strana 5
zpravodajství z divizí
Severomoravská ukázka všestrannosti
Metrostav se ve svých materiálech představuje jako
univerzální stavební firma. O tom, že tomu tak vskutku je, se mohou nově přesvědčit i na severu Moravy.
V Opavě totiž tým Ing. Marka Veselého z divize 1 dokončuje rekonstrukci a přestavbu památkově chráněné
banky na Obecní dům. V Bohumíně zase před několika
dny vedoucí projektu Václav Meisner z divize 9 předal
investorovi novostavbu šaten pro 1250 zaměstnanců
firmy BONATRANS GROUP. Stavěl ji pro divizi 1, které
se v Moravskoslezském kraji daří natolik, že vlastními
silami zdejší zakázky nepokryje a potřebné pracovníky
si půjčuje z ostatních oblastí i divizí Metrostavu.
„Když jsem říkal, že v Bohumíně stavím podnikové
šatny, velkou pozornost to u kolegů nevzbuzovalo,“ usmívá se Václav Meisner. „Obvykle zpozorněli, až když jsem
dodal, že budou pro 1250 pracovníků.“
BONATRANS GROUP je největší evropský výrobce železničních dvojkolí a práce v jeho výrobnách běží
nepřetržitě ve třech směnách. Nová budova se šatnami
a sociálním zařízením zvýší pohodlí jeho zaměstnanců.
Nová kolárna, která byla také součástí zakázky, zajistí
bezpečnost jejich dvoukolých dopravních prostředků.
1
ních dnů,“ vysvětlil vedoucí projektu Ing. Marek Veselý.
„V tomto téměř šibeničním termínu jsme museli provést
repase či kopie uměleckých prvků a do historických konstrukcí, opravených původními technologiemi, nainstalovat nejnovější audiovizuální, sdělovací a zabezpečovací
techniku a zařízení. Samozřejmě tak, aby nerušily celkový
dojem. Počasí k nám navíc bylo přívětivé jen v zimě, kdy
jsme měnili starou a nepůvodní plechovou krytinu za glazované bobrovky. V době, kdy jsme nahrazovali povlakové
krytiny na terasách, však přišly červnové průtrže mračen
a nepříjemně nás omezily. Následnou vysokou vlhkost
vzduchu, při které vůbec neschly malby, jsme ze začátku
odstraňovali vysoušeči. Po pár dnech jsme je ale museli
vrátit, aby posloužily v obcích na Novojičínsku, které po
lijácích postihly povodně.“
Novobarokní banka, postavená v roce 1915 podle
návrhu známého vídeňského architekta Rudolfa Eislera,
byla před 50 lety zapsána do seznamu nemovitých kulturních památek. Až do posledních let sloužila původnímu
účelu. Nárůst požadavků na bezpečnost a technologické
standardy v bankovnictví v ní vedly pouze k drobným
stavebním úpravám a jenom v padesátých letech minu-
Hlavní nádraží Praha – uzel nejen železniční
Parku u pražského hlavního nádraží se říkávalo „Sherwood“. S Robinem Hoodem a jeho zbojníky to mělo málo společného, ale stejně jako kdysi v tomto anglickém
lese i tady a v přilehlých prostorách nebylo bezpečno.
Tento nelichotivý status quo platil až do roku 2006, kdy
pracovníci Metrostavu zahájili pro společnost Grandi
Stazioni ČR pravděpodobně největší a nejradikálnější
rekonstrukci nádraží v historii Českých drah.
Jak by to tu mělo vypadat, naznačila před rokem nultá
z šesti etap přestavby hlavního nádraží, při níž vznikl prosklený patrový „ostrov“ s prodejnou knih a oděvů a nové
sociální zařízení. Letos v červnu skončila i etapa první,
pro provoz nádraží možná nejdůležitější, která v severní
části haly vytvořila centrum pro odbavení cestujících.
Kromě pokladen, kde si jednu z prvních jízdenek zakoupil
i ředitel divize 9 Ing. Petr Zábský (foto č. 2), jsou v něm také pracoviště pro drážní služby. Na zrekonstruované ploše
téměř 16 tisíc m² vzniklo v odbavovací hale i 23 nových
obchodních jednotek (foto č. 1), z toho tři restaurace.
„Dělat takto rozsáhlou rekonstrukci za plného provozu
je zakázka, kterou ani firma jakou je Metrostav neprovádí
2
každý den,“ řekl Ing. Michal Kaiser, vedoucí projektu z divize 9, která tyto práce zajišťuje jako generální dodavatel.
„Nejde jen o to, že tudy denně procházejí desetitisíce lidí,
ale tím skutečným Damoklovým mečem, který nám visí
nad hlavou, je jízdní řád. Být obviněn ze zpoždění vlaků
není rozhodně nic příjemného.“
Většina zejména bouracích a přípravných prací se prováděla mimo dopravní špičky, a když to bylo nutné, pracovalo se i v noci. Jako u většiny velkých rekonstrukcí, i tady
se teprve po zahájení prací ukázalo, že se postup stavby
musí změnit oproti tomu, co předpokládal projekt.
Přes všechny překážky se i první etapu podařilo týmu
divize 9 dokončit kvalitně a včas. Po vyklizení prostoru
a přemístění pokladen nyní práce plynule přecházejí
do jižní části odbavovací haly, kde bude mimo jiné i služebna policie a pošta. Po této etapě přijde na řadu také
historická Fantova budova a celá rekonstrukce pražského
hlavního nádraží by měla být dokončena v roce 2011.
Jsem přesvědčen, že to nejsložitější a nejhorší je
za námi,“ podotkl Ing. Kaiser. „Nejen proto, že teď už
naše činnost nekoliduje s dodržováním jízdních řádů, ale
i proto, že jsme se sžili s prostředím. Víme, co můžeme
čekat a můžeme ukázat, co umíme.“
Metrostav už ostatně na hlavním nádraží ukázal, že
opravdu umí. Po loňském zprovoznění zrekonstruovaných
nástupišť I–IV totiž sdružení vedené týmem Ing. Přemysla
Krejsy z naší divize 3 dokončilo letos v polovině července
i poslední práce na pomocných objektech a terénních
úpravách při modernizaci západní části této železniční
stanice. Naši firmu proto připomíná i pamětní deska,
kterou 16. 7. spolu se zástupci investora odhalil obchodní
ředitel Metrostavu Jiří Procházka, MBA.
–ri–, foto Josef Husák
1
Společný tým divizí 1 a 9 na staveništi nejprve nechal
odstranit staré konstrukce a na ploše přes 1000 m² vystavěl nepodsklepenou třípodlažní budovu šaten pro ženy,
muže a externí pracovníky v celkovém počtu 1311 osob.
Nový montovaný objekt kolárny pro 130 kol a 25 motocyklů na ploše 621 m² zakryl ocelovou střechou a jeho
obvod obehnal plotovými profilovanými sítěmi.
Železobetonový montovaný skelet šaten s půdorysem
cca 50x21 m je založen na plovoucích vrtaných velkoprůměrových pilotách, které zatížení od stavby přenášejí
pomocí tření mezi svým pláštěm a zeminou. Budova,
zastřešená hydroizolační folií z PVC, má obvodový plášť
ze sendvičových panelů zvnějšku obložených ocelovým
plechem (foto č. 1).
„Vzhledem k nepřetržitému výrobnímu provozu budou šatny a přilehlá sociální zařízení extrémně zatížena
nejméně třikrát denně,“ řekl Václav Meisner. „Aby pokles
tlaku vody nebo porucha vodovodního řadu neohrozila
komfort zaměstnanců, zabudovali jsme pod objekt plastovou nádrž s objemem 40 m³, která při výpadku zajistí
zaměstnancům dostatek vody pro osobní hygienu.“
Při rekonstrukci v Opavě (foto č. 2) měli pracovníci
divize 1 jiné starosti. „Stavba trvala pouhých 200 pracov-
2
lého století k ní byla dostavěna jednopodlažní přístavba.
Rekonstrukce měla za úkol očistit, opravit či repasovat
poškozené konstrukce a vrátit stavbě původní lesk, aniž
by zásadně ovlivnila její vzhled. Z banky však měl vzniknout společenský objekt pro pořádání kulturních akcí
a prezentaci historie Opavy, bylo proto nutné vyměnit
veškeré vnitřní rozvody a instalace podle nových dispozic
a doplnit je moderními technologiemi.
Dnes se už v suterénu budovy chystá otevření hudebního, filmového a divadelního klubu. Kromě něj poskytne
prostor i pro technické a hospodářské zázemí nového
Obecního domu. V přízemí se připravuje velký společenský sál pro kulturní pořady a kavárna s terasou. V prvním
patře kustodi začínají instalovat stálou výstavu představující historii města Opavy. Ve druhém patře budou malé
výstavní prostory, salonek a kanceláře, které obsadí i nově provedenou půdní vestavbu o patro výš.
V průběhu posledních měsíců tedy divize 1 ukázala
investorům i obyvatelům severní Moravy, že stavitelský
obor ovládá – od technicistních průmyslových staveb
po rekonstrukce historických památek. Portfolio svých
referencí tu v dohledné době jistě ještě rozšíří.
Lenka Svobodová, foto Štefan Špic
Osm mostů na pětsetdvanáctce
Na výstavbě úseku 512, který je součástí Silničního
okruhu kolem Prahy a vede v prostoru jižně pod Jesenicí, se vedle Dálničních staveb Praha, společnosti
Skanska a Pražských silničních a vodohospodářských
staveb významně podílí i naše divize 4. Zodpovídá
za stavbu více než tříkilometrové části rychlostní komunikace R1, včetně mostů a inženýrských sítí.
„Mezi technicky náročné části patří zejména 1,2 km
dlouhý a cca 9 m vysoký násep, který vyžaduje komplikovanější sanaci podloží s využitím tzv. vpichovaných
drénů. Násep musíme mít hotový do konce letošního
listopadu, i když archeologové náš úsek opustili teprve
před měsícem,“ uvedl vedoucí projektu Ing. Radim Čáp.
Ze stavebních objektů je v rámci svěřeného úseku
nejvýznamnější devítipolový most SO 212 (foto č. 1),
který povede přes Dobřejovický potok a bývalý rybník.
Bude měřit 253 metry a vytvoří jej ocelové nosníky
se spřaženou železobetonovou deskou. Jeho ocelovou
nosnou konstrukci s hmotností kolem 1200 tun vyrobila
a dodává naše divize 7. Most povede pouhé čtyři metry
nad terénem, a nevytvoří tak příliš výraznou dominantu.
Oproti tomu druhý, 160 m dlouhý most SO 206 přes
údolí Botiče se bude díky monolitické předpjaté dvoutrámové konstrukci klenout celých 18 metrů vysoko. Jeho
stavbu realizuje vlastními silami provoz mostních technologií divize 4 (foto č. 2).
Součástí naší zakázky na Silničním okruhu kolem
Prahy jsou kromě hlavní trasy a osmi mostů i přeložky
sítí, úpravy přilehlých cest, meliorací, nádrží a vodotečí,
včetně potoka Botiče v osadě Kocanda. Tu i obec Herink
ochrání protihlukové stěny, kterých Metrostav na svém
úseku celkem vybuduje téměř čtyři kilometry.
Letmá betonáž největšího mostního pole o rozpětí 151 m skončila
1
Metrostav_13_14_09.indd 5
2
V pátek 10. července završilo posledních 19 m³ betonu stavbu nosné konstrukce mostu přes Labe u Litoměřic. Tým
Ing. Petra Štědronského z divize 4 Metrostavu zde díky svým zkušenostem úspěšně dokončil dosud největší letmo
betonované mostní pole v České republice. Oba betonážní vozíky pak spustil do člunů na Labi. „I po loňských zkušenostech
se spouštěním vozíků z vahadla na druhém břehu řeky to byl koordinační oříšek,“ vzpomíná stavbyvedoucí Ing. Tomáš
Hnojský. „Práce nám komplikovala vysoká hladina řeky po povodních a silný proud. Vše se nám ale podařilo a po šesti
hodinách manévrování usedl celý 60tunový kolos do lodi na centimetr přesně.“ V současné době most doplňují římsy,
svodidla a protihlukové stěny. Celý by měl být dokončen už letos 31. října. Obyvatelé Litoměřic se již nemohou dočkat.
28.7.2009 17:02:20