Metrostav

Strana 2

ČOV vPoděbradech je vezkušebním provozu

Koncem června byla do ročního zkušebního provozu

uvedena modernizovaná a zkapacitněná čistírna od-

padních vod pro Poděbrady aokolní obce. Slavnostní-

ho okamžiku, který završil práci týmu Ing.PetraBrože

zdivize 6, se zúčastnili ihejtman Středočeského kraje

Ing. Miloš Petera, ředitel divize 6 Ing.Jan Cuc (foto

č.2 vpravo) ajednatel VHZ-DIS, partnera vesdružení.

Termín dokončení stavby se oproti plánu posunul asi

otři měsíce. Ing.Brož nezaviněné zpoždění vysvětlil: „No-

vá biologická linka stojí vmístě bývalé skládky ropných

látek. Před začátkem stavby jsme proto museli zdotčené

plochy odtěžit kontaminovanou zeminu a zlikvidovat ji.

Navíc se ukázalo, že původní nádrže určené ksanaci byly

vhorším stavu, než se předpokládalo, což nebylo možné

zjistit dopředu. Znamenalo by to totiž odstavit čistírnu

zprovozu, nádrže vypustit, vyčistit aprovést jejich zkouš-

ky ještě před vypracováním projektu.“

Vzhledem ktomu, že se ČOV (foto č. 1) nachází blízko

bytové zástavby, byla navržena se zastropenými aktivač-

ními nádržemi a uzavřeným kalovým hospodářstvím,

které stavbaři kompletně přebudovali. Doplnili je iroz-

sáhlou vzduchotechnikou apračkou vzduchu okapacitě

20000m

/h. „Konstrukčně je to velmi nestandardní ře-

šení, protože nádrže jsou nadzemní auzavřené. Zhlediska

stavby to ale bylo výhodné, protože jsme kousek odLabe

nemuseli provádět složité zakládání,“ uvedl Ing.Brož.

ČOV byla vPoděbradech postavena v90. letech mi-

nulého století podle francouzského projektu, originální

vizuální styl respektuje ijejí nová část. Díky intenzifikaci

a modernizaci, při níž technici využili nejlepší dostup-

né technologie, se její kapacita zvýšila z 25 tisíc na

38200ekvivalentních obyvatel. Práce přitom probíhaly

při zachování nepřetržitého provozu alespoň jedné linky.

Tým Ing.Petra Brože se stavbyvedoucím Ing.Přemy-

slem Sochou, přípravářem Ing.Samuelem Balcarem ami-

strem Jakubem Sehnoutkou vestejné době rekonstruoval

také čistírnu odpadních vod vnedalekém Městci Králové.

Soběma vodohospodářskými stavbami si pracovníci di-

vize 6 poradili navýbornou akespokojenosti zadavatele.

Martina Vampulová, foto Bohumil Rosenkranz

Nepostradatelní

Geodeti – moc se onich nepíše, přesto se bez nich žád-

ná stavba neobejde. Vlastní geodetické středisko proto

mají téměř všechny výrobní divize Metrostavu – kromě

divizí 8 a9 – akaždý zjejich odborníků si jistě zaslouží

poděkování zapečlivou apřesně odvedenou práci.

Vdivizi 4 vzniklo středisko geodetických prací hned

po jejím založení v roce 2002 a pracuje v něm sedm

zeměměřičů, ztoho dva vPolsku. Vtuzemsku se snimi

dnes můžete setkat navšech divizních stavbách – nare-

konstrukcích obou úseků dálnice D1 aJáchymovské točky

či při budování přejezdů astředových svodidel dálnice R7.

Mezi Osičkami aHradcem Králové nastavbě dálnice D11

Ing.Marek Krátký nedávno měřil vrstvy štěrkodrti upře-

ložky silnice I/11 (foto č. 1), pod jejím nadjezdem zaměřo-

val terén sMartinem Markem (foto č. 2 vlevo), sDanielem

Talackem (foto č. 3 vpravo) připravoval vodicí lankodráhu

finišeru pro pokládku mechanicky zpevněného kameniva.

Vedoucí střediska Ing.Jaromír Sládek (foto č. 4 a5),

který do Metrostavu nastoupil v roce 1972, pomáhá

svýstavbou mostu naVD Hracholusky. Vzpomíná: „Před

40lety bylo naše základní vybavení teodolit, nivelák, pás-

mo, goniometrické tabulky aruční počítač, pozdějikalku-

lačka. Vše jsme museli spočítat, zakreslit avytyčit manu-

álně, vpodzemí nastavbě metra zaminimální viditelnosti.

Zlom nastal spříchodem moderních PC, se zlepšujícími

se programy anovým vybavením – totálními stanicemi,

jež jsou v poslední době vybaveny i GPS, a digitálními

nivelačními přístroji. Umožňují pracovat na stavbě jen

jednomu geodetovi adata vyhodnocují ve 3D.“

–red–, foto archiv divize 4

Ing.Jana Krysty,

vedoucího střediska divize 3

Po studiu na Stavební fakultě VUT v Brně chtěl

Ing.Krysta nastoupit kvýznamné firmě, protože měl

zájem podílet se na velkých projektech. Vybral si

Metrostav avroce 2001 začal pracovat vdivizi 7 jako

mistr. Poměrně brzy se specializoval nazakázky, které

obsahovaly ocelové konstrukce, začas je jako vedoucí

projektu i řídil – v Praze-Stodůlkách třeba vybudo-

val autosalon Mercedes aadministrativní budovu pro

ČSSZ. Odroku 2015 je vedoucím provozního střediska

ocelových konstrukcí amostů divize 3.

Jak jste se dostal kocelářům?

Náhodou. Při studiu jsem o ocelových konstrukcích

neuvažoval. Brzo mi ale přirostly ksrdci auž si neumím

představit, že bych dělal něco jiného. Dnes, když jdu vý-

robnou, tak mi ocel dokonce voní. Pokud sejí zabýváte,

musíte spolupracovat sprojektanty, architekty istatiky

avěnujete se detailům, ato mě vždycky bavilo nejvíc.

Kolik má vaše středisko lidí ačím se zabývá?

Máme asi 110 zaměstnanců – na70 dělníků, půl nanapůl

pro výrobu amontáž, akolem 35 techniků. Jsou mezi ni-

mi istatici avedoucí projektů. Porovnat je mezi sebou je

často docela oříšek, protože většina znich jsou výrazné

osobnosti. Nekonkurujeme zámečníkům ve vesnických

dílnách, ale věnujeme se komplikovanějším zakázkám

svyšší přidanou hodnotou. Nejraději máme velké, tech-

nicky náročné konstrukce, které musíme vymyslet ana-

vrhnout pro ně realizační dokumentaci. Stěžejní jsou pro

nás mosty asložité konstrukce pro pozemní stavitelství,

které střední firmy udělat neumějí amy se naně těšíme.

Podíleli jste se nedávno na stavbě Trojského mostu

acentra Quadrio. Načem pracujete dnes?

Krásnou zakázku teď končíme pro divizi 4 – železniční

most vChebu, který se začátkem srpna začne zasouvat

dopolohy. Má rozpětí kolem 70 metrů, váží asi 600 tun

a je to tzv. Langrův trám, tedy tuhý nosník vyztužený

obloukem. Hezké konstrukce zhruba ostejné hmotnosti

teď vyrábíme pro zahraničního investora nazakázku City

Deco napražské Pankráci. Jedná se odevět příhradových

nosníků obloukového tvaru, které jsou svařované zuza-

vřených čtvercových profilů. Budou umístěné vestřešní

partii objektu, zavětrované, vzájemně spojené aprostřed-

nictvím táhel ponesou část spodních pater budovy.

Jaký objem výkonů střediska zabírají práce pro sester-

ské divize a jaký pro externí objednatele?

Vplánu máme tři pětiny pro Metrostav azbytek pro exter.

Jsem rád, že se nám daří vytížit kapacity externími zakáz-

kami, protože ito ukazuje, že pracujeme kvalitně ajsme

konkurenceschopní. Spolupracujeme například s dceři-

nou firmou rakouské společnosti Bilfinger MCE veSla-

ném, které jsme před pár lety dodali nosné části mostu

Nacka veŠvédsku ateď pro ni vyrábíme most doEtiopie.

Kolik práce máte dnes aco budete vyrábět dál?

Máme co dělat dokonce prázdnin, ale co bude dál, moc

nevidíme. O projektech sice víme, ale než objednatel

zná konkrétní zadání, uplynou 3–4 měsíce od podpisu

jeho smlouvy sinvestorem. Nastartovat potom narychlo

všechny kapacity bývá obtížné. Soutěžíme ale dodávku

amontáž asi 3200 tun ocelových konstrukcí pro divizi4

doVaršavy na modernizaci průtahu ulicemi Marsa-Żoł-

nierska aspolečně sdivizí 5 nabízíme naše mosty idose-

verských zemí, tak věřím, že se nám bude dařit.

Jaký je podle vás největší rozdíl mezi prací nastavbě

avedením střediska?

Moje současná práce je složitější amám mnohem větší

zodpovědnost. V závěru staveb sice pracujete do noci,

občas si ale ulevíte, protože zakázky začínají a končí

amezi nimi může být chvilka volna. Pohybujete se prostě

posinusoidě. Jako vedoucí střediska si ale neodpočinete

nikdy, protože provoz nikdy nekončí amusíte mít pořád

pro všechny práci. Nejdůležitější je ale vobou případech

dobrý asourodý tým, aten my máme. Pak už je jen pod-

statné, aby se uvnitřMetrostavu nezapomínalo nanosné

technologie avíc se spolupracovalo.

strana 2

PTÁME SE

Kolegové přežili rekonstrukci vezdraví

Počáteční varování investora, že se stavbaři mohou

při rekonstrukci špitálu vČeských Budějovicích setkat

spůvodci moru, lepry či cholery, se naštěstí nenapl-

nilo. Všichni pracovníci ztýmu Ing.Milana Hromádky

zjihočeského zastoupení divize 6 ijejich subdodavate-

lé, kteří nazakázce pracovali, ji přežili vezdraví. Díky

jejich úsilí získal objekt u kostela Nejsvětější Trojice

vzhled odpovídající 18. století, úředníci Národního

památkového ústavu důstojné prostředí pro práci ave-

řejnost zde brzy bude moci navštívit malé muzeum.

„Celou stavbu hodnotím velmi pozitivně hlavně díky

solidnímu investorovi, kterým byl NPÚ. Byl jsem rád, že

všichni zúčastnění přistupovali kpráci svážností apéčí,

jakou si historický objekt zaslouží, ananic se zbytečně

nechvátalo, což se promítlo idokvality díla. Znaší strany

se oto nejvíc zasloužili stavbyvedoucí Ing.Otto Hrodek

amistr Michal Hryzák,“ vzpomíná Ing.Hromádka.

Oprava jakéhokoliv prvku vyžadovala předchozí re-

staurátorský průzkum, který musel určit, jaký rozsah

prací budou řemeslníci provádět. Památkáři totiž požado-

vali zachovat vco největší možné míře původní historické

konstrukce. „Z tohoto pohledu byla určitě nejsložitější

rekonstrukce krovu,“ konstatuje vedoucí projektu.

Starý špitál, prvně zmiňovaný roku 1371, prošel pozd-

ně gotickou přestavbou, při níž byl doplněn okostelík Nej-

světější Trojice, dalšího rozšíření se dočkal v18.století.

Sloužil nemocným leprou, později vněm byli lidé nakažení

morem či cholerou av 19.století se zněj stal chudobinec.

Kostel sloužil bohoslužbám do roku1971, poslední rodiny

se odstěhovaly opět let později. Vroce1977 byl opuštěný

azanedbaný areál převeden dosprávy Krajského středis-

ka státní památkové péče aochrany přírody a vpodkroví

ožily na skoro 20 let kanceláře. Naposledy objekt využívali

členové budějovické salesiánské komunity.

Dnes by špitálek (foto č. 1), jak se baroknímu kom-

plexu říká, dřívější uživatelé nepoznali. Zinteriérů zmizely

pozůstatky přestaveb a stavbaři budovám vrátili nejen

funkčnost, ale doplnili je imoderním zařízením, aby je

mohli památkáři pohodlněji využívat. Rekonstrukce, roz-

dělená naetapy, skončila najaře zahradnickými úprava-

mi, do jejichž zeleně dnes svítí čisté bílé fasády (foto č.2).

–red–, foto Otto Hrodek

1 25

Metrostav_13_14_2016.indd 2 01.08.16 12:29

Metrostav a.s. - noviny