Strana 2
Unikátní centrum vstoupí do zkušební fáze
Bývalá výsypka mezi Vintířovem a Vřesovou na Soko-
lovsku se proměnila k nepoznání. Za dva roky na ní tým
Jana Mráze z karlovarského zastoupení divize 9 vybu-
doval rozlehlý areál Centra zpracování odpadů (foto
č.1) pro Sokolovskou uhelnou. Díky speciální techno-
logii, kterou instalovali pracovníci z dceřiné společ-
nosti Subterra, je centrum vůbec první v Česku, které
kompletně řeší odpadové hospodářství v kraji. Komu-
nální odpad tak už nebude končit na skládkách, ale
bude ekologicky využit pro výrobu elektrické energie.
„Palivo vyrobené z odpadu bude použito jako náhrada
hnědého uhlí při výrobě elektřiny a tepla v palivovém kom-
binátu Vřesová. Další využitelné složky, třeba kovy, budou
recyklovány a na skládky bude ukládán pouze zbytkový
podíl po biologické úpravě. Díky tomu se zmenší množství
komunálního odpadu ukládaného na skládky z 60 tisíc
tun za rok přibližně na čtvrtinu, tedy zhruba 18tisíc tun
ročně,“ vysvětlil vedoucí projektu Jan Mráz.
S výstavbou začal jeho tým v červenci 2015 a od té
doby vyrostla na pozemku o rozloze téměř 35tisícm² řada
objektů. K těm hlavním patří dvoupodlažní administrativ-
ně-sociální budova a čtyři lehké ocelové haly pro výrobní
provozy (foto č. 2). Vedle toho se v areálu nachází několik
pomocných objektů, například dvě retenční nádrže, čer-
pací stanice pohonných hmot nebo sklad akompresovna.
Komplikovaná stavba
Vzhledem k tomu, že areál je situován na ne zcela konso-
lidované výsypce, museli stavbaři upravit podmínky pro
založení objektů. „Pod základy jsme použili štěrkopískové
pilíře FRANKI. Hloubce založení a zatížení jednotlivých
staveb jsme pak přizpůsobili jejich délky a rozteče.Po-
dobně jsme postupovali i pod železobetonovými podlaha-
mi v halách,“ upřesnil stavbyvedoucí Ing.Tomáš Slepička.
Práce komplikoval i přístup investora k elektrotechno-
logickým dodávkám, které musely být nejen v souladu
s ČSN, ale i s vnitropodnikovými předpisy a normami
Sokolovské uhelné. „Setkali jsme se při nich ještě s dal-
ším specifikem – systémem jednotného značení ve formě
kódů KKS, který se používá v energetice,“ dodal Jan Mráz.
Areál je dnes dokončen a poběží ve zkušebním provo-
zu, který potrvá šest měsíců. Jako vstupní materiál pro něj
poslouží komunální odpad z nedalekého města Chodov.
K němu by pak měl postupně přibývat i odpad z dalších
měst a obcí regionu nebo místních firem.
Martina Vampulová, foto Jiří Wendler
Zlatem zářící lucerna
Navrcholu Národního muzea se nedávno vyloupla zle-
šení nově pozlacená lucerna hlavní věže.
Čtyřboká lucerna smalou kupolí azlacenou hrotnicí
má bohatě členěný vnější plášť změděného plechu tvaro-
vaný doklasických architektonických prvků. Její nosnou
kostru tvoří prostorová příhradová konstrukce zválcova-
ných nýtovaných profilů doplněná tvarovanými dřevěnými
částmi pobitými bedněním. Restaurátoři celou lucernu
namístě očistili, opravili, vyhladili, několikrát natřeli ajejí
vnější plášť nazávěr zkrášlili měděnou patinou čiplátko-
vým zlatem. Fotografie č. 1 až 4 ukazují kroky renovace
kupole se šupinovými šablonami. Stejným procesem
prošly isloupky (foto č. 5) a balustrády (foto č.6).
Podle stavbyvedoucího Ing.Davida Čecha zdivize 9,
která rekonstrukci muzea vesdružení řídí, se najeho stře-
še nachází okolo 1000 m
2
ploch, které zlatiči musí pokrýt
tenoulinkými plátky zlata ovelikosti 80 x 80 mm.
–red–, foto i na titulu Irena Klingorová
Ing. Zdeňka Hoška,
vedoucího projektu divize 3
Zdeněk Hošek nastoupil do Metrostavu před více než
20 lety. Dnes dokončuje zakázku na stavební část kom-
plexní obnovy Elektrárny Prunéřov II (EPR II), oníž se
podrobněji zmiňují noviny na straně 5.
Jak akudy vedla vaše profesní cesta do Prunéřova?
Stavbařem jsem chtěl být od dětství – jako táta. Po ma-
turitě na stavební průmyslovce mě ale kamarád zlákal do
Metrostavu, aVUT vBrně jsem proto musel vystudovat
dálkově, při zaměstnání. Když se mě dnes někdo ptá, jak
to bylo obtížné, jen konstatuji, že do ročníku přijali 250lidí
adiplom nás dostalo osm. VMetrostavu jsem tedy kdivi-
zi5 nastoupil jako mistr. Začínal jsem na stavbě Komerční
banky vÚstí nad Labem, potom budoval třeba definitivní
konstrukce metra IV.C či tunelu Březno. Pracoval jsem na
obnově Elektrárny Tušimice II, později vedl provoz zem-
ních prací. Před bezmála pěti lety jsem přešel do divize 3,
abych se mohl vrátit kelektrárnám, tedy do Prunéřova.
Stavba vPrunéřově byla vposlední době jedna znej-
větších anejkomplikovanějších vMetrostavu. Asi bylo
složitější řídit ji než předtím provoz zemních prací…
Pro mě ale byla možná těžší práce vprovozu – hlavně kvů-
li vyjednávání sobjednateli. VPrunéřově to byli většinou
lidé mimo naši společnost, hlavně zfirem ČEZ aŠkoda
Praha Invest. Jednání snimi byla složitá atvrdá, ale to mi
nevadilo. Při vedení provozu jsem musel převážně smlou-
vat s lidmi z Metrostavu, a to bylo velmi obtížné. Můj
úspěch byl totiž neúspěchem druhé strany a obráceně.
Když je investor kamarád aněco vyjednáte ve svůj pro-
spěch, uškodíte jemu. Když ne, uškodíte sobě. Spory po-
tom řeší ředitelé ane nezávislí arbitři, všechno je osobní.
Vyjednávání vPrunéřově tedy bylo jednodušší?
Jen pocitově. Hektické byly hlavně první měsíce, kdyse
upřesňovaly stavební úpravy avedli jsme vzrušené deba-
ty sinvestorem či sdodavateli technologie.Při realizaci
jsme diskutovali onutnosti víceprací, třeba když jsme po
demontáži původního zařízení zjistili zcela nevyhovující
stav stropní konstrukce. Vedly se ispory opřesnosti za-
dání – kvůli nedostatečné únosnosti se například musela
bourat anově budovat podlaha pod kotly. Itady jsem si
často uvědomoval, jak nevýhodné je při takovém vyjed-
návání postavení subdodavatele – navíc stavební části,
když hlavní slovo měli technologové. Nejobtížnější bylo
naučit se fungovat tak, abychom nebyli druhořadým part-
nerem. Požadavky nad rámec kontraktu jsme samozřejmě
museli zpracovat, vyprojektovat aprovést tak, abychom
nezpůsobili nedostatky stavby nebo její zpoždění. Byly
okamžiky, kdy jsme na sebe křičeli i s kolegy oceláři,
protože naše zájmy šly proti sobě. Docházelo iknedoro-
zuměním, ale nakonec jsme se domluvili anašli společ-
nou řeč. Iinvestora jsme přesvědčili, aby naše nároky na
vícepráce uznal azaplatil. Vyžadovalo to tvrdé lokty, ale
díky nasazení našeho týmu všechno skončilo úspěšně.
Využil jste nějaké zkušenosti ze stavby vTušimicích?
Kromě toho, že jsem do Prunéřova nastupoval se znalostí
role stavebního subdodavatele pro technology, měli jsme
prakticky vyzkoušené třeba manipulace stěžkými břeme-
ny kolem vysoké aplošně rozlehlé budovy. Věžový jeřáb
jsme proto stejně jako vTušimicích umístili do výšky asi
50metrů na střechu hlavního výrobního bloku aobsluho-
vali jsme jím nejen zařízení staveniště astavbu, ale přená-
šeli iněkterá technologická zařízení kotelny astrojovny.
Obnova EPR II pro vás končí. Co budete dělat dál?
Snad idíky znalostem zEPR II adobrým vztahům sin-
vestorem itechnology se nám podařilo získat zakázku na
odsíření Elektrárny Mělník. Jedná se okontrakt typu mo-
difikovaného EPC ajako generální dodavatel technologie
budeme stavbu provádět iprojektovat jen podle slovního
zadání. Ale ito jsme si už vyzkoušeli – při ekologizaci
centrálního zásobování teplem vŽatci, kde jsme poprvé
zabrousili do technologií a vloni dokončili rekonstrukci
dvou ze čtyř kotlů tamější teplárny. VMělníce bychom
měli skončit v říjnu 2019, pak poběží zkušební provoz.
Jsme rádi, že jsme voboru úspěšní amáme stále co dělat.
strana 2
PTÁME SE
1
Elegantní exteriéry ukrývají moderní vybavení
Už od letošního podzimu začnou studenti Filozofic-
ko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity vOpavě
ajejí pedagogové využívat nové prostory vHauerově
ulici. Tým Ing. Michala Rádka ze severomoravského
regionu divize 1 zde během 13 měsíců přebudoval
bývalou městskou tělocvičnu ze 70. let 19.století ado-
plnil ji dvěma dvorními přístavbami tak, aby spolu vy-
hovovaly vysokoškolskému studiu uměleckých oborů.
„Stavbu jsme dokončili podle smlouvy už koncem
března, ještě včervenci jsme ale vobjektu koordinovali
dodávku interiérů aslaboproudých instalací, které si na-
přímo zajišťoval investor,“ vzpomíná Ing.Rádek.
Nový komplex poslouží ikvýuce audiovizuální tvorby
či multimediálních technik a obsahuje proto nejen více-
účelové učebny či sál, ale také různé místnosti sakus-
tickými širokopásmově pohltivými obklady a podhledy.
Zpožadavků naprostorovou akustiku, respektive zajištění
neprůzvučnosti speciálních zvukových komor, vyplývala
pro pracovníky divize 1 nutnost použít běžně nezvyklá
technická akonstrukční řešení jednotlivých částí objektu.
Ato ipřesto, že specifické technologie či zařízení přímo
nedodávali, jen pro ně stavbu připravovali.
„Musím vyzdvihnout přístup investora. Sestavil totiž
vlastní pracovní skupinu, která požadavky na jednotlivé
prostory při realizaci upřesňovala. Změny sice přinášely
velké komplikace, ale vzhledem ktomu, že nám bylo jasné,
že bez jejich provedení by objekt nebyl plně prospěšný, tak
jsme vždy hledali možnosti, jak vyhovět,“ říká Ing.Rádek.
Studenti uměleckých oborů se v nově vybavených
prostorách zabydlí až snovým akademickým rokem. Příz-
nivci umění, hlavně architektury, se ale mohou radovat už
dnes. Původní tělocvičně, kterou značně poškodila druhá
světová válka anecitlivá poválečná rekonstrukce poplatná
době aúčelu – skladování avýrobě kulis –, totiž stavbaři
podle dobových fotografií vrátili historizující aelegantní
uliční fasádu (foto č. 2). Přistavěná křídla opláštěná de-
signovým velkoformátovým obkladem smoderní žluto-
-bílou grafikou vevnitrobloku vymezila nové nádvoří (foto
č. 1). Při akcích univerzity je bude moci ocenit iveřejnost.
„Všechny požadavky náročného zadavatele se nám
podařilo včas splnit. Také proto věříme, že uspějeme
ivdalších soutěžích namodernizace jiných objektů Slez-
ské univerzity, které se plánují,“ uzavírá vedoucí projektu.
–red–, foto Slezská univerzita
2
1
2
3
4
5
6
1
2
Metrostav_13_14_2017.indd 2 04/08/17 11:03