Metrostav

Strana 2

Unikátní centrum vstoupí do zkušební fáze

Bývalá výsypka mezi Vintířovem a Vřesovou na Soko-

lovsku se proměnila k nepoznání. Za dva roky na ní tým

Jana Mráze z karlovarského zastoupení divize 9 vybu-

doval rozlehlý areál Centra zpracování odpadů (foto

č.1) pro Sokolovskou uhelnou. Díky speciální techno-

logii, kterou instalovali pracovníci z dceřiné společ-

nosti Subterra, je centrum vůbec první v Česku, které

kompletně řeší odpadové hospodářství v kraji. Komu-

nální odpad tak už nebude končit na skládkách, ale

bude ekologicky využit pro výrobu elektrické energie.

„Palivo vyrobené z odpadu bude použito jako náhrada

hnědého uhlí při výrobě elektřiny a tepla v palivovém kom-

binátu Vřesová. Další využitelné složky, třeba kovy, budou

recyklovány a na skládky bude ukládán pouze zbytkový

podíl po biologické úpravě. Díky tomu se zmenší množství

komunálního odpadu ukládaného na skládky z 60 tisíc

tun za rok přibližně na čtvrtinu, tedy zhruba 18tisíc tun

ročně,“ vysvětlil vedoucí projektu Jan Mráz.

S výstavbou začal jeho tým v červenci 2015 a od té

doby vyrostla na pozemku o rozloze téměř 35tisícm² řada

objektů. K těm hlavním patří dvoupodlažní administrativ-

ně-sociální budova a čtyři lehké ocelové haly pro výrobní

provozy (foto č. 2). Vedle toho se v areálu nachází několik

pomocných objektů, například dvě retenční nádrže, čer-

pací stanice pohonných hmot nebo sklad akompresovna.

Komplikovaná stavba

Vzhledem k tomu, že areál je situován na ne zcela konso-

lidované výsypce, museli stavbaři upravit podmínky pro

založení objektů. „Pod základy jsme použili štěrkopískové

pilíře FRANKI. Hloubce založení a zatížení jednotlivých

staveb jsme pak přizpůsobili jejich délky a rozteče.Po-

dobně jsme postupovali i pod železobetonovými podlaha-

mi v halách,“ upřesnil stavbyvedoucí Ing.Tomáš Slepička.

Práce komplikoval i přístup investora k elektrotechno-

logickým dodávkám, které musely být nejen v souladu

s ČSN, ale i s vnitropodnikovými předpisy a normami

Sokolovské uhelné. „Setkali jsme se při nich ještě s dal-

ším specifikem – systémem jednotného značení ve formě

kódů KKS, který se používá v energetice,“ dodal Jan Mráz.

Areál je dnes dokončen a poběží ve zkušebním provo-

zu, který potrvá šest měsíců. Jako vstupní materiál pro něj

poslouží komunální odpad z nedalekého města Chodov.

K němu by pak měl postupně přibývat i odpad z dalších

měst a obcí regionu nebo místních firem.

Martina Vampulová, foto Jiří Wendler

Zlatem zářící lucerna

Navrcholu Národního muzea se nedávno vyloupla zle-

šení nově pozlacená lucerna hlavní věže.

Čtyřboká lucerna smalou kupolí azlacenou hrotnicí

má bohatě členěný vnější plášť změděného plechu tvaro-

vaný doklasických architektonických prvků. Její nosnou

kostru tvoří prostorová příhradová konstrukce zválcova-

ných nýtovaných profilů doplněná tvarovanými dřevěnými

částmi pobitými bedněním. Restaurátoři celou lucernu

namístě očistili, opravili, vyhladili, několikrát natřeli ajejí

vnější plášť nazávěr zkrášlili měděnou patinou čiplátko-

vým zlatem. Fotografie č. 1 až 4 ukazují kroky renovace

kupole se šupinovými šablonami. Stejným procesem

prošly isloupky (foto č. 5) a balustrády (foto č.6).

Podle stavbyvedoucího Ing.Davida Čecha zdivize 9,

která rekonstrukci muzea vesdružení řídí, se najeho stře-

še nachází okolo 1000 m

ploch, které zlatiči musí pokrýt

tenoulinkými plátky zlata ovelikosti 80 x 80 mm.

–red–, foto i na titulu Irena Klingorová

Ing. Zdeňka Hoška,

vedoucího projektu divize 3

Zdeněk Hošek nastoupil do Metrostavu před více než

20 lety. Dnes dokončuje zakázku na stavební část kom-

plexní obnovy Elektrárny Prunéřov II (EPR II), oníž se

podrobněji zmiňují noviny na straně 5.

Jak akudy vedla vaše profesní cesta do Prunéřova?

Stavbařem jsem chtěl být od dětství – jako táta. Po ma-

turitě na stavební průmyslovce mě ale kamarád zlákal do

Metrostavu, aVUT vBrně jsem proto musel vystudovat

dálkově, při zaměstnání. Když se mě dnes někdo ptá, jak

to bylo obtížné, jen konstatuji, že do ročníku přijali 250lidí

adiplom nás dostalo osm. VMetrostavu jsem tedy kdivi-

zi5 nastoupil jako mistr. Začínal jsem na stavbě Komerční

banky vÚstí nad Labem, potom budoval třeba definitivní

konstrukce metra IV.C či tunelu Březno. Pracoval jsem na

obnově Elektrárny Tušimice II, později vedl provoz zem-

ních prací. Před bezmála pěti lety jsem přešel do divize 3,

abych se mohl vrátit kelektrárnám, tedy do Prunéřova.

Stavba vPrunéřově byla vposlední době jedna znej-

větších anejkomplikovanějších vMetrostavu. Asi bylo

složitější řídit ji než předtím provoz zemních prací…

Pro mě ale byla možná těžší práce vprovozu – hlavně kvů-

li vyjednávání sobjednateli. VPrunéřově to byli většinou

lidé mimo naši společnost, hlavně zfirem ČEZ aŠkoda

Praha Invest. Jednání snimi byla složitá atvrdá, ale to mi

nevadilo. Při vedení provozu jsem musel převážně smlou-

vat s lidmi z Metrostavu, a to bylo velmi obtížné. Můj

úspěch byl totiž neúspěchem druhé strany a obráceně.

Když je investor kamarád aněco vyjednáte ve svůj pro-

spěch, uškodíte jemu. Když ne, uškodíte sobě. Spory po-

tom řeší ředitelé ane nezávislí arbitři, všechno je osobní.

Vyjednávání vPrunéřově tedy bylo jednodušší?

Jen pocitově. Hektické byly hlavně první měsíce, kdyse

upřesňovaly stavební úpravy avedli jsme vzrušené deba-

ty sinvestorem či sdodavateli technologie.Při realizaci

jsme diskutovali onutnosti víceprací, třeba když jsme po

demontáži původního zařízení zjistili zcela nevyhovující

stav stropní konstrukce. Vedly se ispory opřesnosti za-

dání – kvůli nedostatečné únosnosti se například musela

bourat anově budovat podlaha pod kotly. Itady jsem si

často uvědomoval, jak nevýhodné je při takovém vyjed-

návání postavení subdodavatele – navíc stavební části,

když hlavní slovo měli technologové. Nejobtížnější bylo

naučit se fungovat tak, abychom nebyli druhořadým part-

nerem. Požadavky nad rámec kontraktu jsme samozřejmě

museli zpracovat, vyprojektovat aprovést tak, abychom

nezpůsobili nedostatky stavby nebo její zpoždění. Byly

okamžiky, kdy jsme na sebe křičeli i s kolegy oceláři,

protože naše zájmy šly proti sobě. Docházelo iknedoro-

zuměním, ale nakonec jsme se domluvili anašli společ-

nou řeč. Iinvestora jsme přesvědčili, aby naše nároky na

vícepráce uznal azaplatil. Vyžadovalo to tvrdé lokty, ale

díky nasazení našeho týmu všechno skončilo úspěšně.

Využil jste nějaké zkušenosti ze stavby vTušimicích?

Kromě toho, že jsem do Prunéřova nastupoval se znalostí

role stavebního subdodavatele pro technology, měli jsme

prakticky vyzkoušené třeba manipulace stěžkými břeme-

ny kolem vysoké aplošně rozlehlé budovy. Věžový jeřáb

jsme proto stejně jako vTušimicích umístili do výšky asi

50metrů na střechu hlavního výrobního bloku aobsluho-

vali jsme jím nejen zařízení staveniště astavbu, ale přená-

šeli iněkterá technologická zařízení kotelny astrojovny.

Obnova EPR II pro vás končí. Co budete dělat dál?

Snad idíky znalostem zEPR II adobrým vztahům sin-

vestorem itechnology se nám podařilo získat zakázku na

odsíření Elektrárny Mělník. Jedná se okontrakt typu mo-

difikovaného EPC ajako generální dodavatel technologie

budeme stavbu provádět iprojektovat jen podle slovního

zadání. Ale ito jsme si už vyzkoušeli – při ekologizaci

centrálního zásobování teplem vŽatci, kde jsme poprvé

zabrousili do technologií a vloni dokončili rekonstrukci

dvou ze čtyř kotlů tamější teplárny. VMělníce bychom

měli skončit v říjnu 2019, pak poběží zkušební provoz.

Jsme rádi, že jsme voboru úspěšní amáme stále co dělat.

strana 2

PTÁME SE

Elegantní exteriéry ukrývají moderní vybavení

Už od letošního podzimu začnou studenti Filozofic-

ko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity vOpavě

ajejí pedagogové využívat nové prostory vHauerově

ulici. Tým Ing. Michala Rádka ze severomoravského

regionu divize 1 zde během 13 měsíců přebudoval

bývalou městskou tělocvičnu ze 70. let 19.století ado-

plnil ji dvěma dvorními přístavbami tak, aby spolu vy-

hovovaly vysokoškolskému studiu uměleckých oborů.

„Stavbu jsme dokončili podle smlouvy už koncem

března, ještě včervenci jsme ale vobjektu koordinovali

dodávku interiérů aslaboproudých instalací, které si na-

přímo zajišťoval investor,“ vzpomíná Ing.Rádek.

Nový komplex poslouží ikvýuce audiovizuální tvorby

či multimediálních technik a obsahuje proto nejen více-

účelové učebny či sál, ale také různé místnosti sakus-

tickými širokopásmově pohltivými obklady a podhledy.

Zpožadavků naprostorovou akustiku, respektive zajištění

neprůzvučnosti speciálních zvukových komor, vyplývala

pro pracovníky divize 1 nutnost použít běžně nezvyklá

technická akonstrukční řešení jednotlivých částí objektu.

Ato ipřesto, že specifické technologie či zařízení přímo

nedodávali, jen pro ně stavbu připravovali.

„Musím vyzdvihnout přístup investora. Sestavil totiž

vlastní pracovní skupinu, která požadavky na jednotlivé

prostory při realizaci upřesňovala. Změny sice přinášely

velké komplikace, ale vzhledem ktomu, že nám bylo jasné,

že bez jejich provedení by objekt nebyl plně prospěšný, tak

jsme vždy hledali možnosti, jak vyhovět,“ říká Ing.Rádek.

Studenti uměleckých oborů se v nově vybavených

prostorách zabydlí až snovým akademickým rokem. Příz-

nivci umění, hlavně architektury, se ale mohou radovat už

dnes. Původní tělocvičně, kterou značně poškodila druhá

světová válka anecitlivá poválečná rekonstrukce poplatná

době aúčelu – skladování avýrobě kulis –, totiž stavbaři

podle dobových fotografií vrátili historizující aelegantní

uliční fasádu (foto č. 2). Přistavěná křídla opláštěná de-

signovým velkoformátovým obkladem smoderní žluto-

-bílou grafikou vevnitrobloku vymezila nové nádvoří (foto

č. 1). Při akcích univerzity je bude moci ocenit iveřejnost.

„Všechny požadavky náročného zadavatele se nám

podařilo včas splnit. Také proto věříme, že uspějeme

ivdalších soutěžích namodernizace jiných objektů Slez-

ské univerzity, které se plánují,“ uzavírá vedoucí projektu.

–red–, foto Slezská univerzita

Metrostav_13_14_2017.indd 2 04/08/17 11:03

Metrostav a.s. - noviny