Metrostav a.s.

strana 4

LETNÍ PŘÍLOHA

ské stanice, kde ještě zbývá dokončit modernizaci kolejiště, přesáhnou 700 milionů korun.

Zcela nové nádraží má také Česká Lípa. Je moderní

a nově vybudované včetně peronů, ale podle některých

místních obyvatel malé a chudě vybavené. Stavba v hodnotě jedné miliardy korun byla zahájena v roce 2015

a dokončena letos začátkem roku.

Zhruba 1500 nádraží a dalších budov získala SŽDC

od Českých drah loni v létě za 3,3 miliardy korun. Po jejich

převzetí oznámila, že zahájí opravy dlouhodobě zanedbaných výpravních budov. V první fázi má jít o zhruba dvě

stovky nejvíce poškozených a zároveň frekventovaných

nádraží a opravy za zhruba osm miliard korun.

Drobné opravy v řádu několika milionů korun byly

zahájeny na 161 hlavně menších stanicích už vloni, větší

rekonstrukce se momentálně dokončuje v Havířově nebo

v Náchodě. Podle informací ze SŽDC se dále připravují

kompletní modernizace stanic v Chebu, Přerově nebo

třeba v Berouně.

náletu amerického letectva zasažena bombami určenými

nedaleké rafinerii. Po válce vzniklo několik projektů na

výstavbu nové, ale ta byla nakonec uvedena do provozu

až v roce 1958.

Pardubická nádražní budova má prostornou 90 metrů dlouhou odbavovací halu, která je před osvětlovacími

stěnami z obou stran vybavena galeriemi, v nichž je

umístěna skleníková zeleň. Budovu oživují červené a černé keramické obklady navozující dojem režného zdiva.

Čelní stěny nádražní haly zdobí barevné mozaiky – mapa

stavebních památek v Československu a zvěrokruh s hodinami. Od roku 1993 je v hale také plaketa Jana Pernera,

který v Pardubicích žil v době, kdy se jako vrchní inženýr

státních drah podílel na výstavbě prvních železnic. Pod

plaketou je tabulka vyznačující 50. rovnoběžku a v jednom z podchodů další plaketa připomínající inženýra Jana

Kašpara, prvního českého aviatika.

Jen pár zdobných prvků

První funkcionalistická železniční stavba vyrostla v Poděbradech. Výpravní budova tamější stanice je z roku 1926

a v minulosti byla označována jako nejhezčí v celém Československu. Tvarem připomíná siluetu parní lokomotivy

a byla nedávno opravena. Barevným provedením pláště

budovy i interiéru nyní znovu připomíná původní architektonický návrh.

Objekt jako takový postrádá jakékoliv dekorace či

ornamenty. Najdeme zde jen několik zdobných prvků. Například žulový reliéf státního znaku, sklomalby na oknech

hlavní haly, rozměrný ciferník naproti pokladnám a v hale

sochu Elektrifikace železnic od Jana Kodeta.

Nejkrásnější nádraží České republiky

2016

Mimoň

2015

Nový Jičín město

2014

Brno–Chrlice

2013

Rynoltice

2012

Opava východ

2011

Uherské Hradiště

2010

Choceň

2009 Zahrádky u České Lípy

2008

Trutnov hlavní nádraží

2007 Ostroměř

Metrostav_13_14_2017.indd 4

Sorela i folklor

Výzdoba mnohých nádraží je dodnes poplatná poválečnému optimismu a představám o lepší budoucnosti.

Prvky takzvané sorely (socialistického realismu) najdeme

i v Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Plzni, Teplicích

nebo na již zmíněném nádraží Praha–Smíchov.

Současná budova nádraží Olomouc, která pochází

z let 1938 až 1939, dostala v šedesátých letech nové

oživující prvky. Travertinové plastiky s železničními a regionálními motivy v bočních křídlech odbavovací haly

byly doplněny o nové malby, sochy a reliéfy s erotickými

a technologickými motivy nad pokladnami. Průčelní stěnu nad schodištěm zdobí sgrafita představující rozjásaný

průvod Hanáků a Hanaček s velkým nápisem „Rozkvétá

kraj, má milovaná zem, když dělníci a ženci svou tvořivou

prací ji věnčí“.

Příkladem citlivých zásahů je naopak stanice v Uherském Hradišti, která v roce 2011 zvítězila v celostátní

soutěži o nejkrásnější nádraží v ČR. Výpravní budova

postavená ve stylu Jurkovičových staveb (foto č. 13) si

během pozdějších úprav zachovala prvky slovácké lidové

architektury. Folklorní motivy, jejichž autorkou byla místní

malérečka Rozka Falešníková z Tasova, tak dodnes zdobí

nejen vnější plášť budovy, ale především interiér odbavovací haly.

Nádraží v Uherském Hradišti bylo slavnostně uvedeno

do provozu 12. října 1930 a o 26 let později prošlo rekonstrukcí. Komplexní opravy se dočkalo v roce 2004.

Prosklené novostavby

V Karlových Varech je od letošního května v provozu

nová výpravní budova, zajímavá stavba reprezentativního vzhledu. Po více než sedmdesáti letech nahradila

provizorní objekt ze čtyřicátých let minulého století, který

byl narychlo postaven místo vybombardované budovy

původního nádraží.

Moderní novostavba s aerodynamickým tvarem, který

připomíná kávové zrno, vychází z návrhu architekta Petra

Franty. Ústředním prvkem je zde prosklená hala přecházející přes obě patra a vytvářející vzdušný a prosvětlený

veřejný prostor. K hale se v podzemním podlaží napojí

podchod vedoucí na jednotlivá nástupiště. V nadzemním

podlaží je prostor pro prodej jízdenek a administrativní

část včetně zázemí. Celkové náklady přestavby karlovar-

Hlasujte pro svého favorita

Občanské sdružení Asociace Entente Florale CZ – Souznění pořádá už jedenáctým rokem soutěž o titul nejkrásnější

nádraží České republiky. Vloni v ní zvítězila stanice Mimoň na Českolipsku (foto č. 10), která získala 2713 hlasů

z celkových 6276. Tamní historická nádražní budova

byla před devíti lety opravena a její rekonstrukce vrátila

nádraží do podoby z roku 1900. Zmizely různé přístavby,

které k původní stavbě postupem let přibyly, obnovy se

dočkaly také historické fasády z obnažených cihel, které

v minulosti překryl nános žluté barvy.

Zvláštní cenu „pohádkové stanice“ si v loňském jubilejním ročníku odnesla nádraží Nová Paka – město,

nádraží v Rovensku pod Troskami a bývalé nádraží a nynější kavárna Káva s párou v Litoměřicích, což je ukázka

vydařeného podnikatelského záměru, který dokázal využít

původní, dráhou už nepoužívané prostory k vybudování

atraktivní provozovny pro dospělé a díky venkovní modelové železnici s dominantami Litoměřic také pro děti.

Mezi ostatními nominovanými se vloni objevila nádraží v Harrachově, Mariánských Lázních, Vodňanech,

Studénce nebo v Teplicích nad Bečvou. Předloňský titul

nejkrásnějšího nádraží získala stanice Nový Jičín – město

(foto č. 14). V předchozích ročnících si tuto cenu veřejnosti odnesla nádraží v Brně – Chrlicích (foto č. 15), v Rynolticích na Liberecku (foto č. 16), východní nádraží v Opavě

(foto č. 17), nádraží ve městě Uherské Hradiště a stanice

v Ostroměři u Hořic (foto č. 18) a v Trutnově.

Asociace Entente Florale sbírá nominace pro letošní

rok do 9. září, od 23. září do 10. října proběhne hlasování

na webových stránkách www.nejnadrazi.cz, výsledky

budou vyhlášeny 11. listopadu v Senátu Parlamentu

České republiky. „Naše soutěž je ve středoevropském

kontextu unikátní tím, že ji nevyhlašuje majitel, správce,

dopravce ani objednatel dopravy. Zaměřuje se nejen

na dopravní a přepravní hledisko z pohledu standardu

kvality plnění dopravních služeb, ale oceňuje především

dobrovolnickou péči zaměstnanců o prostředí stanic nad

rámec běžných povinností, pokud jde o květinovou výzdobu, údržbu a zpřístupnění prostor pro cestující tak, aby

se v prostředí železničních stanic a zastávek cítili lépe,“

vysvětluje jeden ze spolupracovníků soutěže Ing. Zdeněk

Michl, předseda občanského sdružení ŽelPage.

Anketa závislá na hlasování občanů nabízí každoročně

deset finalistů. Některá nádraží se do soutěže hlásí opakovaně – například Rynoltice, které napodruhé uspěly,

nebo Jindřichův Hradec. Ke statečným bojovníkům mezi

nádražími, která se poněkolikáté hlásí a postoupila do

finále, ale lidé je „neprohlasovali“ k vítězství, patří podle

ředitelky Asociace Entente Florale CZ Drahomíry Kolmanové ještě Kamenice nad Lipou a Ploskovice.

„Soutěž organizujeme především s cílem zlepšit stav

železničních stanic a také s cílem zapojit místní obyvatele.

Jednak tím, že si nádraží všímají a mohou pochválit práci

personálu, a také proto, že chceme, aby si uvědomili, že

právě jim opravdu bytostně záleží na stavu jejich nádraží.

Oni odtud ráno odjíždějí do práce, tady se utváří jejich

‚ranní naladění‘, a pro návštěvníky je nádraží první vizitkou,“ připojuje ředitelka.

Asociace pořádá soutěž od roku 2007. Spolupracují

s ní například Plzeňská dráha, České dráhy, Jindřichohradecké místní dráhy, Správa železniční dopravní cesty,

Posázavský pacifik nebo občanské sdružení ŽelPage.

Nádraží jako hvězdy stříbrného plátna

Děj oskarového filmu Ostře sledované vlaky z roku 1966

se natáčel v Loděnicích u Berouna (foto č. 19). Cedule

Kostomlaty nicméně odpovídá literární předloze. Bohumila Hrabala inspirovala k napsání knihy vlastní zkušenost z dob, kdy na nádraží v Kostomlatech pracoval

jako výpravčí a událost, kdy skupina partyzánů vyhodila

do povětří německý muniční vlak. Loděnická stanice

na trati Praha–Beroun má dodnes půvab malých tichých

zastávek, kde jako by se zastavil čas.

V krimikomedii Ladislava Smoljaka Rozpuštěný a vypuštěný, kde účinkuje nádraží zejména v závěrečných

scénách, si hlavní roli zahrála železniční stanice v Praze – Dejvicích. Cestující to mohou ještě dnes lehce poznat:

průčelí budovy, kde inspektor Trachta organizuje zatčení

zločinců, ani kolejiště s nárazníkem z peřin, v němž končí

jízda drezíny s nešťastníky, kteří použili Bírhanzlovu mast

(„na lysinu past“), se od roku 1984, kdy se zde film natáčel, vůbec nezměnily.

Předlohu pro železniční stanici Bílý Potok, kde působil

komiksový hrdina Alois Nebel, se zase stalo malé nádraží

v Horní Lipové na trati Hanušovice–Jeseník. Ve filmu z roku 2011 si samozřejmě zahrálo i hlavní nádraží v Praze,

kde výpravčí Alois potkal svou osudovou lásku Květu.

text Blanka Růžičková,

f o t o Tom á š J o h áne k a ar c hi v M e t r o s t a v u

04/08/17 11:03