Metrostav a.s. - noviny
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA
Metrostav Metrostav 13-14/2014, Strana 3
Metrostav Metrostav 13-14/2014, Strana 4
strana 4
Člověk si již odstaroku snažil zkrátit mské cesty
prokopáním průplavů. Jde onesrně nárné stavby
jak zhlediska technického, tak ekonomicho ičaso-
ho. Neobešly se bez mnoha obětí naživotech. Práce
vykonávali většinou otroci, váleční zajatci a dobro-
druzi. Nejdelším průplavem na světě je Intracoastal
Waterway (3900 km) v USA podél pobřeží Atlantiku,
nejvíce nákladů se přepravuje Suezským průplavem,
Panamským (foto č. 1 a 4) zase proplouvá nejce lodí.
Panamský průplav slaví sto let akonkurence nespí
Nejrychlejší a nejsnazší lodní cesta mezi Atlantským
a Tichým oceánem, která se stavěla více než 30 let, je
mnomi považována zajeden zdivů světa. Zavše se ale
musí zaplatit. „Pradědeček se nechal nalákat Amerany
na snadný výdělek. Vypůjčil si na lodní lístek a vyplul
zHamburku budovat Panamský pplav. Začtyři roky se
vrátil spodlomem zdram azadlený. Vzponal, že
se Američané snažili posiky vyhubit nebezpné komá-
ry, kteří přešeli malárii, ale bylo to mar. Kdosi prý
spítal, že náklady najednoho zabitého komára dosáhly
deseti dolarů. Něco pozitivho ale naté jeho anabázi bylo
– nemusel narukovat doprvní světové války,“ vzpomí
Hans Morgenstatt změstečka Ismaning uMnichova.
Absolutní neznalost prostředí si nastavbě Panamské-
ho průplavu (PP) vybrala obrovskou daň. Vlivem mimo-
řádných pracovních aklimatických podmínek při ní jen
doroku 1889 zeelo zhruba 25600 osob – to jej ještě
stala Francie (viz článek vlevo). Časté dešťové srážky
sesouvaly půdu, šířila se žlutá zimnice, marie, dělky
zabíjely výbuchy trhavin. To byl ijeden z vodů, proč
projekt zkrachoval, investoři odešli astavba se zastavila.
Zbývající francouzský majetek astroje tehdy za40 milionů
dolarů odkoupily USA anazátku 20.století se práce
obnovily. Průplav však stavbaři změnili na zdymadlový.
V Panamském průplavu bylo v době jeho vzniku
echno nedach rozměrů. Vybagrovaná zemina (fo-
to č. 2) by prý stačila nastavbu dochované části Velké
čínské zdi a ještě na daích 1600 kilometrů. Plavební
komory mají vrata zocelových ptů, které váží 700 tun.
Halogenové lampy o1000 wattech, umístěné nace než
icetimetrových stárech, umožňují orientaci ivnoci.
Náklady navybudoní PP se odhadují na 400milio-
nů dolarů a oficiálně byl oteen 15. srpna 1914. Prvním
zaoceánským parkem, který jím proplul, se však stala
o týden dřív americká loď Alliance. V roce 1915 došlo
polprůplavu ksesuvům půdy, které si vyžádaly daí
stavební práce. Provoz byl ot zajen 12. června 1920
aodté doby funguje 24 hodin denně bez přerení.
Kal je 81,6 km dlouhý a jeho šířka se pohybuje mezi
150305 m, průměrná hloubka dosahuje 13 m. Má šest
plavebních komor a jeho součástí je i umělé Gatunské
jezero. Jtě dnes tři dvojitá zdymadla pplavu udivu
geniální jednoduchostí (foto č. 3). Lodivod navede l
kprvním vram, odkud je mechanicky vlena doprv
ze tří plavebních komor. Po hermeticm uzavření vrat
vženou trysky otevřenými otvory ve zdech do komory
vodu. Její přísun se uzae vokaiku, kdy loď dosáhne
úrovně druhé komory. Potom se otevřou druhá vrata
aoperace se opakuje iv poslední plavební kome. Lodě
se zvedají nebo sestupují o26 m, až se dostanou naúro-
veň hladiny Tichého nebo Atlantského oceánu.
Je nutná modernizace
To, co bylo kdysi technickým zázrakem, je dnes zastaralé.
Průjezd PP trvá příliš dlouho, lodě musejí čekat, než na
ijde řada, aproto se tato vodní cesta poívá jen pro
epravu trvanlivějšího zbí. V příštích čtyřech letech
mají být investony přes čtyři miliardy dolarů narozší-
ření průplavu, modernizaci zdymadel anákup strojů are-
mor. Už letos se měla přepravní kapacita PP zvýšit
odvacet procent. Vše se ale načas zadrhlo nacekla-
dech. Jak je vidět, co se děje unás, děje se ivPanamě.
Čínská konkurence?
Povíce než 100 letech by mohla Panamskému průplavu
vyst konkurence. Oto možností se ostatně diskuto-
valo již před téměř 120 lety. Jde oprůplav, který by mohl
st přes území Nikaraguy (mapa). Postaví jej čínská fir-
ma HKND sídcí vHongkongu anadalších sto let jej bude
i ovdat. Vloni získala koncesi kestavbě aprovozo
kanálu. Prozatím ale zajila pouze přípravné práce. Nový
průplav pro lodě s celkovou nosností do250tisíc tun –
286 km dlouhý a 22 m hluboký – by měl přijít na40mili-
ard dolarů. Realita asi bude mnohem dražší.
Když byl člověk věcí
Už ve14. století vznikl vcarsm Rusku nápad, že by
se dal pro dopravu využít systém řek ajezer naseve-
rozápadě Ruska, a narodila se myšlenka na stavbu
lomořsko-baltsho kanálu. Dlouho se o projektu
uvažovalo, byl ale zavržen jako neuskutečnitelný.
Stalin chl cemu světu ukázat, že to, co nezvdl
carský režim za kolik století, dože SSSR za r
ců. Vznikla proto síť pracovních táborů a nagulag
putovaly statisíce lidí, aby se nastavbě nuceně podíleli.
Délka Bělomořsko-baltského kanálu (mapa) dosahuje
227 km abyl otevřen na je roku 1933 podvou letech
práce. Odhaduje se, že se najeho stavbě polelo kolem
160000 vězňů (foto), přičemž úmrtnost byla dvacetipro-
cent. Stavba si tak vyžádala asi 36 tisíc lidských živo.
esné číslo už ale nikdo nezjis, protože komunistič
funkcionáři si narozl odsvých nacistických následovní-
ků nevedli prakticky žádné přesnější záznamy. Dělník zde
totiž znamenal méně než věc. Heslem stavby se stal výrok
funkcionáře Naftalije Antonove Frenkela: „Z trestance
musíme dostat všechno vprvních třech měch – pak
ho už nepoebujeme.“ Skutný hospořský význam
kanálu však byl a je pochybný, mimo jiné proto, že hloubka
pouhé 34 m znemňuje jeho využívání pro věí lodě.
Ferdinand de Lesseps
Výstavba monumentálních děl vyžaduje muže, který
má vsobě talent pro odvážné průkopnické myšlenky,
ale také kvalifikaci, silnou vůli avlohy špičkoho pod-
nikatele. Pod nejtšími stavbami 19. století je pode-
psán Ferdinand de Lesseps. Zaprůplav vSuezu byl vy-
zdvižen donebes, zaPanamský však svržen dopekla.
Právk, diplomat aienýr Ferdinand de Lesseps se
narodil 19. listopadu 1805 veVersailles. Myšlenka proko-
ní vodní cesty mezi Rum aStředozemním mořem mu
nedala spát. Umluvil egyptského místokrále Muhammada
Saída aten se dokonce zazal, že poskytne požadova
kontingenty stavebních dělníků, kteří se budou rekru-
tovat zejna zřad feláhů, tedy egyptských vesničanů.
S dovednostmi zdatného diplomata nejdříve přesvědčil
vlády tří států, kterých se tato akce nejvíce dotýkala, aby
ji politicky uznaly. Šlo oFrancii, Anglii aTurecko.
Chyběla již jen maličkost: kapitál. Rozvinul proto vel-
kou kampaň vřadách bankéřů idrobch akcionářů. Pro
projekt přesvědčil investory z Francie, Itálie, Rakouska,
Egypta, Ruska aSpojených států. Sám Muhammad Saíd
si koupil 44 % akcií spolnosti, která měla kanál vybu-
dovat. Vroce 1856 Lesseps obdržel koncesi nastavbu.
Odva roky později už měl nasvé straně přes dvacet tic
střadatelů, ktí mu upsali 100 milionů fran. To už
vystupoval jako ředitel obrovské akciové spolnosti So-
cietě Universalie du Canal Maritime de Suez (Všeobec
společnost Suezského námořního průplavu).
Stavba průplavu – arabsky Qanat as Suways – začala
roku 1859 (obr. č. 1) askončila už za deset let (obr. č.2).
Aby vznikl 160 km dlouhý, 8 m hluboký a22 m široký ka-
l, muselo být přemísno na 74 milionů m³ zeminy.
Pootevření Suezského průplavu (foto) se pozornost
Lessepse soustředila najiný cíl: propojit Atlantský aTi-
chý oceán. Volba padla nanejužší šíji, která se nacházela
vPanamě. Ačkoli výsledky rychlého průzkumu ukazovaly
namnohem těžší podmínky, nenechal se odradit. Naí-
klad nezjistil, že mezi oceány je jezero, které je 26metrů
výš, achtěl budovat průplav bez zdymadel. Přesto nadchl
exponované francouzské investory. Nedostatečná zdra-
votní opatření si ale vyžádala vevelmi krátké době vel
oběti naživotech dělníků (převážně černochů ze západo-
indických ostrovů), přičemž stálé překračování původně
plánovaných nákladů, chaos ve finančním hospodaření
a zejména rozsáhlý korupční skanl v řach fran-
couzských vejných činitelů nakonec vedly vroce1889
kbankrotu projektu. Ferdinand de Lesseps byl ise synem
odsouzen napět let apodnik převzali Amerané.
Lessepsovu ideu asamotnou stavbu pplavu, ale už
sdeseti plavebními komorami, pak dokončili američtí in-
vesti vroce 1914. Stála vpřepočtu dvě miliardy zlatých
franků, což bylo třikt více, než předpokdaly Lessepso-
vy propty. Ale toho už se Ferdinand Lesseps nedil,
neboť zemřel 7. prosince 1894 veku 89 let.
2
2 4
3
Průplavy patří knejvětším dílům nas
1
Kanál s vůní rozinek
Korintský průplav byl vybudován vŘecku mezi Jónským
aKtským mem aprotíná stejnojmennou šíji. J-
no dostal podle města Korint, jehož název byl odvozen
odanglicho slova currant, což znamená rozinka. Prá-
vě jejich zpracováním byla oblast historicky proslulá.
První pokusy opřekoní Korintské šíje byly podnik-
nuty pravpodobně už v7. století př. n. l. apřibližně vro-
ce300 př. n. l. byl tento nápad oživen. Jeho uskuteč
ak zabnily domněnky o zné úrovni moří naobou
stranách šíje. Zal se proto stavět až zavlády císaře Nera
vroce 67. Prokon byl vletech 188293. Měří 6343 m,
šířka nahladině však dosahuje pouhých 23 m a hloubka
8 m, je proto splavný pouze pro lodě do10000 BRT.
Zářez kalu je však až 60 m hluboký a je na j
úchvatný pohled. Rádi jej proto vyívají turisté naosob-
ch loch (foto). I když má v nejším místě šířku pou-
ch 21,4 m, letos v dubnu jím proletěl akrobatický le-
toun. Průlet se zdařil marskému pilotovi jnem Péter
Besenyei, který k hladkému letu svého stroje s roztím
ídel 8m přidal i několik akrobatických triků. „Je to krás-
ný historický kal, možná to byl jeden z nejzajímaích
letů v mém životě,“ citovala legendárho maďarského
pilota s kamennou tří agentura Reuters.
Celou stranu připravil Jiří Kučera, foto
Profimedia, mapy Boomerang Publishing
LETNÍ PŘÍLOHA
ŠVÉDSKO
FINSKO
RUSKO
Bělomořsko-baltský kanál
Helsinky
Archangelsk
Petrozavodsk
Jezero
Vygozero
Oněžské
jezero
Tallin
Petrohrad
BALTSKÉ
MOŘE
BÍLÉ
MOŘE
HONDURAS
NIKARAGUA
PANAMA
KOSTARIKA
TICHÝ OCEÁN
KARIBSKÉ MOŘE
Plánovaný kanál
Panamský kanál
1
Metrostav_13_2014.indd 4 06.08.14 10:42
Metrostav Metrostav 13-14/2014, Strana 5

 

Metrostav Metrostav 13-14/2014, Strana 1
Metrostav Metrostav 13-14/2014, Strana 2
Metrostav Metrostav 13-14/2014, Strana 3
Metrostav Metrostav 13-14/2014, Strana 4
Metrostav Metrostav 13-14/2014, Strana 5
Metrostav Metrostav 13-14/2014, Strana 6
Metrostav Metrostav 13-14/2014, Strana 1

Strana 1

Metrostav Metrostav 13-14/2014, Strana 2

Strana 2

Metrostav Metrostav 13-14/2014, Strana 3

Strana 3

Metrostav Metrostav 13-14/2014, Strana 4

Strana 4

Metrostav Metrostav 13-14/2014, Strana 5

Strana 5

Metrostav Metrostav 13-14/2014, Strana 6

Strana 6

4

Sending statistics … done (587 ms)

Rendering Strana 5 (102931): (0/1) (579 ms)

Rendering Strana 4 (102926): (0/1) (620 ms)

Rendering Strana 3 (102924): (0/1) (620 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: pdfPage

--==[ RUN ]==--

Metrostav: theme set to 7120

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r3/appLogo-23.png

 r3/pubLogo-26.png

 i3011/vth119281-1.jpg (3x)

 i3011/vth119283-1.jpg (3x)

 i3011/bg102926.svg

 i3011/vth119288-1.jpg (3x)

 i3011/vth119274-1.jpg

 i3011/vth119279-1.jpg (2x)

 i3011/vth119292-1.jpg (2x)