strana 6
Daleko na východě
INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI
Výsledky hodnocení
NAŠE FOTOREPORTÁŽ
V tureckém hlavním městě, kde sídlí firma Metrostav
Ankara Inşaat, kráčela historie… Dlouhé dějiny místa,
kam zatím moc turistů na dovolenou nejezdí, upozorňují, že v asijském vnitrozemí Turecka asi 200 km od Černého moře existovala rozvinutá civilizace už v dobách,
kdy u nás žili lidé únětické kultury. I když letopočty
z doby před Kristem mohou připomínat hodinu dějepisu, ohlédnutí do jiné než vlastní minulosti obohatí.
V kopcovitém terénu kolem Ankary se v nadmořské
výšce kolísající mezi 800 až 1350 metry usídlili první lidé
– Chattové – již ve třetím tisíciletí před naším letopočtem.
Kolem roku 1700 př. n. l. ovládli město Chetité, kteří zde
založili říši s hlavním městem Chattušaš a opevněné
hradiště západně od metropole nazvali Ankuva. Jeho
jméno se postupem věků změnilo na Áncyru, starořecky
znamenající kotvu, a v lehce pozměněné formě – jako
Ankara – existuje doposud.
Na hlavní stránce firemního intranetu je v sekci Oznámení zveřejněn děkovný dopis generálního ředitele
společnosti Ing. Pavla Piláta, kterým reaguje na kaž
doroční hodnoticí rozhovory. Opět proběhly v prvním
čtvrtletí a letos se jich zúčastnilo 2550 zaměstnanců,
kteří do listů hodnocení uvedli celkem 1269 různých
námětů, návrhů či připomínek.
Nejen výborný mostař
V červenci uplynulo 130 let od narození profesora Stanislava Bechyně, významného českého průkopníka vývoje stavitelství z betonu, projektanta mostů, teoretika
a vysokoškolského pedagoga.
V letech 1905–1910 Stanislav Bechyně vystudoval
Vysokou školu technickou v Praze s vyznamenáním a nastoupil do právě zakládané betonářské firmy Dr. Karla
Skorkovského. Jako doktor technických věd byl nejen
průkopníkem stavitelství z betonu v oblasti teorie i praxe, ale zúčastnil se také politického dění. V roce 1918 se
stal členem Českého národního výboru, který 28. října
v Obecním domě v Praze manifestačně vydal Zákon o zřízení československého státu.
V roce 1920 byl Bechyně jmenován tehdy nejmladším
řádným profesorem na Fakultě inženýrského stavitelství
ČVUT – pro statiku, dynamiku a betonové stavitelství.
Stejnou problematikou se zabýval i při navrhování a statických výpočtech nosných konstrukcí řady staveb.
Panovníci se v Ankaře rychle střídali
(všechna data jsou z doby před naším letopočtem):
konec 1. tisíciletí Frygové (jejich hlavním městem byl
nedaleký Gordion, kde Alexandr Veliký
později přeťal gordický uzel)
7. století
kočovní Kimmeriové
6. stol.
Lýdové
roku 547
Peršané
roku 333
Alexandr Veliký
roku 323
Antigonos I.
roku 300
pontští Řekové
roku 278
keltští Tektoságové (přišli od Rýna)
roku 229
pergamský král Attalos I.
roku 189
Áncyra přešla do správy Říma
roku 88
Áncyru zničil pontský král Mithridates
roku 25
město ovládl římský císař Augustus
Z doby císaře Augusta pochází většina ankarských
antických památek, které se ve městě dosud sporadicky
nacházejí. Nejznámější z nich je nápis Monumentum Ancyranum na zdi chrámu císaře Augusta a bohyně Romy.
Císař Augustus se rozhodl učinit z Áncyry jedno ze
tří hlavních administrativních středisek střední Anatolie
a stanovil ji hlavním městem provincie Galacia. Během
rozkvětu za dob římského panování ve městě podle odhadů žilo až 200 tisíc obyvatel. Vedla tudy i významná
římská cesta na východ.
K dějinám a památkám Ankary z doby našeho letopočtu se vrátíme někdy příště.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Ing. Marek Gasparovič
Padesát let služby
Od roku 1967 zásobuje Prahu betonem výrobna na Rohanském ostrově. Vznikla kvůli výstavbě metra v rámci
podniku Vodní stavby, dnes ji využívá TBG Metrostav.
Původní automatizovanou věžovou betonárnu (foto č. 1) se dvěma míchacími jádry CIFA italské výroby
s celkovým výkonem 60 kubíků za hodinu řídil německý
systém děrných štítků.
Současná betonárna (foto č. 2) má tři míchací jádra
(BHS a LIEBHERR), kapacitu 90 m3/hod. a je opatřena
nejmodernějším elektronickým řídicím systémem.
Zdroj archiv TBG Metrostav
Příležitost dostat se po dálnici D11 do Hradce Králové bez auta využily tisíce lidí
1
2
Poslední 4,2 km dlouhý úsek dálnice D11 z Prahy do Hradce Králové – z obce Osičky do krajského města – bude
slavnostně zprovozněn letos 21. srpna. Příležitost vyzkoušet si jeho hladký povrch při dni otevřené dálnice (DOD)
využily v sobotu 29. července tisíce lidí, zejména obyvatel z okolí (foto č. 1). Na dílo byli zvědaví i proto, že se
začalo budovat už před 12 lety. Šest let pak stavba stála a rozběhla se až v červenci 2014. Rodiny s kočárky, in-line
bruslaři, cyklisté (foto č. 2) i koloběžkáři si novou D11 mohli prohlédnout a vyzkoušet v plné parádě. I když za
provedení projektu odpovídalo sdružení tří společností v čele s firmou Eurovia CS, stěžejní díl prací na tomto úseku
odvedl Metrostav. „Vybudovali jsme dálniční těleso, čtyři mosty, dešťovou kanalizaci, přeložky komunikací i sítí,
vybavení dálnice a hlavně MÚK Kukleny. Dnes už dokončujeme pouze drobnosti a dokumentaci nutnou k předání
díla,“ řekl vedoucí projektu Ing. Richard Rakouš z divize 4, který na místě přivítal i ministra dopravy Ing. Dana
Ťoka (foto č. 3). Stavbyvedoucí Ing. Petr Marhold rozdával dětem reflexní pásky a bezpečnostní vesty (foto č. 4). Na
okraji dálnice byla k vidění stavební technika, mezi kterou se neztratila auta Metrostavu (foto č. 5). Na vyzkoušení
návštěvníky čekala krásná, nová a téměř pustá dálnice (foto č. 6). Mohlo na ni vše, co mělo nohy či kola (foto č. 7),
kromě motorových vozidel. Výjimku měl jen ministr dopravy (foto č. 8). Snad aby mohl rychle dojet na konec nového
úseku, kde asfaltový kryt mizí v polích (foto č. 9). Na navazující části D11 z Hradce Králové na Smiřice už sice
pracují archeologové, stavební povolení ale napadlo hnutí Děti Země a zahájení díla tím začíná být v nedohlednu.
Významná technická díla
Pro mosty profesora Stanislava Bechyně jsou typické
smělé oblouky a často průkopnická řešení. Patří k nim například jeden z prvních železobetonových mostů v Česku
– obloukový most v Hořepníku na Pelhřimovsku (1913),
mosty v Křinci (1917–1918), přes Chrudimku v Pardubicích (1935). V roce 1937 získal první cenu jeho projekt
Nuselského mostu se dvěma mostovkami, který nebyl postaven kvůli nastupující válce. Dokončený dálniční most
přes údolí Šmejkalky u Senohrab, postavený v roce 1950,
má rozpětí oblouků 120 m a délku mostovky 250 m. Most
přes Váh v Komárně (1955) s plochým obloukem a s rozpětím 112,5 metru mu vynesl mezinárodní uznání.
Prof. Bechyně se podílel i na řadě průmyslových staveb. Pro pražskou automobilku Praga v Libni navrhl poprvé v Rakousko-Uhersku konstrukci s hřibovými stropy
a sloupy z ovinuté litiny (1916). V roce 1919 poprvé použil
rámové patrové konstrukce (spojení betonových sloupů
a trámů) při návrhu na stavbu paláce Lucerna v Praze.
Projektoval hangáry, účastnil se stavby Veletržního paláce v Praze, výškové budovy Penzijního ústavu na Žižkově
a propočítal i statiku Národního památníku na Vítkově.
Napomáhal také při přesunu děkanského kostela v Mostě. V roce 1967 ho fotograf zachytil na stavbě podchodu
na Václavském náměstí v Praze (foto vpravo).
Vědecká a pedagogická činnost
Řadu svých vědeckých prací ověřoval na stavbách (například práce s cementem v zimě, zpracování betonu
vibrátory, užití oceli s vysokou mezí pružnosti apod.). Až
do roku 1945 zastával ve firmě Skorkovský pozici hlavního inženýra, po válce pokračoval ve výuce i projektování.
Jeho vědecká a publikační činnost byla oceněna řadou
uznání a řádů: v roce 1952 byl zvolen akademikem ČSAV,
v roce 1972 získal čestný titul doktora technických věd
ČVUT v Praze. Profesor Stanislav Bechyně se zajímal
rovněž o kulturu, přírodu a osvětu. Jako spoluzakladatel
pražské zoologické zahrady (1931) byl autorem dodnes
stojícího železobetonového pavilonu vodních ptáků.
Stanislav Bechyně zemřel 15. října 1973 a je pochován v rodné Přibyslavi. Jeho funkcionalistická trojská
vila se dostala do majetku podniku Vodní stavby, který ji
obhospodařoval až do svého zániku. Dnes již tato budova
neexistuje, protože novému majiteli nevyhovovala.
Petr Zázvorka
Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav / Pověřená šéfredaktorka Ing. Lenka Svobodová / Adresa redakce Koželužská 4, 180 00 Praha 8-Libeň, tel.: 266 019 241; www.metrostav.cz; www.facebook.com/Metrostav
/ Číslo 13–14/2017 vyšlo 8. 8. 2017 (15/2017 vyjde 24. 8. 2017) / Složení redakční rady Ing. J. Pavlíček (předseda), Ing. V. Kostiha (místopředseda), Ing. J. Kavan, Ing. J. Neklanová, Ing. L. Profota, Ing. P. Půta, Ing. P. Řezáč, Ing. L. Svobodová,
Ing. J. Šob a Ing. M. Zrcková / Neoznačené materiály připravila Ing. L. Svobodová, foto archiv Metrostavu / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00 Praha 2 / Výroba Boomerang Communication, s. r. o., Nad Kazankou 37,
Praha 7-Troja, tel.: 244 023 201, fax: 244 023 333 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736 / Tento tisk slouží pouze a výhradně pro obchodní propagaci firmy Metrostav a.s. a je veřejně neprodejný.
Metrostav_13_14_2017.indd 6
04/08/17 11:04