Strana 1
Prorážka obou tunelových trub
v Radejčíně za jeden den str. 5
Naděje v délce devíti a půl kilometru
rychlostní silnice R7 str. 5
Pavilon akutní medicíny v Karlových
Varech roste str. 5
Ptáme se: Ing. Karla Mezihoráka
z útvaru kontroly řízení zakázek str. 2
Výzkum chování tunelového ostění
při požáru str. 2
Revitalizace Klementina odkryla
historicky cennou fresku str. 5
xxxx
více ve fotoreportáži na str. 4
25. srpna 2011 / 14–15 / XXIII
METROSTAV A.S. ČLEN DDM GROUP
KRÁTCE / AKTUÁLNĚ
Tondova první prorážka
Potřebné dokumenty na intranetu
Profil Metrostavu 2011, jeho organizační diagramy
a schéma Skupiny Metrostav najdete na intranetu
naší společnosti pod portálem obchodního ředitele
v dokumentech útvaru vztahů k veřejnosti. Jsou ke stažení
nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině a v ruštině.
Přímý přenos
Na internetových stránkách
www.metrostav.cz naleznete
v levé navigaci pod odkazem
Reference novou sekci
nazvanou Trojský most. Její
součástí jsou informace
o projektu, jeho technické
údaje, podrobně popsaný postup výstavby nejnovějšího
pražského přemostění Vltavy, fotogalerie ze stavby a přímý
přenos ze staveniště zprostředkovaný webovou kamerou.
Veřejná volba
Do třetího října probíhá na
internetových stránkách
soutěže Stavba roku 2011
(www.stavbaroku.cz)
hlasování veřejnosti
o nejlepší pražskou stavbu.
Mezi sedmi vybranými díly,
jež postoupila do 2. kola soutěže a byla nominována na
titul Pražská stavba 2011, je i nová budova ČVUT, kterou ve
sdružení stavěla divize 1. Podpořte ji i vy svým hlasem.
Úvodní poplach
Ve čtvrtek 11. srpna ohlásil
požární zvon začátek
výstavby nové hasičské
stanice v ulici Generála
Šišky v Modřanech. Kromě
Ing. Milana Veselského,
ředitele naší divize 1, jejíž
tým vedený Alešem Synkem stavbu zajistí, přihlíželi
neobvyklému zahájení i osobnosti z řad hasičů,
zdravotních záchranářů a zástupci městské části Praha 12
v čele se svým starostou Bc. Františkem Adámkem. Nová
hasičská stanice by měla být hotová za necelé dva roky
a po svém dokončení zlepší bezpečnostní standard pro asi
80 tisíc obyvatel, kteří bydlí v jejím okolí.
Divize 3 dokončila
hangár se 125m vraty
Hotový hangár pro společnost ABS Jets (foto č. 1)
předal 29. července objednateli tým Ing. Stanislava
Červeného z divize 3. Letadla do něj budou zajíždět
125 m širokými a více než 9 m vysokými hangárovými
vraty. Aby se pod střechu vešla i ta větší než malá, na-
vrhl v nich projektant otvor pro jejich ocasní část. Tím
ovšem výčet zajímavostí stavby v Ruzyni nekončí.
Aby byl zachovaný volný průjezd letadel dovnitř a ven
z haly, tvoří vrata vlastně celou její severní stěnu a nemají
nosné dělicí sloupy. Střešní konstrukce nad hangárem je
proto nad nimi zavěšená na třech 25 m vysokých železo-
betonových pylonech. O její výrobě na pomocných věžích
a zavěšení na ocelová táhla jsme psali v květnu.
„Zastřešení jsme provedli přesně, proto jsme s mon-
táží hangárových vrat, dodaných s předepsanou tolerancí,
neměli žádné problémy,“ vzpomíná Ing. Červený.
Vratový otvor o velikosti cca 125 x 9 m uzavírá osm
křídel – vrátní, které se pomocí elektropohonů posu-
nují ve vyhřívaných a odvodněných kolejnicích. Čtyři
z nich jsou nedělené středové. Dvě krajní jsou rozdělené
do segmentů, aby mohly částečně zajíždět za ostění. Dvě
poslední nezávislé vrátně jsou dělené na dvě části a je
v nich zřízen otvor, vybavený po obvodu nafukovací těs-
nicí manžetou, která dokáže adaptabilně dotěsnit ocasní
část letounu ve vrátni (foto č. 2). Křídla vrat jsou zhoto-
vena z ocelových profilů, opláštěných pětikomůrkovými
polykarbonátovými panely, mají oválná okna a průchozí
hliníkové dveře. Pohyb vrátní doprovázejí zvukové a svě-
telné signály, nouzově se dají posunovat i ručně.
Z flotily, která bude hangár využívat, by mohlo být
největší tryskové letadlo Gulfstream 550. Zatížení od je-
ho hlavního podvozku lehce přesahuje 181 kN, v případě
údržby však náhradní dotykový tlak od heveru na podlahu
dosahuje hodnoty až 3,578 MPa, což odpovídá zatížení
více než 3578 tun na m². Konstrukce podlahy proto za-
hrnuje 10cm vrstvu kvalitního štěrkopísku zhutněnou
na vápnem stabilizovanou pláň, 8 cm podkladního betonu,
vrstvu geotextilie, fólii z vysokohustotního polyetylenu,
další, tentokrát 13cm vrstvu podkladního betonu a ce-
mentobetonový kryt s tloušťkou 26 cm opatřený finální
samonivelační polyuretanovou stěrkou.
„Výroba podlahové konstrukce nás trochu pozlobila,“
říká Ing. Stanislav Červený. „V současnosti už jsou ale
všechny obtíže minulostí. Stavba je předaná a odstranili
jsme i drobné vady a nedodělky. Objednatel – společ-
nost 1. PROJEKTOVÁ, s níž jsme spolupracovali už při
minulém projektu na Slovensku – právě předává hangár
do užívání společnosti ABS Jets, která v něm už brzy
zahájí údržbu a hangárování svých i cizích letadel.“
Na pokyn pražského primátora Bohuslava Svobody se
11. srpna řezná hlava zeminového štítu zvaného Tonda za-
řízla do posledních centimetrů horniny, které ji oddělovaly
od předražené stanice metra Petřiny. Pár okamžiků poté
už primátor, jeho první náměstek Karel Březina, generální
ředitel Metrostavu Ing. Pavel Pilát a ostatní pozvaní hos-
té, kteří na slavnostní prorážku ve stanici čekali, uviděli
místo hladké stěny řezné zuby razicího štítu. Jeho hlava už
ovšem nebyla červená jako na začátku stavby, ale ocelově
obroušená po ražbách téměř pětisetmetrového tunelu,
který štít za tři měsíce jízdy vyrazil.
„Práci s moderními tunelovacími stroji jsme se museli
učit úplně od začátku, je to totiž už více než třicet let, co
s jejich předchůdci Metrostav pracoval,“ říká vedoucí pro-
jektu ražeb pomocí TBM Ing. David Cyroň z naší divize 5.
Při ražbách řídí sdružený tým, složený i z pracovníků divi-
ze 8, která metro V.A buduje ve sdružení s firmou HOCH-
TIEF CZ. „K nepřetržité práci na tunelovacích strojích už
umíme nasadit všech osm osmičlenných posádek. Šest
z nich obsadil Metrostav a dvě kvůli získávání zkušeností
zaplnila Subterra. Pracovní party doplňují i mechanici
z Doprastavu,“ pokračuje Ing. Cyroň. „Pracujeme stále
pod dohledem techniků z firmy Herrenknecht, která oba
naše zeminové razicí štíty – Tondu i Adélu – vyrobila.
Posádka Tondy je však už dnes dobře zaučená a její denní
rekord v ražbě dosáhl 19,5 m. Posádka Adély se proto
místo od německých odborníků učí od českých kolegů.“
Tondova posádka (velké foto) měla pár dní po proráž-
ce na Petřiny víc volna než obvykle. Před stanicí, kterou
razí sdružení divizí 8 a 5 pod vedením Ing. Jana Štoncnera
metodou NRTM, totiž stroj musel počkat na ukončení
armování a betonáže více než 217 m dlouhého staničního
lůžka. V průběhu srpna a začátkem září se po něm za po-
moci hydraulických lisů vlastní silou odtlačí až do předem
připravené zarážky na druhé straně stanice, kterou využije
pro zahájení ražeb směrem k Veleslavínu. Odstartovat by
měl Tonda ještě v září, do stanice Veleslavín by potom
mohl dorazit na přelomu listopadu a prosince. Adéla se
horninou pod pražským Břevnovem prokusuje zhruba se
tříměsíčním odstupem za svým starším „bratrem“.
Pražského primátora (malé foto druhý zleva) při první
slavnostní prorážce na metru V.A doprovázel generální ře-
ditel Metrostavu Ing. Pilát a ředitel naší divize 5 Ing. Vác-
lav Soukup, které fotograf zachytil vpravo vedle Bohuslava
Svobody. O bližších podrobnostech díla, jehož postup
všichni naši manažeři včetně ředitele divize 8 Ing. Pavla
Šrámka pečlivě sledují, je spolu s kolegy z obou divizí opět
informoval Ing. Cyroň: „Ražba se stále víc zahlubuje pod
vrstvy prachovců a jílovců a do výrubu se svrchu nasou-
vají propustné pískovce, na jejichž spodku se setkáváme
s více vodonosnou vrstvou, než očekával projekt. Že to tak
bude, jsme věděli již podle ražeb štoly Kateřiny. Zdvojení
očekávaných přítoků na 20 litrů vody za sekundu nás
překvapilo, ale nezaskočilo – z Islandu jsme totiž zvyklí
na mnohem vydatnější záplavy.“
Setkání pod Letnou
První náměstek pražského primátora Karel Březina
prošel 9. srpna částí tunelů Blanka v doprovodu novi-
nářů. Zájem všech přitahovala zejména obří strojovna
vzduchotechniky pod Letnou (foto).
Ing. Březina, který je mimo jiné předsedou komise
Rady HMP Pražské integrované dopravy, při inspekci
prohlásil: „Jak můžete vidět, stavební práce v tunelech
vrcholí. Poslední kus rubaniny z nich bude slavnostně
vytěžen 5. září a v říjnu chceme Blanku opět na jeden den
otevřít veřejnosti. Zkušební provoz by měl být v celém tu-
nelovém komplexu zahájen v roce 2014, další menší práce
a dodělávky budou pokračovat zřejmě do roku 2016.“
Prodloužení trasy A metra v Praze z Dejvic do Motola:
Celková délka trasy 6 134 m
Délka úseku ražeb pomocí TBM 2x 4177 m
Plocha výrubu 29 m²
Maximální sklon trati 39,5 ‰
Poloměr minimálního směrového oblouku 630 m
Počet stanic 4
Cena 20 miliard korun
Rok zprovoznění 2014
Délka jízdy 7,5 minuty
1
2