Strana 5
Spousta práce je hotová, mnoho další čeká
Největší česká rekonstrukce současnosti – přestavba
historické budovy Národního muzea vPraze (foto č.1)
– připomíná stavebním ruchem mraveniště. Dělníci
čistí, opravují adoplňují fasády, vyměňují aupravují
střešní prvky, přestavují interiéry, budují nové trasy
instalací ahloubí spojovací chodbu pod Vinohradskou
třídou. Činí se i restaurátoři. To vše pod vedením
techniků ztýmu ředitele výstavby Jana Kučery zdivi-
ze 9, statiků, projektantů, architektů a samozřejmě
pod bedlivým dohledem památkářů.
Exteriéru muzea se vrací původní krása
Obvodový plášť muzea ničilo během jednoho a čtvrt sto-
letí agresivní ovzduší, voda, vítr, mráz, holubí trus avro-
ce1968 jej výrazně poškodily sovětské střely. Jeho suché
čimokré mechanické čištění proto často muselo doplnit
takéchemické, které zapomoci speciálních past azábalů
šetrně odstranilo černou krustu nánosů. Po dokončení
restaurátorských prací čeká nacelou fasádu sjednocující
ochranný nátěr vesvětlých tónech pískovce.
Sochy zatiky restaurují odborníci vateliérech, snese-
né kuželky imadla balustrád projdou obnovou nastave-
ništi, ostatní kamenné prvky na místě. Nenávratně degra-
dované části nahradí nové zbožanovského pískovce.
Stavbaři často narazili i na skutečnosti, se kterými
nikdo nepočítal. Až při práci zjistili, že dotympanonu, jenž
zakončuje rizalit průčelní fasády doVáclavského náměstí,
dlouho zatékalo. Vlhkost způsobila tak silnou korozi jeho
nosných ocelových konstrukcí, že je bude nutné komplet-
ně vyměnit, a poškodila Brožíkovu malbu v panteonu.
Samostatnou kapitolou se stala okna, která nelze řešit
podle zadávací dokumentace. Vzorová okenní výplň vyro-
bená před pěti lety už totiž vykazuje závažná poškození.
Půl tisíce původních křídel arámů tak neprojde jen repasí,
ale část budou muset nahradit repliky.
Měděná krytina ašpanělská břidlice
Kopule hlavní věže čeká pod ochranou sítí nanová okna
aměděnou krytinu, které umělá patina dodá klasický zele-
ný odstín. Lucernu pasíři repasují vevýšce 60 metrů nad
Václavským náměstím, protože ji kvůli složité konstrukci
nemohou demontovat.
Nový kabát dostane istřecha nad křídly objektu aná-
rožní věžice (foto č. 2). Poúpravách krovů naně pokrývači
položí krytinu ze španělské břidlice, jež se nejvíc podobá
té původní zlomu vNízkém Jeseníku, který je už vytěžený.
Práce uvnitř historické budovy
Vsálech pokračuje rozebírání hrubé konstrukce podlah.
Jejich finální skladba byla schválena až potřech měsících
hledání optimálního řešení – dopůvodně navržené podla-
hy totiž nebylo možné umístit kabelové žlaby, omožnosti
jejich křížení ani nemluvě.
Odborníci už zahájili restaurování maleb stropů, které
zakončí obnovou zlacení aspeciální penetrací.
Vpanteonu poškodila voda zatékající přes tympanon
jednu Brožíkovu malbu, kterou museli odborníci přenést
ze stěny natvrdý podklad (foto č. 3). Na místo ji restau-
rátoři vrátí až poodstranění příčiny zatékání avysušení
aodsolení podkladu.
Vbudově jinak probíhají klasické stavební práce (foto
č. 4) – bourání starých azdění nových konstrukcí, pod-
chycování nosných prvků či příprava tras pro instalace.
www.nm.cz/Rekonstrukce/Online-kamery
Práce v exteriéru, které umožní vybudovat spojovací
podzemní chodbu mezi historickou a novou budovou
Národního muzea, můžete pozorovat online – vevýchod-
ním dvoře probíhá hloubení jámy auVinohradské třídy
postupují výkopové práce apřeložky sítí (foto č. 5). Nutná
je při nich stálá bdělost techniků a součinnost statiků
aprojektantů, protože zkušební vrty zastihly pod muzeem
jiné podloží, než předpokládalo zadání.
Dodavatelské sdružení firem Průmstav aIMOS Brno
včele sMetrostavem, který zastupují divize 9 a1, se ale
skládá ztak zkušených stavbařů, že si se všemi očekáva-
nými problémy i s neplánovanými potížemi jistě poradí.
–red–, fotografie © Ester Havlová (1),
Ing. arch. Irena Klingorová
ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ
strana 5
1
2
3
4
5
Pohled zulice se nezměnil, dům je ale jiný
Napražském Starém Městě narohu Jilské ulice aSko-
řepky přestavoval od loňského února tým Ing. Pavla
Řezníčka z divize 6 neorenesanční dům, který ro-
ku1889 postavil architekt Antonín Wiehl. Dnes seza
jeho obnovenou fasádou skrývá luxusní rezidence
spůdní vestavbou, podzemními garážemi a12 byty.
„Poněkolika novostavbách obytných domů byla pro
mě rekonstrukce objektu vPražské památkové rezervaci
zajímavým oživením. Stavět vcentru města bylo ale dale-
ko složitější než nazelené louce,“ říká Ing.Řezníček.
Výsledkem práce stavbařů je 4podlažní dům s obyt-
ným podkrovím apodzemními garážemi. Parkování šesti
vozů v nich umožňuje zakladač svodorovně i svisle se
pohybujícími plošinami. Auta vjíždějí dodomu průjezdem,
který vznikl vybouráním pilíře vpřízemní části fasády (fo-
to č.1), což byla postatické stránce nejsložitější operace
celé zakázky. Uzavřený vjezd do parkingu vypadá jako
stažená obchodní vitrína aneruší původní podobu exte-
riéru. To byl také jeden zhlavních požadavků památkářů
– historický vzhled budovy (foto č. 2) se nesměl změnit.
Architekt Wiehl navrhl společné prostory domu vel-
koryse. Monumentálně řešený vstup podtrhuje řada tří
sloupů ze sliveneckého mramoru aštukové zdobení. Re-
prezentativní vzhled má itříramenné schodiště sbalust-
rovým zábradlím. „Najeho stropech jsme objevili původní
dekorativní malby, které zfinančních ačasových důvodů
restaurátoři pouze drobně doplnili azakonzervovali. Přes-
to vypadají velmi hezky,“ konstatuje Ing.Řezníček.
Dispozice jednotlivých podlaží se proměnily tak, aby
vyhověly požadavkům namoderní bydlení. Vmnoha míst-
nostech se zachovaly rozmanité typy historických štuků
ajako připomínka dob minulých zdobí prostory ipůvodní
dvoukřídlé dveře adobová okna.
Komfort 21. století zajišťuje v bytech zařízení inteli-
gentního bydlení Smart Home, s jehož pomocí mohou
obyvatelé dálkově ovládat veškeré elektrické součásti
bytu a regulovat jeho vytápění, klimatizaci, světelnost
inastavení zabezpečovacího systému.
Vestavba dobývalé půdy vytvořila v5. NP luxusní byt
splochou více než 230 m² ase střešní terasou orozloze
66 m². Pohodlný přístup do pater podporuje ve dvoře
vestavěný výtah. Trojúhelníková přístavba v něm také
umožnila vznik teras pro některé z bytů v druhém až
čtvrtém nadzemním podlaží.
„Přestože investor měnil projekt během prací iněko-
likrát, kolaudace společných prostor domu proběhla už
koncem června. Část bytů, kde provádíme klientské změ-
ny, budeme kolaudovat koncem července, dva poslední
pak v závěru srpna,“ uzavírá Ing. Řezníček vzpomínky
nanáročnou stavbu, které věnoval víc než rok apůl života.
METROSTAV SLAVÍ 45 LET SVÉ EXISTENCE
Keramická stěna v podchodu na Můstku B
Další umělkyní, která svým dílem přispěla k výtvarné
výzdobě pražského metra, je Helena Samohelová.
Narodila se roku 1941 v Praze a vzdělání v oboru
získala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, vateliéru
keramiky a porcelánu prof. Otto Eckerta (1910–1995).
Po studiích, ukončených v roce 1969, tvořila dva roky
stipendijní práce prováděné v různých keramických
závodech v Československu. Díky zkušenostem, které
v praxi nabyla, se koncem 60. let začala systematicky
věnovat jak interiérové plastice a návrhům pro malosé-
riovou keramickou výrobu, tak realizacím pro architek-
turu. Díla Heleny Samohelové pro tuto oblast najdeme
zejména v Praze, ale také v zahraničí, například v Izraeli,
kde v 70. letech vytvořila keramický reliéf na novostav-
bě městského divadla v Beerševě.
Z pražských realizací je třeba zmínit ty nejvýraznější,
a to keramické obklady stěn odbavovací haly hlavního
nádraží, obklad bazénu někdejšího hotelu Panorama
na Pankráci, keramické stěny v bývalém Paláci kultury
nebo v již neexistující restauraci OD Kotva. Tuto polohu
tvorby Heleny Samohelové charakterizují reliéfně pojatá
abstraktní schémata linií, kontrast konvexně a konkávně
zprohýbaných kachlí a především pro dobu vzniku typic-
ká barevnost glazury v přírodních zemitých tónech.
V podobném duchu výtvarnice také navrhla kera-
mickou stěnu pro podchod ve stanici metra Můstek na
lince B. Sestavena je z různě tvarovaných a plasticky
členěných kachlí s glazurou v jemných odstínech šedi
abéžové, které jsou uspořádané tak, aby utvářely reli-
éfní obrazec s několika směrovými šipkami. Výtvarné
dílo – navigátor – tak vyjadřuje dynamiku vytížené
přestupní stanice v centru města, jednoho z klíčových
uzlů pražského metra. Nepravidelná plasticita celé stě-
ny navíc vkombinaci s glazurou se sníženým leskem
vytváří na povrchu jemný kovový třpyt. Pro nástupiště
této adalších stanic linky B navrhla Helena Samohelová
také reliéfní pás, který nese název stanice.
Jakub Potůček
let zdobily balustrádu levé fasády historické budovy NM
pískovcové sochy čtyř živlů – Vzduch, Oheň, Voda aZemě.
Včervenci si je pomocí jeřábu převzali do práce restaurátoři.
1 2
Metrostav_13_14_2016.indd 5 01.08.16 12:30