strana 4

LETNÍ PŘÍLOHA

Ferdinand de Lesseps

Když byl člověk věcí

Výstavba monumentálních děl vyžaduje muže, který

má v sobě talent pro odvážné průkopnické myšlenky,

ale také kvalifikaci, silnou vůli a vlohy špičkového podnikatele. Pod největšími stavbami 19. století je podepsán Ferdinand de Lesseps. Za průplav v Suezu byl vyzdvižen do nebes, za Panamský však svržen do pekla.

Právník, diplomat a inženýr Ferdinand de Lesseps se

narodil 19. listopadu 1805 ve Versailles. Myšlenka prokopání vodní cesty mezi Rudým a Středozemním mořem mu

nedala spát. Umluvil egyptského místokrále Muhammada

Saída a ten se dokonce zavázal, že poskytne požadované

kontingenty stavebních dělníků, kteří se budou rekrutovat zejména z řad feláhů, tedy egyptských vesničanů.

S dovednostmi zdatného diplomata nejdříve přesvědčil

vlády tří států, kterých se tato akce nejvíce dotýkala, aby

ji politicky uznaly. Šlo o Francii, Anglii a Turecko.

Chyběla již jen maličkost: kapitál. Rozvinul proto velkou kampaň v řadách bankéřů i drobných akcionářů. Pro

projekt přesvědčil investory z Francie, Itálie, Rakouska,

Egypta, Ruska a Spojených států. Sám Muhammad Saíd

si koupil 44 % akcií společnosti, která měla kanál vybudovat. V roce 1856 Lesseps obdržel koncesi na stavbu.

O dva roky později už měl na své straně přes dvacet tisíc

střadatelů, kteří mu upsali 100 milionů franků. To už

vystupoval jako ředitel obrovské akciové společnosti Societě Universalie du Canal Maritime de Suez (Všeobecná

společnost Suezského námořního průplavu).

Stavba průplavu – arabsky Qanat as Suways – začala

roku 1859 (obr. č. 1) a skončila už za deset let (obr. č. 2).

Aby vznikl 160 km dlouhý, 8 m hluboký a 22 m široký kanál, muselo být přemístěno na 74 milionů m³ zeminy.

Už ve 14. století vznikl v carském Rusku nápad, že by

se dal pro dopravu využít systém řek a jezer na severozápadě Ruska, a narodila se myšlenka na stavbu

Bělomořsko-baltského kanálu. Dlouho se o projektu

uvažovalo, byl ale zavržen jako neuskutečnitelný.

Stalin chtěl celému světu ukázat, že to, co nezvládl

carský režim za několik století, dokáže SSSR za pár

měsíců. Vznikla proto síť pracovních táborů a na gulag

putovaly statisíce lidí, aby se na stavbě nuceně podíleli.

Délka Bělomořsko-baltského kanálu (mapa) dosahuje

227 km a byl otevřen na jaře roku 1933 po dvou letech

práce. Odhaduje se, že se na jeho stavbě podílelo kolem

160 000 vězňů (foto), přičemž úmrtnost byla dvacetiprocentní. Stavba si tak vyžádala asi 36 tisíc lidských životů.

Přesné číslo už ale nikdo nezjistí, protože komunističtí

funkcionáři si na rozdíl od svých nacistických následovníků nevedli prakticky žádné přesnější záznamy. Dělník zde

totiž znamenal méně než věc. Heslem stavby se stal výrok

funkcionáře Naftalije Antonoviče Frenkela: „Z trestance

1

Po otevření Suezského průplavu (foto) se pozornost

Lessepse soustředila na jiný cíl: propojit Atlantský a Tichý oceán. Volba padla na nejužší šíji, která se nacházela

v Panamě. Ačkoli výsledky rychlého průzkumu ukazovaly

na mnohem těžší podmínky, nenechal se odradit. Například nezjistil, že mezi oceány je jezero, které je 26 metrů

výš, a chtěl budovat průplav bez zdymadel. Přesto nadchl

exponované francouzské investory. Nedostatečná zdravotní opatření si ale vyžádala ve velmi krátké době velké

oběti na životech dělníků (převážně černochů ze západoindických ostrovů), přičemž stálé překračování původně

plánovaných nákladů, chaos ve finančním hospodaření

2

1

Průplavy patří k největším dílům na světě

Člověk si již od starověku snažil zkrátit mořské cesty

prokopáním průplavů. Jde o nesmírně náročné stavby

jak z hlediska technického, tak ekonomického i časového. Neobešly se bez mnoha obětí na životech. Práce

vykonávali většinou otroci, váleční zajatci a dobrodruzi. Nejdelším průplavem na světě je Intracoastal

Waterway (3900 km) v USA podél pobřeží Atlantiku,

nejvíce nákladů se přepravuje Suezským průplavem,

Panamským (foto č. 1 a 4) zase proplouvá nejvíce lodí.

Panamský průplav slaví sto let a konkurence nespí

Nejrychlejší a nejsnazší lodní cesta mezi Atlantským

a Tichým oceánem, která se stavěla více než 30 let, je

mnohými považována za jeden z divů světa. Za vše se ale

musí zaplatit. „Pradědeček se nechal nalákat Američany

na snadný výdělek. Vypůjčil si na lodní lístek a vyplul

z Hamburku budovat Panamský průplav. Za čtyři roky se

vrátil s podlomeným zdravím a zadlužený. Vzpomínal, že

se Američané snažili postřiky vyhubit nebezpečné komáry, kteří přenášeli malárii, ale bylo to marné. Kdosi prý

Náklady na vybudování PP se odhadují na 400 milionů dolarů a oficiálně byl otevřen 15. srpna 1914. Prvním

zaoceánským parníkem, který jím proplul, se však stala

o týden dřív americká loď Alliance. V roce 1915 došlo

podél průplavu k sesuvům půdy, které si vyžádaly další

stavební práce. Provoz byl opět zahájen 12. června 1920

a od té doby funguje 24 hodin denně bez přerušení.

Kanál je 81,6 km dlouhý a jeho šířka se pohybuje mezi

150–305 m, průměrná hloubka dosahuje 13 m. Má šest

plavebních komor a jeho součástí je i umělé Gatunské

jezero. Ještě dnes tři dvojitá zdymadla průplavu udivují

geniální jednoduchostí (foto č. 3). Lodivod navede loď

k prvním vratům, odkud je mechanicky vlečena do první

ze tří plavebních komor. Po hermetickém uzavření vrat

vženou trysky otevřenými otvory ve zdech do komory

vodu. Její přísun se uzavře v okamžiku, kdy loď dosáhne

úrovně druhé komory. Potom se otevřou druhá vrata

a operace se opakuje i v poslední plavební komoře. Lodě

se zvedají nebo sestupují o 26 m, až se dostanou na úroveň hladiny Tichého nebo Atlantského oceánu.

Metrostav_13_2014.indd 4

BÍLÉ

MOŘE

Archangelsk

FINSKO

Jezero

Vygozero

Bělomořsko-baltský kanál

Petrozavodsk

Oněžské

jezero

Helsinky

BALTSKÉ

MOŘE

Petrohrad

RUSKO

Tallin

musíme dostat všechno v prvních třech měsících – pak

ho už nepotřebujeme.“ Skutečný hospodářský význam

kanálu však byl a je pochybný, mimo jiné proto, že hloubka

pouhé 3–4 m znemožňuje jeho využívání pro větší lodě.

Kanál s vůní rozinek

2

spočítal, že náklady na jednoho zabitého komára dosáhly

deseti dolarů. Něco pozitivního ale na té jeho anabázi bylo

– nemusel narukovat do první světové války,“ vzpomíná

Hans Morgenstatt z městečka Ismaning u Mnichova.

Absolutní neznalost prostředí si na stavbě Panamského průplavu (PP) vybrala obrovskou daň. Vlivem mimořádných pracovních a klimatických podmínek při ní jen

do roku 1889 zemřelo zhruba 25 600 osob – to jej ještě

stavěla Francie (viz článek vlevo). Časté dešťové srážky

sesouvaly půdu, šířila se žlutá zimnice, malárie, dělníky

zabíjely výbuchy trhavin. To byl i jeden z důvodů, proč

projekt zkrachoval, investoři odešli a stavba se zastavila.

Zbývající francouzský majetek a stroje tehdy za 40 milionů

dolarů odkoupily USA a na začátku 20. století se práce

obnovily. Průplav však stavbaři změnili na zdymadlový.

V Panamském průplavu bylo v době jeho vzniku

všechno nevídaných rozměrů. Vybagrovaná zemina (foto č. 2) by prý stačila na stavbu dochované části Velké

čínské zdi a ještě na dalších 1600 kilometrů. Plavební

komory mají vrata z ocelových plátů, které váží 700 tun.

Halogenové lampy o 1000 wattech, umístěné na více než

třicetimetrových stožárech, umožňují orientaci i v noci.

4

Je nutná modernizace

To, co bylo kdysi technickým zázrakem, je dnes zastaralé.

Průjezd PP trvá příliš dlouho, lodě musejí čekat, než na ně

přijde řada, a proto se tato vodní cesta používá jen pro

přepravu trvanlivějšího zboží. V příštích čtyřech letech

mají být investovány přes čtyři miliardy dolarů na rozšíření průplavu, modernizaci zdymadel a nákup strojů a remorkérů. Už letos se měla přepravní kapacita PP zvýšit

o dvacet procent. Vše se ale na čas zadrhlo na vícenákladech. Jak je vidět, co se děje u nás, děje se i v Panamě.

KARIBSKÉ MOŘE

NIKARAGUA

Plánovaný kanál

KOSTARIKA

Panamský kanál

PANAMA

3

Korintský průplav byl vybudován v Řecku mezi Jónským

a Krétským mořem a protíná stejnojmennou šíji. Jméno dostal podle města Korint, jehož název byl odvozen

od anglického slova currant, což znamená rozinka. Právě jejich zpracováním byla oblast historicky proslulá.

První pokusy o překopání Korintské šíje byly podniknuty pravděpodobně už v 7. století př. n. l. a přibližně v roce 300 př. n. l. byl tento nápad oživen. Jeho uskutečnění

však zabránily domněnky o různé úrovni moří na obou

stranách šíje. Začal se proto stavět až za vlády císaře Nera

v roce 67. Prokopán byl v letech 1882–93. Měří 6343 m,

šířka na hladině však dosahuje pouhých 23 m a hloubka

8 m, je proto splavný pouze pro lodě do 10 000 BRT.

Čínská konkurence?

Po více než 100 letech by mohla Panamskému průplavu

vyrůst konkurence. O této možností se ostatně diskutovalo již před téměř 120 lety. Jde o průplav, který by mohl

vést přes území Nikaraguy (mapa). Postaví jej čínská firma HKND sídlící v Hongkongu a na dalších sto let jej bude

i ovládat. Vloni získala koncesi ke stavbě a provozování

kanálu. Prozatím ale zahájila pouze přípravné práce. Nový

průplav pro lodě s celkovou nosností do 250 tisíc tun –

286 km dlouhý a 22 m hluboký – by měl přijít na 40 miliard dolarů. Realita asi bude mnohem dražší.

HONDURAS

a zejména rozsáhlý korupční skandál v řadách francouzských veřejných činitelů nakonec vedly v roce 1889

k bankrotu projektu. Ferdinand de Lesseps byl i se synem

odsouzen na pět let a podnik převzali Američané.

Lessepsovu ideu a samotnou stavbu průplavu, ale už

s deseti plavebními komorami, pak dokončili američtí investoři v roce 1914. Stála v přepočtu dvě miliardy zlatých

franků, což bylo třikrát více, než předpokládaly Lessepsovy propočty. Ale toho už se Ferdinand Lesseps nedožil,

neboť zemřel 7. prosince 1894 ve věku 89 let.

ŠVÉDSKO

TICHÝ OCEÁN

Zářez kanálu je však až 60 m hluboký a je na něj

úchvatný pohled. Rádi jej proto využívají turisté na osobních lodích (foto). I když má v nejužším místě šířku pouhých 21,4 m, letos v dubnu jím proletěl akrobatický letoun. Průlet se zdařil maďarskému pilotovi jménem Péter

Besenyei, který k hladkému letu svého stroje s rozpětím

křídel 8 m přidal i několik akrobatických triků. „Je to krásný historický kanál, možná to byl jeden z nejzajímavějších

letů v mém životě,“ citovala legendárního maďarského

pilota s kamennou tváří agentura Reuters.

Celou stranu připravil Jiří Kučera, foto

Profimedia, mapy Boomerang Publishing

06.08.14 10:42