Metrostav

Strana 2

Dvě univerzitní budovy v Olomouci září novotou

Od poloviny června má Palackého univerzita v hanácké

metropoli dvě další rekonstruované budovy. Zasloužil

se o to tým Ing. Jana Vachutky z divize 1, když pro

Pedagogickou fakultu přestavěl historický palác vPur-

krabské ulici a zrekonstruoval objekt E se skleníky

volomoucké čtvrti Holice (foto), který slouží Přírodo-

vědecké fakultě. Dnes jsou obě stavby dokončeny a od

podzimu je mohou začít užívat pedagogové a studenti.

Během rekonstrukce obou budov paláce v Purkrabské

ulici, který má první nadzemní podlaží gotické, druhé re-

nesanční a třetí barokní, stavbaři zrekonstruovali 3510m²

ploch sloužících pro vzdělávací avědecko-výzkumná pra-

coviště a další prostory včetně nádvoří. Navýšili tak kapa-

citu místností zejména pro výuku spojenou s výzkumem

avytvořili i místo pro zázemí studentů a jejich samostu-

dium. Dobře odvedenou práci bohužel nemohou přiblížit

fotografie – ulice i nádvoří jsou totiž velice stísněné.

„Při rekonstrukci národní památky Purkrabská se

oproti předpokladům objevily významnější statické po-

ruchy chodbových kleneb, komínových průduchů i ně-

kterých vnitřních stěn a také masivnější napadení dřevo-

morkou, což nám kompletně zpřeházelo harmonogram.

Neřešitelné problémy nám ale stavba nepřichystala,“

vzpomíná Ing. Vachutka s tím, že největší komplikace

způsobili i tady dodavatelé. „Při stavu stavebního trhu

není vůbec myslitelné nechat realizaci díla jen na zhotovi-

telích. Musíte s nimi neustále řešit technologické postupy

a kvalitu prací a nechávat je ty špatně provedené ihned

předělat. Sem tam je nutné se s některými i definitivně

rozloučit. Stejný přístup je ale zapotřebí mít i k sobě. Tím

se nestanete populární, spíš naopak, ale máte jistotu, že

jste pro výslednou kvalitu díla udělali maximum,“ dodává.

Při rekonstrukci paláce se stavbaři museli vyrovnat

takésvlhkostí. Tentokrát však nepoužili běžnou sanační

omítku, ale zdi omítli mikroporézní sušicí omítkou KEMA,

která by měla zajistit „odvětrání“ vlhkosti. „Věřím, že se

její vlastnosti vbudoucnu potvrdí,“ říká Ing. Vachutka.

Třípodlažní objekt E v Holici, na který navazují vy-

tápěné skleníky, stavbaři nejen rekonstruovali, ale také

dostavovali a zateplovali. Všechny pěstební skleníky jsou

dnes nově ovládány pomocí systémů MaR a stavbaři jsou

zvědaví, jak se navržený systém osvědčí v praxi.

A jak se Ing. Vachutkovi podařilo zvládat dvě rekon-

strukce najednou? „Velký díl odpovědnosti jsem na skle-

níku přenesl na stavbyvedoucího Ing. Vítězslava Přikryla

a na Purkrabské na mistra Ing. Tomáše Rozbroje. Z mé

pozice je kombinace dvou až tří zakázek v souběhu mož-

ná, ale po roce už vyčerpávající. Pro kolegy na stavbě to

je stejné. S investorem jsme vOlomouci stáli vřadě věcí

názorově proti sobě, vždy byl ale jeho přístup férový a za

to mu patří poděkování,“ uzavírá vedoucí projektu.

Martina Vampulová, foto archiv stavby

Most mezi tunely

Tým Ing.Pavla Kuděje zdivize 5 buduje poslední most

nastavbě D8 mezi tunely Radejčín aPrackovice.

Díly nosných konstrukcí jeho dvou asi 140 m dlouhých

mostů, samostatných pro každý jízdní směr, vyrobili

oceláři z divize 3. Po projetí tunelem Radejčín je před

pražským portálem (foto č. 1) sestavují jejich kolegové

ztýmu Ing.Tomáše Daníčka.

„Prvně vysuneme vpěti taktech pravý most,“ popisuje

Ing.Jakub Jaček ztechnické skupiny provozu mostů aŽB

konstrukcí divize 5, jehož pracovníci vedení Martinem

Šťávou provádějí výsun vlastními silami. Po připojení

červeného výsuvného nosu (foto č. 2), který míří natunel

Prackovice (foto č. 3), proběhl první výsun 29. června (fo-

to 4). Jeho délka byla 13,90 m,hmotnost vysouvané části

125 t. Druhý výsun asi o14 dnípozdějizabraldva dny

a192tunová konstrukce se při něm posunula o35,66 m

(foto č. 5, 6). Výsun pravého mostu skončí6.září.

–red–, foto archiv stavby

Ing.Bohumila Rohna,

obchodního náměstka divize 4

Poukončení studia oboru konstrukce adopravní stavby

nastavební fakultě ČVUT začal Ing.Rohn vroce 1987

pracovat vMetroprojektu. Později projektoval proza-

hraniční společnost, rok apůl působil jako autorský do-

zor nastavbách komunikací vKazachstánu aTurecku.

Vroce 2007 nastoupil dotechnického úseku divize 4,

kde připravoval istavbu dálnice D3 vúseku Tábor – Ve-

selí nad Lužnicí, jejíž realizaci pak zaMetrostav řídil.

Obchodním náměstkem je téměř dva roky.

Nemrzelo vás přejít ze stavby dokanceláře?

Stavba dálnice D3 pro mě znamenala velikou zkušenost.

Rád nani vzpomínám, protože nastavařině je nejkrásněj-

ší, když něco budujete. Přechod dopozice náměstka byl

náročný. Někdo ale musí řídit lidi ashánět zakázky. Moje

dnešní práce je proto zcela jiná než dřívější anení jedno-

duchá. Zadva roky jsem se už hodně naučil. Musím se

ale vzdělávat neustále, ato mě baví.

Zlepšila se už unás situace vdopravním stavebnictví?

Snad, ale jak to může vypadat, když včele ministerstva

dopravy je zaposledních šest let desátý ministr! Akaždý

měnil náměstky či ředitele, zastavily se stavby ijejich pro-

jektování. Zdá se však, že naŘSD je už stabilnější vedení,

naše komunikace se zlepšila aprojekty se rozbíhají. SŽDC

si uželezničních staveb vede ještě lépe. Divize 4 se chce

jejím zakázkám věnovat víc než dosud – zejména kolejo-

vým spodkům, které můžeme provádět vlastními silami.

Práci divize 4 nadálnici D1 jsme představili vminulém

čísle novin. Najaké další projekty se vČesku chystáte?

Soutěžíme hlavně zakázky, které by přinesly práci našim

kapacitám – provozům mostních technologií, zemních

prací či dopravy a mechanizace a střediskům vozovek.

Spolu sfirmami Swietelsky stavební aDoprastav jsme ne-

dávno podali nejnižší nabídku nastavbu dálnice D3 vúse-

ku Bošilec–Ševětín. SEurovií CS se nám podařilo totéž

urekonstrukce dálnice D2 mezi 28. a42. km. Zvládnout ji

napodzim zapouhé tři měsíce bude náročné a nahraně

výkonnosti obou firem. Letos by se ještě měly vypsat

soutěže namodernizaci dalších pěti částí dálnic. Sohle-

dem natrend prodlužování úseků azkracování termínů

bychom proto měli obohatit náš strojový park. Máme také

množství zakázek naopravy silnic spokládkou asfaltu. Do

této oblasti stavebnictví jsme se veStředočeském kraji

dostali díky spolupráci sfirmou BES. Potřebovali bychom

ale přístup kezdrojům rozšířit i v jiných regionech.

Jak se divizi 4 daří naSlovensku?

Na Slovensku jsme obchodně velmi aktivní a stále se

snažíme náš podíl na trhu zvyšovat. Získali jsme ne-

dávno pět zakázek, které tam naplní náš letošní výrobní

program. Jedná se o rekonstrukce silnic v trnavském

regionu a v Žilinském a Prešovském kraji, při nichž je

nejdůležitější rozbít původní cementobetonový kryt ana-

hradit jej asfaltovým. NaSlovensku máme díky firmám PK

Doprastav aDoprastav Asfalt snadnější přístup kezdro-

jům anáš finišer Vögele tam bude pracovat celý podzim.

Jinak se nás tam týkají ivelké akce. Připravujeme nabídku

na dálnici D3 v úseku Čadca–Svrčinovec, kde se jedná

ožlutý FIDIC. Další akce, nakterou jsme podali kvalifikaci

ačekáme navypsání soutěže, je část dálnice D1 uKošic.

VeVaršavě končíte stavbu S8. Co bude vPolsku dál?

Obchodní činnost v Polsku sleduji, ale je zcela v režii

kolegů, kteří tam působí. Soutěží se tam dnes hodně

dopravních staveb apůsobí tam proto celosvětová kon-

kurence. Je skvělé, že se nám vní daří. Stavbu S8 vede

tým Ing.Čápa úspěšně kzávěru, proto mohl sestavit malý

obchodní tým, který už dosáhl řady prekvalifikací aupro-

jektu namodernizaci varšavských ulic Marsa aŻołnier-

skiej dokonce podal nejnižší nabídku. Ostatní se nás zatím

pokoušejí ze soutěže vyřadit – vPolsku totiž existuje mož-

nost nahlížet dokonkurenčních nabídek ahledat vnich

chyby, což se právě děje. Jinak se blíží dofinále příprava

výstavby dalšího úseku metra veVaršavě, kde nanabídce

spolupracujeme sdivizemi 5 a8. Věřím, že skvalitními

lidmi, které máme nejen v Polsku, obstojíme všude.

strana 2

PTÁME SE

Divize 3 oživuje nefunkční energetické centrum

Při cestě poRadlické ulici poutá už přes třicet let po-

zornost čtvrtý nejvyšší komín vPraze. Letos včervnu

se vjeho okolí objevili stavbaři vedení týmem Ing.Da-

vida Vlasáka z divize 3, aby bývalé energocentrum

Waltrovky, továrny naletecké motory pojmenované za

socialismu Motorlet, přebudovali nakancelářský kom-

plex. Díky nim nahradí nevzhledný brownfield moder-

ně vystrojené avybavené budovy, které ale ani popře-

stavbě neztratí genia loci historické průmyslové zóny.

Energetické centrum Waltrovky pozbylo významu

krátce popřelomu tisíciletí, kdy se výrobna leteckých mo-

torů přesunula doLetňan. Kolem komína zněj mezi Rad-

lickou ulicí aPražským Semmeringem – částí Buštěhrad-

ské železniční dráhy – zbyl slepenec technických budov,

jež byly postupem času přistavovány a nadstavovány

kpůvodní uhelné kotelně z50. let minulého století. V pro-

jektu jsou označeny: E1 – kotelna; E4 – bunkr, skrz který

se kekotelně dováželo palivo odželezniční vlečky; E2a –

naposledy prostor kogenereční jednotky; E2b – původně

areálová rozvodna vysokého napětí; E3 – plynová kotelna

zroku1984 socelovým skeletem. Před očima techniků

divize 3 se vroce 2015 objevily jako zdánlivě nepoužitelné

ruiny. Investor ale chtěl využít výjimečnosti objektů, jejich

tvarů, konstrukčních výšek i nosných systémů a s po-

mocí architektů GRIDO ARCHITEKTURA & DESIGN se

dozvláštních, netypických konstrukcí rozhodl vrátit život.

„Najít průnik mezi ruinou, zadáním apřáním investora

nebude jednoduché. Navíc když se jedná orekonstrukci,

při níž nikdy nevíte, naco narazíte,“ konstatoval Ing.Vla-

sák vdobě, kdy nastaveništi končily hlavní demolice (foto

č. 2), byla zajištěna stavební jáma a probíhaly sanace

zachovaných konstrukcí ivýstavba nových – ocelových

abetonových. Natěch druhých pracují betonáři zdivize 6.

Ivroce 2016 bude uRadlické stát 115 metrů vysoký

komín zroku 1984. ZE1 se ale stane exteriérové atrium

sobnaženým původním skeletem ačtyřpodlažním kance-

lářským křídlem. E2a se promění vtréninkové centrum se

sklady arelaxačními prostorami, vE2b vznikne kantýna.

Zplynové kotelny E3 bude pětipodlažní kancelářská bu-

dova, nosné centrum nového komplexu (vizualizace č. 1).

Úředníkům začne sloužit ibunkr E4. Aby všichni měli kde

parkovat, dostaví divize 3 vRadlicích garáže asamozřej-

mě celý komplex sjednotí azkrášlí pomocí terénních asa-

dových úprav. Původní průmyslové budovy však uživate-

lům připomene nejen starý komín, ale iněkteré zachované

konstrukce, šedá barva imitující beton či ozdobné kovové

mříže před vybranými okny inspirované původním členě-

ním výplní. Podle zprávy E15.cz z15. května bude vareálu

sídlit tuzemské vedení skupiny Robert Bosch.

–red–, foto stavba, vizualizace GA&D

Metrostav_13_14_2015.indd 2 28.07.15 11:52

Metrostav a.s. - noviny