strana 2

Nepostradatelní

Geodeti – moc se o nich nepíše, přesto se bez nich žádná stavba neobejde. Vlastní geodetické středisko proto

mají téměř všechny výrobní divize Metrostavu – kromě

divizí 8 a 9 – a každý z jejich odborníků si jistě zaslouží

poděkování za pečlivou a přesně odvedenou práci.

V divizi 4 vzniklo středisko geodetických prací hned

po jejím založení v roce 2002 a pracuje v něm sedm

zeměměřičů, z toho dva v Polsku. V tuzemsku se s nimi

dnes můžete setkat na všech divizních stavbách – na rekonstrukcích obou úseků dálnice D1 a Jáchymovské točky

či při budování přejezdů a středových svodidel dálnice R7.

Mezi Osičkami a Hradcem Králové na stavbě dálnice D11

Ing. Marek Krátký nedávno měřil vrstvy štěrkodrti u přeložky silnice I/11 (foto č. 1), pod jejím nadjezdem zaměřoval terén s Martinem Markem (foto č. 2 vlevo), s Danielem

Talackem (foto č. 3 vpravo) připravoval vodicí lankodráhu

finišeru pro pokládku mechanicky zpevněného kameniva.

Vedoucí střediska Ing. Jaromír Sládek (foto č. 4 a 5),

který do Metrostavu nastoupil v roce 1972, pomáhá

s výstavbou mostu na VD Hracholusky. Vzpomíná: „Před

40 lety bylo naše základní vybavení teodolit, nivelák, pásmo, goniometrické tabulky a ruční počítač, později kalkulačka. Vše jsme museli spočítat, zakreslit a vytyčit manuálně, v podzemí na stavbě metra za minimální viditelnosti.

Zlom nastal s příchodem moderních PC, se zlepšujícími

se programy a novým vybavením – totálními stanicemi,

jež jsou v poslední době vybaveny i GPS, a digitálními

nivelačními přístroji. Umožňují pracovat na stavbě jen

jednomu geodetovi a data vyhodnocují ve 3D.“

–red–, foto archiv divize 4

1

2

PTÁME SE

Ing. Jana Krysty,

vedoucího střediska divize 3

1

Kolegové přežili rekonstrukci ve zdraví

Počáteční varování investora, že se stavbaři mohou

při rekonstrukci špitálu v Českých Budějovicích setkat

s původci moru, lepry či cholery, se naštěstí nenaplnilo. Všichni pracovníci z týmu Ing. Milana Hromádky

z jihočeského zastoupení divize 6 i jejich subdodavatelé, kteří na zakázce pracovali, ji přežili ve zdraví. Díky

jejich úsilí získal objekt u kostela Nejsvětější Trojice

vzhled odpovídající 18. století, úředníci Národního

památkového ústavu důstojné prostředí pro práci a veřejnost zde brzy bude moci navštívit malé muzeum.

„Celou stavbu hodnotím velmi pozitivně hlavně díky

solidnímu investorovi, kterým byl NPÚ. Byl jsem rád, že

všichni zúčastnění přistupovali k práci s vážností a péčí,

jakou si historický objekt zaslouží, a na nic se zbytečně

nechvátalo, což se promítlo i do kvality díla. Z naší strany

se o to nejvíc zasloužili stavbyvedoucí Ing. Otto Hrodek

a mistr Michal Hryzák,“ vzpomíná Ing. Hromádka.

Oprava jakéhokoliv prvku vyžadovala předchozí restaurátorský průzkum, který musel určit, jaký rozsah

prací budou řemeslníci provádět. Památkáři totiž požadovali zachovat v co největší možné míře původní historické

konstrukce. „Z tohoto pohledu byla určitě nejsložitější

rekonstrukce krovu,“ konstatuje vedoucí projektu.

Starý špitál, prvně zmiňovaný roku 1371, prošel pozdně gotickou přestavbou, při níž byl doplněn o kostelík Nejsvětější Trojice, dalšího rozšíření se dočkal v 18. století.

Sloužil nemocným leprou, později v něm byli lidé nakažení

morem či cholerou a v 19. století se z něj stal chudobinec.

Kostel sloužil bohoslužbám do roku 1971, poslední rodiny

se odstěhovaly o pět let později. V roce 1977 byl opuštěný

a zanedbaný areál převeden do správy Krajského středis-

ka státní památkové péče a ochrany přírody a v podkroví

ožily na skoro 20 let kanceláře. Naposledy objekt využívali

členové budějovické salesiánské komunity.

Dnes by špitálek (foto č. 1), jak se baroknímu komplexu říká, dřívější uživatelé nepoznali. Z interiérů zmizely

pozůstatky přestaveb a stavbaři budovám vrátili nejen

funkčnost, ale doplnili je i moderním zařízením, aby je

mohli památkáři pohodlněji využívat. Rekonstrukce, rozdělená na etapy, skončila na jaře zahradnickými úpravami, do jejichž zeleně dnes svítí čisté bílé fasády (foto č. 2).

–red–, foto Otto Hrodek

2

ČOV v Poděbradech je ve zkušebním provozu

3

4

5

Metrostav_13_14_2016.indd 2

Koncem června byla do ročního zkušebního provozu

uvedena modernizovaná a zkapacitněná čistírna odpadních vod pro Poděbrady a okolní obce. Slavnostního okamžiku, který završil práci týmu Ing. Petra Brože

z divize 6, se zúčastnili i hejtman Středočeského kraje

Ing. Miloš Petera, ředitel divize 6 Ing. Jan Cuc (foto

č. 2 vpravo) a jednatel VHZ-DIS, partnera ve sdružení.

Termín dokončení stavby se oproti plánu posunul asi

o tři měsíce. Ing. Brož nezaviněné zpoždění vysvětlil: „Nová biologická linka stojí v místě bývalé skládky ropných

látek. Před začátkem stavby jsme proto museli z dotčené

plochy odtěžit kontaminovanou zeminu a zlikvidovat ji.

Navíc se ukázalo, že původní nádrže určené k sanaci byly

v horším stavu, než se předpokládalo, což nebylo možné

zjistit dopředu. Znamenalo by to totiž odstavit čistírnu

z provozu, nádrže vypustit, vyčistit a provést jejich zkoušky ještě před vypracováním projektu.“

Vzhledem k tomu, že se ČOV (foto č. 1) nachází blízko

bytové zástavby, byla navržena se zastropenými aktivačními nádržemi a uzavřeným kalovým hospodářstvím,

1

které stavbaři kompletně přebudovali. Doplnili je i rozsáhlou vzduchotechnikou a pračkou vzduchu o kapacitě

20 000 m3/h. „Konstrukčně je to velmi nestandardní řešení, protože nádrže jsou nadzemní a uzavřené. Z hlediska

stavby to ale bylo výhodné, protože jsme kousek od Labe

nemuseli provádět složité zakládání,“ uvedl Ing. Brož.

ČOV byla v Poděbradech postavena v 90. letech minulého století podle francouzského projektu, originální

vizuální styl respektuje i její nová část. Díky intenzifikaci

a modernizaci, při níž technici využili nejlepší dostupné technologie, se její kapacita zvýšila z 25 tisíc na

38 200 ekvivalentních obyvatel. Práce přitom probíhaly

při zachování nepřetržitého provozu alespoň jedné linky.

Tým Ing. Petra Brože se stavbyvedoucím Ing. Přemyslem Sochou, přípravářem Ing. Samuelem Balcarem a mistrem Jakubem Sehnoutkou ve stejné době rekonstruoval

také čistírnu odpadních vod v nedalekém Městci Králové.

S oběma vodohospodářskými stavbami si pracovníci divize 6 poradili na výbornou a ke spokojenosti zadavatele.

Martina Vampulová, foto Bohumil Rosenkranz

2

Po studiu na Stavební fakultě VUT v Brně chtěl

Ing. Krysta nastoupit k významné firmě, protože měl

zájem podílet se na velkých projektech. Vybral si

Metrostav a v roce 2001 začal pracovat v divizi 7 jako

mistr. Poměrně brzy se specializoval na zakázky, které

obsahovaly ocelové konstrukce, za čas je jako vedoucí

projektu i řídil – v Praze-Stodůlkách třeba vybudoval autosalon Mercedes a administrativní budovu pro

ČSSZ. Od roku 2015 je vedoucím provozního střediska

ocelových konstrukcí a mostů divize 3.

Jak jste se dostal k ocelářům?

Náhodou. Při studiu jsem o ocelových konstrukcích

neuvažoval. Brzo mi ale přirostly k srdci a už si neumím

představit, že bych dělal něco jiného. Dnes, když jdu výrobnou, tak mi ocel dokonce voní. Pokud se jí zabýváte,

musíte spolupracovat s projektanty, architekty i statiky

a věnujete se detailům, a to mě vždycky bavilo nejvíc.

Kolik má vaše středisko lidí a čím se zabývá?

Máme asi 110 zaměstnanců – na 70 dělníků, půl na napůl

pro výrobu a montáž, a kolem 35 techniků. Jsou mezi nimi i statici a vedoucí projektů. Porovnat je mezi sebou je

často docela oříšek, protože většina z nich jsou výrazné

osobnosti. Nekonkurujeme zámečníkům ve vesnických

dílnách, ale věnujeme se komplikovanějším zakázkám

s vyšší přidanou hodnotou. Nejraději máme velké, technicky náročné konstrukce, které musíme vymyslet a navrhnout pro ně realizační dokumentaci. Stěžejní jsou pro

nás mosty a složité konstrukce pro pozemní stavitelství,

které střední firmy udělat neumějí a my se na ně těšíme.

Podíleli jste se nedávno na stavbě Trojského mostu

a centra Quadrio. Na čem pracujete dnes?

Krásnou zakázku teď končíme pro divizi 4 – železniční

most v Chebu, který se začátkem srpna začne zasouvat

do polohy. Má rozpětí kolem 70 metrů, váží asi 600 tun

a je to tzv. Langrův trám, tedy tuhý nosník vyztužený

obloukem. Hezké konstrukce zhruba o stejné hmotnosti

teď vyrábíme pro zahraničního investora na zakázku City

Deco na pražské Pankráci. Jedná se o devět příhradových

nosníků obloukového tvaru, které jsou svařované z uzavřených čtvercových profilů. Budou umístěné ve střešní

partii objektu, zavětrované, vzájemně spojené a prostřednictvím táhel ponesou část spodních pater budovy.

Jaký objem výkonů střediska zabírají práce pro sesterské divize a jaký pro externí objednatele?

V plánu máme tři pětiny pro Metrostav a zbytek pro exter.

Jsem rád, že se nám daří vytížit kapacity externími zakázkami, protože i to ukazuje, že pracujeme kvalitně a jsme

konkurenceschopní. Spolupracujeme například s dceřinou firmou rakouské společnosti Bilfinger MCE ve Slaném, které jsme před pár lety dodali nosné části mostu

Nacka ve Švédsku a teď pro ni vyrábíme most do Etiopie.

Kolik práce máte dnes a co budete vyrábět dál?

Máme co dělat do konce prázdnin, ale co bude dál, moc

nevidíme. O projektech sice víme, ale než objednatel

zná konkrétní zadání, uplynou 3–4 měsíce od podpisu

jeho smlouvy s investorem. Nastartovat potom narychlo

všechny kapacity bývá obtížné. Soutěžíme ale dodávku

a montáž asi 3200 tun ocelových konstrukcí pro divizi 4

do Varšavy na modernizaci průtahu ulicemi Marsa-Żołnierska a společně s divizí 5 nabízíme naše mosty i do severských zemí, tak věřím, že se nám bude dařit.

Jaký je podle vás největší rozdíl mezi prací na stavbě

a vedením střediska?

Moje současná práce je složitější a mám mnohem větší

zodpovědnost. V závěru staveb sice pracujete do noci,

občas si ale ulevíte, protože zakázky začínají a končí

a mezi nimi může být chvilka volna. Pohybujete se prostě

po sinusoidě. Jako vedoucí střediska si ale neodpočinete

nikdy, protože provoz nikdy nekončí a musíte mít pořád

pro všechny práci. Nejdůležitější je ale v obou případech

dobrý a sourodý tým, a ten my máme. Pak už je jen podstatné, aby se uvnitř Metrostavu nezapomínalo na nosné

technologie a víc se spolupracovalo.

01.08.16 12:29