Metrostav 13-14/2017

• Strana 1

  Předposlední víkend v červenci řídil v Plzni tým

  Ing.Petra Hanzala z divize 5 demontáž části nosné

  konstrukce mostu zvaného Gambrinus. Byla nutná

  kvůli přestavbě tamějšího železničního uzlu a každý

  ze čtyř snesených dílů vážil kolem 80tun.

  KRÁTCE / AKTUÁLNĚ

  Odhalování původní krásy

  Stavbaři, na scénu!

  Po zakázkách vNárodním divadle aHudebním divadle

  Karlín v Praze začali stavbaři z Metrostavu pracovat

  také vJanáčkově divadle vBrně. Tým Ing.Radomíra

  Richtera zjihomoravského regionu divize1 zde během

  čtrnácti měsíců provede ve sdružení rozsáhlé rekon-

  strukce jeho zázemí astřechy.

  Hlavními aktéry slavnostního předání staveniště byli

  posledního června ředitel divize 1 Ing. Jaroslav Heran

  aza investora náměstek primátora města Brna pro inves-

  tice Richard Mrázek (foto zleva).

  „Se zástupci firem IMOS Brno aOHL ŽS vytvoříme

  společný projektový tým, který povedeme jako lídr sdru-

  žení. Už v červenci zahájíme bourací práce a ochranu

  prvků divadelní technologie. Na celé dílo budeme mít

  velmi krátkou dobu. Navíc nové střešní konstrukce nad

  již zrekonstruovaným hledištěm ajevištěm jsme dostali

  za úkol provést vrežimu žluté knihy FIDIC, takže budeme

  odpovídat iza projektovou dokumentaci ataké vyřízení

  změny stavby před jejím dokončením,“ uvádí vedoucí

  projektu Ing. Richter. Rekonstrukci střechy totiž projekt

  původně nezahrnoval, neboť jí prošla už vroce2005. Teh-

  dy však byla opravena pouze svrchní krytina aaž později

  při upevňování nové vzduchotechniky se přišlo na špatný

  stav jejích nosných konstrukcí.

  Rekonstrukce zlepší pohodlí diváků izázemí provozu

  Při opravách budovy Janáčkova divadla stavbaři rozšíří

  sociální zařízení, zmodernizují interiéry diváckých prostor

  a bufet. Kompletně zrekonstruují provozní části včetně

  zázemí pro zaměstnance či jevištních technologií. Na

  výměně síťových rozvodů by se přitom mohli vlastními

  silami podílet ipracovníci zfirem Skupiny Metrostav.

  Ve střeše nahradí původní prefabrikované desky mo-

  dernější konstrukce, která umožní zavěšení prvků vzdu-

  chotechniky. Součástí zakázky bude i oprava příjezdo-

  vých, přístupových aparkovacích ploch.

  –red–, foto Václav Šálek

  Nový web společnosti Metrostav

  Metrostav spustil internetové stránky vnovém designu.

  Prohlédnout si je můžete nawebu www.metrostav.cz.

  Firemní noviny naněm najdete vsekci Pro média.

  MHCM odstartoval

  Vúterý 1. srpna odstartoval

  Metrostav handy cyklo

  maraton, kterého se letos

  zúčastní týmy Metrostavu,

  jeho Skupiny aSubterry.

  Vzhledem ktomu, že závod

  pro zdravé ihandicapované

  sportovce skončí až 5. srpna, budou se mu věnovat příští

  noviny. Fotografie izpravodajství najdete na Facebooku.

  Další ocenění

  Vsoutěži Stavba

  Karlovarského kraje 2017

  udělila porota druhé místo

  rekonstrukci silnice I/25

  voblasti horní adolní točky

  Jáchymov. Tu druhou (foto)

  upravoval tým Ing.Zdeňka

  Rozsypálka zdivize 4. Hala pro Witte Access Technology

  vOstrově, dílo týmu Ing.Pavla Löbela zkarlovarského

  zastoupení divize 9, vsoutěži získala čestné uznání.

  Dvě vodní díla

  Vnedávné době dokončil tým

  Ing.Petra Brože zdivize6

  hned dvě zakázky týkající

  se vodních děl. Nejprve se

  jednalo oopravu sdruženého

  objektu vhrázi VD Sedlec

  pro investora Povodí Ohře.

  Koncem července pak Povodí Vltavy předal hotovou stavbu

  na VDKlíčava, jejímž hlavním účelem bylo vybudování

  klapkových uzávěrů spodních výpustí nádrže (foto).

  Připomínka zdravotního programu

  Iletos je vMetrostavu připraveno očkování proti chřipce.

  Máte-li oně zájem adosud nejste přihlášeni, učiňte tak

  neprodleně prostřednictvím personálních manažerek.

  ČTRNÁCTIDENÍK METROSTAV A.S.

  Ptáme se: Ing. Zdeňka Hoška,

  vedoucího projektu divize 3 str. 2

  Elegantní exteriéry ukrývají moderní

  vybavení str. 2

  Česká nádraží – ruiny i skutečné

  skvosty Letní příloha str. 3 a 4

  Divize 3 Metrostavu ukončila

  kompletní rekonstrukci EPR II str. 5

  Unikátní centrum vstoupí do

  zkušebního provozu

  více v článku na str. 2

  8. srpna 2017 / 13–14 / XXIX

  Janáčkovo divadlo bylo postaveno vletech 1960–1965

  podle návrhu Jana Víška – po sedmi architektonických

  soutěžích, které odstartovaly už roku 1910 ajichž se

  zúčastnilo více než půldruhého sta architektů, mezi

  nimiž nechyběli třeba Josef Gočár, Josef Chochol,

  Pavel Janák či Jan Kotěra. Provoz divadla byl

  slavnostně zahájen 2. října 1965 operou Leoše Janáčka

  Příhody lišky Bystroušky. Od roku 2007 prochází hlavní

  brněnská scéna rozsáhlou rekonstrukcí, při níž už byly

  opraveny třeba fasády inevyhovující hlediště.

  Práce na rekonstrukci historické budovy Národního muzea v Praze pokračují plným tempem. Dílo, které řídí tým

  divize 9 za pomoci techniků divize 1, by se mělo ještě v létě zbavit fasádního lešení. Více ve fotosloupku na straně 2.

  Konečně se unás začala stavět další dálnice

  Ve čtvrtek 29. června byla slavnostně zahájena stavba

  dálnice D48 Rybí – MÚK Rychaltice. Při poklepu na

  základní kámen díla nechyběl vedle ministra dopravy

  Ing. Dana Ťoka agenerálního ředitele ŘSD Ing.Jana

  Kroupy ani Ing. Radim Čáp – ředitel naší divize4 (foto

  třetí zprava), která zakázku ve sdružení povede.

  „Vzhledem ktomu, že musíme při zachování provozu

  přestavět asi 11,5km dlouhou část současné silnice I/48,

  která je směrově nedělený čtyřpruh, na komunikaci dál-

  ničního typu se středním dělicím pruhem, budeme hlavní

  trasu včetně dálničních mostů stavět po polovinách,“ po-

  pisuje vedoucí projektu Ing. Jiří Karlický zdivize 4, který

  je zároveň ředitelem výstavby celého úseku. „V našem

  devítičlenném pracovním týmu dodavatelského sdružení

  je pět zástupců Metrostavu a po dvou představitelích

  společností COLAS CZ aSWIETELSKY stavební, což jsou

  naši partneři,“ dodává.

  Projekt zahrnuje téměř140 stavebních objektů, které

  už jsou ve sdružení rozděleny. Každý jeho účastník tak

  přesně ví, za co odpovídá. Jen to, co rozdělit nejde, řeší

  společně. Divize 4 dostala mimo jiné na starost provedení

  celé hlavní trasy avýstavbu šesti dálničních mostů, šesti

  kilometrů dálniční kanalizace atří kilometrů protihluko-

  vých stěn. Ing. Karlický proto už dnes předpokládá, že

  na stavbě bude za Metrostav pracovat provoz mostních

  technologií astředisko betonových vozovek divize 4.

  Stavbu už vpředstihu zahájila příprava území – kácení,

  doplňkový geologický průzkum avybudování vytyčovací

  sítě. Vsoučasné době probíhají práce na přeložkách in-

  ženýrských sítí askrývky ornice.

  Pro zlepšení bezpečnosti, ale izkrácení doby jízdy

  „Jenom od roku 2004 došlo vlivem zvýšení intenzity do-

  pravy vpřestavovaném úseku k345 nehodám, při nichž

  zemřelo devět lidí,“ řekl při zahájení díla Ing. Kroupa

  avysvětlil tak hlavní důvod, proč se na dnešní silnici I/48

  zabydlí až do konce roku 2020 stavbaři. Ti mají před se-

  bou mimo jiné přestavbu 27 mostů, ztoho 16dálničních,

  avýstavbu mimoúrovňové křižovatky Příbor-východ.

  –red–, foto Robert Gruzovský

  Metrostav_13_14_2017.indd 1 04/08/17 11:03

• Strana 2

  Unikátní centrum vstoupí do zkušební fáze

  Bývalá výsypka mezi Vintířovem a Vřesovou na Soko-

  lovsku se proměnila k nepoznání. Za dva roky na ní tým

  Jana Mráze z karlovarského zastoupení divize 9 vybu-

  doval rozlehlý areál Centra zpracování odpadů (foto

  č.1) pro Sokolovskou uhelnou. Díky speciální techno-

  logii, kterou instalovali pracovníci z dceřiné společ-

  nosti Subterra, je centrum vůbec první v Česku, které

  kompletně řeší odpadové hospodářství v kraji. Komu-

  nální odpad tak už nebude končit na skládkách, ale

  bude ekologicky využit pro výrobu elektrické energie.

  „Palivo vyrobené z odpadu bude použito jako náhrada

  hnědého uhlí při výrobě elektřiny a tepla v palivovém kom-

  binátu Vřesová. Další využitelné složky, třeba kovy, budou

  recyklovány a na skládky bude ukládán pouze zbytkový

  podíl po biologické úpravě. Díky tomu se zmenší množství

  komunálního odpadu ukládaného na skládky z 60 tisíc

  tun za rok přibližně na čtvrtinu, tedy zhruba 18tisíc tun

  ročně,“ vysvětlil vedoucí projektu Jan Mráz.

  S výstavbou začal jeho tým v červenci 2015 a od té

  doby vyrostla na pozemku o rozloze téměř 35tisícm² řada

  objektů. K těm hlavním patří dvoupodlažní administrativ-

  ně-sociální budova a čtyři lehké ocelové haly pro výrobní

  provozy (foto č. 2). Vedle toho se v areálu nachází několik

  pomocných objektů, například dvě retenční nádrže, čer-

  pací stanice pohonných hmot nebo sklad akompresovna.

  Komplikovaná stavba

  Vzhledem k tomu, že areál je situován na ne zcela konso-

  lidované výsypce, museli stavbaři upravit podmínky pro

  založení objektů. „Pod základy jsme použili štěrkopískové

  pilíře FRANKI. Hloubce založení a zatížení jednotlivých

  staveb jsme pak přizpůsobili jejich délky a rozteče.Po-

  dobně jsme postupovali i pod železobetonovými podlaha-

  mi v halách,“ upřesnil stavbyvedoucí Ing.Tomáš Slepička.

  Práce komplikoval i přístup investora k elektrotechno-

  logickým dodávkám, které musely být nejen v souladu

  s ČSN, ale i s vnitropodnikovými předpisy a normami

  Sokolovské uhelné. „Setkali jsme se při nich ještě s dal-

  ším specifikem – systémem jednotného značení ve formě

  kódů KKS, který se používá v energetice,“ dodal Jan Mráz.

  Areál je dnes dokončen a poběží ve zkušebním provo-

  zu, který potrvá šest měsíců. Jako vstupní materiál pro něj

  poslouží komunální odpad z nedalekého města Chodov.

  K němu by pak měl postupně přibývat i odpad z dalších

  měst a obcí regionu nebo místních firem.

  Martina Vampulová, foto Jiří Wendler

  Zlatem zářící lucerna

  Navrcholu Národního muzea se nedávno vyloupla zle-

  šení nově pozlacená lucerna hlavní věže.

  Čtyřboká lucerna smalou kupolí azlacenou hrotnicí

  má bohatě členěný vnější plášť změděného plechu tvaro-

  vaný doklasických architektonických prvků. Její nosnou

  kostru tvoří prostorová příhradová konstrukce zválcova-

  ných nýtovaných profilů doplněná tvarovanými dřevěnými

  částmi pobitými bedněním. Restaurátoři celou lucernu

  namístě očistili, opravili, vyhladili, několikrát natřeli ajejí

  vnější plášť nazávěr zkrášlili měděnou patinou čiplátko-

  vým zlatem. Fotografie č. 1 až 4 ukazují kroky renovace

  kupole se šupinovými šablonami. Stejným procesem

  prošly isloupky (foto č. 5) a balustrády (foto č.6).

  Podle stavbyvedoucího Ing.Davida Čecha zdivize 9,

  která rekonstrukci muzea vesdružení řídí, se najeho stře-

  še nachází okolo 1000 m

  2

  ploch, které zlatiči musí pokrýt

  tenoulinkými plátky zlata ovelikosti 80 x 80 mm.

  –red–, foto i na titulu Irena Klingorová

  Ing. Zdeňka Hoška,

  vedoucího projektu divize 3

  Zdeněk Hošek nastoupil do Metrostavu před více než

  20 lety. Dnes dokončuje zakázku na stavební část kom-

  plexní obnovy Elektrárny Prunéřov II (EPR II), oníž se

  podrobněji zmiňují noviny na straně 5.

  Jak akudy vedla vaše profesní cesta do Prunéřova?

  Stavbařem jsem chtěl být od dětství – jako táta. Po ma-

  turitě na stavební průmyslovce mě ale kamarád zlákal do

  Metrostavu, aVUT vBrně jsem proto musel vystudovat

  dálkově, při zaměstnání. Když se mě dnes někdo ptá, jak

  to bylo obtížné, jen konstatuji, že do ročníku přijali 250lidí

  adiplom nás dostalo osm. VMetrostavu jsem tedy kdivi-

  zi5 nastoupil jako mistr. Začínal jsem na stavbě Komerční

  banky vÚstí nad Labem, potom budoval třeba definitivní

  konstrukce metra IV.C či tunelu Březno. Pracoval jsem na

  obnově Elektrárny Tušimice II, později vedl provoz zem-

  ních prací. Před bezmála pěti lety jsem přešel do divize 3,

  abych se mohl vrátit kelektrárnám, tedy do Prunéřova.

  Stavba vPrunéřově byla vposlední době jedna znej-

  větších anejkomplikovanějších vMetrostavu. Asi bylo

  složitější řídit ji než předtím provoz zemních prací…

  Pro mě ale byla možná těžší práce vprovozu – hlavně kvů-

  li vyjednávání sobjednateli. VPrunéřově to byli většinou

  lidé mimo naši společnost, hlavně zfirem ČEZ aŠkoda

  Praha Invest. Jednání snimi byla složitá atvrdá, ale to mi

  nevadilo. Při vedení provozu jsem musel převážně smlou-

  vat s lidmi z Metrostavu, a to bylo velmi obtížné. Můj

  úspěch byl totiž neúspěchem druhé strany a obráceně.

  Když je investor kamarád aněco vyjednáte ve svůj pro-

  spěch, uškodíte jemu. Když ne, uškodíte sobě. Spory po-

  tom řeší ředitelé ane nezávislí arbitři, všechno je osobní.

  Vyjednávání vPrunéřově tedy bylo jednodušší?

  Jen pocitově. Hektické byly hlavně první měsíce, kdyse

  upřesňovaly stavební úpravy avedli jsme vzrušené deba-

  ty sinvestorem či sdodavateli technologie.Při realizaci

  jsme diskutovali onutnosti víceprací, třeba když jsme po

  demontáži původního zařízení zjistili zcela nevyhovující

  stav stropní konstrukce. Vedly se ispory opřesnosti za-

  dání – kvůli nedostatečné únosnosti se například musela

  bourat anově budovat podlaha pod kotly. Itady jsem si

  často uvědomoval, jak nevýhodné je při takovém vyjed-

  návání postavení subdodavatele – navíc stavební části,

  když hlavní slovo měli technologové. Nejobtížnější bylo

  naučit se fungovat tak, abychom nebyli druhořadým part-

  nerem. Požadavky nad rámec kontraktu jsme samozřejmě

  museli zpracovat, vyprojektovat aprovést tak, abychom

  nezpůsobili nedostatky stavby nebo její zpoždění. Byly

  okamžiky, kdy jsme na sebe křičeli i s kolegy oceláři,

  protože naše zájmy šly proti sobě. Docházelo iknedoro-

  zuměním, ale nakonec jsme se domluvili anašli společ-

  nou řeč. Iinvestora jsme přesvědčili, aby naše nároky na

  vícepráce uznal azaplatil. Vyžadovalo to tvrdé lokty, ale

  díky nasazení našeho týmu všechno skončilo úspěšně.

  Využil jste nějaké zkušenosti ze stavby vTušimicích?

  Kromě toho, že jsem do Prunéřova nastupoval se znalostí

  role stavebního subdodavatele pro technology, měli jsme

  prakticky vyzkoušené třeba manipulace stěžkými břeme-

  ny kolem vysoké aplošně rozlehlé budovy. Věžový jeřáb

  jsme proto stejně jako vTušimicích umístili do výšky asi

  50metrů na střechu hlavního výrobního bloku aobsluho-

  vali jsme jím nejen zařízení staveniště astavbu, ale přená-

  šeli iněkterá technologická zařízení kotelny astrojovny.

  Obnova EPR II pro vás končí. Co budete dělat dál?

  Snad idíky znalostem zEPR II adobrým vztahům sin-

  vestorem itechnology se nám podařilo získat zakázku na

  odsíření Elektrárny Mělník. Jedná se okontrakt typu mo-

  difikovaného EPC ajako generální dodavatel technologie

  budeme stavbu provádět iprojektovat jen podle slovního

  zadání. Ale ito jsme si už vyzkoušeli – při ekologizaci

  centrálního zásobování teplem vŽatci, kde jsme poprvé

  zabrousili do technologií a vloni dokončili rekonstrukci

  dvou ze čtyř kotlů tamější teplárny. VMělníce bychom

  měli skončit v říjnu 2019, pak poběží zkušební provoz.

  Jsme rádi, že jsme voboru úspěšní amáme stále co dělat.

  strana 2

  PTÁME SE

  1

  Elegantní exteriéry ukrývají moderní vybavení

  Už od letošního podzimu začnou studenti Filozofic-

  ko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity vOpavě

  ajejí pedagogové využívat nové prostory vHauerově

  ulici. Tým Ing. Michala Rádka ze severomoravského

  regionu divize 1 zde během 13 měsíců přebudoval

  bývalou městskou tělocvičnu ze 70. let 19.století ado-

  plnil ji dvěma dvorními přístavbami tak, aby spolu vy-

  hovovaly vysokoškolskému studiu uměleckých oborů.

  „Stavbu jsme dokončili podle smlouvy už koncem

  března, ještě včervenci jsme ale vobjektu koordinovali

  dodávku interiérů aslaboproudých instalací, které si na-

  přímo zajišťoval investor,“ vzpomíná Ing.Rádek.

  Nový komplex poslouží ikvýuce audiovizuální tvorby

  či multimediálních technik a obsahuje proto nejen více-

  účelové učebny či sál, ale také různé místnosti sakus-

  tickými širokopásmově pohltivými obklady a podhledy.

  Zpožadavků naprostorovou akustiku, respektive zajištění

  neprůzvučnosti speciálních zvukových komor, vyplývala

  pro pracovníky divize 1 nutnost použít běžně nezvyklá

  technická akonstrukční řešení jednotlivých částí objektu.

  Ato ipřesto, že specifické technologie či zařízení přímo

  nedodávali, jen pro ně stavbu připravovali.

  „Musím vyzdvihnout přístup investora. Sestavil totiž

  vlastní pracovní skupinu, která požadavky na jednotlivé

  prostory při realizaci upřesňovala. Změny sice přinášely

  velké komplikace, ale vzhledem ktomu, že nám bylo jasné,

  že bez jejich provedení by objekt nebyl plně prospěšný, tak

  jsme vždy hledali možnosti, jak vyhovět,“ říká Ing.Rádek.

  Studenti uměleckých oborů se v nově vybavených

  prostorách zabydlí až snovým akademickým rokem. Příz-

  nivci umění, hlavně architektury, se ale mohou radovat už

  dnes. Původní tělocvičně, kterou značně poškodila druhá

  světová válka anecitlivá poválečná rekonstrukce poplatná

  době aúčelu – skladování avýrobě kulis –, totiž stavbaři

  podle dobových fotografií vrátili historizující aelegantní

  uliční fasádu (foto č. 2). Přistavěná křídla opláštěná de-

  signovým velkoformátovým obkladem smoderní žluto-

  -bílou grafikou vevnitrobloku vymezila nové nádvoří (foto

  č. 1). Při akcích univerzity je bude moci ocenit iveřejnost.

  „Všechny požadavky náročného zadavatele se nám

  podařilo včas splnit. Také proto věříme, že uspějeme

  ivdalších soutěžích namodernizace jiných objektů Slez-

  ské univerzity, které se plánují,“ uzavírá vedoucí projektu.

  –red–, foto Slezská univerzita

  2

  1

  2

  3

  4

  5

  6

  1

  2

  Metrostav_13_14_2017.indd 2 04/08/17 11:03

• Strana 3

  strana 3

  LETNÍ PŘÍLOHA

  Česká železniční síť patří mezi nejhustší v Evropě.

  Vpočtu cestujících jí ale přední místo zdaleka nepatří.

  Páteřní tratě, zejména koridory, prošly napřelomu ti-

  síciletí modernizací. Budovy železničních stanic nani

  často teprve čekají. Amnohá nádraží stále vypadají,

  jako by se tam zastavil čas.

  Šedivé azaprášené nádražní budovy, vlepším případě

  oživené alespoň v létě kvetoucími záhony a barevnými

  truhlíky, někdy pamětníkům skutečně evokují návrat

  do padesátých let minulého století. Vedle nich jsou tu

  ovšem iopravené historické budovy nebo nepříliš známé

  skvosty, oceňované místními občany anadšenci, pro něž

  je železnice srdeční záležitostí často už oddětských let.

  Odpředminulého století

  VČesku existuje na2500 zastávek, nakterých se nachází

  zhruba 8000 nádražních budov adalších železničních sta-

  veb. Státní organizace Správa železniční dopravní cesty

  (SŽDC), která vloni získala stanice, jež do té doby patřily

  Českým drahám, uvádí, že nejméně polovina z nich je

  vhavarijním či neuspokojivém stavu apotřebuje rekon-

  strukce. Sevropskými dotacemi na ně hodlá v příštích

  letech vynaložit prostředky vřádu několikamiliard korun.

  První nádražní budovy se naúzemí Česka stavěly už

  vprvní polovině předminulého století. Vznikaly na trati

  České Budějovice – Linec, což byla vůbec první veřej-

  ná dráha v prostoru kontinentální Evropy. Ještě jako

  koněspřežka byla uvedena dozkušebního provozu vro-

  ce1839. Větší část železniční sítě unás byla dokončena

  do roku 1914 a poslední nová trať, na trase Havlíčkův

  Brod – Brno, byla zprovozněna vroce 1953.

  Úplně první budovou, kterou lze označit jako železnič-

  ní stanici, byl zájezdní hostinec Veselka vHolkově vjiž-

  ních Čechách, který sloužil jako přepřažní stanice. Dnes

  je sice vHolkově jiné nádraží, ale vobci lze najít istaré

  budovy hostince adalší památky slavné éry, během níž se

  zde při jízdě zČeských Budějovic poprvé přepřahali koně.

  Obraz historie

  Většina původních objektů, tj. prvních budov postavených

  před sto avíce lety, již neexistuje, ale najdou se ivýjimky.

  Původní je například secesní budova nádraží Praha – Dej-

  vice, některé části hlavního nádraží (foto č.1) ajiné památ-

  kově chráněné objekty. Další nádraží byla poničena nálety

  za druhé světové války a zničené budovy dostaly novou

  podobu. Většina už v poválečných letech jako například

  vPardubicích (foto č. 2), ale například stanice vKarlových

  Varech přežívala vprovizoriu až donedávné doby.

  Nádražní budovy vsobě nesou kus historie. Vypoví-

  dají odobové módě ajsou obrazem osudů „svých“ měst

  aobcí. Společenská objednávka nebo spíše objednávka

  mocných vymazala zmapy Prahy novorenesanční nádra-

  ží Praha – Těšnov. Budovy zroku 1875 byly vroce 1985

  odstřeleny kvůli rozhodnutí ovýstavbě severojižní magis-

  trály. Ikdyž svého času patřily knejkrásnějším vEvropě

  abyly národní kulturní památkou, městské zastupitelstvo

  komunistické strany bylo neoblomné: magistrála má

  přednost před památkami. Námitky, že ublíží secesnímu

  hlavnímu nádraží azlikviduje těšnovské ijiné stavby, sme-

  tl tehdejší městský tajemník KSČ Antonín Kapek slovy, že

  klidně sám sedne dobuldozeru anádraží zbourá.

  Další smutný příběh: jako novodobé memento stojí

  při výjezdu zhlavního nádraží Praha směrem naSmíchov

  ruina secesní budovy, někdejšího nádraží Vyšehrad. Ta

  byla sice prohlášena zakulturní památku, ato dokonce

  už vroce 2001, ale přesto dál chátrá apodle současného

  stavu nemá naději navzkříšení. České dráhy se jí kvůli

  nákladům nanutnou rekonstrukci zbavily před deseti lety

  a soukromí majitelé, kteří tehdy budovu a okolní areál

  koupili za 42,5 milionu korun, se o opravy naposledy

  pokusili vroce 2008.

  Na opravy už dlouho čekají i další pražské stanice.

  Podchod na nádraží Praha – Vysočany vyděsí i hodně

  silné jedince. Spíš odpudivě než radostně působí ipřes

  budovatelské fresky v interiéru také nádraží Praha –

  Smíchov. Odbavovací budova zpadesátých let minulého

  století je vyzdobena freskami vestylu socialistického re-

  alismu – takzvané sorely. Narozsáhlé ploše tak nechybí

  bdělý pohraničník, ženy sklízející úrodu ahlavně hodně

  dělníků adělnic vplné práci (foto č. 3).

  Nástupiště ajeho okolí jsou tak jistě silným zážitkem

  pro pasažéry Orient-Expressu, kteří mají (znepochopitel-

  ných důvodů) právě zde pražskou zastávku při své zážit-

  kové jízdě luxusním vlakem. Zajízdenku dohistorických

  modrozlatých vagonů letos natrase Benátky–Praha–Pa-

  říž–Londýn platí 3828eur, což je přes sto tisíc korun.

  Praha – hlavní nádraží

  Mnohá větší města nebo místa nafrekventovaných tra-

  tích dnes mají nádražní budovy, které jsou pod ochranou

  památkářů. A kromě nich je zde několik dalších, již re-

  konstruovaných nebo nových stanic, které lze považovat

  zaskutečné skvosty.

  Publicista Tomáš Johánek, autor knihy Dvě století

  načeské železnici vydané vroce 2016, vtéto souvislosti

  zmiňuje nejen vítěze veřejné ankety onejkrásnější nádraží,

  ale také například stanice vMariánských Lázních, Uher-

  ském Brodě, Třinci (foto č. 4), Olomouci, Hradci Králové,

  Plzni (na foto č. 5 Jižní předměstí) nebo vPardubicích.

  Osobně však nejvíc oceňuje proměnu pražského

  hlavního nádraží, o kterou se ze stavebních firem nej-

  více zasloužil Metrostav. „I když ještě zbývá dokončit

  rekonstrukci Fantovy budovy, už zase patří mezi nejhezčí

  vEvropě. Je to nádraží, které má své historické kouzlo

  a zároveň vstupní halu, jež odpovídá požadavkům jed-

  nadvacátého století,“ říká Tomáš Johánek. Historická

  Fantova budova vestylu secese, zníž je zatím dokončená

  jen Fantova kavárna (foto č. 6) aopravena část uličního

  obvodového pláště, má být snad zrekonstruována vprů-

  běhu následujících let.

  Odbavovací prostory největšího českého nádraží, na-

  zývaného též Wilsonovo apůvodně nádraží císaře Františ-

  ka Josefa, prošly vletech 2006 až 2016 rozsáhlou rekon-

  strukcí, která probíhala podle projektu architekta Patrika

  Kotase vrežii italské firmy Grandi Stazioni aMetrostavu.

  Odbavovací hala sobchody arestauracemi začala sloužit

  veřejnosti vdubnu 2011 (foto č. 7).

  Metrostav vesdružení sfirmou Prominecon CZ získal

  jako další izakázku nazastřešení příjezdové haly. Práce,

  jež zahrnovaly vedle vybudování nového pláště nad ná-

  stupišti také opravu ocelových částí konstrukce avýměnu

  skleněných výplní nádražní haly, skončí letos vzáří.

  Ohlédnutí do minulosti hlavního nádraží vPraze

  První budova stanice vystavěná vnovorenesančním slohu

  byla zprovozněna vroce 1871. Následující secesní budo-

  va postavená poarchitektonické soutěži podle vítězného

  návrhu Josefa Fanty byla dokončena v roce 1909. Byla

  skutečně reprezentativní: pokladny byly umístěny vpří-

  zemí vestřední části budovy, vmístech dnešní kavárny.

  Kopuli dodnes zdobí secesní motivy asochy odStanislava

  Suchardy aLadislava Šalouna zpodobňující česká města.

  Cestujícím tehdy sloužily velkoryse pojaté čekárny vle-

  vém křídle a dvě restaurace různých cenových hladin.

  Budova odpočátku disponovala ikancelářemi apro ve-

  řejnost zatím nepřístupnými salonky pro významné hosty.

  Navlak vnich čekali například Tomáš Garrigue Masaryk,

  Thomas Alva Edison, Le Corbusier nebo Charlie Chaplin.

  Později podobu nádraží významně ovlivnila stavba

  pražského metra. Stanice Hlavní nádraží byla vůbec první

  budovaná natrase C, která zahájila provoz vroce 1974.

  Také kvůli ní vznikla nová odbavovací hala se střechou,

  po níž však bohužel dnes vede přímo před vchodem

  dohistorické budovy velmi rušná severojižní magistrála.

  Mariánské Lázně

  Italská stopa vpodobě investora Grandi Stazioni astaveb-

  ní práce Metrostavu se potkaly ivpřípadě nádraží vMa-

  riánských Lázních. Tamní staniční budova se porekon-

  strukci zlet 2008 až 2011 vyloupla doskutečné krásy. Líbí

  se místním ituristům, kteří doměsta přicestují vlakem.

  Historie pražského i mariánskolázeňského nádraží

  má řadu shodných bodů. Původní staniční budova byla

  postavena vestejné době (vroce 1872) jako ta pražská

  aotřicet let později také prošla přestavbou vsecesním

  stylu (foto č. 8).

  Zakázku narevitalizaci získala společnost Metrostav.

  Stavbaři měli zaúkol naplnit záměr hlavního architekta

  (opět Patrika Kotase) aco nejvíce přiblížit vzhled nádraží

  podobě zroku 1902, kdy byla dokončena velkoryse navr-

  žená secesní přístavba sodjezdovou halou. Vcelostátní

  soutěži o nejlepší dopravní stavbu získala provedená

  modernizace nominaci na titul Česká dopravní stavba/

  /Technologie roku 2009. Porota ocenila, že byl zachován

  původní historický vzhled nádraží acestující mohou vy-

  užívat komfortu spojení budovy smoderními nástupišti.

  Odklasicismu pofunkcionalismus

  Veřejné nádražní budovy byly vdobě svého vzniku často

  budovány jako vizitka daného města. Zájemcům o ar-

  chitekturu tak nabízejí přehlídku vývoje dobového vku-

  su – od klasicismu přes secesi až po funkcionalismus.

  Ukázkou klasicismu vjeho pozdější podobě – empíru –

  jsou budovy Masarykova nádraží vPraze nebo nádražní

  budova stanice Zábřeh naMoravě.

  Masarykovo nádraží je vůbec nejstarším provozova-

  ným koncovým nádražím vEvropě. Stavba zroku 1845

  původně zahrnovala dvě samostatné dvoupatrové bu-

  dovy, jednu příjezdovou adruhou odjezdovou. Dřevěné

  prosklené zastřešení nástupišť ahaly mezi budovami po-

  depřené litinovými sloupy pochází zroku 1862. Nádražní

  budovy azastřešení jsou postaveny vestylu vrcholného

  empíru aklasicismu vkombinaci stehdy moderní nastu-

  pující architekturou romantické novorenesance.

  Stanice Zábřeh naMoravě (foto č. 9) dnes představuje

  zajímavé propojení dvou zcela odlišných stavebních slohů

  – moderní architektury 21. století aempírových objektů

  původní železniční stanice.

  Výpravní budova i restaurace, později hotel Merkur

  (zbouraný vroce 2002), zde stály už vroce 1845, kdy byl

  zahájen pravidelný provoz naolomoucko-pražské dráze.

  Architektonicky cenný areál dotvořilo později dokončené

  tzv. Kleinovo skladiště. Nové prvky přinesla přestavba,

  která byla součástí modernizace železničního koridoru, na

  níž se výstavbou tunelů podílel iMetrostav. Modernizo-

  vané prostory nádraží byly cestujícím předány potři roky

  trvající rekonstrukci vsrpnu roku 2006.

  Skvosty bez dekorace

  Nemálo velkých českých stanic zpřelomu 19. a20 století

  nese rysy dalšího stylu: secese. Najdeme je vPardubi-

  cích, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem nebo napří-

  klad vPlzni (foto č. 11 na straně 4). Mnohem významněji

  se však do jejich podoby později zapsal styl s názvem

  moderna. U něj už ustoupila zdobnost funkcionalitě

  azačaly vznikat stavby, jako je nádražní budova vHradci

  Králové (foto č. 12 na straně 4). Odmoderny potom byl

  jenom krok kfunkcionalismu, který odmítá jakýkoli druh

  dekorace apreferuje funkční parametry budovy.

  Jednu znejvýznamnějších ukázek poválečného funk-

  cionalismu představuje památkově chráněná staniční bu-

  dova vPardubicích, která má dodnes zachovalé původní

  interiéry. První stavby natomto nádraží vznikly už vpo-

  lovině 19. století. Pozdější výpravní budova zroku1908

  se zachovala až do 26. srpna roku 1944, kdy byla při

  Česká nádraží – ruiny i skutečné skvosty

  1

  2

  6

  4

  8

  3

  7

  5

  9

  Metrostav_13_14_2017.indd 3 04/08/17 11:03

• Strana 4

  strana 4

  LETNÍ PŘÍLOHA

  náletu amerického letectva zasažena bombami určenými

  nedaleké rafinerii. Po válce vzniklo několik projektů na

  výstavbu nové, ale ta byla nakonec uvedena doprovozu

  až vroce1958.

  Pardubická nádražní budova má prostornou 90 met-

  rů dlouhou odbavovací halu, která je před osvětlovacími

  stěnami z obou stran vybavena galeriemi, v nichž je

  umístěna skleníková zeleň. Budovu oživují červené ačer-

  né keramické obklady navozující dojem režného zdiva.

  Čelní stěny nádražní haly zdobí barevné mozaiky – mapa

  stavebních památek vČeskoslovensku azvěrokruh sho-

  dinami. Odroku 1993 je vhale také plaketa Jana Pernera,

  který vPardubicích žil vdobě, kdy se jako vrchní inženýr

  státních drah podílel navýstavbě prvních železnic. Pod

  plaketou je tabulka vyznačující 50. rovnoběžku avjed-

  nom zpodchodů další plaketa připomínající inženýra Jana

  Kašpara, prvního českého aviatika.

  Jen pár zdobných prvků

  První funkcionalistická železniční stavba vyrostla vPodě-

  bradech. Výpravní budova tamější stanice je zroku1926

  avminulosti byla označována jako nejhezčí vcelém Čes-

  koslovensku. Tvarem připomíná siluetu parní lokomotivy

  abyla nedávno opravena. Barevným provedením pláště

  budovy iinteriéru nyní znovu připomíná původní archi-

  tektonický návrh.

  Objekt jako takový postrádá jakékoliv dekorace či

  ornamenty. Najdeme zde jen několik zdobných prvků. Na-

  příklad žulový reliéf státního znaku, sklomalby naoknech

  hlavní haly, rozměrný ciferník naproti pokladnám avhale

  sochu Elektrifikace železnic od Jana Kodeta.

  Sorela ifolklor

  Výzdoba mnohých nádraží je dodnes poplatná pová-

  lečnému optimismu apředstavám o lepší budoucnosti.

  Prvky takzvané sorely (socialistického realismu) najdeme

  ivČeských Budějovicích, Ústí nad Labem, Plzni, Teplicích

  nebo najiž zmíněném nádraží Praha–Smíchov.

  Současná budova nádraží Olomouc, která pochází

  z let 1938 až 1939, dostala v šedesátých letech nové

  oživující prvky. Travertinové plastiky sželezničními are-

  gionálními motivy v bočních křídlech odbavovací haly

  byly doplněny onové malby, sochy areliéfy serotickými

  atechnologickými motivy nad pokladnami. Průčelní stě-

  nu nad schodištěm zdobí sgrafita představující rozjásaný

  průvod Hanáků aHanaček svelkým nápisem „Rozkvétá

  kraj, má milovaná zem, když dělníci aženci svou tvořivou

  prací ji věnčí“.

  Příkladem citlivých zásahů je naopak stanice vUher-

  ském Hradišti, která v roce 2011 zvítězila v celostátní

  soutěži o nejkrásnější nádraží v ČR. Výpravní budova

  postavená vestylu Jurkovičových staveb (foto č. 13) si

  během pozdějších úprav zachovala prvky slovácké lidové

  architektury. Folklorní motivy, jejichž autorkou byla místní

  malérečka Rozka Falešníková zTasova, tak dodnes zdobí

  nejen vnější plášť budovy, ale především interiér odbavo-

  vací haly.

  Nádraží vUherském Hradišti bylo slavnostně uvedeno

  doprovozu 12. října 1930 ao26 let později prošlo rekon-

  strukcí. Komplexní opravy se dočkalo vroce 2004.

  Prosklené novostavby

  V Karlových Varech je od letošního května v provozu

  nová výpravní budova, zajímavá stavba reprezentativ-

  ního vzhledu. Po více než sedmdesáti letech nahradila

  provizorní objekt ze čtyřicátých let minulého století, který

  byl narychlo postaven místo vybombardované budovy

  původního nádraží.

  Moderní novostavba saerodynamickým tvarem, který

  připomíná kávové zrno, vychází znávrhu architekta Petra

  Franty. Ústředním prvkem je zde prosklená hala přechá-

  zející přes obě patra avytvářející vzdušný aprosvětlený

  veřejný prostor. K hale se v podzemním podlaží napojí

  podchod vedoucí najednotlivá nástupiště. Vnadzemním

  podlaží je prostor pro prodej jízdenek a administrativní

  část včetně zázemí. Celkové náklady přestavby karlovar-

  ské stanice, kde ještě zbývá dokončit modernizaci koleji-

  ště, přesáhnou 700 milionů korun.

  Zcela nové nádraží má také Česká Lípa. Je moderní

  anově vybudované včetně peronů, ale podle některých

  místních obyvatel malé achudě vybavené. Stavba vhod-

  notě jedné miliardy korun byla zahájena v roce 2015

  adokončena letos začátkem roku.

  Zhruba 1500 nádraží a dalších budov získala SŽDC

  odČeských drah loni vlétě za3,3 miliardy korun. Pojejich

  převzetí oznámila, že zahájí opravy dlouhodobě zanedba-

  ných výpravních budov. Vprvní fázi má jít ozhruba dvě

  stovky nejvíce poškozených a zároveň frekventovaných

  nádraží aopravy zazhruba osm miliard korun.

  Drobné opravy v řádu několika milionů korun byly

  zahájeny na161 hlavně menších stanicích už vloni, větší

  rekonstrukce se momentálně dokončuje vHavířově nebo

  vNáchodě. Podle informací ze SŽDC se dále připravují

  kompletní modernizace stanic v Chebu, Přerově nebo

  třeba vBerouně.

  Hlasujte pro svého favorita

  Občanské sdružení Asociace Entente Florale CZ – Souzně-

  ní pořádá už jedenáctým rokem soutěž otitul nejkrásnější

  nádraží České republiky. Vloni vní zvítězila stanice Mi-

  moň naČeskolipsku (foto č. 10), která získala 2713hlasů

  z celkových 6276. Tamní historická nádražní budova

  byla před devíti lety opravena ajejí rekonstrukce vrátila

  nádraží dopodoby zroku 1900. Zmizely různé přístavby,

  které kpůvodní stavbě postupem let přibyly, obnovy se

  dočkaly takéhistorické fasády zobnažených cihel, které

  vminulosti překryl nános žluté barvy.

  Zvláštní cenu „pohádkové stanice“ si v loňském ju-

  bilejním ročníku odnesla nádraží Nová Paka – město,

  nádraží vRovensku pod Troskami abývalé nádraží any-

  nější kavárna Káva spárou vLitoměřicích, což je ukázka

  vydařeného podnikatelského záměru, který dokázal využít

  původní, dráhou už nepoužívané prostory kvybudování

  atraktivní provozovny pro dospělé adíky venkovní mode-

  lové železnici sdominantami Litoměřic také pro děti.

  Mezi ostatními nominovanými se vloni objevila ná-

  draží v Harrachově, Mariánských Lázních, Vodňanech,

  Studénce nebo vTeplicích nad Bečvou. Předloňský titul

  nejkrásnějšího nádraží získala stanice Nový Jičín – město

  (foto č. 14). Vpředchozích ročnících si tuto cenu veřejnos-

  ti odnesla nádraží vBrně – Chrlicích (foto č. 15), vRynol-

  ticích naLiberecku (foto č. 16), východní nádraží vOpavě

  (foto č. 17), nádraží ve městě Uherské Hradiště astanice

  vOstroměři uHořic (foto č. 18) avTrutnově.

  Asociace Entente Florale sbírá nominace pro letošní

  rok do9. září, od 23. září do 10. října proběhne hlasování

  na webových stránkách www.nejnadrazi.cz, výsledky

  budou vyhlášeny 11. listopadu v Senátu Parlamentu

  České republiky. „Naše soutěž je ve středoevropském

  kontextu unikátní tím, že ji nevyhlašuje majitel, správce,

  dopravce ani objednatel dopravy. Zaměřuje se nejen

  na dopravní a přepravní hledisko z pohledu standardu

  kvality plnění dopravních služeb, ale oceňuje především

  dobrovolnickou péči zaměstnanců oprostředí stanic nad

  rámec běžných povinností, pokud jde okvětinovou výzdo-

  bu, údržbu azpřístupnění prostor pro cestující tak, aby

  se vprostředí železničních stanic azastávek cítili lépe,“

  vysvětluje jeden ze spolupracovníků soutěže Ing. Zdeněk

  Michl, předseda občanského sdružení ŽelPage.

  Anketa závislá nahlasování občanů nabízí každoročně

  deset finalistů. Některá nádraží se dosoutěže hlásí opa-

  kovaně – například Rynoltice, které napodruhé uspěly,

  nebo Jindřichův Hradec. Kestatečným bojovníkům mezi

  nádražími, která se poněkolikáté hlásí a postoupila do

  finále, ale lidé je „neprohlasovali“ kvítězství, patří podle

  ředitelky Asociace Entente Florale CZ Drahomíry Kolma-

  nové ještě Kamenice nad Lipou aPloskovice.

  „Soutěž organizujeme především scílem zlepšit stav

  železničních stanic ataké scílem zapojit místní obyvatele.

  Jednak tím, že si nádraží všímají amohou pochválit práci

  personálu, ataké proto, že chceme, aby si uvědomili, že

  právě jim opravdu bytostně záleží nastavu jejich nádraží.

  Oni odtud ráno odjíždějí dopráce, tady se utváří jejich

  ‚ranní naladění‘, apro návštěvníky je nádraží první vizit-

  kou,“ připojuje ředitelka.

  Asociace pořádá soutěž od roku 2007. Spolupracují

  s ní například Plzeňská dráha, České dráhy, Jindřicho-

  hradecké místní dráhy, Správa železniční dopravní cesty,

  Posázavský pacifik nebo občanské sdružení ŽelPage.

  Nádraží jako hvězdy stříbrného plátna

  Děj oskarového filmu Ostře sledované vlaky zroku 1966

  se natáčel vLoděnicích uBerouna (foto č. 19). Cedule

  Kostomlaty nicméně odpovídá literární předloze. Bo-

  humila Hrabala inspirovala knapsání knihy vlastní zku-

  šenost z dob, kdy na nádraží v Kostomlatech pracoval

  jako výpravčí audálost, kdy skupina partyzánů vyhodila

  do povětří německý muniční vlak. Loděnická stanice

  natrati Praha–Beroun má dodnes půvab malých tichých

  zastávek, kde jako by se zastavil čas.

  Vkrimikomedii Ladislava Smoljaka Rozpuštěný avy-

  puštěný, kde účinkuje nádraží zejména v závěrečných

  scénách, si hlavní roli zahrála železniční stanice v Pra-

  ze–Dejvicích. Cestující to mohou ještě dnes lehce poznat:

  průčelí budovy, kde inspektor Trachta organizuje zatčení

  zločinců, ani kolejiště snárazníkem zpeřin, vněmž končí

  jízda drezíny snešťastníky, kteří použili Bírhanzlovu mast

  („na lysinu past“), se odroku 1984, kdy se zde film natá-

  čel, vůbec nezměnily.

  Předlohu pro železniční stanici Bílý Potok, kde působil

  komiksový hrdina Alois Nebel, se zase stalo malé nádraží

  vHorní Lipové natrati Hanušovice–Jeseník. Vefilmu zro-

  ku 2011 si samozřejmě zahrálo ihlavní nádraží vPraze,

  kde výpravčí Alois potkal svou osudovou lásku Květu.

  text Blanka Růžičková,

  foto Tomáš Johánek aarchiv Metrostavu

  Nejkrásnější nádraží České republiky

  2016 Mimoň

  2015 Nový Jičín město

  2014 Brno–Chrlice

  2013 Rynoltice

  2012 Opava východ

  2011 Uherské Hradiště

  2010 Choceň

  2009 Zahrádky uČeské Lípy

  2008 Trutnov hlavní nádraží

  2007 Ostroměř

  11

  10

  13

  12

  14

  15

  17

  16 19

  18

  Metrostav_13_14_2017.indd 4 04/08/17 11:03

• Strana 5

  Snížení emisí z Elektrárny Prunéřov II o60 %

  Přestože jsem řadu let psala o energetice a viděla

  jsem třeba jadernou elektrárnu ve Finsku nebo koge-

  nerační výrobu elektřiny ve spalovně komunálního

  odpadu ve švédském Stockholmu, v klasické tepelné

  elektrárně jsem nikdy nebyla. Elektrárna PrunéřovII

  (foto č. 1), kterou jsem letos v červenci navštívila

  vdoprovodu vedoucího projektu stavební části obnovy

  tohoto výrobního komplexu Ing.Zdeňka Hoška atech-

  nika Michala Malého zdivize 3 Metrostavu, je jednou

  ztypických českých hnědouhelných elektráren Skupiny

  ČEZ a dnes je zajímavá hlavně tím, že má za sebou

  rekonstrukci za více než 30 miliard korun. Metrostav

  znich prostavěl více než desetinu.

  Projekt komplexní obnovy Elektrárny PrunéřovII byl

  ivrámci tak investičně nákladného odvětví, jako je ener-

  getika, jednou znejvětších investic ČR poslední doby. Pro

  srovnání: dozorčí rada společnosti ČEZ letos v květnu

  hlasovala oprodeji nedaleké Elektrárny Počerady. Nabíd-

  nutou cenu – 10 miliard korun – nakonec odmítla. Napří-

  klad nový blok jaderné elektrárny by ale zase představoval

  investici za zhruba sto miliard korun.

  Proměna hnědouhelné elektrárny

  Náročná modernizace byla v Prunéřově zahájena v září

  roku 2012 atrvala téměř pět let. Jeden tým divize3 tu

  měl na starost stavební části projektu adalší – zprovozu

  ocelových konstrukcí – získal zakázku na výměnu tří kotlů.

  Stavbaři připravovali prostory pro uložení nové tech-

  nologie nejen vhlavní energetické části elektrárny, ale také

  vdalších obslužných provozech. Jejich zakázka zahrnovala

  obnovu vodního hospodářství, procesů zauhlování, čiště-

  ní spalin, výstavbu rozvodny, transformátorové stanice

  i5km přivaděče vody zOhře. Podstatné byly demontáže

  ademolice, při nichž se odstranila část původní technolo-

  gie aněkteré stavební části tří zpěti výrobních bloků.

  Vletech 2013 a2014 tu na stavbách Metrostavu bylo

  denně kolem tří set lidí. Maximální počet všech pracovní-

  ků vareálu byl zaznamenán ve 14. týdnu roku 2014 – té-

  měř1800. Vdobě mé návštěvy už ale tým Ing. Hoška na

  stavbě končil avyklízel provizorní kanceláře, dva zůstáva-

  jící technici plánovali poslední drobné dokončovací práce.

  Hlavní budova elektrárny, vníž jsou umístěny výrobní

  bloky, působí impozantním dojmem už při pohledu zvenčí.

  Výška 75 metrů, délka kolem 240 metrů, sobřím doprav-

  níkem uhlí natřeným načerveno a modrou konstrukcí

  vysavače na střeše druhého mezipatra.

  Vstup do objektu od hlavní brány okamžitě připomene,

  že se nacházíte vprůmyslovém objektu, který už má něco

  za sebou. První dojem návratu do minulého století umoc-

  ňuje fakt, že hned za vchodem jsou kotle odstavených

  bloků 1 a2, které ukončily výrobu vloni po najetí nově in-

  stalovaných bloků 3, 4 a5. Ve spoře osvětleném prostoru

  mají stěny ztichlých kotlů ipřídavných zařízení jednolitou

  šedivou barvu. Rozdíl mezi odstavenou aobnovenou částí

  je výrazný – za zeleně natřenými dveřmi vdalší části haly

  je světla ibarev mnohem víc. Poměrně tiše zde pracují tři

  kotle, které se skrývají vopláštění avypadají tak spíš jako

  tři vestavěné kovové věže dosahující až ke střeše budovy.

  Výrobní bloky představují samostatnou jednotku sklá-

  dající se z kotle, turbíny a příslušenství, z generátoru,

  odlučovačů popílku, chladicí věže, blokového transformá-

  toru aodsiřovacího zařízení. Společné několika blokům je

  zauhlování, vodní hospodářství apomocná zařízení.

  Stručný popis může navodit dojem malého uzavřeného

  prostoru. Ten však mizí při pohledu shora. Objemné chla-

  dicí věže nebo kolejiště shaldami zásob uhlí nejsou tím,

  co překvapí svou velikostí. Rozměrné jsou třeba objekty

  odlučovačů – filtry popílku – každý opůdorysu nejméně

  20 × 30 metrů a výšce téměř dvacet metrů. Jednotlivá

  zařízení areálu, rozesetá na ploše přes 700 tisíc metrů

  čtverečních, jsou propojena soustavou potrubí, šachet

  adopravníků. Aopět: někdy jde otrubky obřích rozměrů,

  jako je například žlutě natřená „fajfka“ kouřovodu, kterým

  se vedou spaliny do chladicích věží. Vtéto souvislosti je

  zajímavé, že právě tato fajfka nebo spíš nově instalované

  technologie, jež výrazně snížily obsah vypouštěných škod-

  livin, vyřadily zprovozu třísetmetrový komín, který však

  ipřesto zůstal dominantou elektrárny.

  Na střeše hlavní budovy si uvědomíte, jaká plocha se

  tady opravovala. Obdiv si jistě zaslouží stavbaři, kteří zde

  ve výšce několika desítek metrů na visutých plošinách in-

  stalovali panely opláštění orozměrech 1,1 × 7,2 m. Téměř

  futuristicky, jako obří sportovní hala, vypadá ze střechy

  také nově zastřešený sklad vápence využívaného pro od-

  síření spalin (foto č. 2).

  Pohled shora je atraktivní, ale pokud by se chtěla

  elektrárna něčím pochlubit, jistě nevynechá strojovnu. Tři

  nové turbíny s generátory a příslušenstvím představují

  špičkovou techniku, harmonický celek pěkný ina pohled.

  Metrostav zde odvedl spoustu práce aje vidět, že imé prů-

  vodce tento pohled těší. Michal Malý upozorňuje na obří

  posuvné okno ve stěně: „Patent mého šéfa,“ říká. Inženýr

  Hošek se ohrazuje, že na to bohužel žádný patent nemá.

  Posuvný výřez navrhl poté, co se diskutovalo omanipulaci

  srozměrnými rotory turbogenerátorů při nutné opravě.

  Další obvykle předváděná součást moderních průmy-

  slových komplexů – velín – už naopak tolik nepřekvapí.

  Vprostorné místnosti sblikajícími obrazovkami (foto č.3)

  poměrně poklidně sedí jen čtyři operátoři – v podstatě

  první obsluha, kterou jsme během hodinové prohlídky

  energetické části výroby potkali.

  Pro majitele elektrárny je dnes důležité, že se její mo-

  dernizací zvýšila účinnost využití. Ekologové ocení snížení

  emisí škodlivin, oxidů síry adusíku o60 %. Astavbaři se

  sem zřejmě hned tak nevrátí – garantují životnost 25 let.

  Blanka Růžičková, foto Petr Adámek

  ZPRAVODAJSTVÍ ZELEKTRÁRNY PRUNÉŘOV II

  strana 5

  1

  2

  3

  Divize 3 dokončila komplexní obnovu EPR II

  Téměř pět let života, 118 stavebních objektů, 680 po-

  psaných stavebních deníků ana7500 kusů řízené ko-

  respondence investorovi. Itak lze popsat obchodní ba-

  líček jedenáct (OB 11), který vzáří 2012 „rozbalil“ tým

  divize 3, aby vjeho rámci provedl komplexní stavební

  obnovu téměř všech objektů vElektrárně PrunéřovII

  (EPR II) pro generálního dodavatele její přestavby

  amodernizace – firmu ŠKODA PRAHA Invest.

  Stavební část komplexní obnovy

  Zakázka, kterou v EPR II letos v létě dokončil tým pod

  vedením Ing.Zdeňka Hoška, se vrozsáhlém areálu týkala

  téměř všech objektů svýjimkou modernizace chladicích

  věží a systému odsíření. Byla technicky, technologicky

  ikoordinačně nezvykle složitá iproto, že práce tu vevelmi

  krátkém čase musely proběhnout při zachování provozu

  dvou zpěti výrobních bloků elektrárny.

  Roku 2013, kdy divize 3 řídila istavbu základů pro no-

  vé turbosoustrojí, první vedoucí projektu Ing.Marek Šach

  prohlásil: „Každý objekt je zde jiný ališí se isouběhem

  činností – někde práce teprve zahajujeme avedlejší objekt

  už třeba předáváme zadavateli. Jsem rád, že se při takto

  náročném díle mohu spolehnout nabetonáře zdivize 6,

  avěřím, že se dohodnu isnašimi kolegy oceláři.“ Dohodl.

  Stejně jako Ing. Hošek, který s Ing. Šachem spolupracoval

  téměř od počátku díla a později převzal vedení týmu.

  Technologické dodávky

  Souběžně se stavbařským týmem pracoval vEPR II idalší

  kolektiv divize 3, který vedl Ing.Daniel Riedl. Pro firmu

  Vítkovice Power Engineering tu vyměnil trojici zásobníků

  chladicí vody ahlavně tři staré kotle zanové pomocí pro-

  vizorních příhradových konstrukcí ahydraulických jedno-

  tek. Práce to byla veliká ikomplikovaná afiremní noviny

  jí vletech 2013 a2014 věnovaly zaslouženou pozornost.

  Také proto, že způsob, kterým výměna kotlů proběhla, si

  Metrostav nechal patentovat.

  Zdalších divizí, které vEPR II působily, je nutné zmínit

  iosmičku, která pod vedením Ing.Josefa Pjentaka pro-

  vedla v extrémně rychlém termínu výměnu otevřeného

  páteřového struskového dopravníku zamoderní trubkový

  snejvětším průměrem vČeské republice.

  Stavba přispěla i k ochraně životního prostředí

  Dnes je hnědouhelná Elektrárna Prunéřov II kompletně

  zmodernizovaná, má vyšší výkon asplňuje veškeré poža-

  davky současných předpisů Evropské unie pro ochranu

  životního prostředí.

  Otom, že proměna energetických objektů v Prunéřově

  nebyla jednoduchá, svědčí ifotografie zprůběhu výstavby

  (velké foto ze srpna roku 2013), které ze svého bohatého

  archivu vybral Ing.Jaroslav Němeček zdivize 3 aněkte-

  rými současnými snímky doplnil Petr Adámek.

  Hlavní výrobní blok před pěti lety adnes. Jen umístění zachovaného komínu prozradí, že se jedná o stejný objekt

  Kotelna prošla změnou nejen uvnitř, ale izvenku a výrazně se proměnilo také její okolí

  Způvodní strojovny zbyly stěží obvodové konstrukce a i ty prošly rozsáhlými opravami a sanacemi

  Metrostav_13_14_2017.indd 5 04/08/17 11:04

• Strana 6

  2

  4

  6

  8

  1

  3

  5

  7

  9

  Příležitost dostat se po dálnici D11 do Hradce Králové bez auta využily tisíce lidí

  Poslední 4,2 km dlouhý úsek dálnice D11 z Prahy do Hradce Králové – z obce Osičky do krajského města – bude

  slavnostně zprovozněn letos 21. srpna. Příležitost vyzkoušet si jeho hladký povrch při dni otevřené dálnice (DOD)

  využily v sobotu 29. července tisíce lidí, zejména obyvatel z okolí (foto č. 1). Na dílo byli zvědaví i proto, že se

  začalo budovat už před 12 lety. Šest let pak stavba stála a rozběhla se až v červenci 2014. Rodiny s kočárky, in-line

  bruslaři, cyklisté (foto č. 2) ikoloběžkáři si novou D11 mohli prohlédnout a vyzkoušet v plné parádě. Ikdyž za

  provedení projektu odpovídalo sdružení tří společností v čele s firmou Eurovia CS, stěžejní díl prací na tomto úseku

  odvedl Metrostav. „Vybudovali jsme dálniční těleso, čtyři mosty, dešťovou kanalizaci, přeložky komunikací i sítí,

  vybavení dálnice a hlavně MÚK Kukleny. Dnes už dokončujeme pouze drobnosti adokumentaci nutnou k předání

  díla,“ řekl vedoucí projektu Ing. Richard Rakouš z divize 4, který na místě přivítal i ministra dopravy Ing. Dana

  Ťoka (foto č. 3). Stavbyvedoucí Ing. Petr Marhold rozdával dětem reflexní pásky abezpečnostní vesty (foto č. 4). Na

  okraji dálnice byla k vidění stavební technika, mezi kterou se neztratila auta Metrostavu (foto č.5). Na vyzkoušení

  návštěvníky čekala krásná, nová a téměř pustá dálnice (foto č. 6). Mohlo na ni vše, co mělo nohy či kola (foto č. 7),

  kromě motorových vozidel. Výjimku měl jen ministr dopravy (foto č. 8). Snad aby mohl rychle dojet na konec nového

  úseku, kde asfaltový kryt mizí v polích (foto č. 9). Na navazující části D11 z Hradce Králové na Smiřice už sice

  pracují archeologové, stavební povolení ale napadlo hnutí Děti Země a zahájení díla tím začíná být v nedohlednu.

  strana 6

  INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI

  NAŠE FOTOREPORTÁŽ

  Daleko navýchodě

  Vtureckém hlavním městě, kde sídlí firma Metrostav

  Ankara Inșaat, kráčela historie… Dlouhé dějiny místa,

  kam zatím moc turistů nadovolenou nejezdí, upozorňu-

  jí, že vasijském vnitrozemí Turecka asi 200 km odČer-

  ného moře existovala rozvinutá civilizace už vdobách,

  kdy u nás žili lidé únětické kultury. I když letopočty

  z doby před Kristem mohou připomínat hodinu děje-

  pisu, ohlédnutí dojiné než vlastní minulosti obohatí.

  Vkopcovitém terénu kolem Ankary se v nadmořské

  výšce kolísající mezi 800 až 1350 metry usídlili první lidé

  – Chattové – již vetřetím tisíciletí před naším letopočtem.

  Kolem roku 1700 př. n. l. ovládli město Chetité, kteří zde

  založili říši s hlavním městem Chattušaš a opevněné

  hradiště západně od metropole nazvali Ankuva. Jeho

  jméno se postupem věků změnilo naÁncyru, starořecky

  znamenající kotvu, a v lehce pozměněné formě – jako

  Ankara – existuje doposud.

  Panovníci se vAnkaře rychle střídali

  (všechna data jsou z doby před naším letopočtem):

  konec 1. tisíciletí Frygové (jejich hlavním městem byl

  nedaleký Gordion, kde Alexandr Veliký

  později přeťal gordický uzel)

  7. století kočovní Kimmeriové

  6. stol. Lýdové

  roku 547 Peršané

  roku 333 Alexandr Veliký

  roku 323 Antigonos I.

  roku 300 pontští Řekové

  roku 278 keltští Tektoságové (přišli odRýna)

  roku 229 pergamský král Attalos I.

  roku 189 Áncyra přešla dosprávy Říma

  roku 88 Áncyru zničil pontský král Mithridates

  roku 25 město ovládl římský císař Augustus

  Z doby císaře Augusta pochází většina ankarských

  antických památek, které se veměstě dosud sporadicky

  nacházejí. Nejznámější znich je nápis Monumentum An-

  cyranum nazdi chrámu císaře Augusta abohyně Romy.

  Císař Augustus se rozhodl učinit zÁncyry jedno ze

  tří hlavních administrativních středisek střední Anatolie

  a stanovil ji hlavním městem provincie Galacia. Během

  rozkvětu zadob římského panování veměstě podle od-

  hadů žilo až 200 tisíc obyvatel. Vedla tudy i významná

  římská cesta navýchod.

  Kdějinám apamátkám Ankary zdoby našeho letopoč-

  tu se vrátíme někdy příště.

  Ing.Marek Gasparovič

  Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav / Pověřená šéfredaktorka Ing.Lenka Svobodová / Adresa redakce Koželužská 4, 18000Praha 8-Libeň, tel.: 266019241; www.metrostav.cz; www.facebook.com/Metrostav

  / Číslo 13–14/2017 vyšlo 8. 8. 2017 (15/2017 vyjde 24. 8. 2017) / Složení redakční rady Ing.J.Pavlíček (předseda), Ing. V. Kostiha (místopředseda), Ing.J.Kavan, Ing.J. Neklanová, Ing.L. Profota, Ing. P. Půta, Ing. P. Řezáč, Ing.L. Svobodová,

  Ing.J.Šob aIng.M. Zrcková / Neoznačené materiály připravila Ing. L. Svobodová, foto archiv Metrostavu / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 12800 Praha 2 / Výroba Boomerang Communication,s.r.o., Nad Kazankou 37,

  Praha7-Troja, tel.: 244023201, fax: 244023333 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736 / Tento tisk slouží pouze avýhradně pro obchodní propagaci firmy Metrostav a.s. aje veřejně neprodejný.

  Nejen výborný mostař

  Včervenci uplynulo 130 let odnarození profesora Sta-

  nislava Bechyně, významného českého průkopníka vý-

  voje stavitelství zbetonu, projektanta mostů, teoretika

  avysokoškolského pedagoga.

  V letech 1905–1910 Stanislav Bechyně vystudoval

  Vysokou školu technickou vPraze svyznamenáním ana-

  stoupil do právě zakládané betonářské firmy Dr. Karla

  Skorkovského. Jako doktor technických věd byl nejen

  průkopníkem stavitelství zbetonu voblasti teorie ipra-

  xe, ale zúčastnil se také politického dění. Vroce 1918 se

  stal členem Českého národního výboru, který 28. října

  vObecním domě vPraze manifestačně vydal Zákon ozří-

  zení československého státu.

  Vroce 1920 byl Bechyně jmenován tehdy nejmladším

  řádným profesorem naFakultě inženýrského stavitelství

  ČVUT – pro statiku, dynamiku a betonové stavitelství.

  Stejnou problematikou se zabýval ipři navrhování asta-

  tických výpočtech nosných konstrukcí řady staveb.

  Významná technická díla

  Pro mosty profesora Stanislava Bechyně jsou typické

  smělé oblouky ačasto průkopnická řešení. Patří knim na-

  příklad jeden zprvních železobetonových mostů vČesku

  – obloukový most vHořepníku naPelhřimovsku (1913),

  mosty vKřinci (1917–1918), přes Chrudimku vPardubi-

  cích (1935). Vroce 1937 získal první cenu jehoprojekt

  Nuselského mostu se dvěma mostovkami, který nebyl po-

  staven kvůli nastupující válce. Dokončený dálniční most

  přes údolí Šmejkalky uSenohrab, postavený vroce1950,

  má rozpětí oblouků 120 m adélku mostovky 250 m. Most

  přes Váh vKomárně (1955) splochým obloukem asroz-

  pětím 112,5metru mu vynesl mezinárodní uznání.

  Prof.Bechyně se podílel inařadě průmyslových sta-

  veb. Pro pražskou automobilku Praga vLibni navrhl po-

  prvé vRakousko-Uhersku konstrukci shřibovými stropy

  asloupy zovinuté litiny (1916). Vroce 1919 poprvé použil

  rámové patrové konstrukce (spojení betonových sloupů

  atrámů) při návrhu nastavbu paláce Lucerna v Praze.

  Projektoval hangáry, účastnil se stavby Veletržního palá-

  ce vPraze, výškové budovy Penzijního ústavu na Žižkově

  a propočítal i statiku Národního památníku na Vítkově.

  Napomáhal také při přesunu děkanského kostela vMos-

  tě. Vroce 1967 ho fotograf zachytil nastavbě podchodu

  naVáclavském náměstí v Praze (foto vpravo).

  Vědecká a pedagogická činnost

  Řadu svých vědeckých prací ověřoval na stavbách (na-

  příklad práce s cementem v zimě, zpracování betonu

  vibrátory, užití oceli svysokou mezí pružnosti apod.). Až

  doroku 1945 zastával vefirmě Skorkovský pozici hlavní-

  ho inženýra, poválce pokračoval vevýuce iprojektování.

  Jeho vědecká apublikační činnost byla oceněna řadou

  uznání ařádů: vroce 1952 byl zvolen akademikem ČSAV,

  vroce 1972 získal čestný titul doktora technických věd

  ČVUT v Praze. Profesor Stanislav Bechyně se zajímal

  rovněž okulturu, přírodu aosvětu. Jako spoluzakladatel

  pražské zoologické zahrady (1931) byl autorem dodnes

  stojícího železobetonového pavilonu vodních ptáků.

  Stanislav Bechyně zemřel 15. října 1973 aje pocho-

  ván v rodné Přibyslavi. Jeho funkcionalistická trojská

  vila se dostala domajetku podniku Vodní stavby, který ji

  obhospodařoval až dosvého zániku. Dnes již tato budova

  neexistuje, protože novému majiteli nevyhovovala.

  Petr Zázvorka

  Padesát let služby

  Odroku 1967 zásobuje Prahu betonem výrobna naRo-

  hanském ostrově. Vznikla kvůli výstavbě metra vrámci

  podniku Vodní stavby, dnes ji využívá TBG Metrostav.

  Původní automatizovanou věžovou betonárnu (fo-

  to č. 1) se dvěma míchacími jádry CIFA italské výroby

  scelkovým výkonem 60 kubíků za hodinu řídil německý

  systém děrných štítků.

  Současná betonárna (foto č. 2) má tři míchací jádra

  (BHS a LIEBHERR), kapacitu 90 m

  3

  /hod. a je opatřena

  nejmodernějším elektronickým řídicím systémem.

  Zdroj archiv TBG Metrostav

  1

  2

  Výsledky hodnocení

  Na hlavní stránce firemního intranetu je v sekci Ozná-

  mení zveřejněn děkovný dopis generálního ředitele

  společnosti Ing. Pavla Piláta, kterým reaguje na kaž-

  doroční hodnoticí rozhovory. Opět proběhly v prvním

  čtvrtletí a letos se jich zúčastnilo 2550 zaměstnanců,

  kteří do listů hodnocení uvedli celkem 1269 různých

  námětů, návrhů či připomínek.

  Metrostav_13_14_2017.indd 6 04/08/17 11:04