strana 3

LETNÍ PŘÍLOHA

Dějiny NM v kostce

1818

1819

1840

1846

1865

1876

1883

1884

1885

1891

15. dubna založení Vlasteneckého musea v Čechách, sbírky uchovávány v minoritském klášteře svatého Jakuba na Starém Městě

sídlo muzea ve Šternberském paláci na Hradě

plány Františka Palackého na  novostavbu střediska vědy a kultury, které mělo být postaveno

pod názvem Francisceum (na paměť císaře Františka I.) na dnešním Smetanově nábřeží, kde byl

nakonec umístěn jen vladařův pomník

koupen Nostický palác Na Příkopě, dnes zbořen

na  výzvu Sněmu Království českého zpracoval

zemský výbor stavební program nové budovy

muzea, žádost o  pozemek na  Karlově náměstí

pražská městská rada zamítla

na návrh Františka L. Riegera darovala městská

rada pozemek v horní části Václavského náměstí

vypsán veřejný konkurz na návrhy stavby

vítězí návrh architekta Josefa Schulze

27. června vydáno stavební povolení

18. května zahajovací slavnost České akademie,

otevřeno Museum Království českého (foto č. 1)

VĚDĚLI JSTE, ŽE...

Jenský kodex, rukopis, nejvýznamnější písemná památka ze sbírek Knihovny Národního muzea z 16. století, popisuje období husitství, je bohatě ilustrována

a téměř celá napsána česky? (foto č. 1)

Muzeum má i svá tajemství. Odkaz botanika a farmakologa Bohuslava Jiruše byl uložen do  zapečetěných

beden a  opatřen štítky, že mohou být otevřeny až

po 200 letech, tedy v roce 2101. Co se v nich ukrývá?

1

Muzeum – symbol identity českého národa

1

1901

1904

1918

1934

první opravy opadávající omítky fasády

obavy z nedostatku místa pro sbírky

hrozba bankrotu Muzejní společnosti

muzejní sbírky převzaty do vlastnictví a správy

Země České

2

1945

7. května poškození budovy leteckou bombou,

zasaženy hlavně zoologické sbírky (foto č. 2)

1949

muzeum zestátněno

50. léta odstranění bust F. L. Riegera, T. G. Masaryka

a E. Beneše z panteonu

generální oprava fasád

1962

zařazení budovy mezi národní kulturní památky

1968

srpen poškození fasády střelbou vojsk Varšavské

smlouvy (foto č. 3)

1970–2 generální oprava fasád

1978

zprovoznění severojižní magistrály

2006 NM získává novou budovu (bývalé Federální

shromáždění pak sídlo rádia Svobodná Evropa)

2011

historická budova uzavřena kvůli generální rekonstrukci

2015

20. dubna budova předána sdružení firem Metrostav, Průmstav a Imos Brno

3

Metrostav_13_14_2015.indd 3

Letošní letní přílohu věnujeme Národnímu muzeu

(NM), v jehož historické budově probíhá pod vedením

Metrostavu první generální rekonstrukce od jejího otevření. Metrostav se tak bez nadsázky podílí na pokračování historie této národní kulturní památky. Přinášíme vám i málo známá fakta – nejen o stavbě v horní

části Václavského náměstí. Pojďme se společně vydat

za poznáním této instituce, která v době svého vzniku

symbolizovala vzrůstající sebevědomí českého národa, aby se v následujících desetiletích stala svědkem

zásadních historických okamžiků našich dějin.

V 19. století sílily emancipační snahy českého národa,

díky skvělým mužům té doby se pozvolna dařilo zachraňovat český jazyk – Josef Jungmann se svým Slovníkem

česko-německým dokázal jeho srovnatelnou slovní zásobu. Už v  roce 1818 za  podpory významných českých

šlechticů vzniká Společnost vlasteneckého musea v Čechách. Šlechta je také prvním velkým zdrojem exponátů

pro muzeum, zmiňme alespoň hraběte Kašpara Mariu

Sternberga, uznávaného paleontologa a  prvního předsedu společnosti. O dva roky později společnost uznává

i  vídeňská vláda a  panovník. Nejzásadnější osobností

spojenou se vznikem muzea byl ale František Palacký,

který mimo jiné stál za návrhem jeho budovy. Společnost

vlastnila muzeum až do roku 1934, po druhé světové válce

přecházejí sbírky i budovy muzea do správy státu.

První budovou NM se stal Šternberský palác na Hradčanech, později pak Nosticův palác v  ulici Na  Příkopě.

Díky respektu, který si i mezi šlechtou získal Fr. Palacký,

se pro muzeum podařilo získat pozemek v  horní části

Václavského náměstí a architekt Josef Schulz zde převedl svůj vítězný návrh do podoby, jak budovu známe dnes

(foto č. 1). Z osobností, které spojily svou činnost s NM,

uveďme zakladatele či správce některých sbírek: František

Zippe, mineralogie; Karel Bořivoj Presl, botanika; Joachim

Barrande, paleontologie. Vedle F. Palackého jsou s muzeem spojena i další známá jména jako Josef Dobrovský nebo Karel Jaromír Erben jako literární vědec. Všechna tato

jména stejně jako další významné osobnosti připomíná

panteon (foto č. 2), kde je jich zmíněno přes sedmdesát.

Bravurním kouskem, který demonstroval důležitost

muzea pro České země, bylo uspořádání obrovské výstavy k  500. výročí smrti Jana Husa v  roce 1915, tedy

v průběhu první světové války!

V roce vzniku Československa se z panteonu muzea

poprvé odstraňovala „nevhodná“ jména, tehdy to byla

busta císaře Františka Josefa I. a císařovny Alžběty. Další

čistku měl na  svědomí v  padesátých letech 20. století

nechvalně známý ministr kultury Zdeněk Nejedlý. Tehdy

kromě jiných zmizely busty prvního československého

prezidenta T. G. Masaryka či jeho nástupce dr.  Edvarda

Beneše. Smutným odrazem doby budiž fakt, že jeho busta a busta Julia Fučíka do panteonu přibyly, ačkoli jejich

přínos pro Národní muzeum či vědu byl nulový.

Dějiny muzeum nejen schraňuje, bádá nad nimi a interpretuje, ale je i jejich aktivním účastníkem. Dost často

na dějinné události také doplácelo. Na konci první světové války hrozil muzeu reálný bankrot (více v  rozhovoru

s  PhDr.  Sršněm). Koncem druhé světové války, během

Pražského povstání, byla část muzea poškozena leteckou

pumou. Dopadla do míst, kde byla ornitologická expozice,

a nebýt to za takových okolností, mohl pohled na létající

vycpané ptáky vyvolat pobavený úsměv. Exponáty nacházeli muzejníci, ale i malé děti ještě mnoho týdnů poté

ve  vzdálenosti až několika set metrů od  budovy. Další

útok, tentokrát dělostřelecký, přišel o den později, 8. květ-

na. Budovu poničil do  více než třicetimetrové hloubky

a rozbil více než 2500 m2 skleněných ploch. Naštěstí bylo

muzeum v té době už takřka prázdné, protože zaměstnanci v obavě před rabováním většinu sbírek zabalili a ukryli

různě po Praze, například v trezorech Živnobanky.

V roce 1968 pak zřejmě budova svým hrdým vzezřením natolik vyděsila vojáky „spřátelených armád“, že se

stala terčem jejich střelby. Z dobových svědectví vyplývá,

že šlo i o lidské životy a nejeden z badatelů se zachránil

skokem na podlahu pracovny. Poškozena tehdy byla fasáda muzea či sochařská výzdoba. Některé střely nacházeli

pracovníci muzea ještě týdny po  této neblahé události

hluboko v  archivech či výstavních vitrínách. I  když byl

obvodový plášť NM na  počátku 70. let rekonstruován,

stopy po  střelbě se nepodařilo zakrýt, a  tak všem Pražanům připomínal bratrskou pomoc. Na  prvotní příčiny

palby na budovu se nikdy nepřišlo, ale jak to už bývá, v tak

nervózních chvílích stačí třeba nečekaný hlasitější zvuk.

V 70. letech 20. století bylo v Praze nutné řešit dopravní situaci. Na budovu NM měla neblahý vliv zejména magistrála, která ji oddělila od Václavského náměstí – zcela

v rozporu s požadavkem zemského sněmu, aby muzejní

budova stála na místě, které by „od středu města nebylo

příliš vzdálené, avšak přece tiché a klidné, ze všech stran

svobodné a přístupné“ a „jehož čistota a klidnost proudem života všedního příliš rušena býti nemá“.

Celé 20. století je rámováno snahami o  rozšíření

depozitářů, ať už je to návrh na  přístavbu budovy směrem do  Čelakovského sadů či návrhy na  objekty jinde

po Praze. Takto se plánovala třeba budova pro přírodovědecké muzeum v Troji nebo historické sbírky za Loretou

na Hradčanech. Dalším místem měla být parcela, na níž

pak místo NM vyrostl kontroverzní Palác kultury či část

areálu Pražského výstaviště. Nic z  toho se nepodařilo

dotáhnout ke  stavbě. Depozitáře přírodovědeckého muzea se nakonec zabydlely v  Horních Počernicích a  většinu sbírek historických muzeum skladuje v  Terezíně.

Až v  roce  2006 se podařilo NM získat vedlejší budovu

v  architektonické úpravě Karla Pragera, kde dřív sídlilo

Federální shromáždění a pak rádio Svobodná Evropa. O tři

roky později zde NM otevřelo první expozice a výstavy.

V roce 2015 tedy konečně začíná celková rekonstrukce

historické budovy, jejíž součástí bude i podzemní propojení s Novou budovou a výsledkem opětovné spojení této

slavné instituce s lidmi, pro něž je určena především.

2

1

Vojtěch Náprstek, cestovatel a budovatel sbírek z Ameriky, Oceánie či Austrálie, stál za založením Amerického

klubu dam, který měl za úkol emancipovat ženy ve společnosti, a to už v roce 1865?

Jan Kefer, hermetik a  zaměstnanec muzea, se pokusil třemi magickými akcemi zasáhnout a  zpacifikovat

Adolfa Hitlera? Neuspěl údajně proto, že Hitlera chránila jeho okultní společnost Thule. Později byl Jan Kefer

zatčen a zemřel v koncentračním táboře ve věku 35 let.

Nejstarší zachovaná olympijská medaile z  roku 1908

je ve sbírkách NM? Získal ji za šerm Vilém Goppold.

2

3

Zdeněk Fibich, hudební skladatel a  kromě jiného autor skladby Poem, byl nadšeným sběratelem motýlů

a brouků a jeho sbírka se po smrti syna dostala do NM?

Největší exponáty – kostra plejtváka obrovského (foto

č. 2) či vycpaný slon a žirafa – se kvůli křehké kondici

či velikosti před rekonstrukcí z budovy nestěhovaly?

Před rekonstrukcí bylo potřeba přesunout více než

sedm milionů exponátů a 13,5 km knih?

NM můžete navštívit i z domova? Více než 10 tisíc předmětů ze sbírek je k vidění na portálu www.eSbírky.cz.

Národní muzeum vystavuje exponáty ještě v řadě dalších objektů? V Praze: v Nové budově (foto č. 3), Památníku na Vítkově, Náprstkově muzeu, Muzeu hudby,

Letohrádku Kinských, Lapidáriu v Holešovicích, Muzeu

Antonína Dvořáka, Muzeu Bedřicha Smetany, v Památníku Františka Palackého a Františka Ladislava Riegera,

Památníku Jaroslava Ježka. Dále na zámcích Vrchotovy

Janovice a  Litomyšl, v  Prachaticích, Rožďalovicích,

Jabkenicích, Křečovicích a v Nelahozevsi.

Další zajímavosti se dozvíte na muzeum3000.nm.cz?

28.07.15 11:52