Metrostav

Strana 3

strana 3

LETNÍ PŘÍLOHA

Česká železniční síť patří mezi nejhustší v Evropě.

Vpočtu cestujících jí ale přední místo zdaleka nepatří.

Páteřní tratě, zejména koridory, prošly napřelomu ti-

síciletí modernizací. Budovy železničních stanic nani

často teprve čekají. Amnohá nádraží stále vypadají,

jako by se tam zastavil čas.

Šedivé azaprášené nádražní budovy, vlepším případě

oživené alespoň v létě kvetoucími záhony a barevnými

truhlíky, někdy pamětníkům skutečně evokují návrat

do padesátých let minulého století. Vedle nich jsou tu

ovšem iopravené historické budovy nebo nepříliš známé

skvosty, oceňované místními občany anadšenci, pro něž

je železnice srdeční záležitostí často už oddětských let.

Odpředminulého století

VČesku existuje na2500 zastávek, nakterých se nachází

zhruba 8000 nádražních budov adalších železničních sta-

veb. Státní organizace Správa železniční dopravní cesty

(SŽDC), která vloni získala stanice, jež do té doby patřily

Českým drahám, uvádí, že nejméně polovina z nich je

vhavarijním či neuspokojivém stavu apotřebuje rekon-

strukce. Sevropskými dotacemi na ně hodlá v příštích

letech vynaložit prostředky vřádu několikamiliard korun.

První nádražní budovy se naúzemí Česka stavěly už

vprvní polovině předminulého století. Vznikaly na trati

České Budějovice – Linec, což byla vůbec první veřej-

ná dráha v prostoru kontinentální Evropy. Ještě jako

koněspřežka byla uvedena dozkušebního provozu vro-

ce1839. Větší část železniční sítě unás byla dokončena

do roku 1914 a poslední nová trať, na trase Havlíčkův

Brod – Brno, byla zprovozněna vroce 1953.

Úplně první budovou, kterou lze označit jako železnič-

ní stanici, byl zájezdní hostinec Veselka vHolkově vjiž-

ních Čechách, který sloužil jako přepřažní stanice. Dnes

je sice vHolkově jiné nádraží, ale vobci lze najít istaré

budovy hostince adalší památky slavné éry, během níž se

zde při jízdě zČeských Budějovic poprvé přepřahali koně.

Obraz historie

Většina původních objektů, tj. prvních budov postavených

před sto avíce lety, již neexistuje, ale najdou se ivýjimky.

Původní je například secesní budova nádraží Praha – Dej-

vice, některé části hlavního nádraží (foto č.1) ajiné památ-

kově chráněné objekty. Další nádraží byla poničena nálety

za druhé světové války a zničené budovy dostaly novou

podobu. Většina už v poválečných letech jako například

vPardubicích (foto č. 2), ale například stanice vKarlových

Varech přežívala vprovizoriu až donedávné doby.

Nádražní budovy vsobě nesou kus historie. Vypoví-

dají odobové módě ajsou obrazem osudů „svých“ měst

aobcí. Společenská objednávka nebo spíše objednávka

mocných vymazala zmapy Prahy novorenesanční nádra-

ží Praha – Těšnov. Budovy zroku 1875 byly vroce 1985

odstřeleny kvůli rozhodnutí ovýstavbě severojižní magis-

trály. Ikdyž svého času patřily knejkrásnějším vEvropě

abyly národní kulturní památkou, městské zastupitelstvo

komunistické strany bylo neoblomné: magistrála má

přednost před památkami. Námitky, že ublíží secesnímu

hlavnímu nádraží azlikviduje těšnovské ijiné stavby, sme-

tl tehdejší městský tajemník KSČ Antonín Kapek slovy, že

klidně sám sedne dobuldozeru anádraží zbourá.

Další smutný příběh: jako novodobé memento stojí

při výjezdu zhlavního nádraží Praha směrem naSmíchov

ruina secesní budovy, někdejšího nádraží Vyšehrad. Ta

byla sice prohlášena zakulturní památku, ato dokonce

už vroce 2001, ale přesto dál chátrá apodle současného

stavu nemá naději navzkříšení. České dráhy se jí kvůli

nákladům nanutnou rekonstrukci zbavily před deseti lety

a soukromí majitelé, kteří tehdy budovu a okolní areál

koupili za 42,5 milionu korun, se o opravy naposledy

pokusili vroce 2008.

Na opravy už dlouho čekají i další pražské stanice.

Podchod na nádraží Praha – Vysočany vyděsí i hodně

silné jedince. Spíš odpudivě než radostně působí ipřes

budovatelské fresky v interiéru také nádraží Praha –

Smíchov. Odbavovací budova zpadesátých let minulého

století je vyzdobena freskami vestylu socialistického re-

alismu – takzvané sorely. Narozsáhlé ploše tak nechybí

bdělý pohraničník, ženy sklízející úrodu ahlavně hodně

dělníků adělnic vplné práci (foto č. 3).

Nástupiště ajeho okolí jsou tak jistě silným zážitkem

pro pasažéry Orient-Expressu, kteří mají (znepochopitel-

ných důvodů) právě zde pražskou zastávku při své zážit-

kové jízdě luxusním vlakem. Zajízdenku dohistorických

modrozlatých vagonů letos natrase Benátky–Praha–Pa-

říž–Londýn platí 3828eur, což je přes sto tisíc korun.

Praha – hlavní nádraží

Mnohá větší města nebo místa nafrekventovaných tra-

tích dnes mají nádražní budovy, které jsou pod ochranou

památkářů. A kromě nich je zde několik dalších, již re-

konstruovaných nebo nových stanic, které lze považovat

zaskutečné skvosty.

Publicista Tomáš Johánek, autor knihy Dvě století

načeské železnici vydané vroce 2016, vtéto souvislosti

zmiňuje nejen vítěze veřejné ankety onejkrásnější nádraží,

ale také například stanice vMariánských Lázních, Uher-

ském Brodě, Třinci (foto č. 4), Olomouci, Hradci Králové,

Plzni (na foto č. 5 Jižní předměstí) nebo vPardubicích.

Osobně však nejvíc oceňuje proměnu pražského

hlavního nádraží, o kterou se ze stavebních firem nej-

více zasloužil Metrostav. „I když ještě zbývá dokončit

rekonstrukci Fantovy budovy, už zase patří mezi nejhezčí

vEvropě. Je to nádraží, které má své historické kouzlo

a zároveň vstupní halu, jež odpovídá požadavkům jed-

nadvacátého století,“ říká Tomáš Johánek. Historická

Fantova budova vestylu secese, zníž je zatím dokončená

jen Fantova kavárna (foto č. 6) aopravena část uličního

obvodového pláště, má být snad zrekonstruována vprů-

běhu následujících let.

Odbavovací prostory největšího českého nádraží, na-

zývaného též Wilsonovo apůvodně nádraží císaře Františ-

ka Josefa, prošly vletech 2006 až 2016 rozsáhlou rekon-

strukcí, která probíhala podle projektu architekta Patrika

Kotase vrežii italské firmy Grandi Stazioni aMetrostavu.

Odbavovací hala sobchody arestauracemi začala sloužit

veřejnosti vdubnu 2011 (foto č. 7).

Metrostav vesdružení sfirmou Prominecon CZ získal

jako další izakázku nazastřešení příjezdové haly. Práce,

jež zahrnovaly vedle vybudování nového pláště nad ná-

stupišti také opravu ocelových částí konstrukce avýměnu

skleněných výplní nádražní haly, skončí letos vzáří.

Ohlédnutí do minulosti hlavního nádraží vPraze

První budova stanice vystavěná vnovorenesančním slohu

byla zprovozněna vroce 1871. Následující secesní budo-

va postavená poarchitektonické soutěži podle vítězného

návrhu Josefa Fanty byla dokončena v roce 1909. Byla

skutečně reprezentativní: pokladny byly umístěny vpří-

zemí vestřední části budovy, vmístech dnešní kavárny.

Kopuli dodnes zdobí secesní motivy asochy odStanislava

Suchardy aLadislava Šalouna zpodobňující česká města.

Cestujícím tehdy sloužily velkoryse pojaté čekárny vle-

vém křídle a dvě restaurace různých cenových hladin.

Budova odpočátku disponovala ikancelářemi apro ve-

řejnost zatím nepřístupnými salonky pro významné hosty.

Navlak vnich čekali například Tomáš Garrigue Masaryk,

Thomas Alva Edison, Le Corbusier nebo Charlie Chaplin.

Později podobu nádraží významně ovlivnila stavba

pražského metra. Stanice Hlavní nádraží byla vůbec první

budovaná natrase C, která zahájila provoz vroce 1974.

Také kvůli ní vznikla nová odbavovací hala se střechou,

po níž však bohužel dnes vede přímo před vchodem

dohistorické budovy velmi rušná severojižní magistrála.

Mariánské Lázně

Italská stopa vpodobě investora Grandi Stazioni astaveb-

ní práce Metrostavu se potkaly ivpřípadě nádraží vMa-

riánských Lázních. Tamní staniční budova se porekon-

strukci zlet 2008 až 2011 vyloupla doskutečné krásy. Líbí

se místním ituristům, kteří doměsta přicestují vlakem.

Historie pražského i mariánskolázeňského nádraží

má řadu shodných bodů. Původní staniční budova byla

postavena vestejné době (vroce 1872) jako ta pražská

aotřicet let později také prošla přestavbou vsecesním

stylu (foto č. 8).

Zakázku narevitalizaci získala společnost Metrostav.

Stavbaři měli zaúkol naplnit záměr hlavního architekta

(opět Patrika Kotase) aco nejvíce přiblížit vzhled nádraží

podobě zroku 1902, kdy byla dokončena velkoryse navr-

žená secesní přístavba sodjezdovou halou. Vcelostátní

soutěži o nejlepší dopravní stavbu získala provedená

modernizace nominaci na titul Česká dopravní stavba/

/Technologie roku 2009. Porota ocenila, že byl zachován

původní historický vzhled nádraží acestující mohou vy-

užívat komfortu spojení budovy smoderními nástupišti.

Odklasicismu pofunkcionalismus

Veřejné nádražní budovy byly vdobě svého vzniku často

budovány jako vizitka daného města. Zájemcům o ar-

chitekturu tak nabízejí přehlídku vývoje dobového vku-

su – od klasicismu přes secesi až po funkcionalismus.

Ukázkou klasicismu vjeho pozdější podobě – empíru –

jsou budovy Masarykova nádraží vPraze nebo nádražní

budova stanice Zábřeh naMoravě.

Masarykovo nádraží je vůbec nejstarším provozova-

ným koncovým nádražím vEvropě. Stavba zroku 1845

původně zahrnovala dvě samostatné dvoupatrové bu-

dovy, jednu příjezdovou adruhou odjezdovou. Dřevěné

prosklené zastřešení nástupišť ahaly mezi budovami po-

depřené litinovými sloupy pochází zroku 1862. Nádražní

budovy azastřešení jsou postaveny vestylu vrcholného

empíru aklasicismu vkombinaci stehdy moderní nastu-

pující architekturou romantické novorenesance.

Stanice Zábřeh naMoravě (foto č. 9) dnes představuje

zajímavé propojení dvou zcela odlišných stavebních slohů

– moderní architektury 21. století aempírových objektů

původní železniční stanice.

Výpravní budova i restaurace, později hotel Merkur

(zbouraný vroce 2002), zde stály už vroce 1845, kdy byl

zahájen pravidelný provoz naolomoucko-pražské dráze.

Architektonicky cenný areál dotvořilo později dokončené

tzv. Kleinovo skladiště. Nové prvky přinesla přestavba,

která byla součástí modernizace železničního koridoru, na

níž se výstavbou tunelů podílel iMetrostav. Modernizo-

vané prostory nádraží byly cestujícím předány potři roky

trvající rekonstrukci vsrpnu roku 2006.

Skvosty bez dekorace

Nemálo velkých českých stanic zpřelomu 19. a20 století

nese rysy dalšího stylu: secese. Najdeme je vPardubi-

cích, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem nebo napří-

klad vPlzni (foto č. 11 na straně 4). Mnohem významněji

se však do jejich podoby později zapsal styl s názvem

moderna. U něj už ustoupila zdobnost funkcionalitě

azačaly vznikat stavby, jako je nádražní budova vHradci

Králové (foto č. 12 na straně 4). Odmoderny potom byl

jenom krok kfunkcionalismu, který odmítá jakýkoli druh

dekorace apreferuje funkční parametry budovy.

Jednu znejvýznamnějších ukázek poválečného funk-

cionalismu představuje památkově chráněná staniční bu-

dova vPardubicích, která má dodnes zachovalé původní

interiéry. První stavby natomto nádraží vznikly už vpo-

lovině 19. století. Pozdější výpravní budova zroku1908

se zachovala až do 26. srpna roku 1944, kdy byla při

Česká nádraží – ruiny i skutečné skvosty

Metrostav_13_14_2017.indd 3 04/08/17 11:03

Metrostav a.s. - noviny