Metrostav

Strana 6

Příležitost dostat se po dálnici D11 do Hradce Králové bez auta využily tisíce lidí

Poslední 4,2 km dlouhý úsek dálnice D11 z Prahy do Hradce Králové – z obce Osičky do krajského města – bude

slavnostně zprovozněn letos 21. srpna. Příležitost vyzkoušet si jeho hladký povrch při dni otevřené dálnice (DOD)

využily v sobotu 29. července tisíce lidí, zejména obyvatel z okolí (foto č. 1). Na dílo byli zvědaví i proto, že se

začalo budovat už před 12 lety. Šest let pak stavba stála a rozběhla se až v červenci 2014. Rodiny s kočárky, in-line

bruslaři, cyklisté (foto č. 2) ikoloběžkáři si novou D11 mohli prohlédnout a vyzkoušet v plné parádě. Ikdyž za

provedení projektu odpovídalo sdružení tří společností v čele s firmou Eurovia CS, stěžejní díl prací na tomto úseku

odvedl Metrostav. „Vybudovali jsme dálniční těleso, čtyři mosty, dešťovou kanalizaci, přeložky komunikací i sítí,

vybavení dálnice a hlavně MÚK Kukleny. Dnes už dokončujeme pouze drobnosti adokumentaci nutnou k předání

díla,“ řekl vedoucí projektu Ing. Richard Rakouš z divize 4, který na místě přivítal i ministra dopravy Ing. Dana

Ťoka (foto č. 3). Stavbyvedoucí Ing. Petr Marhold rozdával dětem reflexní pásky abezpečnostní vesty (foto č. 4). Na

okraji dálnice byla k vidění stavební technika, mezi kterou se neztratila auta Metrostavu (foto č.5). Na vyzkoušení

návštěvníky čekala krásná, nová a téměř pustá dálnice (foto č. 6). Mohlo na ni vše, co mělo nohy či kola (foto č. 7),

kromě motorových vozidel. Výjimku měl jen ministr dopravy (foto č. 8). Snad aby mohl rychle dojet na konec nového

úseku, kde asfaltový kryt mizí v polích (foto č. 9). Na navazující části D11 z Hradce Králové na Smiřice už sice

pracují archeologové, stavební povolení ale napadlo hnutí Děti Země a zahájení díla tím začíná být v nedohlednu.

strana 6

INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI

NAŠE FOTOREPORTÁŽ

Daleko navýchodě

Vtureckém hlavním městě, kde sídlí firma Metrostav

Ankara Inșaat, kráčela historie… Dlouhé dějiny místa,

kam zatím moc turistů nadovolenou nejezdí, upozorňu-

jí, že vasijském vnitrozemí Turecka asi 200 km odČer-

ného moře existovala rozvinutá civilizace už vdobách,

kdy u nás žili lidé únětické kultury. I když letopočty

z doby před Kristem mohou připomínat hodinu děje-

pisu, ohlédnutí dojiné než vlastní minulosti obohatí.

Vkopcovitém terénu kolem Ankary se v nadmořské

výšce kolísající mezi 800 až 1350 metry usídlili první lidé

– Chattové – již vetřetím tisíciletí před naším letopočtem.

Kolem roku 1700 př. n. l. ovládli město Chetité, kteří zde

založili říši s hlavním městem Chattušaš a opevněné

hradiště západně od metropole nazvali Ankuva. Jeho

jméno se postupem věků změnilo naÁncyru, starořecky

znamenající kotvu, a v lehce pozměněné formě – jako

Ankara – existuje doposud.

Panovníci se vAnkaře rychle střídali

(všechna data jsou z doby před naším letopočtem):

konec 1. tisíciletí Frygové (jejich hlavním městem byl

nedaleký Gordion, kde Alexandr Veliký

později přeťal gordický uzel)

7. století kočovní Kimmeriové

6. stol. Lýdové

roku 547 Peršané

roku 333 Alexandr Veliký

roku 323 Antigonos I.

roku 300 pontští Řekové

roku 278 keltští Tektoságové (přišli odRýna)

roku 229 pergamský král Attalos I.

roku 189 Áncyra přešla dosprávy Říma

roku 88 Áncyru zničil pontský král Mithridates

roku 25 město ovládl římský císař Augustus

Z doby císaře Augusta pochází většina ankarských

antických památek, které se veměstě dosud sporadicky

nacházejí. Nejznámější znich je nápis Monumentum An-

cyranum nazdi chrámu císaře Augusta abohyně Romy.

Císař Augustus se rozhodl učinit zÁncyry jedno ze

tří hlavních administrativních středisek střední Anatolie

a stanovil ji hlavním městem provincie Galacia. Během

rozkvětu zadob římského panování veměstě podle od-

hadů žilo až 200 tisíc obyvatel. Vedla tudy i významná

římská cesta navýchod.

Kdějinám apamátkám Ankary zdoby našeho letopoč-

tu se vrátíme někdy příště.

Ing.Marek Gasparovič

Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav / Pověřená šéfredaktorka Ing.Lenka Svobodová / Adresa redakce Koželužská 4, 18000Praha 8-Libeň, tel.: 266019241; www.metrostav.cz; www.facebook.com/Metrostav

/ Číslo 13–14/2017 vyšlo 8. 8. 2017 (15/2017 vyjde 24. 8. 2017) / Složení redakční rady Ing.J.Pavlíček (předseda), Ing. V. Kostiha (místopředseda), Ing.J.Kavan, Ing.J. Neklanová, Ing.L. Profota, Ing. P. Půta, Ing. P. Řezáč, Ing.L. Svobodová,

Ing.J.Šob aIng.M. Zrcková / Neoznačené materiály připravila Ing. L. Svobodová, foto archiv Metrostavu / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 12800 Praha 2 / Výroba Boomerang Communication,s.r.o., Nad Kazankou 37,

Praha7-Troja, tel.: 244023201, fax: 244023333 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736 / Tento tisk slouží pouze avýhradně pro obchodní propagaci firmy Metrostav a.s. aje veřejně neprodejný.

Nejen výborný mostař

Včervenci uplynulo 130 let odnarození profesora Sta-

nislava Bechyně, významného českého průkopníka vý-

voje stavitelství zbetonu, projektanta mostů, teoretika

avysokoškolského pedagoga.

V letech 1905–1910 Stanislav Bechyně vystudoval

Vysokou školu technickou vPraze svyznamenáním ana-

stoupil do právě zakládané betonářské firmy Dr. Karla

Skorkovského. Jako doktor technických věd byl nejen

průkopníkem stavitelství zbetonu voblasti teorie ipra-

xe, ale zúčastnil se také politického dění. Vroce 1918 se

stal členem Českého národního výboru, který 28. října

vObecním domě vPraze manifestačně vydal Zákon ozří-

zení československého státu.

Vroce 1920 byl Bechyně jmenován tehdy nejmladším

řádným profesorem naFakultě inženýrského stavitelství

ČVUT – pro statiku, dynamiku a betonové stavitelství.

Stejnou problematikou se zabýval ipři navrhování asta-

tických výpočtech nosných konstrukcí řady staveb.

Významná technická díla

Pro mosty profesora Stanislava Bechyně jsou typické

smělé oblouky ačasto průkopnická řešení. Patří knim na-

příklad jeden zprvních železobetonových mostů vČesku

– obloukový most vHořepníku naPelhřimovsku (1913),

mosty vKřinci (1917–1918), přes Chrudimku vPardubi-

cích (1935). Vroce 1937 získal první cenu jehoprojekt

Nuselského mostu se dvěma mostovkami, který nebyl po-

staven kvůli nastupující válce. Dokončený dálniční most

přes údolí Šmejkalky uSenohrab, postavený vroce1950,

má rozpětí oblouků 120 m adélku mostovky 250 m. Most

přes Váh vKomárně (1955) splochým obloukem asroz-

pětím 112,5metru mu vynesl mezinárodní uznání.

Prof.Bechyně se podílel inařadě průmyslových sta-

veb. Pro pražskou automobilku Praga vLibni navrhl po-

prvé vRakousko-Uhersku konstrukci shřibovými stropy

asloupy zovinuté litiny (1916). Vroce 1919 poprvé použil

rámové patrové konstrukce (spojení betonových sloupů

atrámů) při návrhu nastavbu paláce Lucerna v Praze.

Projektoval hangáry, účastnil se stavby Veletržního palá-

ce vPraze, výškové budovy Penzijního ústavu na Žižkově

a propočítal i statiku Národního památníku na Vítkově.

Napomáhal také při přesunu děkanského kostela vMos-

tě. Vroce 1967 ho fotograf zachytil nastavbě podchodu

naVáclavském náměstí v Praze (foto vpravo).

Vědecká a pedagogická činnost

Řadu svých vědeckých prací ověřoval na stavbách (na-

příklad práce s cementem v zimě, zpracování betonu

vibrátory, užití oceli svysokou mezí pružnosti apod.). Až

doroku 1945 zastával vefirmě Skorkovský pozici hlavní-

ho inženýra, poválce pokračoval vevýuce iprojektování.

Jeho vědecká apublikační činnost byla oceněna řadou

uznání ařádů: vroce 1952 byl zvolen akademikem ČSAV,

vroce 1972 získal čestný titul doktora technických věd

ČVUT v Praze. Profesor Stanislav Bechyně se zajímal

rovněž okulturu, přírodu aosvětu. Jako spoluzakladatel

pražské zoologické zahrady (1931) byl autorem dodnes

stojícího železobetonového pavilonu vodních ptáků.

Stanislav Bechyně zemřel 15. října 1973 aje pocho-

ván v rodné Přibyslavi. Jeho funkcionalistická trojská

vila se dostala domajetku podniku Vodní stavby, který ji

obhospodařoval až dosvého zániku. Dnes již tato budova

neexistuje, protože novému majiteli nevyhovovala.

Petr Zázvorka

Padesát let služby

Odroku 1967 zásobuje Prahu betonem výrobna naRo-

hanském ostrově. Vznikla kvůli výstavbě metra vrámci

podniku Vodní stavby, dnes ji využívá TBG Metrostav.

Původní automatizovanou věžovou betonárnu (fo-

to č. 1) se dvěma míchacími jádry CIFA italské výroby

scelkovým výkonem 60 kubíků za hodinu řídil německý

systém děrných štítků.

Současná betonárna (foto č. 2) má tři míchací jádra

(BHS a LIEBHERR), kapacitu 90 m

/hod. a je opatřena

nejmodernějším elektronickým řídicím systémem.

Zdroj archiv TBG Metrostav

Výsledky hodnocení

Na hlavní stránce firemního intranetu je v sekci Ozná-

mení zveřejněn děkovný dopis generálního ředitele

společnosti Ing. Pavla Piláta, kterým reaguje na kaž-

doroční hodnoticí rozhovory. Opět proběhly v prvním

čtvrtletí a letos se jich zúčastnilo 2550 zaměstnanců,

kteří do listů hodnocení uvedli celkem 1269 různých

námětů, návrhů či připomínek.

Metrostav_13_14_2017.indd 6 04/08/17 11:04

Metrostav a.s. - noviny