Metrostav 13-14/2015

• Strana 1

  Stavební výroba vEvropské unii

  Vpolovině července přinesl Eurostat srovnání vývoje

  stavební výroby členských států EU, mimo jiné porovnání

  sezonně očištěných údajů zkvětna 2015 oproti stejnému

  měsíci roku 2014. Navzrůstu stavební výroby o0,3% mělo

  veurozóně zásluhu inženýrské stavitelství růstem o1,7%,

  zatímco objem výroby toho pozemního klesl o0,1%.

  Zakvěten 2015 byl zaznamenán meziroční růst stavební

  výroby vosmi zemích apokles vsedmi. Nejvyššího růstu

  dosáhlo Slovensko (18,7%) následované Nizozemskem

  (16,4%), Českou republikou (13,4 %) aŠvédskem

  (13,3%). Nejhlubší pokles postihlSlovinsko (-9,9%).

  Úspěch vNorsku

  Divize 5 vesdružení

  smístním partnerem

  Bertelsen & Garpestad

  podala nejnižší nabídku

  (stěsným rozdílem 0,9 %

  před společností Skanska

  Norge) veveřejné soutěži

  nazakázku Vossapakko K3.1 – Jobergtunnelen vNorsku

  (viz mapa). Projekt zahrnuje tunel ražený technologií Drill

  & Blast odélce 1950 m, 90m část prováděnou technologií

  NRTM asilniční úsek odélce zhruba 1 km. Stavbu, jejíž

  zahájení je plánováno nasrpen 2015, by měl řídit Ing.Ivan

  Piršč. Více než 1,5 km dlouhý tunel Veitastrond a900m

  silnici už vzemi buduje tým Ing.Pavla Bürgela z divize 5

  vesdružení snorskou firmou Havnen Anlegg.

  Expozice pro NM

  V souvislosti s generální

  rekonstrukcí historické

  budovy Národního muzea

  (NM), kterou ve sdružení

  řídí tým Jana Kučery

  zdivize 9, byla v červenci

  vyhlášena architektonická

  soutěž na řešení nových expozic, výstavních prostor

  anávštěvnického provozu. Uzávěrka prvního kola soutěže

  je 19. října, se zveřejněním výsledků počítá vedení muzea

  v lednu až únoru příštího roku. V dubnu 2016 by měla

  následovat veřejná výstava hodnocených návrhů. Samotná

  rekonstrukce historické budovy NM skončí v roce 2018.

  MVE Želiezovce čeká na turbíny

  Začátkem července předal na Slovensku tým Ing. Luboše

  Jonáše zdivize6 malou vodní elektrárnu Želiezovce

  technologům, když dokončil její stavební připravenost

  pro montáž dvou horizontálních Kaplanových turbín typu

  PIT s průměrem oběžného kola 2,25 m. Celou stavbu na

  řece Hron – včetně vzdouvacího jezu a rybího přechodu –

  plánuje divize 6 dokončit v létě příštího roku.

  První výsledky

  Univerzitní centrum

  energeticky efektivních

  budov (UCEEB), které sídlí

  vBuštěhradě apro ČVUT jej

  nedávno postavilo sdružení

  divizí9 a1 Metrostavu

  vedené Janem Kučerou,

  připravilo už tři technologie pro použití v praxi. Na

  podpis v současnosti čekají licenční smlouvy k lehkému

  obvodovému plášti, vibrolisovaným betonovým prvkům

  spříměsí cihelného prachu aktechnologii rekuperace

  tepla pomocí nízkoteplotní jednotky.

  Opavští pacienti i lékaři se dočkali

  Ve Slezské nemocnici v Opavě dokončil tým Ing. Michala

  Rádka ze severomoravského regionu divize 1 novostavbu

  šestipodlažního pavilonu interních oborů. Jeho slavnostní

  otevření proběhlo 28. července a bližší informace o něm

  iostavbě přinese příští číslo firemních novin.

  „Z hlediska rozpracovanosti a harmonogramu jsem

  optimista. Dokončení stavební části modernizace S8

  vnašem úseku včetně mostu Grota je reálně možné už

  koncem letošního srpna. Předpokládáme však formál-

  ní obstrukce ze strany investora zejména při potvrzo-

  vání dokladové části avydávání koncových protokolů.

  Proto jsem pesimista adržím se konečného smluvního

  termínu díla, tedy poloviny října,“ říká o ukončení

  stavby veVaršavě její ředitel Ing.Radim Čáp zdivize 4.

  Během 27 měsíců musel jeho tým dokončit přes šede-

  sát stavebních objektů. Přestavět téměř pětikilometrový

  úsek ulice Aleja Armii Krajowej (AK) mezi křižovatkami

  Powązkowska a Modlińska na rychlostní komunikaci

  se 3–4 jízdními ajedním odstavným pruhem v každém

  směru včetně pěti velkých mimoúrovňových křižovatek.

  Rozšířit skoro 650 m dlouhý most Generała Grota Ro-

  weckiego, tamější nejvytíženější přemostění Visly. Za-

  kázka dala kolegům zabrat, ikdyž jim namostě pomáhali

  oceláři divize 3 vedení Ing.Danielem Riedlem.

  Vdobě uzávěrky těchto novin už poseverním mostě

  Grota svištěla doprava anajižním finišovaly finišéry spo-

  kládkou asfaltové vrstvy vozovky (foto č. 1). Montéři osa-

  zovali zábradlí cyklostezky isvodidla anatěrači pokračo-

  vali sprotikorozní ochranou ocelových konstrukcí, kterou

  by měli dokončit vzávěru srpna. Ostatní práce namostě

  měly být hotové už včervenci, ato včetně zatěžovacích

  zkoušek. Jejich statická část proběhla úspěšně začátkem

  měsíce, dynamická měla skončit obdobně v jeho závěru.

  „Narazili jsme na nespočet technických problémů

  zejména udvacítky rekonstruovaných mostů, kde jsme

  až po odkrytí konstrukcí poznali jejich skutečný stav.

  Zbylých 26 mostů jsme postavili nově, tudíž bez velkých

  finančních překvapení,“ vzpomíná Ing.Čáp. „Formálně se

  po částečném zprovoznění některých úseků či objektů

  vrámci dopravně inženýrských opatření nejvíc potýkáme

  svkládáním nových map dokatastrálního registru aster-

  míny vydávání dílčích povolení kužívání prodokončené

  objekty,“ připomíná méně populární část stavebních za-

  kázek, která zvlášť vPolsku nabírá na objemu.

  Vočích varšavské veřejnosti si kolegové vedou velmi

  dobře – vmonitoringu tisku iinternetových komentářích

  stále výrazně převažují kladné ohlasy. Je už totiž dobře

  vidět, jak se celý projekt chýlí včas kekonci. Severní jízdní

  pás AK je ivčetně malých křižovatek vprovozu odloň-

  ského 7.listopadu. Najižním stavbaři pokládají asfaltové

  souvrství, montují výplně 600 m dlouhého protihlukového

  tunelu (titulní foto), protihlukové stěny asvodidla či beto-

  nují poslední tři pole nosné konstrukce mostní estakády

  vedoucí nad křížením AK sulicí Modlińská (foto č. 2).

  Ke spokojenosti ale divizi 4 ve Varšavě ještě něco

  chybí. Jak technikům ubývá práce na S8, podávají čím dál

  víc nabídek dosoutěží navýstavbu či rekonstrukci polské

  silniční adálniční sítě. Kromě modernizace varšavských

  ulic Marsa aŻołnierskiej však zatím neúspěšně. „Ato mě

  mrzí. Máme totiž namnohem víc,“ uzavírá Ing.Čáp.

  –red–, foto archiv stavby

  xxxx

  více ve fotoreportáži na str. 4

  ČTRNÁCTIDENÍK METROSTAV A.S.

  KRÁTCE / AKTUÁLNĚ

  Varšava se už může těšit

  Radost v Krásné Hoře

  Na opravách silnic ve Středočeském kraji se stále

  častěji podílí divize 4 Metrostavu. Její kvalitní práci

  nedávno ocenili i obyvatelé Krásné Hory nad Vltavou,

  kde byl 23.července slavnostně otevřen zrekonstruo-

  vaný průtah městem (foto).

  Stavbu více než dvoukilometrového úseku silnic II/102

  a II/118 řídil tým Ing. Zdeňka Ludvíka zdivize4. Zabrala

  mu přes jeden rok, protože probíhala po etapách. Součás-

  tí projektu totiž byla také rekonstrukce dešťové kanalizace

  a také nebylo možné rozkopat celé město najednou.

  Při zakázce divizi 4 výrazně pomohla firma BES, která

  také patří do Skupiny Metrostav. Hlavní práce jejích za-

  městnanců v Krásné Hoře nad Vltavou uzavřela pokládka

  asfaltového povrchu scelkovou plochou téměř 14 000m².

  Pozvaní hosté si však na malé oslavě 23. července mohli

  všimnout nejen nové silnice, ale také upravených přecho-

  dů pro chodce, které dnes vyhovují i osobám s omezenou

  schopností pohybu či zrakově postiženým.

  Symbolickou pásku na krásnohorském náměstí spo-

  lečně přestřihli zástupci Středočeského kraje, ROP Střed-

  ní Čechy – projekt spolufinancovala EU – starosta města

  aza Metrostav jeho obchodní ředitel Ing.Milan Veselský

  (foto čtvrtý zprava) a ředitel divize Ing. Josef Neuwirth

  (foto třetí zleva), který mimo jiné poděkoval společnosti

  BES za dobrou spolupráci. Díky za kvalitně odvedené dílo

  vyjádřili ve svých proslovech i všichni ostatní řečníci.

  –red–, foto Olga Hadáčková

  1 2

  Ptáme se: Ing. Bohumila Rohna,

  obchodního náměstka divize 4 str. 2

  Divize 3 oživuje nefunkční

  energetické centrum str. 2

  Národní muzeum – symbol identity

  českého národa str. 3

  Rychlá rekonstrukce tramvajové trati

  na Evropské třídě v Praze str. 5

  Přelet nad stavbami

  Metrostavu v Praze a okolí

  více ve fotoreportáži na str. 6

  31. července 2015 / 13–14 / XXVII

  Metrostav_13_14_2015.indd 1 28.07.15 11:52

• Strana 2

  Dvě univerzitní budovy v Olomouci září novotou

  Od poloviny června má Palackého univerzita v hanácké

  metropoli dvě další rekonstruované budovy. Zasloužil

  se o to tým Ing. Jana Vachutky z divize 1, když pro

  Pedagogickou fakultu přestavěl historický palác vPur-

  krabské ulici a zrekonstruoval objekt E se skleníky

  volomoucké čtvrti Holice (foto), který slouží Přírodo-

  vědecké fakultě. Dnes jsou obě stavby dokončeny a od

  podzimu je mohou začít užívat pedagogové a studenti.

  Během rekonstrukce obou budov paláce v Purkrabské

  ulici, který má první nadzemní podlaží gotické, druhé re-

  nesanční a třetí barokní, stavbaři zrekonstruovali 3510m²

  ploch sloužících pro vzdělávací avědecko-výzkumná pra-

  coviště a další prostory včetně nádvoří. Navýšili tak kapa-

  citu místností zejména pro výuku spojenou s výzkumem

  avytvořili i místo pro zázemí studentů a jejich samostu-

  dium. Dobře odvedenou práci bohužel nemohou přiblížit

  fotografie – ulice i nádvoří jsou totiž velice stísněné.

  „Při rekonstrukci národní památky Purkrabská se

  oproti předpokladům objevily významnější statické po-

  ruchy chodbových kleneb, komínových průduchů i ně-

  kterých vnitřních stěn a také masivnější napadení dřevo-

  morkou, což nám kompletně zpřeházelo harmonogram.

  Neřešitelné problémy nám ale stavba nepřichystala,“

  vzpomíná Ing. Vachutka s tím, že největší komplikace

  způsobili i tady dodavatelé. „Při stavu stavebního trhu

  není vůbec myslitelné nechat realizaci díla jen na zhotovi-

  telích. Musíte s nimi neustále řešit technologické postupy

  a kvalitu prací a nechávat je ty špatně provedené ihned

  předělat. Sem tam je nutné se s některými i definitivně

  rozloučit. Stejný přístup je ale zapotřebí mít i k sobě. Tím

  se nestanete populární, spíš naopak, ale máte jistotu, že

  jste pro výslednou kvalitu díla udělali maximum,“ dodává.

  Při rekonstrukci paláce se stavbaři museli vyrovnat

  takésvlhkostí. Tentokrát však nepoužili běžnou sanační

  omítku, ale zdi omítli mikroporézní sušicí omítkou KEMA,

  která by měla zajistit „odvětrání“ vlhkosti. „Věřím, že se

  její vlastnosti vbudoucnu potvrdí,“ říká Ing. Vachutka.

  Třípodlažní objekt E v Holici, na který navazují vy-

  tápěné skleníky, stavbaři nejen rekonstruovali, ale také

  dostavovali a zateplovali. Všechny pěstební skleníky jsou

  dnes nově ovládány pomocí systémů MaR a stavbaři jsou

  zvědaví, jak se navržený systém osvědčí v praxi.

  A jak se Ing. Vachutkovi podařilo zvládat dvě rekon-

  strukce najednou? „Velký díl odpovědnosti jsem na skle-

  níku přenesl na stavbyvedoucího Ing. Vítězslava Přikryla

  a na Purkrabské na mistra Ing. Tomáše Rozbroje. Z mé

  pozice je kombinace dvou až tří zakázek v souběhu mož-

  ná, ale po roce už vyčerpávající. Pro kolegy na stavbě to

  je stejné. S investorem jsme vOlomouci stáli vřadě věcí

  názorově proti sobě, vždy byl ale jeho přístup férový a za

  to mu patří poděkování,“ uzavírá vedoucí projektu.

  Martina Vampulová, foto archiv stavby

  Most mezi tunely

  Tým Ing.Pavla Kuděje zdivize 5 buduje poslední most

  nastavbě D8 mezi tunely Radejčín aPrackovice.

  Díly nosných konstrukcí jeho dvou asi 140 m dlouhých

  mostů, samostatných pro každý jízdní směr, vyrobili

  oceláři z divize 3. Po projetí tunelem Radejčín je před

  pražským portálem (foto č. 1) sestavují jejich kolegové

  ztýmu Ing.Tomáše Daníčka.

  „Prvně vysuneme vpěti taktech pravý most,“ popisuje

  Ing.Jakub Jaček ztechnické skupiny provozu mostů aŽB

  konstrukcí divize 5, jehož pracovníci vedení Martinem

  Šťávou provádějí výsun vlastními silami. Po připojení

  červeného výsuvného nosu (foto č. 2), který míří natunel

  Prackovice (foto č. 3), proběhl první výsun 29. června (fo-

  to 4). Jeho délka byla 13,90 m,hmotnost vysouvané části

  125 t. Druhý výsun asi o14 dnípozdějizabraldva dny

  a192tunová konstrukce se při něm posunula o35,66 m

  (foto č. 5, 6). Výsun pravého mostu skončí6.září.

  –red–, foto archiv stavby

  Ing.Bohumila Rohna,

  obchodního náměstka divize 4

  Poukončení studia oboru konstrukce adopravní stavby

  nastavební fakultě ČVUT začal Ing.Rohn vroce 1987

  pracovat vMetroprojektu. Později projektoval proza-

  hraniční společnost, rok apůl působil jako autorský do-

  zor nastavbách komunikací vKazachstánu aTurecku.

  Vroce 2007 nastoupil dotechnického úseku divize 4,

  kde připravoval istavbu dálnice D3 vúseku Tábor – Ve-

  selí nad Lužnicí, jejíž realizaci pak zaMetrostav řídil.

  Obchodním náměstkem je téměř dva roky.

  Nemrzelo vás přejít ze stavby dokanceláře?

  Stavba dálnice D3 pro mě znamenala velikou zkušenost.

  Rád nani vzpomínám, protože nastavařině je nejkrásněj-

  ší, když něco budujete. Přechod dopozice náměstka byl

  náročný. Někdo ale musí řídit lidi ashánět zakázky. Moje

  dnešní práce je proto zcela jiná než dřívější anení jedno-

  duchá. Zadva roky jsem se už hodně naučil. Musím se

  ale vzdělávat neustále, ato mě baví.

  Zlepšila se už unás situace vdopravním stavebnictví?

  Snad, ale jak to může vypadat, když včele ministerstva

  dopravy je zaposledních šest let desátý ministr! Akaždý

  měnil náměstky či ředitele, zastavily se stavby ijejich pro-

  jektování. Zdá se však, že naŘSD je už stabilnější vedení,

  naše komunikace se zlepšila aprojekty se rozbíhají. SŽDC

  si uželezničních staveb vede ještě lépe. Divize 4 se chce

  jejím zakázkám věnovat víc než dosud – zejména kolejo-

  vým spodkům, které můžeme provádět vlastními silami.

  Práci divize 4 nadálnici D1 jsme představili vminulém

  čísle novin. Najaké další projekty se vČesku chystáte?

  Soutěžíme hlavně zakázky, které by přinesly práci našim

  kapacitám – provozům mostních technologií, zemních

  prací či dopravy a mechanizace a střediskům vozovek.

  Spolu sfirmami Swietelsky stavební aDoprastav jsme ne-

  dávno podali nejnižší nabídku nastavbu dálnice D3 vúse-

  ku Bošilec–Ševětín. SEurovií CS se nám podařilo totéž

  urekonstrukce dálnice D2 mezi 28. a42. km. Zvládnout ji

  napodzim zapouhé tři měsíce bude náročné a nahraně

  výkonnosti obou firem. Letos by se ještě měly vypsat

  soutěže namodernizaci dalších pěti částí dálnic. Sohle-

  dem natrend prodlužování úseků azkracování termínů

  bychom proto měli obohatit náš strojový park. Máme také

  množství zakázek naopravy silnic spokládkou asfaltu. Do

  této oblasti stavebnictví jsme se veStředočeském kraji

  dostali díky spolupráci sfirmou BES. Potřebovali bychom

  ale přístup kezdrojům rozšířit i v jiných regionech.

  Jak se divizi 4 daří naSlovensku?

  Na Slovensku jsme obchodně velmi aktivní a stále se

  snažíme náš podíl na trhu zvyšovat. Získali jsme ne-

  dávno pět zakázek, které tam naplní náš letošní výrobní

  program. Jedná se o rekonstrukce silnic v trnavském

  regionu a v Žilinském a Prešovském kraji, při nichž je

  nejdůležitější rozbít původní cementobetonový kryt ana-

  hradit jej asfaltovým. NaSlovensku máme díky firmám PK

  Doprastav aDoprastav Asfalt snadnější přístup kezdro-

  jům anáš finišer Vögele tam bude pracovat celý podzim.

  Jinak se nás tam týkají ivelké akce. Připravujeme nabídku

  na dálnici D3 v úseku Čadca–Svrčinovec, kde se jedná

  ožlutý FIDIC. Další akce, nakterou jsme podali kvalifikaci

  ačekáme navypsání soutěže, je část dálnice D1 uKošic.

  VeVaršavě končíte stavbu S8. Co bude vPolsku dál?

  Obchodní činnost v Polsku sleduji, ale je zcela v režii

  kolegů, kteří tam působí. Soutěží se tam dnes hodně

  dopravních staveb apůsobí tam proto celosvětová kon-

  kurence. Je skvělé, že se nám vní daří. Stavbu S8 vede

  tým Ing.Čápa úspěšně kzávěru, proto mohl sestavit malý

  obchodní tým, který už dosáhl řady prekvalifikací aupro-

  jektu namodernizaci varšavských ulic Marsa aŻołnier-

  skiej dokonce podal nejnižší nabídku. Ostatní se nás zatím

  pokoušejí ze soutěže vyřadit – vPolsku totiž existuje mož-

  nost nahlížet dokonkurenčních nabídek ahledat vnich

  chyby, což se právě děje. Jinak se blíží dofinále příprava

  výstavby dalšího úseku metra veVaršavě, kde nanabídce

  spolupracujeme sdivizemi 5 a8. Věřím, že skvalitními

  lidmi, které máme nejen v Polsku, obstojíme všude.

  strana 2

  PTÁME SE

  1

  Divize 3 oživuje nefunkční energetické centrum

  Při cestě poRadlické ulici poutá už přes třicet let po-

  zornost čtvrtý nejvyšší komín vPraze. Letos včervnu

  se vjeho okolí objevili stavbaři vedení týmem Ing.Da-

  vida Vlasáka z divize 3, aby bývalé energocentrum

  Waltrovky, továrny naletecké motory pojmenované za

  socialismu Motorlet, přebudovali nakancelářský kom-

  plex. Díky nim nahradí nevzhledný brownfield moder-

  ně vystrojené avybavené budovy, které ale ani popře-

  stavbě neztratí genia loci historické průmyslové zóny.

  Energetické centrum Waltrovky pozbylo významu

  krátce popřelomu tisíciletí, kdy se výrobna leteckých mo-

  torů přesunula doLetňan. Kolem komína zněj mezi Rad-

  lickou ulicí aPražským Semmeringem – částí Buštěhrad-

  ské železniční dráhy – zbyl slepenec technických budov,

  jež byly postupem času přistavovány a nadstavovány

  kpůvodní uhelné kotelně z50. let minulého století. V pro-

  jektu jsou označeny: E1 – kotelna; E4 – bunkr, skrz který

  se kekotelně dováželo palivo odželezniční vlečky; E2a –

  naposledy prostor kogenereční jednotky; E2b – původně

  areálová rozvodna vysokého napětí; E3 – plynová kotelna

  zroku1984 socelovým skeletem. Před očima techniků

  divize 3 se vroce 2015 objevily jako zdánlivě nepoužitelné

  ruiny. Investor ale chtěl využít výjimečnosti objektů, jejich

  tvarů, konstrukčních výšek i nosných systémů a s po-

  mocí architektů GRIDO ARCHITEKTURA & DESIGN se

  dozvláštních, netypických konstrukcí rozhodl vrátit život.

  „Najít průnik mezi ruinou, zadáním apřáním investora

  nebude jednoduché. Navíc když se jedná orekonstrukci,

  při níž nikdy nevíte, naco narazíte,“ konstatoval Ing.Vla-

  sák vdobě, kdy nastaveništi končily hlavní demolice (foto

  č. 2), byla zajištěna stavební jáma a probíhaly sanace

  zachovaných konstrukcí ivýstavba nových – ocelových

  abetonových. Natěch druhých pracují betonáři zdivize 6.

  Ivroce 2016 bude uRadlické stát 115 metrů vysoký

  komín zroku 1984. ZE1 se ale stane exteriérové atrium

  sobnaženým původním skeletem ačtyřpodlažním kance-

  lářským křídlem. E2a se promění vtréninkové centrum se

  sklady arelaxačními prostorami, vE2b vznikne kantýna.

  Zplynové kotelny E3 bude pětipodlažní kancelářská bu-

  dova, nosné centrum nového komplexu (vizualizace č. 1).

  Úředníkům začne sloužit ibunkr E4. Aby všichni měli kde

  parkovat, dostaví divize 3 vRadlicích garáže asamozřej-

  mě celý komplex sjednotí azkrášlí pomocí terénních asa-

  dových úprav. Původní průmyslové budovy však uživate-

  lům připomene nejen starý komín, ale iněkteré zachované

  konstrukce, šedá barva imitující beton či ozdobné kovové

  mříže před vybranými okny inspirované původním členě-

  ním výplní. Podle zprávy E15.cz z15. května bude vareálu

  sídlit tuzemské vedení skupiny Robert Bosch.

  –red–, foto stavba, vizualizace GA&D

  2

  2

  1

  3

  4

  5

  6

  Metrostav_13_14_2015.indd 2 28.07.15 11:52

• Strana 3

  Muzeum – symbol identity českého národa

  Letošní letní přílohu věnujeme Národnímu muzeu

  (NM), vjehož historické budově probíhá pod vedením

  Metrostavu první generální rekonstrukce odjejího ote-

  vření. Metrostav se tak bez nadsázky podílí napokra-

  čování historie této národní kulturní památky. Přiná-

  šíme vám imálo známá fakta – nejen ostavbě vhorní

  části Václavského náměstí. Pojďme se společně vydat

  zapoznáním této instituce, která vdobě svého vzniku

  symbolizovala vzrůstající sebevědomí českého náro-

  da, aby se vnásledujících desetiletích stala svědkem

  zásadních historických okamžiků našich dějin.

  V19. století sílily emancipační snahy českého národa,

  díky skvělým mužům té doby se pozvolna dařilo zachra-

  ňovat český jazyk – Josef Jungmann se svým Slovníkem

  česko-německým dokázal jeho srovnatelnou slovní zá-

  sobu. Už vroce 1818 zapodpory významných českých

  šlechticů vzniká Společnost vlasteneckého musea vČe-

  chách. Šlechta je také prvním velkým zdrojem exponátů

  pro muzeum, zmiňme alespoň hraběte Kašpara Mariu

  Sternberga, uznávaného paleontologa a prvního před-

  sedu společnosti. Odva roky později společnost uznává

  i vídeňská vláda a panovník. Nejzásadnější osobností

  spojenou se vznikem muzea byl ale František Palacký,

  který mimo jiné stál zanávrhem jeho budovy. Společnost

  vlastnila muzeum až doroku 1934, podruhé světové válce

  přecházejí sbírky ibudovy muzea dosprávy státu.

  První budovou NM se stal Šternberský palác naHrad-

  čanech, později pak Nosticův palác v ulici Na Příkopě.

  Díky respektu, který si imezi šlechtou získal Fr.Palacký,

  se pro muzeum podařilo získat pozemek v horní části

  Václavského náměstí aarchitekt Josef Schulz zde převe-

  dl svůj vítězný návrh dopodoby, jak budovu známe dnes

  (foto č.1). Zosobností, které spojily svou činnost sNM,

  uveďme zakladatele či správce některých sbírek: František

  Zippe, mineralogie; Karel Bořivoj Presl, botanika; Joachim

  Barrande, paleontologie. Vedle F. Palackého jsou smuze-

  em spojena idalší známá jména jako Josef Dobrovský ne-

  bo Karel Jaromír Erben jako literární vědec. Všechna tato

  jména stejně jako další významné osobnosti připomíná

  panteon (foto č. 2), kde je jich zmíněno přes sedmdesát.

  Bravurním kouskem, který demonstroval důležitost

  muzea pro České země, bylo uspořádání obrovské vý-

  stavy k 500. výročí smrti Jana Husa vroce 1915, tedy

  vprůběhu první světové války!

  Vroce vzniku Československa se zpanteonu muzea

  poprvé odstraňovala „nevhodná“ jména, tehdy to byla

  busta císaře Františka Josefa I. acísařovny Alžběty. Další

  čistku měl na svědomí v padesátých letech 20. století

  nechvalně známý ministr kultury Zdeněk Nejedlý. Tehdy

  kromě jiných zmizely busty prvního československého

  prezidenta T. G. Masaryka či jeho nástupce dr.Edvarda

  Beneše. Smutným odrazem doby budiž fakt, že jeho bus-

  ta abusta Julia Fučíka dopanteonu přibyly, ačkoli jejich

  přínos pro Národní muzeum či vědu byl nulový.

  Dějiny muzeum nejen schraňuje, bádá nad nimi ain-

  terpretuje, ale je ijejich aktivním účastníkem. Dost často

  nadějinné události také doplácelo. Nakonci první světo-

  vé války hrozil muzeu reálný bankrot (více vrozhovoru

  s PhDr. Sršněm). Koncem druhé světové války, během

  Pražského povstání, byla část muzea poškozena leteckou

  pumou. Dopadla domíst, kde byla ornitologická expozice,

  anebýt to zatakových okolností, mohl pohled nalétající

  vycpané ptáky vyvolat pobavený úsměv. Exponáty na-

  cházeli muzejníci, ale imalé děti ještě mnoho týdnů poté

  ve vzdálenosti až několika set metrů od budovy. Další

  útok, tentokrát dělostřelecký, přišel oden později, 8.květ-

  na. Budovu poničil do více než třicetimetrové hloubky

  arozbil více než 2500 m

  2

  skleněných ploch. Naštěstí bylo

  muzeum vté době už takřka prázdné, protože zaměstnan-

  ci vobavě před rabováním většinu sbírek zabalili aukryli

  různě poPraze, například vtrezorech Živnobanky.

  Vroce 1968 pak zřejmě budova svým hrdým vzezře-

  ním natolik vyděsila vojáky „spřátelených armád“, že se

  stala terčem jejich střelby. Zdobových svědectví vyplývá,

  že šlo iolidské životy anejeden zbadatelů se zachránil

  skokem napodlahu pracovny. Poškozena tehdy byla fasá-

  da muzea či sochařská výzdoba. Některé střely nacházeli

  pracovníci muzea ještě týdny po této neblahé události

  hluboko v archivech či výstavních vitrínách. I když byl

  obvodový plášť NM na počátku 70. let rekonstruován,

  stopy postřelbě se nepodařilo zakrýt, atak všem Pra-

  žanům připomínal bratrskou pomoc. Naprvotní příčiny

  palby nabudovu se nikdy nepřišlo, ale jak to už bývá, vtak

  nervózních chvílích stačí třeba nečekaný hlasitější zvuk.

  V70. letech 20. století bylo v Praze nutné řešit doprav-

  ní situaci. Na budovu NM měla neblahý vliv zejména ma-

  gistrála, která ji oddělila od Václavského náměstí – zcela

  v rozporu s požadavkem zemského sněmu, aby muzejní

  budova stála na místě, které by „od středu města nebylo

  příliš vzdálené, avšak přece tiché a klidné, ze všech stran

  svobodné a přístupné“ a „jehož čistota a klidnost prou-

  dem života všedního příliš rušena býti nemá“.

  Celé 20. století je rámováno snahami o rozšíření

  depozitářů, ať už je to návrh napřístavbu budovy smě-

  rem do Čelakovského sadů či návrhy na objekty jinde

  poPraze. Takto se plánovala třeba budova pro přírodově-

  decké muzeum vTroji nebo historické sbírky zaLoretou

  naHradčanech. Dalším místem měla být parcela, naníž

  pak místo NM vyrostl kontroverzní Palác kultury či část

  areálu Pražského výstaviště. Nic z toho se nepodařilo

  dotáhnout kestavbě. Depozitáře přírodovědeckého mu-

  zea se nakonec zabydlely v Horních Počernicích a vět-

  šinu sbírek historických muzeum skladuje v Terezíně.

  Až v roce 2006 se podařilo NM získat vedlejší budovu

  v architektonické úpravě Karla Pragera, kde dřív sídlilo

  Federální shromáždění apak rádio Svobodná Evropa. Otři

  roky později zde NM otevřelo první expozice avýstavy.

  Vroce 2015 tedy konečně začíná celková rekonstrukce

  historické budovy, jejíž součástí bude ipodzemní propo-

  jení sNovou budovou avýsledkem opětovné spojení této

  slavné instituce slidmi, pro něž je určena především.

  Dějiny NM vkostce

  1818 15. dubna založení Vlasteneckého musea v Če-

  chách, sbírky uchovávány vminoritském klášte-

  ře svatého Jakuba naStarém Městě

  1819 sídlo muzea veŠternberském paláci naHradě

  1840 plány Františka Palackého nanovostavbu stře-

  diska vědy akultury, které mělo být postaveno

  pod názvem Francisceum (napaměť císaře Fran-

  tiška I.) nadnešním Smetanově nábřeží, kde byl

  nakonec umístěn jen vladařův pomník

  1846 koupen Nostický palác NaPříkopě, dnes zbořen

  1865 na výzvu Sněmu Království českého zpracoval

  zemský výbor stavební program nové budovy

  muzea, žádost o pozemek na Karlově náměstí

  pražská městská rada zamítla

  1876 nanávrh Františka L. Riegera darovala městská

  rada pozemek vhorní části Václavského náměstí

  1883 vypsán veřejný konkurz nanávrhy stavby

  1884 vítězí návrh architekta Josefa Schulze

  1885 27. června vydáno stavební povolení

  1891 18. května zahajovací slavnost České akademie,

  otevřeno Museum Království českého (foto č. 1)

  1901 první opravy opadávající omítky fasády

  1904 obavy znedostatku místa pro sbírky

  1918 hrozba bankrotu Muzejní společnosti

  1934 muzejní sbírky převzaty dovlastnictví asprávy

  Země České

  1945 7. května poškození budovy leteckou bombou,

  zasaženy hlavně zoologické sbírky (foto č.2)

  1949 muzeum zestátněno

  50. léta odstranění bust F. L. Riegera, T. G. Masaryka

  aE.Beneše zpanteonu

  generální oprava fasád

  1962 zařazení budovy mezi národní kulturní památky

  1968 srpen poškození fasády střelbou vojsk Varšavské

  smlouvy (foto č. 3)

  1970–2 generální oprava fasád

  1978 zprovoznění severojižní magistrály

  2006 NM získává novou budovu (bývalé Federální

  shromáždění pak sídlorádia Svobodná Evropa)

  2011 historická budova uzavřena kvůli generální re-

  konstrukci

  2015 20. dubna budova předána sdružení firem Me-

  trostav, Průmstav a Imos Brno

  strana 3

  VĚDĚLI JSTE, ŽE...

  1

  2

  3 2

  1

  Jenský kodex, rukopis, nejvýznamnější písemná pa-

  mátka ze sbírek Knihovny Národního muzea z16.sto-

  letí, popisuje období husitství, je bohatě ilustrována

  atéměř celá napsána česky? (foto č. 1)

  Muzeum má isvá tajemství. Odkaz botanika afarma-

  kologa Bohuslava Jiruše byl uložen dozapečetěných

  beden a opatřen štítky, že mohou být otevřeny až

  po200 letech, tedy vroce 2101. Co se vnich ukrývá?

  Vojtěch Náprstek, cestovatel abudovatel sbírek zAme-

  riky, Oceánie či Austrálie, stál zazaložením Amerického

  klubu dam, který měl zaúkol emancipovat ženy vespo-

  lečnosti, ato už vroce 1865?

  Jan Kefer, hermetik a zaměstnanec muzea, se poku-

  sil třemi magickými akcemi zasáhnout azpacifikovat

  Adolfa Hitlera? Neuspěl údajně proto, že Hitlera chrá-

  nila jeho okultní společnost Thule. Později byl Jan Kefer

  zatčen azemřel vkoncentračním táboře vevěku 35 let.

  Nejstarší zachovaná olympijská medaile zroku 1908

  je vesbírkách NM? Získal ji zašerm Vilém Goppold.

  Zdeněk Fibich, hudební skladatel akromě jiného au-

  tor skladby Poem, byl nadšeným sběratelem motýlů

  abrouků ajeho sbírka se posmrti syna dostala doNM?

  Největší exponáty – kostra plejtváka obrovského (foto

  č. 2) či vycpaný slon ažirafa – se kvůli křehké kondici

  či velikosti před rekonstrukcí zbudovy nestěhovaly?

  Před rekonstrukcí bylo potřeba přesunout více než

  sedmmilionů exponátů a13,5 km knih?

  NM můžete navštívit izdomova? Více než 10 tisíc před-

  mětů ze sbírek je kvidění naportálu www.eSbírky.cz.

  Národní muzeum vystavuje exponáty ještě vřadě dal-

  ších objektů? VPraze: vNové budově (foto č. 3), Pa-

  mátníku naVítkově, Náprstkově muzeu, Muzeu hudby,

  Letohrádku Kinských, Lapidáriu v Holešovicích, Muzeu

  Antonína Dvořáka, Muzeu Bedřicha Smetany, vPamát-

  níku Františka Palackého aFrantiška Ladislava Riegera,

  Památníku Jaroslava Ježka. Dále nazámcích Vrchotovy

  Janovice a Litomyšl, v Prachaticích, Rožďalovicích,

  Jabkenicích, Křečovicích avNelahozevsi.

  Další zajímavosti se dozvíte namuzeum3000.nm.cz?

  1

  2

  3

  LETNÍ PŘÍLOHA

  Metrostav_13_14_2015.indd 3 28.07.15 11:52

• Strana 4

  Ostaré budově Národního muzea amuzejnictví

  Podařilo se nám získat něco času PhDr. Lubomíra Sršně (foto č. 2), kurátora oddělení starších českých dějin

  Národního muzea anejvětšího znalce historické budovy NM (foto č. 1). Pan doktor se nám snebývalou ochotou

  věnoval avy si nyní můžete přečíst to nejzajímavější, co nám tento autor mnoha publikací omuzeu prozradil.

  Vaše reakce naposměšky kbudově Národního muzea,

  která byla hanlivě označována jako „krabice čaje“?

  To neznám. Zato jsem slyšel, že se budově říká krásné

  schodiště (foto č. 3) obestavěné užitkovými prostorami.

  Obstál Schulzův projekt abudova muzea včase?

  Ikdyž se jedná ovelký objekt, architekt Schulz (foto č. 4)

  využil geniálně pozemek a klasickou stavbou v novore-

  nesančním slohu dal celkový ráz Václavskému náměstí.

  Tehdejší zadání splnil beze zbytku, dnešní problém sne-

  dostatkem depozitářů je až výsledkem dalšího rozvoje

  muzea, vprojektu původně požadovány nebyly. Bylo totiž

  zvykem, že vše, co muzeum mělo, vystavovalo. Vesrov-

  nání spalácem NaPříkopě, kde tehdy sídlilo, se naopak

  zdálo, že se sbírky vnové budově muzea „ztratí“ anebude

  co vystavovat. Vždyť část prostor dokonce využívala nově

  založená Akademie! Tak naddimenzovaná se stavba jevila.

  Vzdor velkorysé proporci stavby se však již před první

  světovou válkou ukázalo, že muzeum začíná být přecpané.

  Znáte dobové ohlasy naprojekt, vyvolal kritiku? Byla

  stavba dobře přijata odbornou veřejností?

  Soutěž na stavbu NM byla náročná. Přihlásilo se do ní

  27návrhů avítězství architekta Josefa Schulze bylo při-

  jato bez výhrad. Jeho projekt se vestylu příliš nelišil odji-

  ných, porotu si však získal návrhem panteonu, který nebyl

  vsoutěžních požadavcích. Pomohl jistě ifakt, že Schulz

  krátce předtím dokončil rekonstrukci Národního divadla.

  Současně už zasebou měl, opět vespolupráci sJosefem

  Zítkem, Rudolfinum ačekala ho stavba Umělecko-průmy-

  slového musea. Byl tedy všeobecně považován zapřed-

  ního českého architekta. Jediným kritikem jeho projektu

  tak byl zoolog doktor Antonín Frič. Zkušený praktik napadl

  umístění podpěrných sloupů vhlavním sále muzea aar-

  chitekt Schulz je ze svého návrhu odstranil. Naopak výtky

  kosvětlení výstavních prostor, kdy Frič požadoval horní

  osvětlení, odmítl sodkazem napodnebí vČechách: „Ne-

  žijeme vItálii.“ Vroce 1891, kdy byla budova otevřena pro

  veřejnost, se také objevila varchitektonickém časopise

  zmínka českého novináře Jana Liera, který varoval před

  nedostatkem místa, ovšem vté době nebyla reflektována.

  NM má zvláštní charakter díky faktu, že jsou vněm odza-

  čátku pod jednou střechou schraňovány sbírky historické

  apřírodovědné. Tento koncept byl považován už v60.le-

  tech 19. století zapřekonaný aběhem 20. století padaly

  návrhy naoddělení sbírek anastavbu další budovy.

  Studoval jste podrobně projekt architekta Josefa

  Schulze. Čím vás nejvíce zaujal?

  Líbilo se mi, jak se vypořádal spožadavkem nanízkou

  cenu azároveň reprezentativnost stavby. Dokázal třeba

  vytvořit schodiště, které je hodnoceno jako nejhezčí

  vPraze, ale kde to šlo, tak tam se snažil šetřit. Například

  omítka fasád imituje tesaný kámen, medailony panovníků

  nad schodištěm, běžně dělané vmramoru, jsou provede-

  ny ze sádry. Velmi mě také fascinovaly smlouvy uzavřené

  s dodavateli. Rakouská byrokracie sice byla zdlouhavá,

  ale smlouvy pak byly nezpochybnitelné aplatilo vše, co

  bylo domluveno. Zaujal mě také rychlý průběh stavby, kdy

  již necelý měsíc pozískání stavebního povolení se zdily

  základy, a to zatehdejších technických možností!

  Jak byla původně osvětlena budova NM?

  Vdruhé polovině 19. století převažovalo vcelé Praze ply-

  nové osvětlení. Vmuzejní novostavbě prosadil František

  Křižík, alespoň do slavnostních místností, světlo elek-

  trické. Dokonce vevěžičce nad kopulí byl umístěn silný

  reflektor, který svítil dovšech stran apřipomínal maják.

  Bylo to něco nového, revolučního abásnicky řečeno to

  byl maják osvěty, kterou muzeum přinášelo. Později byla

  provedena elektrifikace všech místností v muzeu, ale

  byly přitom využity původní mosazné lampy. V60. letech

  přišly domódy zářivky aty se svým studeným světlem

  ubraly napůsobivosti zejména obdivovaných mineralo-

  gických sbírek. Takto to vydrželo až dozavření budovy.

  Najakou stranu byste se postavil vesporu architektů

  Schulze aHlávky ohledně umístění sochy sv. Václava,

  která měla podle Schulzova návrhu stát narampě NM?

  Dnes musím říct, že to dopadlo dobře apovažuji umístění

  sochy nahorní konec Václavského náměstí zavelmi šťast-

  né. Ovšem co se týče dobového sporu, kdy Schulz měl

  jednoznačnou ideu oumístění alegorických soch jednotli-

  vých zemí Království českého nad fontánou asvatý Václav

  nakoni jim měl jako zemský patron žehnat, tak tady cítím

  Hlávkovo nemístné zasahování doautorských práv.

  NM oddělila odVáclavského náměstí magistrála, vidí-

  te nějakou reálnou variantu, která by stav napravila?

  To je asi jen teoretická otázka, protože to nevypadá, že by

  se blížilo vůbec nějaké řešení. Verze srampou, která by

  překlenula magistrálu velikým schodištěm, je zajímavá,

  ale zcela by změnila charakter budovy. Vidím jako jediné

  řešení zahloubení obou větví magistrály pod zem.

  Jaký byl původně účel kopule, z níž bude vyhlídka?

  Kopule neměla žádné využití. Její význam spočíval vtom,

  že přes prosklenou kalotu přiváděla přirozené horní svět-

  lo doPanteonu atím se spořila energie. Zajímavé je, že

  její vrchol je odeset metrů výš než Petřínská rozhledna.

  Velmi dlouho se řeší problém sdepozitáři Národního

  muzea, které jsou již téměř sto let nedostatečné. Daří

  se to? Má to vliv nabadatelskou práci?

  To je zásadní problém práce NM. Stručná rekapitulace:

  Když se budova otevírala, byly použité výstavní skříně,

  mimochodem taktéž návrhy architekta Schulze (foto č.5),

  konstruovány tak, že vhorní části byly výstavní předměty,

  vdolní části, skryty již očím veřejnosti, byly uchovávány

  další související předměty. Badatel tak mohl pracovat

  namístě. Jak se ovšem sbírky rozšiřovaly, ato geomet-

  rickou řadou, tak se začaly hledat nové prostory. Nejprve

  vsamotné budově, kde doté doby měly své depozitáře

  pouze geologické duplikáty aodborné knihy. Během první

  poloviny 20. století to už došlo tak daleko, že se zabíraly

  iněkteré výstavní prostory, které se tím pádem zavíraly

  pro veřejnost. Podruhé světové válce bylo snadné získá-

  vat nové budovy, často navenkově, tedy zámečky, fary,

  staré školy aNM mělo v70. letech světový primát, proto-

  že vlastnilo pocelých Čechách mezi 70 až 80 budovami.

  Bohužel byly dost často vešpatném stavu aneudržované.

  To se podařilo změnit až po listopadu 1989, kdy jsme

  vTerezíně získali nejprve jedna a pak další kasárna. Tam

  byly přesunuty sklady knih a všechny sbírky historické

  adoPočernic sbírky přírodovědné. Porekonstrukci staré

  budovy se tak doní vrátí pouze knihovna. Pro práci ba-

  datele je to komplikace, hodně cestování, které je časově

  náročné. Původně jsem byl zvyklý chodit dosbírek ině-

  kolikrát denně, teď si musím činnost organizovat jinak.

  Založení Národního muzea bylo zdárným výsledkem

  emancipačních snah českého národa. Mění se posta-

  vení muzea ajeho funkce sčasem?

  Mění avlecčems pozitivně. Muzeum už nesmí být tím

  zaprášeným „hřbitovem věcí“, to znamená, že nestačí

  jen sbírky vystavovat, aby je návštěvník vpodstatě pa-

  sivně konzumoval. Úžasné nové možnosti ktomu přináší

  moderní technika. Zvyšuje interakci, aniž by byla nějak

  výrazně náročná namísto. Další změnou je, že muzea se

  více otevírají veřejnosti jako prostor pro akce jiného typu,

  než jsou přednášky či vernisáže, například pro módní

  přehlídky. Muzeum se tím snaží stát běžnou součástí

  kulturního života obyvatel, ikdyž se to zatím ne úplně

  daří. Když jsme třeba v roce 2005 museli zrušit stálou

  expozici českých dějin vLobkovickém paláci, prošlo to

  bez povšimnutí. Nezvedl se žádný hlas, který by se ptal:

  „Co teď? Proč už nám nebudete, muzejníci, ukazovat naše

  dějiny? Zaco vás platíme?“ To bylo hodně překvapivé.

  Vypadá to totiž, že jsme pro společnost postradatelní.

  To nebylo vždycky. Pro srovnání, koncem první světové

  války, kdy se muzeum ocitlo vexistenčních problémech,

  tak přírodovědec Bohumil Němec (později kandidoval

  proti Benešovi vprezidentských volbách) vrozhořčeném

  článku vyzýval lidi ke členství v Musejní společnosti

  akplacení příspěvků. Vzdor těžké válečné době měl člá-

  nek obrovský ohlas amuzeum bylo zachráněno. My teď

  znovu musíme přesvědčit lidi, že jim něco přinášíme, že

  máme co nabídnout. Ktomu může pomoci rekonstrukce

  historické budovy asestavení nové výstavní koncepce.

  Jak bude fungovat muzeum porekonstrukci?

  Celé dvacáté století muzejníci usilovali o stavbu samo-

  statné budovy pro přírodovědné sbírky, apřestože jsme

  nedávno získali vedlejší budovu bývalého Federálního

  shromáždění, tak by expozice NM měla opět zůstat smí-

  šená, přírodovědně-historická.

  Není správné představovat historii bez rozdělování

  naobory? Ukazovat celkový pohled navývoj Země?

  To je myšlenka lákavá anaprvní pohled velmi moderní,

  dokonce ji tak prezentuje současné vedení muzea jako

  celistvé pojetí dějin přírody adějin člověka. Zatím se ale

  na přípravě expozic vystřídaly tři skupiny a vždy došly

  knechtěnému závěru, že to dost dobře nejde. Je otázkou,

  zda se má muzeum vmalé České republice zabývat celým

  světem, nebo se soustředit pouze na naše teritorium.

  Druhou věcí je pak časový rozdíl délky vývoje přírody

  avývoje člověka, který z ní trval nepatrný zlomek. Je pro

  mě těžko představitelné, že bychom muzejními prostřed-

  ky dokázali tato dvě hlediska skloubit. Podle mého názoru

  není hodnota sbírek vtom, že jsou použity jako nějaká ilu-

  strace kvýkladu dějin. Samotné předměty mají vyprávět

  odějinách – to je podstata muzejnictví.

  V médiích se rozběhla anketa, jak naložit s mozkem

  Františka Palackého, který byl dosud uložený vpante-

  onu muzea. Kekterému řešení se přikláníte vy?

  Omozku jsme celá léta věděli avždycky jsme tuto infor-

  maci považovali zaneveřejnou. Myslím si, že jde ointimní

  věc, ze které by se neměla dělat senzace. Podobně jsem

  třeba nepovažoval zaetické, když se navýstavě oKarlu IV.

  vystavovala jeho lebka. Moje generace muzejníků mozek

  vnímala jako takový svatý grál a panteon jako světský

  chrám, který měl vzdávat úctu lidem, kteří se zasloužili

  ovědu akulturu vtéto zemi. Myslím si tedy, že by se ne-

  měl pohřbívat – je to koneckonců muzejní exponát – avrá-

  til bych jej zpět doantropologického oddělení, kam patří.

  Který muzejní exponát je vám osobně nejbližší aproč?

  Natakovou otázku se skoro nedá odpovědět. Asi bych si

  dovedl vybrat, ale uvažte, že jen naše oddělení má téměř

  200 tisíc sbírkových předmětů. Za40 let práce jsem jich

  viděl mnoho, ale není vsilách jedince, aby si je prohlédl

  všechny. Kdybych ale musel, tak bych uvedl portrét Vác-

  lava Hanky odAntonína Machka (foto č. 6), kterému jsem

  se vevýzkumu průběžně věnoval 20 let. To už si vytvoříte

  vztah. Hanka byl v podstatě mým předchůdcem, neboť

  se staral oněkteré předměty, které přišly domé správy.

  A váš pohled narekonstrukci budovy?

  Jsem samozřejmě rád, že konečně začala, ikdyž si nejsem

  jist, zda se dožiji jejího konce. Myslím, že je velmi těžké

  zajistit koordinaci tak velkého projektu asehnat pro něj

  dostatek kvalitních lidí. S tím bohužel souvisí přístup,

  jenž se vposledních letech považuje zastandardní akterý

  upřednostňuje to, že vše musí být levné. Právě unárod-

  ních kulturních památek by se mělo dbát především nato,

  aby rekonstrukce byla provedena kvalitně.

  Letní příloha –ad.ka–, ilustrace laskavě

  poskytlo Národní muzeum, foto strana3,

  střed, číslo 1 Profimedia

  strana 4

  1

  LETNÍ PŘÍLOHA

  2

  3 4

  5

  6

  Metrostav_13_14_2015.indd 4 28.07.15 11:52

• Strana 5

  Ocelové konstrukce pro doly isilniční mosty

  Hned tři zakázky právě dokončil nebo končí tým Ing.To-

  máše Daníčka zdivize 3 avšechny se týkaly ocelových

  konstrukcí. Šlo jednak odůležitou dodávku pro Seve-

  ročeské doly a.s., doly Bílina, o dva mosty přes želez-

  niční trať na Slovensku adalší přemostění, které bude

  součástí obchvatu uHroznětína naKarlovarsku.

  „Už dlouho pracuji se stejnými techniky anáš vztah je

  založen nadůvěře asamostatnosti,“ odpovídá Ing.Tomáš

  Daníček naotázku, jak náročné bylo stavby koordinovat.

  „Mnoho členů týmu je schopno řídit zakázky samostatně,

  ato odpřípravy až porealizaci. Proto je pro mě nejsloži-

  tější včas rozpoznat, kdy by se která stavba mohla dostat

  donesnází. Ať už časových, ekonomických nebo jiných,“

  upřesňuje vedoucí projektu, jehož sehraný tým dokázal

  iposlední zakázky zvládnout bez větších komplikací.

  Konstrukce pro nakládku tříděného uhlí

  Pro doly Bílina postavil tým Ing.Daníčka ocelové kostry

  (foto č. 1) čtyř objektů aopláštil je. Konstrukce objektu

  vkolejišti přitom vážila 240 tun, pásový most nanakláda-

  cí zásobník 345 tun aještě opět tun těžší byla konstrukce

  nakládacího zásobníku. Čtvrtý byl pásový most pro do-

  pravník odtahu podsítného materiálu s hmotností 30 tun.

  „Nejprve jsme se museli vyrovnat svelmi krátkou dobou

  napřípravu. Vzhledem kcelkovému objemu asi 1000 tun

  konstrukcí jsme celý projekt rozdělili mezi několik doda-

  vatelů výrobně-technické dokumentace ivýrobců,“ vzpo-

  míná Ing.Daníček. Stavbu vkolejišti navíc mohli montéři

  provádět pouze podle přesně stanoveného harmonogra-

  mu, který týdně počítal jen sjednodenními odstávkami.

  Sosazením čtyř částí mostů pro nakládací zásobník si na-

  víc museli poradit vprostorově omezených podmínkách.

  Každá přitom měla šířku 8 m, výšku 5 m, délku90 m

  avážila 80tun. Zásobník zase stavbaři mohli montovat

  jen zplošin, které pojížděly mimo půdorys objektu. Tam

  totiž nebylo dořešené podloží ani hotové terénní úpravy.

  Dva silniční mosty přes železnici naSlovensku

  Při dodávce a montáži dvou mostů přes trať zPúchova

  doŽiliny se tým Ing.Tomáše Daníčka nejprve musel se-

  známit smístními podmínkami. Osazování mostu vobci

  Bytča probíhalo letos vlednu během dvou nočních výluk.

  „Čekali jsme hodně, ale čím nás Slovensko přivítalo, nás

  přece jen trochu zaskočilo – před první výlukou napadlo

  50 cm sněhu, druhou noc celé čtyři hodiny pršelo. Nic-

  méně jednopolový, čtyřnosníkový most jsme vlastními

  silami sestavili podle plánu. Spodpůrnými konstrukcemi

  alešením nám pomohla divize 6,“ říká vedoucí projektu.

  Druhý, třípolový, dvounosníkový most uobce Pred-

  mier byl nejprve na předmontážních roštech sestaven

  dotří velkých celků, které měřily 18, 52 a18 m. Namísto

  je umístily jeřáby – největší břemeno osadili přes trať bě-

  hem noční výluky. Podepření mostu včetně přístupů se

  opět ujala divize 6, která vše nejen navrhla, ale iprovedla.

  Důležitý silniční obchvat na Karlovarsku

  Třetí most o šesti polích a pěti nosnících, který tým

  Ing.Tomáše Daníčka postavil, se nachází uobce Hroz-

  nětín aje důležitou součástí tamního obchvatu. Dodávku

  amontáž jeho konstrukce si udivize 3 objednala divize4.

  Podle Ing.Daníčka šlo ostandardní zakázku, kdy ne-

  bylo potřeba použít ani extrémně velké jeřáby. Komplikaci

  znamenaly jen jednokolejná trať amístní komunikace, kte-

  ré most překlenul (foto č. 2). Vsoučasné době nastavbě

  probíhají dokončovací práce naprotikorozní ochraně .

  Martina Vampulová, foto archiv staveb

  Rychlá rekonstrukce tramvajové trati v Praze

  Základní podmínkou, která umožnila rekonstrukci

  tramvajové trati naEvropské třídě vúseku mezi křižo-

  vatkami sThákurovou aHoroměřickou ulicí, bylo zpro-

  voznění metra V.A zDejvic doMotola. Týmu Ing.Ladi-

  slava Šabacha ze střediska kolejových staveb divize 5,

  jenž trať rekonstruuje, tak vlastně práci odstartovali

  kolegové zMetrostavu, kteří tento úsek podzemní drá-

  hy pod Evropskou třídou před pár měsíci dostavěli.

  Na rozdíl odskryté ražby tunelů metra probíhá práce

  natramvajovém tělese pod přísným dohledem veřejnos-

  ti. Aby výluka tramvají adopravní omezení naEvropské

  třídě byly co nejkratší, musí divize 5 stavbu zvládnout

  zapouhých 49 dní askončit ji jen chvilku povydání tohoto

  čísla novin – 7. srpna. „Extrémně krátkou dobu výstavby

  nám znepříjemňují vysoké letní teploty, které jsou někdy

  opravdu vyčerpávající,“ říká Ing.Martin Filo, který napro-

  jektu pracuje jako technik. Podotýká: „Také natéto stavbě

  spojili síly zaměstnanci hned několika firem Skupiny Met-

  rostav. Tramvajový svršek pro nás dělá Subterra, zkoušky

  firma SQZ, geodetické služby zajišťuje společnost CCE

  Praha aspolupracujeme také sMetrostavem stavebniny.“

  V1570 m dlouhém dvoukolejném úseku museli stav-

  baři prvně demolovat starou tramvajovou trať na vel-

  koplošných panelech (foto č. 2). Potom provedli novou

  napříčných pražcích sprůběžným štěrkovým kolejovým

  svrškem (foto č. 1) buď otevřeným či zatravněným, ne-

  bo uzavřeným – těžkým či lehkým – živičným krytem

  v místech přejezdů a přechodů. Ve zhruba 200m části

  vybudovali trať jako pevnou jízdní dráhu nabetonové des-

  ce s kolejemi upevněnými systémem W-tram, při němž

  podbetonovali již položená kolejová pole.

  Součástí zakázky byla imodernizace tří tramvajových

  zastávek, které už dnes mají zvýšenou nástupní hranu,

  bezbariérové přístupy avodicí prvky pro zrakově posti-

  žené. Onutnosti vybudovat třeba novou detekci tramvají

  pro přednost nasemaforech, položení dráhových kabelů

  či provedení dopravního značení nemluvě.

  Před uzávěrkou těchto novin měli kolegové vedení

  Ing.Ladislavem Šabachem hotové všechny zemní práce

  a položené koleje. Svou pozornost už proto soustředili

  zejména natramvajový svršek, konkrétně naúpravu geo-

  metrických parametrů kolejí, nasvařování kolejnic, finální

  úpravu krytu tramvajové trati adokončovací práce. Díky

  jejich nasazení už 8. srpna brzy ráno vyjedou tramvaje

  poEvropské ulici tišeji irychleji acesta vnich bude bez-

  pečnější akomfortnější pro všechny cestující. Obyvatelé

  v okolí jistě potěší také stavební ticho.

  –red–, foto archiv stavby

  ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ

  strana 5

  1

  2

  1 2

  Bydlení satmosférou nedaleko metra

  Jak jinak, je na nás, abychom informovali o další

  stavbě, kterou Metrostav zahájil letos včervnu. Nová

  úroveň bydlení vPraze 8 je vrukou Ing.Marka Kubra

  ajeho lidí zdivize 6, kteří pro společnost CTR group

  budují další fázi projektu Atrium Kobylisy. Narealitním

  trhu se úspěšně etabloval už vroce 2010, kdy byla do-

  končena ahlavně rozprodána jeho první část.

  Nejen lokalita, kde je původní vilová zástavba, ale

  především požadovaná kvalita zpracování je pozvánkou

  kinvestici dobydlení. Konečně opouštíme strohé geomet-

  rické proporce staveb avodkazu nazbouraný hotel Praha

  nabízíme tekutou nebo, chcete-li, organickou architektu-

  ru, kde rohy nepíchají doočí (vizualizace).

  Vzhledem ktomu, že stavba začala nedávno, je zatím

  hotová jen základová deska adokonce července přibudou

  dvě podzemní patra, nastavbě byl instalován první jeřáb.

  Není třeba se ale plašit, máme čas až doříjna 2016, ajak

  zmínil Ing.Kubr, stavba pokračuje bez zádrhelů.

  Vtéto fázi díla se zatím postupuje standardními kroky

  bez velkých technologických výstřelků. Až se však stavba

  dostane nad zem abudou se tvořit pláště komplexu, takto

  dvou budov vetvaru písmene L, které dispozicí vytvoří

  polouzavřený prostor – atrium, bude zřejmé, že v Kobyli-

  sích vyrůstá opravdu moderní rezidenční bydlení. Použité

  technologie pak mají zajistit velmi malou energetickou

  náročnost bytů. Těch má vzniknout 137 aktomu iněkolik

  pronajímatelných komerčních prostor.

  Odalších fázích stavby budeme informovat asamo-

  zřejmě přineseme fotografie dokončeného projektu.

  –ad.ka–, vizualizace CTR group

  TECHNOLOGIE A STROJE METROSTAVU

  Nepřehlédnutelné vizitky Metrostavu III

  Středisko zdvihací techniky divize 11 vedené Ing.Lu-

  kášem Müllerem nabízí více než 20 různých jeřábů.

  Dnes představíme věžový rychlostavitelný jeřáb Lieb-

  herr 50 K s kočkou umožňující automatické změny

  závěsu zdvoj- načtyřnásobný anaopak. Vestrojovém

  parku Metrostavu je sice jen jeden, vposlední době byl

  ale kvidění nařadě významných zakázek. Třeba nastav-

  bě MÚK Opatovice (foto) či mostu Dobkovičky na D8

  apostupně hned naněkolika částech tunelového kom-

  plexu Blanka – narampách naLetné, uTrojského mostu

  auvýdechové šachty ztunelů vulici Nad Octárnou.

  LIEBHERR 50 K

  Stacionární na4 opěrné patky

  Výška pod hák 23,1 m

  Max. výška pod hák 32,7 m

  Nosnost/max. vyložení 1 t/40 m

  Max. nosnost dvojzávěs 2,25 t/3,3–20,8 m

  čtyřzávěs 4,5 t/3,3–11,9 m

  Elektrický příkon 40 kVA

  Pojezd kočky 20/40 m/min.

  Zdvihání špičky výložníku 0–450 cca 38 sec.

  Jeřáb lze ovládat zkabiny nebo dálkovým ovládáním.

  metrů tunelu Veitastrond v Norsku vyrazil od začátku

  stavby do 28.července2015 tým Ing. Pavla Bürgela

  zdivize 5. Tunel bude celkem dlouhý 1565 metrů.

  Metrostav_13_14_2015.indd 5 28.07.15 11:52

• Strana 6

  Poslední přelet nad stavbami Metrostavu v Praze a jejím okolí

  Pro rozloučení s poslednístranou novin si fotograf Josef Husák vybral letecké pohledy naPrahu ajejí nejbližší okolí.

  Zjeho dokumentace se dofotoreportáže vejde pouhých devět snímků. Zachycují červnový stav zakázek, nakterých

  Metrostav pracuje nebo je nedávno dokončil. Rezidenční park NaVackově (foto č. 1) je pro firmu obzvlášť důležitý.

  Představuje projekt jejích vlastních developerů, který zapomoci dalších kolegů, zejména betonářů zdivize6, řídí

  divize 9. Dnes zde hned dvě etapy díla naráz řídí tým Jiřího Paulera. VPraze-západ vDolních Břežanech končí

  tým vedený Ing.Tomášem Vašutem z divize 3 spolu sdivizí 9 aIng.Petrem Jeřábkem výstavbu laserového centra

  ELI Beamlines (foto č. 2). Letecký záběr narozestavěný komplex Sacre Coeur 2 (foto č. 3), naněmž pod vedením

  Ing.Filipa Křesťana zdivize 9 stále pracují oceláři divize 3 abetonáři divize 6, vůbec neprozrazuje, že pod ním leží

  Strahovský tunel. Vedle sídla Metrostavu staví tým Ing.Jaroslava Kazatele zdivize 6 nový bytový dům (foto č.4).

  Jeho obyvatelé nás brzy budou mít jako nadlani. Apak už fotograf zachytil jen to, co kolegové dokončili – Meteor

  Centre Office Park vKarlíně (foto č. 5), multifunkční komplex Quadrio uSpálené ulice (foto č. 6), Pražské inovační

  centrum InnoCrystal veZlatníkách (foto č. 7), Trojský most přes Vltavu (foto č. 8) aželezniční zastávku Podbaba

  (foto č. 9). Bez ohledu navelikost či složitost půdorysů je zavšemi díly skrytá dobrá práce kespokojenosti investorů

  amnoho času iúsilí všech zúčastněných. Věříme, že takových staveb ještě přibude – anejen vPraze.

  strana 6

  INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI

  NAŠE FOTOREPORTÁŽ

  Seznámení sdějinami

  Až do14. října 2015 se mohou návštěvníci Pražského

  hradu seznámit zejména vtereziánském křídle starého

  královského paláce s Dědictvím Karla Velikého. Za-

  jímavá putovní výstava, sestavená v rámci projektu

  Kolébky evropské kultury, zaujala iMetrostav, aproto

  se stal jedním zjejích partnerů.

  Po belgickém Ename a italské Ravenně doputovala

  nedávno do České republiky ojedinělá expozice, která

  představuje raný středověk, významnou etapu pro tvor-

  bu současné evropské kulturní identity. Výstava chce

  návštěvníka vtáhnout nejen do hledání toho, co máme

  vEvropě společné či rozdílné avčem nás může tato etapa

  dějin dnes inspirovat, ale ipřivést kzamyšlení, jak různě

  můžeme pohlížet napoměrně nedávnou historii.

  Kpražské podobě výstavy Dědictví Karla Velikého při-

  spěly exponáty zpartnerských zemí projektu – zNizozem-

  ska, Belgie, Německa, Slovenska, Slovinska, Chorvatska

  aItálie. Vedle nich budou poprvé vystaveny také význam-

  né památky zčeských sbírek včetně úplného představení

  nově zrestaurovaných nálezů z unikátního pohřebiště

  vLumbeho zahradě naPražském hradě, které bylo obje-

  veno nakonci 70. let 20. století azahrnovalo 141 koster

  zobdobí odkonce devátého doprvní čtvrtiny 11. století.

  Podle mimořádně bohatého vybavení hrobů zlatými astří-

  brnými šperky zvelkomoravského afranského prostředí

  skrývalo patrně ostatky státní elity spojené s knížecím

  prostředím raného českého státu.

  Expozice je rozdělena došesti částí. První napříkladu

  historických map seznamuje s historií sjednocovacích

  procesů vEvropě. Druhá představuje osobnost Karla Ve-

  likého (742–814), panovníka, který patří knejvýznamněj-

  ším evropským politikům ajehož odkaz se prolíná tvorbou

  kulturní identity velké části Evropy. Část třetí – nazvaná

  Rozmanitost – provede návštěvníka pěti vybranými ev-

  ropskými regiony vobdobí raného středověku avyzdvi-

  huje jejich specifika ijejich kulturní apřírodní rozmanitost.

  Čtvrtá část – pojmenovaná Jednota – seznamuje sprvky,

  které jednotlivé evropské regiony spojují na politické

  akulturní rovině. Pátá část výstavy formou pokladnice

  předvádí lokální kulturu raně středověkých elit. Vposlední

  šesté části se návštěvník vydá povirtuální Stezce kultur-

  ního dědictví. Provede jej po deseti významných raně

  středověkých lokalitách, které jsou partnery projektu.

  Výstavu doplňuje vzdělávací program, jenž chce žáky

  druhých stupňů základních škol a středoškolské stu-

  denty přivést kvnímání pestrosti vlastní historie. Kdo si

  nestihne prohlédnout výstavu vPraze, bude mít poslední

  možnost navštívit ji vMarseille, kde své putování uzavře.

  Centimetr žádná míra?

  Aby se lidé na celém světě lépe domluvili, měli by

  používat jednotný systém měření. Právě před 140 lety

  – 20. května 1875 – se natom napopud Francouzské

  akademie věd shodli zástupci 18 států, pro které se

  odté doby stal základní jednotkou délkové míry metr.

  Kdohodě ometrickém systému se připojilo iRakous-

  ko-Uhersko. Spolu sostatními proto ijeho představitelé

  obdrželi kopii mezinárodního etalonu – standardu – me-

  tru, která byla zhotovena ze slitiny platiny airidia. Jeho

  předloha byla uložena vpařížské laboratoři zřízené vná-

  vaznosti nametrickou konvenci.

  Metrická soustava ale vznikla veFrancii už roku 1790,

  když francouzské národní shromáždění usoudilo, že dél-

  ková míra by měla být stejná, jako je délka kyvadla, jehož

  doba půlkyvu je rovna jedné sekundě, apověřilo vědeckou

  komisi stanovit soustavu jednotek. Komise však navrhla,

  aby základem pro délku byla jedna desetimiliontina vzdá-

  lenosti odrovníku ksevernímu pólu. Vtéto podobě metr

  před 140 lety akceptovala iMezinárodní metrová komise.

  Pozdější fyzikální definice odstranily závislost naulo-

  ženém etalonu tím, že délku metru vyjádřily pomocí fyzi-

  kálních konstant. První definice byla schválena roku 1960

  azněla: Metr je délka, rovnající se 1.650.763,73násobku

  vlnové délky záření šířícího se vevakuu, které přísluší pře-

  chodu mezi energetickými hladinami 2p10 a5d5 kvantové

  úrovně atomu kryptonu86. Nejnovější definice svázala

  roku1983 délku metru přes rychlost světla vevakuu sve-

  likostí sekundy, aikdyž aniona nezní jednoduše, je pro

  běžného člověka srozumitelnější než předchozí.

  Metrický systém dnes platí vevětšině zemí, výjimkami

  jsou USA, Libérie a Myanmar. Oomylech způsobených

  používáním různých jednotek psaly inoviny č. 4/2015.

  Výhodnější dovolená

  Vzhledem k tomu, že Metrostav je partnerskou firmou

  cestovní kanceláře Čedok, mohou si zaměstnanci spo-

  lečností jeho Skupiny vybírat i letošní dovolenou ze

  speciální nabídky zájezdů s výhodnými slevami.

  Slevy z katalogových cen se týkají jak včasného náku-

  pu leteckých či autokarových pobytových ipoznávacích

  zájezdů, tak pobytových zájezdů letadlem po tomto čas-

  ném období, nabídky zvané last minute nebo ceny samo-

  statných letenek. Zvýhodněná částka se přitom vztahuje

  nejen na zaměstnance firem Skupiny, ale i na všechny

  doprovodné osoby ubytované společně s nimi na jedné

  rezervaci. Znabídky jsou vyjmuty pouze speciální zájezdy

  pro seniory a destinace Itálie – Sardinie.

  Týdně aktualizovanou nabídku typu last minute na-

  jdete celoročně také na skupinovém intranetu ve složce

  Zájezdy s Čedokem. Pokud pro úhradu zájezdu použijete

  poukázky Ticket Multi, lze avizované slevy uplatnit pouze

  z částky doplatku ceny.

  Zaměstnanci firem Skupiny Metrostav mohou letošní

  letní dovolenou strávit výhodně i v Novém Smokovci ve

  Vysokých Tatrách na Slovensku ve vile Jedľa (foto). Po-

  drobnosti o její nabídce najdete na intranetu Metrostavu.

  –red–, foto archiv Skupiny Metrostav

  2

  1

  4

  6

  8

  3

  5

  7

  9

  Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav / Pověřená šéfredaktorka Ing.Lenka Svobodová / Všechny neoznačené materiály připravili Lenka Svobodová, foto Josef Husák / Adresa redakce Koželužská 4,

  18000Praha 8-Libeň, tel.: 266019241; www.metrostav.cz; www.facebook.com/Metrostav / Číslo 13–14/2015 vyšlo 31. 7. 2015 (15–16/2015 vyjde 2. 9. 2015) / Složení redakční rady Ing.F. Polák (předseda), Ing.J.Pavlíček (místopředseda),

  Ing.J.Kavan, P.Meyer, Ing.J. Neklanová, Ing.L. Profota, Ing.L. Svobodová, Ing.J. Šob,Ing.L. Weinfurtová aIng.M. Zrcková / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 12800 Praha 2 / Výroba Boomerang Publishing,s.r.o., Nad Kazankou

  37, Praha7-Troja, tel.: 244023201, fax: 244023333 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736 / Tento tisk slouží pouze avýhradně pro obchodní propagaci firmy Metrostav a.s. aje veřejně neprodejný.

  Adaptační kurzy

  Metrostav věnuje velkou pozornost výběru a prvním

  krokům nových zaměstnanců. Je tomu tak ivpřípadě

  spolupracovníků zřad absolventů vysokých škol.

  Mezi cílené adaptační kroky uuvedené skupiny našich

  nových kolegyň a kolegů patří ipětidenní adaptační kurz.

  Účastníkům přináší informace nejen osystému řízení afi-

  remních zásadách, ale poskytuje idůležitou možnost se-

  tkání napříč celou společností, kdy není nouze ozajímavé

  diskuse nad projekty, prezentacemi astavem spolupráce

  jednotlivých pracovišť adivizí. Absolventi různých odvětví

  atypu škol se seznamují ispodporou využívání vlastních

  kapacit Skupiny Metrostav, snásledky nedodržení prin-

  cipů etického jednání či nekvality provádění stavebního

  díla. Velká pozornost je věnována i oblasti bezpečnosti

  a ochrany zdraví či vztahům firmy kveřejnosti. Je při-

  praven iprogram směřovaný nasebepoznání analézání

  individuálních rozvojových aktivit.

  Podstatnou část kurzu stráví mladí zaměstnanci při

  exkurzích naprávě probíhajících stavbách Metrostavu ne-

  bopři návštěvě Stavebního dvora vHorních Počernicích.

  Centrum vzdělávání Skupiny Metrostav pořádá adaptační

  kurz absolventů vysokých škol pravidelně nejméně dva-

  krát ročně. V případě, že se chcete dozvědět víc, stačí

  navštívit intranetové stránky http://skupina/ukr.

  Mgr.Zdeněk Kostříž

  Účinné plašiče ptáků

  Průhledné úseky protihlukových stěn podél komunikací

  představují smrtelné nebezpečí pro tisíce ptáků ročně.

  Praxe bohužel ukázala, že polepy skel siluetami dra-

  vých ptáků jako prevence nárazu zdaleka nestačí, pokud

  jsou mezery mezi samolepkami větší než 10 cm, což

  obvykle bývají (foto). Řešením jsou svislé pruhy o šířce

  alespoň dva centimetry s rozestupy do deseti centimetrů,

  které se ptáci nesnaží prolétnout. Otázku druhu polepu

  skleněných protihlukových stěn řešila třeba divize 1 na

  nedávno dokončeném mostě Křimická na obchvatu Plzně.

  Metrostav_13_14_2015.indd 6 28.07.15 11:53