Strana 2
ČOV vPoděbradech je vezkušebním provozu
Koncem června byla do ročního zkušebního provozu
uvedena modernizovaná a zkapacitněná čistírna od-
padních vod pro Poděbrady aokolní obce. Slavnostní-
ho okamžiku, který završil práci týmu Ing.PetraBrože
zdivize 6, se zúčastnili ihejtman Středočeského kraje
Ing. Miloš Petera, ředitel divize 6 Ing.Jan Cuc (foto
č.2 vpravo) ajednatel VHZ-DIS, partnera vesdružení.
Termín dokončení stavby se oproti plánu posunul asi
otři měsíce. Ing.Brož nezaviněné zpoždění vysvětlil: „No-
vá biologická linka stojí vmístě bývalé skládky ropných
látek. Před začátkem stavby jsme proto museli zdotčené
plochy odtěžit kontaminovanou zeminu a zlikvidovat ji.
Navíc se ukázalo, že původní nádrže určené ksanaci byly
vhorším stavu, než se předpokládalo, což nebylo možné
zjistit dopředu. Znamenalo by to totiž odstavit čistírnu
zprovozu, nádrže vypustit, vyčistit aprovést jejich zkouš-
ky ještě před vypracováním projektu.“
Vzhledem ktomu, že se ČOV (foto č. 1) nachází blízko
bytové zástavby, byla navržena se zastropenými aktivač-
ními nádržemi a uzavřeným kalovým hospodářstvím,
které stavbaři kompletně přebudovali. Doplnili je iroz-
sáhlou vzduchotechnikou apračkou vzduchu okapacitě
20000m
3
/h. „Konstrukčně je to velmi nestandardní ře-
šení, protože nádrže jsou nadzemní auzavřené. Zhlediska
stavby to ale bylo výhodné, protože jsme kousek odLabe
nemuseli provádět složité zakládání,“ uvedl Ing.Brož.
ČOV byla vPoděbradech postavena v90. letech mi-
nulého století podle francouzského projektu, originální
vizuální styl respektuje ijejí nová část. Díky intenzifikaci
a modernizaci, při níž technici využili nejlepší dostup-
né technologie, se její kapacita zvýšila z 25 tisíc na
38200ekvivalentních obyvatel. Práce přitom probíhaly
při zachování nepřetržitého provozu alespoň jedné linky.
Tým Ing.Petra Brože se stavbyvedoucím Ing.Přemy-
slem Sochou, přípravářem Ing.Samuelem Balcarem ami-
strem Jakubem Sehnoutkou vestejné době rekonstruoval
také čistírnu odpadních vod vnedalekém Městci Králové.
Soběma vodohospodářskými stavbami si pracovníci di-
vize 6 poradili navýbornou akespokojenosti zadavatele.
Martina Vampulová, foto Bohumil Rosenkranz
Nepostradatelní
Geodeti – moc se onich nepíše, přesto se bez nich žád-
ná stavba neobejde. Vlastní geodetické středisko proto
mají téměř všechny výrobní divize Metrostavu – kromě
divizí 8 a9 – akaždý zjejich odborníků si jistě zaslouží
poděkování zapečlivou apřesně odvedenou práci.
Vdivizi 4 vzniklo středisko geodetických prací hned
po jejím založení v roce 2002 a pracuje v něm sedm
zeměměřičů, ztoho dva vPolsku. Vtuzemsku se snimi
dnes můžete setkat navšech divizních stavbách – nare-
konstrukcích obou úseků dálnice D1 aJáchymovské točky
či při budování přejezdů astředových svodidel dálnice R7.
Mezi Osičkami aHradcem Králové nastavbě dálnice D11
Ing.Marek Krátký nedávno měřil vrstvy štěrkodrti upře-
ložky silnice I/11 (foto č. 1), pod jejím nadjezdem zaměřo-
val terén sMartinem Markem (foto č. 2 vlevo), sDanielem
Talackem (foto č. 3 vpravo) připravoval vodicí lankodráhu
finišeru pro pokládku mechanicky zpevněného kameniva.
Vedoucí střediska Ing.Jaromír Sládek (foto č. 4 a5),
který do Metrostavu nastoupil v roce 1972, pomáhá
svýstavbou mostu naVD Hracholusky. Vzpomíná: „Před
40lety bylo naše základní vybavení teodolit, nivelák, pás-
mo, goniometrické tabulky aruční počítač, pozdějikalku-
lačka. Vše jsme museli spočítat, zakreslit avytyčit manu-
álně, vpodzemí nastavbě metra zaminimální viditelnosti.
Zlom nastal spříchodem moderních PC, se zlepšujícími
se programy anovým vybavením – totálními stanicemi,
jež jsou v poslední době vybaveny i GPS, a digitálními
nivelačními přístroji. Umožňují pracovat na stavbě jen
jednomu geodetovi adata vyhodnocují ve 3D.“
–red–, foto archiv divize 4
Ing.Jana Krysty,
vedoucího střediska divize 3
Po studiu na Stavební fakultě VUT v Brně chtěl
Ing.Krysta nastoupit kvýznamné firmě, protože měl
zájem podílet se na velkých projektech. Vybral si
Metrostav avroce 2001 začal pracovat vdivizi 7 jako
mistr. Poměrně brzy se specializoval nazakázky, které
obsahovaly ocelové konstrukce, začas je jako vedoucí
projektu i řídil – v Praze-Stodůlkách třeba vybudo-
val autosalon Mercedes aadministrativní budovu pro
ČSSZ. Odroku 2015 je vedoucím provozního střediska
ocelových konstrukcí amostů divize 3.
Jak jste se dostal kocelářům?
Náhodou. Při studiu jsem o ocelových konstrukcích
neuvažoval. Brzo mi ale přirostly ksrdci auž si neumím
představit, že bych dělal něco jiného. Dnes, když jdu vý-
robnou, tak mi ocel dokonce voní. Pokud sejí zabýváte,
musíte spolupracovat sprojektanty, architekty istatiky
avěnujete se detailům, ato mě vždycky bavilo nejvíc.
Kolik má vaše středisko lidí ačím se zabývá?
Máme asi 110 zaměstnanců – na70 dělníků, půl nanapůl
pro výrobu amontáž, akolem 35 techniků. Jsou mezi ni-
mi istatici avedoucí projektů. Porovnat je mezi sebou je
často docela oříšek, protože většina znich jsou výrazné
osobnosti. Nekonkurujeme zámečníkům ve vesnických
dílnách, ale věnujeme se komplikovanějším zakázkám
svyšší přidanou hodnotou. Nejraději máme velké, tech-
nicky náročné konstrukce, které musíme vymyslet ana-
vrhnout pro ně realizační dokumentaci. Stěžejní jsou pro
nás mosty asložité konstrukce pro pozemní stavitelství,
které střední firmy udělat neumějí amy se naně těšíme.
Podíleli jste se nedávno na stavbě Trojského mostu
acentra Quadrio. Načem pracujete dnes?
Krásnou zakázku teď končíme pro divizi 4 – železniční
most vChebu, který se začátkem srpna začne zasouvat
dopolohy. Má rozpětí kolem 70 metrů, váží asi 600 tun
a je to tzv. Langrův trám, tedy tuhý nosník vyztužený
obloukem. Hezké konstrukce zhruba ostejné hmotnosti
teď vyrábíme pro zahraničního investora nazakázku City
Deco napražské Pankráci. Jedná se odevět příhradových
nosníků obloukového tvaru, které jsou svařované zuza-
vřených čtvercových profilů. Budou umístěné vestřešní
partii objektu, zavětrované, vzájemně spojené aprostřed-
nictvím táhel ponesou část spodních pater budovy.
Jaký objem výkonů střediska zabírají práce pro sester-
ské divize a jaký pro externí objednatele?
Vplánu máme tři pětiny pro Metrostav azbytek pro exter.
Jsem rád, že se nám daří vytížit kapacity externími zakáz-
kami, protože ito ukazuje, že pracujeme kvalitně ajsme
konkurenceschopní. Spolupracujeme například s dceři-
nou firmou rakouské společnosti Bilfinger MCE veSla-
ném, které jsme před pár lety dodali nosné části mostu
Nacka veŠvédsku ateď pro ni vyrábíme most doEtiopie.
Kolik práce máte dnes aco budete vyrábět dál?
Máme co dělat dokonce prázdnin, ale co bude dál, moc
nevidíme. O projektech sice víme, ale než objednatel
zná konkrétní zadání, uplynou 3–4 měsíce od podpisu
jeho smlouvy sinvestorem. Nastartovat potom narychlo
všechny kapacity bývá obtížné. Soutěžíme ale dodávku
amontáž asi 3200 tun ocelových konstrukcí pro divizi4
doVaršavy na modernizaci průtahu ulicemi Marsa-Żoł-
nierska aspolečně sdivizí 5 nabízíme naše mosty idose-
verských zemí, tak věřím, že se nám bude dařit.
Jaký je podle vás největší rozdíl mezi prací nastavbě
avedením střediska?
Moje současná práce je složitější amám mnohem větší
zodpovědnost. V závěru staveb sice pracujete do noci,
občas si ale ulevíte, protože zakázky začínají a končí
amezi nimi může být chvilka volna. Pohybujete se prostě
posinusoidě. Jako vedoucí střediska si ale neodpočinete
nikdy, protože provoz nikdy nekončí amusíte mít pořád
pro všechny práci. Nejdůležitější je ale vobou případech
dobrý asourodý tým, aten my máme. Pak už je jen pod-
statné, aby se uvnitřMetrostavu nezapomínalo nanosné
technologie avíc se spolupracovalo.
strana 2
PTÁME SE
1
Kolegové přežili rekonstrukci vezdraví
Počáteční varování investora, že se stavbaři mohou
při rekonstrukci špitálu vČeských Budějovicích setkat
spůvodci moru, lepry či cholery, se naštěstí nenapl-
nilo. Všichni pracovníci ztýmu Ing.Milana Hromádky
zjihočeského zastoupení divize 6 ijejich subdodavate-
lé, kteří nazakázce pracovali, ji přežili vezdraví. Díky
jejich úsilí získal objekt u kostela Nejsvětější Trojice
vzhled odpovídající 18. století, úředníci Národního
památkového ústavu důstojné prostředí pro práci ave-
řejnost zde brzy bude moci navštívit malé muzeum.
„Celou stavbu hodnotím velmi pozitivně hlavně díky
solidnímu investorovi, kterým byl NPÚ. Byl jsem rád, že
všichni zúčastnění přistupovali kpráci svážností apéčí,
jakou si historický objekt zaslouží, ananic se zbytečně
nechvátalo, což se promítlo idokvality díla. Znaší strany
se oto nejvíc zasloužili stavbyvedoucí Ing.Otto Hrodek
amistr Michal Hryzák,“ vzpomíná Ing.Hromádka.
Oprava jakéhokoliv prvku vyžadovala předchozí re-
staurátorský průzkum, který musel určit, jaký rozsah
prací budou řemeslníci provádět. Památkáři totiž požado-
vali zachovat vco největší možné míře původní historické
konstrukce. „Z tohoto pohledu byla určitě nejsložitější
rekonstrukce krovu,“ konstatuje vedoucí projektu.
Starý špitál, prvně zmiňovaný roku 1371, prošel pozd-
ně gotickou přestavbou, při níž byl doplněn okostelík Nej-
světější Trojice, dalšího rozšíření se dočkal v18.století.
Sloužil nemocným leprou, později vněm byli lidé nakažení
morem či cholerou av 19.století se zněj stal chudobinec.
Kostel sloužil bohoslužbám do roku1971, poslední rodiny
se odstěhovaly opět let později. Vroce1977 byl opuštěný
azanedbaný areál převeden dosprávy Krajského středis-
ka státní památkové péče aochrany přírody a vpodkroví
ožily na skoro 20 let kanceláře. Naposledy objekt využívali
členové budějovické salesiánské komunity.
Dnes by špitálek (foto č. 1), jak se baroknímu kom-
plexu říká, dřívější uživatelé nepoznali. Zinteriérů zmizely
pozůstatky přestaveb a stavbaři budovám vrátili nejen
funkčnost, ale doplnili je imoderním zařízením, aby je
mohli památkáři pohodlněji využívat. Rekonstrukce, roz-
dělená naetapy, skončila najaře zahradnickými úprava-
mi, do jejichž zeleně dnes svítí čisté bílé fasády (foto č.2).
–red–, foto Otto Hrodek
2
1
2
3
4
1 25
Metrostav_13_14_2016.indd 2 01.08.16 12:29