je jasné, že

na dokončovací práce, vesměs uměleckořemeslné are-

staurátorské, zbylo výrazně méně času. Bylo nutné denně

koordinovat součinnost všech složek včetně návazností

rozsáhlých instalací anových energetických rozvodů, což

představuje stovky kilometrů kabelů. Prakticky – ale velmi

schematicky řečeno – bylo možné první rok restaurovat

pouze stropy se štukovou plastickou výzdobou anároč-

nými dekorativními malbami. V rozsáhlém objektu Ná-

rodního muzea je „naštěstí“ zhruba 17000 m zdobených

stropů, které bylo možné realizovat téměř nezávisle na

podlahách aoknech (foto č. 5).

Výše zmíněná koordinace, částečně tedy operativní

mimosmluvní harmonogram, byla velice zajímavá ajsem

osobně velice rád, že jsem se mohl do takto náročné

činnosti zapojit. Bylo to těžké pro všechny strany od in-

vestora aprojektanta po konečné subdodávky restaurá-

torů. Mohu zodpovědně prohlásit, že takto složitá situace

nebyla na žádné stavbě, ukteré jsem byl přítomen. Aměl

jsem to štěstí, že jsem byl u srovnatelných staveb od

Národního divadla přes Rudolfinum, Obecní dům, zámek

Český Krumlov, Karlínské divadlo, Klementinum apodob-

ně včetně významných novodobých rekonstrukcí – Baťův

mrakodrap, Loosova vila iakcí zahraničních.

Realizační změny se zdánlivě nedotýkaly pláště bu-

dovy. Zde bylo možné plánovaně renovovat bohatou

sochařskou výzdobu (některé rozměrné sochy se přemís-

ťovaly do ateliéru), opravovat rozsáhlé římsy se složitou

konstrukcí a obnovovat rozměrné balustrády. Také zde

jako při každé rekonstrukci na základě nálezů, rozborů,

expertiz asouvisejícího hledání optimálních řešení. Tím-

to docházelo ke zcela rozdílným názorům na realizaci,

vznikaly neplánované prostoje, které komplikovaly práce.

Jednalo se zejména u kamenných prvků o povrchovou

úpravu ibarevnost, ourčení podílu nového pískovce po

rozkrytí zmíněných složitých konstrukcí říms apod.

Kupodivu ocelové nosníky a konzole říms byly ve-

směs (mimo tympanon) ve velice dobrém stavu, takže

je šlo bez větších potíží opravit. Rozsáhlé plochy fasády,

často imitující pískovec, byly postupně směrem ksoklům

dokončeny již ve vazbě na upravený harmonogram, ale

snaplněným plánovaným cílem pro rok 2018, tj. odstranit

lešení aprezentovat fasádu celé budovy dle přání investo-

ra vtomto jubilejním roce již od léta.

Dílo se podařilo!

V příloze tohoto metrostaváckého periodika si dovolím

osobní poznámku. Jde osrovnání nákladů naší nabídkové

soutěžené ceny 1,3 miliardy Kč srozpočtem projektanta

2,3 miliardy Kč. Nakonec, kvůli vynuceným vícepracím

se skutečná cena nyní pohybuje okolo 1,7 miliardy korun.

Velice zajímavé (byť schematické) je také porovnání nákla

dů srozměrově polovičním pražským Obecním domem,

který byl rekonstruován vjiných cenových hladinách již

před 20 lety, kdy výsledná cena byla přesto vyšší, ato 2,1

miliardy Kč! Jisté je, že výchozí podmínky pro realizaci za-

počatou naším sdružením M-P-I Národní muzeum vroce

2015 byly složité.

Na závěr lze stručně deklarovat: povedla se velice

hodnotná rekonstrukce velkolepé budovy. Podařilo se ji

dostat do provozní polohy nového tisíciletí. Vyřešilo se při

realizaci účelně vše potřebné, byť za složitých časových

a finančních podmínek, ale hlavně kvalitně a včas. Ne-

zpochybnitelně dnes platí: „stavba jest již dokonána“, jak

zní dobový citát oznamující původní dokončení výstavby

muzejní budovy zemskému výboru 4. května 1891.

Přílohu připravil Mgr. Václav Mikule,

dlouholetý spolupracovník Metrostavu

voblasti památek auměleckých řemesel.

Foto Ester Havlová

Ke cti Metrostavu

Zřetelný byl od počátku postoj vedení Metrostavu ace-

lého sdružení M-P-I krekonstrukci Národního muzea,

tj. nezastavit akci ani pro čas na potřebné změny pro-

jektu, byť známé či poznávané až na základě skutečné-

ho stavu, nečekat bez činnosti na nacenění projekto-

vých instrukcí adořešení změnových listů.

Výsledek by byl vtakovém případě jasný apoměrně

obvyklý: bylo by to časté zastavení stavby, průtahy, roze-

pře atím jistě nedodržení konečného termínu kdanému

výročí vzniku Československé republiky.

Realizovat některé části projektu tedy nebylo mož-

né podle původního zasmluvněného harmonogramu,

protože z výše uvedených důvodů vznikaly prostoje

adůsledkem bylo, že se navazující práce posouvaly atím

se logicky abohužel zkracoval čas na jejich dohotovení.

Zejména pracovníci společnosti Instalace Praha arestau-

rátoři sdružení zvelké části ze společnosti Pracom museli

zajistit celou řadu dalších specialistů ariskantně novátor-

sky pracovat vnezvyklém souběhu různorodých řemesel

(prašné a mokré procesy u citlivých restaurátorských

činností). Nevýhodou a velkou komplikací nezměněného

konečného termínu – tj. 28. říjen 2018 – byla nutnost

posílit realizaci dalšími specialisty, ale již bez finančního

navýšení celkových nákladů. Vpopisované situaci proto

kvalita provedených prací byla velice pečlivě hlídaná

techniky Metrostavu aPrůmstavu za úžasné součinnosti

spamátkáři ivpřímé vazbě vedení stavby na subdodava-

tele. Výsledkem je všeobecné velice pozitivní hodnocení

kvality provedení prací jak od odborné, tak návštěvnické

veřejnosti. Pro mne osobně je také potěšitelné, že je dílo

srovnatelné s úrovní restaurování gigantů, jako bylo Ná-

rodní divadlo před 40 lety a Obecní dům před 20 lety.

Kvelké cti vedení Metrostavu ale také samozřejměce-

lého sdružení Metrostav–Průmstav–Imos pod vedením

ředitele výstavby Jana Kučery patří, že při překonávání

výše zmíněných problémů se nikdy, nikdo anikde veřejně

nevymlouval na vady projektu, na posunuté časy až do

téměř nereálného termínu dokončení. Za celou dobu ne-

vyšel „ven“ od pracovníků sdružení MPI ani od smluvních

partnerů a subdodavatelů negativní rozhovor s výmluvami

a popisem komplikací... Vždy se zkrátka věřilo akonalo

tak, vše se zvládne ak tomu do posledního detailu vod-

povídající kvalitě. Utohoto objektu nic nového – vše se

konalo vintencích doby vzniku objektu před více než 100

lety, vše se událo snad pod fiktivním pohledem architekta-

-stavitele Josefa Schulze.

Generální rekonstrukce po 130 letech

Muzeum v číslech

zahájení rekonstrukce 20. dubna 2015

částečné otevření historické budovy 28. října 2018

plánované dokončení ze strany M-P-I léto 2019

realizační tým sdružení M-P-I 37 techniků

plocha pozemků Muzea 13 598 m²

zastavěná plocha bez dvorů 6055 m²

délka budovy 103,22 m

šířka budovy 74,1 m

výška budovy 69,15 m

počet schodů od fontány do hlavní lucerny 338

počet dveří 368

počet oken 562

počet místností 235

počet výstavních sálů 39

plocha výstavních sálů 7000 m²

množství vody, které proteče fontánou 120 m³/den

počet sbírkových předmětů 20 000 000

kostra velryby váží 4000 kg

Na původní budovu bylo zapotřebí

počet cihel 10 350 000 ks

písku 15 000 m³

železa 1 250 000 kg

mramorků pro dlažbu ochozu schodiště 3 500 000

zlata v exteriéru (3 kg) 727 m²

Při rekonstrukci bylo nutné

odstranit 20 000 tun odpadu a suti

zabudovat 600 km nových silnoproudých kabelů

natáhnout 700 km nových datových kabelů

Metrostav_12_13_2019.indd 4 22.07.19 13:28

Metrostav a.s. - noviny