Metrostav

Strana 3

Muzeum – symbol identity českého národa

Letošní letní přílohu věnujeme Národnímu muzeu

(NM), vjehož historické budově probíhá pod vedením

Metrostavu první generální rekonstrukce odjejího ote-

vření. Metrostav se tak bez nadsázky podílí napokra-

čování historie této národní kulturní památky. Přiná-

šíme vám imálo známá fakta – nejen ostavbě vhorní

části Václavského náměstí. Pojďme se společně vydat

zapoznáním této instituce, která vdobě svého vzniku

symbolizovala vzrůstající sebevědomí českého náro-

da, aby se vnásledujících desetiletích stala svědkem

zásadních historických okamžiků našich dějin.

V19. století sílily emancipační snahy českého národa,

díky skvělým mužům té doby se pozvolna dařilo zachra-

ňovat český jazyk – Josef Jungmann se svým Slovníkem

česko-německým dokázal jeho srovnatelnou slovní zá-

sobu. Už vroce 1818 zapodpory významných českých

šlechticů vzniká Společnost vlasteneckého musea vČe-

chách. Šlechta je také prvním velkým zdrojem exponátů

pro muzeum, zmiňme alespoň hraběte Kašpara Mariu

Sternberga, uznávaného paleontologa a prvního před-

sedu společnosti. Odva roky později společnost uznává

i vídeňská vláda a panovník. Nejzásadnější osobností

spojenou se vznikem muzea byl ale František Palacký,

který mimo jiné stál zanávrhem jeho budovy. Společnost

vlastnila muzeum až doroku 1934, podruhé světové válce

přecházejí sbírky ibudovy muzea dosprávy státu.

První budovou NM se stal Šternberský palác naHrad-

čanech, později pak Nosticův palác v ulici Na Příkopě.

Díky respektu, který si imezi šlechtou získal Fr.Palacký,

se pro muzeum podařilo získat pozemek v horní části

Václavského náměstí aarchitekt Josef Schulz zde převe-

dl svůj vítězný návrh dopodoby, jak budovu známe dnes

(foto č.1). Zosobností, které spojily svou činnost sNM,

uveďme zakladatele či správce některých sbírek: František

Zippe, mineralogie; Karel Bořivoj Presl, botanika; Joachim

Barrande, paleontologie. Vedle F. Palackého jsou smuze-

em spojena idalší známá jména jako Josef Dobrovský ne-

bo Karel Jaromír Erben jako literární vědec. Všechna tato

jména stejně jako další významné osobnosti připomíná

panteon (foto č. 2), kde je jich zmíněno přes sedmdesát.

Bravurním kouskem, který demonstroval důležitost

muzea pro České země, bylo uspořádání obrovské vý-

stavy k 500. výročí smrti Jana Husa vroce 1915, tedy

vprůběhu první světové války!

Vroce vzniku Československa se zpanteonu muzea

poprvé odstraňovala „nevhodná“ jména, tehdy to byla

busta císaře Františka Josefa I. acísařovny Alžběty. Další

čistku měl na svědomí v padesátých letech 20. století

nechvalně známý ministr kultury Zdeněk Nejedlý. Tehdy

kromě jiných zmizely busty prvního československého

prezidenta T. G. Masaryka či jeho nástupce dr.Edvarda

Beneše. Smutným odrazem doby budiž fakt, že jeho bus-

ta abusta Julia Fučíka dopanteonu přibyly, ačkoli jejich

přínos pro Národní muzeum či vědu byl nulový.

Dějiny muzeum nejen schraňuje, bádá nad nimi ain-

terpretuje, ale je ijejich aktivním účastníkem. Dost často

nadějinné události také doplácelo. Nakonci první světo-

vé války hrozil muzeu reálný bankrot (více vrozhovoru

s PhDr. Sršněm). Koncem druhé světové války, během

Pražského povstání, byla část muzea poškozena leteckou

pumou. Dopadla domíst, kde byla ornitologická expozice,

anebýt to zatakových okolností, mohl pohled nalétající

vycpané ptáky vyvolat pobavený úsměv. Exponáty na-

cházeli muzejníci, ale imalé děti ještě mnoho týdnů poté

ve vzdálenosti až několika set metrů od budovy. Další

útok, tentokrát dělostřelecký, přišel oden později, 8.květ-

na. Budovu poničil do více než třicetimetrové hloubky

arozbil více než 2500 m

skleněných ploch. Naštěstí bylo

muzeum vté době už takřka prázdné, protože zaměstnan-

ci vobavě před rabováním většinu sbírek zabalili aukryli

různě poPraze, například vtrezorech Živnobanky.

Vroce 1968 pak zřejmě budova svým hrdým vzezře-

ním natolik vyděsila vojáky „spřátelených armád“, že se

stala terčem jejich střelby. Zdobových svědectví vyplývá,

že šlo iolidské životy anejeden zbadatelů se zachránil

skokem napodlahu pracovny. Poškozena tehdy byla fasá-

da muzea či sochařská výzdoba. Některé střely nacházeli

pracovníci muzea ještě týdny po této neblahé události

hluboko v archivech či výstavních vitrínách. I když byl

obvodový plášť NM na počátku 70. let rekonstruován,

stopy postřelbě se nepodařilo zakrýt, atak všem Pra-

žanům připomínal bratrskou pomoc. Naprvotní příčiny

palby nabudovu se nikdy nepřišlo, ale jak to už bývá, vtak

nervózních chvílích stačí třeba nečekaný hlasitější zvuk.

V70. letech 20. století bylo v Praze nutné řešit doprav-

ní situaci. Na budovu NM měla neblahý vliv zejména ma-

gistrála, která ji oddělila od Václavského náměstí – zcela

v rozporu s požadavkem zemského sněmu, aby muzejní

budova stála na místě, které by „od středu města nebylo

příliš vzdálené, avšak přece tiché a klidné, ze všech stran

svobodné a přístupné“ a „jehož čistota a klidnost prou-

dem života všedního příliš rušena býti nemá“.

Celé 20. století je rámováno snahami o rozšíření

depozitářů, ať už je to návrh napřístavbu budovy smě-

rem do Čelakovského sadů či návrhy na objekty jinde

poPraze. Takto se plánovala třeba budova pro přírodově-

decké muzeum vTroji nebo historické sbírky zaLoretou

naHradčanech. Dalším místem měla být parcela, naníž

pak místo NM vyrostl kontroverzní Palác kultury či část

areálu Pražského výstaviště. Nic z toho se nepodařilo

dotáhnout kestavbě. Depozitáře přírodovědeckého mu-

zea se nakonec zabydlely v Horních Počernicích a vět-

šinu sbírek historických muzeum skladuje v Terezíně.

Až v roce 2006 se podařilo NM získat vedlejší budovu

v architektonické úpravě Karla Pragera, kde dřív sídlilo

Federální shromáždění apak rádio Svobodná Evropa. Otři

roky později zde NM otevřelo první expozice avýstavy.

Vroce 2015 tedy konečně začíná celková rekonstrukce

historické budovy, jejíž součástí bude ipodzemní propo-

jení sNovou budovou avýsledkem opětovné spojení této

slavné instituce slidmi, pro něž je určena především.

Dějiny NM vkostce

1818 15. dubna založení Vlasteneckého musea v Če-

chách, sbírky uchovávány vminoritském klášte-

ře svatého Jakuba naStarém Městě

1819 sídlo muzea veŠternberském paláci naHradě

1840 plány Františka Palackého nanovostavbu stře-

diska vědy akultury, které mělo být postaveno

pod názvem Francisceum (napaměť císaře Fran-

tiška I.) nadnešním Smetanově nábřeží, kde byl

nakonec umístěn jen vladařův pomník

1846 koupen Nostický palác NaPříkopě, dnes zbořen

1865 na výzvu Sněmu Království českého zpracoval

zemský výbor stavební program nové budovy

muzea, žádost o pozemek na Karlově náměstí

pražská městská rada zamítla

1876 nanávrh Františka L. Riegera darovala městská

rada pozemek vhorní části Václavského náměstí

1883 vypsán veřejný konkurz nanávrhy stavby

1884 vítězí návrh architekta Josefa Schulze

1885 27. června vydáno stavební povolení

1891 18. května zahajovací slavnost České akademie,

otevřeno Museum Království českého (foto č. 1)

1901 první opravy opadávající omítky fasády

1904 obavy znedostatku místa pro sbírky

1918 hrozba bankrotu Muzejní společnosti

1934 muzejní sbírky převzaty dovlastnictví asprávy

Země České

1945 7. května poškození budovy leteckou bombou,

zasaženy hlavně zoologické sbírky (foto č.2)

1949 muzeum zestátněno

50. léta odstranění bust F. L. Riegera, T. G. Masaryka

aE.Beneše zpanteonu

generální oprava fasád

1962 zařazení budovy mezi národní kulturní památky

1968 srpen poškození fasády střelbou vojsk Varšavské

smlouvy (foto č. 3)

1970–2 generální oprava fasád

1978 zprovoznění severojižní magistrály

2006 NM získává novou budovu (bývalé Federální

shromáždění pak sídlorádia Svobodná Evropa)

2011 historická budova uzavřena kvůli generální re-

konstrukci

2015 20. dubna budova předána sdružení firem Me-

trostav, Průmstav a Imos Brno

strana 3

VĚDĚLI JSTE, ŽE...

3 2

Jenský kodex, rukopis, nejvýznamnější písemná pa-

mátka ze sbírek Knihovny Národního muzea z16.sto-

letí, popisuje období husitství, je bohatě ilustrována

atéměř celá napsána česky? (foto č. 1)

Muzeum má isvá tajemství. Odkaz botanika afarma-

kologa Bohuslava Jiruše byl uložen dozapečetěných

beden a opatřen štítky, že mohou být otevřeny až

po200 letech, tedy vroce 2101. Co se vnich ukrývá?

Vojtěch Náprstek, cestovatel abudovatel sbírek zAme-

riky, Oceánie či Austrálie, stál zazaložením Amerického

klubu dam, který měl zaúkol emancipovat ženy vespo-

lečnosti, ato už vroce 1865?

Jan Kefer, hermetik a zaměstnanec muzea, se poku-

sil třemi magickými akcemi zasáhnout azpacifikovat

Adolfa Hitlera? Neuspěl údajně proto, že Hitlera chrá-

nila jeho okultní společnost Thule. Později byl Jan Kefer

zatčen azemřel vkoncentračním táboře vevěku 35 let.

Nejstarší zachovaná olympijská medaile zroku 1908

je vesbírkách NM? Získal ji zašerm Vilém Goppold.

Zdeněk Fibich, hudební skladatel akromě jiného au-

tor skladby Poem, byl nadšeným sběratelem motýlů

abrouků ajeho sbírka se posmrti syna dostala doNM?

Největší exponáty – kostra plejtváka obrovského (foto

č. 2) či vycpaný slon ažirafa – se kvůli křehké kondici

či velikosti před rekonstrukcí zbudovy nestěhovaly?

Před rekonstrukcí bylo potřeba přesunout více než

sedmmilionů exponátů a13,5 km knih?

NM můžete navštívit izdomova? Více než 10 tisíc před-

mětů ze sbírek je kvidění naportálu www.eSbírky.cz.

Národní muzeum vystavuje exponáty ještě vřadě dal-

ších objektů? VPraze: vNové budově (foto č. 3), Pa-

mátníku naVítkově, Náprstkově muzeu, Muzeu hudby,

Letohrádku Kinských, Lapidáriu v Holešovicích, Muzeu

Antonína Dvořáka, Muzeu Bedřicha Smetany, vPamát-

níku Františka Palackého aFrantiška Ladislava Riegera,

Památníku Jaroslava Ježka. Dále nazámcích Vrchotovy

Janovice a Litomyšl, v Prachaticích, Rožďalovicích,

Jabkenicích, Křečovicích avNelahozevsi.

Další zajímavosti se dozvíte namuzeum3000.nm.cz?

LETNÍ PŘÍLOHA

Metrostav_13_14_2015.indd 3 28.07.15 11:52

Metrostav a.s. - noviny