xxxx

25. srpna 2011 / 14–15 / XXIII

více ve fotoreportáži na str. 4

Ptáme se: Ing. Karla Mezihoráka

z útvaru kontroly řízení zakázek str. 2

Výzkum chování tunelového ostění

při požáru str. 2

Revitalizace Klementina odkryla

historicky cennou fresku str. 5

M E T R O S TAV

A .S.

Č L E N

D D M

G R O U P

tondova první prorážka

KRátce / aKtuálNĚ

Potřebné dokumenty na intranetu

Prorážka obou tunelových trub

v Radejčíně za jeden den str. 5

Naděje v délce devíti a půl kilometru

rychlostní silnice R7 str. 5

Pavilon akutní medicíny v Karlových

Varech roste str. 5

Divize 3 dokončila

hangár se 125m vraty

Hotový hangár pro společnost ABS Jets (foto č. 1)

předal 29. července objednateli tým Ing. Stanislava

Červeného z divize 3. Letadla do něj budou zajíždět

125 m širokými a více než 9 m vysokými hangárovými

vraty. Aby se pod střechu vešla i ta větší než malá, navrhl v nich projektant otvor pro jejich ocasní část. Tím

ovšem výčet zajímavostí stavby v Ruzyni nekončí.

Aby byl zachovaný volný průjezd letadel dovnitř a ven

z haly, tvoří vrata vlastně celou její severní stěnu a nemají

nosné dělicí sloupy. Střešní konstrukce nad hangárem je

proto nad nimi zavěšená na třech 25 m vysokých železo­

betonových pylonech. O její výrobě na pomocných věžích

a zavěšení na ocelová táhla jsme psali v květnu.

„Zastřešení jsme provedli přesně, proto jsme s mon­

táží hangárových vrat, dodaných s předepsanou tolerancí,

neměli žádné problémy,“ vzpomíná Ing. Červený.

Vratový otvor o velikosti cca 125 x 9 m uzavírá osm

křídel – vrátní, které se pomocí elektropohonů posu­

nují ve vyhřívaných a odvodněných kolejnicích. Čtyři

z nich jsou nedělené středové. Dvě krajní jsou rozdělené

do segmentů, aby mohly částečně zajíždět za ostění. Dvě

poslední nezávislé vrátně jsou dělené na dvě části a je

v nich zřízen otvor, vybavený po obvodu nafukovací těs­

nicí manžetou, která dokáže adaptabilně dotěsnit ocasní

část letounu ve vrátni (foto č. 2). Křídla vrat jsou zhoto­

vena z ocelových profilů, opláštěných pětikomůrkovými

polykarbonátovými panely, mají oválná okna a průchozí

hliníkové dveře. Pohyb vrátní doprovázejí zvukové a svě­

telné signály, nouzově se dají posunovat i ručně.

Profil Metrostavu 2011, jeho organizační diagramy

a schéma Skupiny Metrostav najdete na intranetu

naší společnosti pod portálem obchodního ředitele

v dokumentech útvaru vztahů k veřejnosti. Jsou ke stažení

nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině a v ruštině.

Přímý přenos

Na internetových stránkách

www.metrostav.cz naleznete

v levé navigaci pod odkazem

Reference novou sekci

nazvanou Trojský most. Její

součástí jsou informace

o projektu, jeho technické

údaje, podrobně popsaný postup výstavby nejnovějšího

pražského přemostění Vltavy, fotogalerie ze stavby a přímý

přenos ze staveniště zprostředkovaný webovou kamerou.

Veřejná volba

Do třetího října probíhá na

internetových stránkách

soutěže Stavba roku 2011

(www.stavbaroku.cz)

hlasování veřejnosti

o nejlepší pražskou stavbu.

Mezi sedmi vybranými díly,

jež postoupila do 2. kola soutěže a byla nominována na

titul Pražská stavba 2011, je i nová budova ČVUT, kterou ve

sdružení stavěla divize 1. Podpořte ji i vy svým hlasem.

Úvodní poplach

Ve čtvrtek 11. srpna ohlásil

požární zvon začátek

výstavby nové hasičské

stanice v ulici Generála

Šišky v Modřanech. Kromě

Ing. Milana Veselského,

ředitele naší divize 1, jejíž

tým vedený Alešem Synkem stavbu zajistí, přihlíželi

neobvyklému zahájení i osobnosti z řad hasičů,

zdravotních záchranářů a zástupci městské části Praha 12

v čele se svým starostou Bc. Františkem Adámkem. Nová

hasičská stanice by měla být hotová za necelé dva roky

a po svém dokončení zlepší bezpečnostní standard pro asi

80 tisíc obyvatel, kteří bydlí v jejím okolí.

Na pokyn pražského primátora Bohuslava Svobody se

11. srpna řezná hlava zeminového štítu zvaného Tonda zařízla do posledních centimetrů horniny, které ji oddělovaly

od předražené stanice metra Petřiny. Pár okamžiků poté

už primátor, jeho první náměstek Karel Březina, generální

ředitel Metrostavu Ing. Pavel Pilát a ostatní pozvaní hosté, kteří na slavnostní prorážku ve stanici čekali, uviděli

místo hladké stěny řezné zuby razicího štítu. Jeho hlava už

ovšem nebyla červená jako na začátku stavby, ale ocelově

obroušená po ražbách téměř pětisetmetrového tunelu,

který štít za tři měsíce jízdy vyrazil.

setkání pod letnou

První náměstek pražského primátora Karel Březina

prošel 9. srpna částí tunelů Blanka v doprovodu novinářů. Zájem všech přitahovala zejména obří strojovna

vzduchotechniky pod Letnou (foto).

Ing. Březina, který je mimo jiné předsedou komise

Rady HMP Pražské integrované dopravy, při inspekci

prohlásil: „Jak můžete vidět, stavební práce v tunelech

vrcholí. Poslední kus rubaniny z nich bude slavnostně

vytěžen 5. září a v říjnu chceme Blanku opět na jeden den

otevřít veřejnosti. Zkušební provoz by měl být v celém tu­

nelovém komplexu zahájen v roce 2014, další menší práce

a dodělávky budou pokračovat zřejmě do roku 2016.“

„Práci s moderními tunelovacími stroji jsme se museli

učit úplně od začátku, je to totiž už více než třicet let, co

s jejich předchůdci Metrostav pracoval,“ říká vedoucí pro­

jektu ražeb pomocí TBM Ing. David Cyroň z naší divize 5.

Při ražbách řídí sdružený tým, složený i z pracovníků divi­

ze 8, která metro V.A buduje ve sdružení s firmou HOCH­

TIEF CZ. „K nepřetržité práci na tunelovacích strojích už

umíme nasadit všech osm osmičlenných posádek. Šest

z nich obsadil Metrostav a dvě kvůli získávání zkušeností

zaplnila Subterra. Pracovní party doplňují i mechanici

z Doprastavu,“ pokračuje Ing. Cyroň. „Pracujeme stále

pod dohledem techniků z firmy Herrenknecht, která oba

naše zeminové razicí štíty – Tondu i Adélu – vyrobila.

Posádka Tondy je však už dnes dobře zaučená a její denní

rekord v ražbě dosáhl 19,5 m. Posádka Adély se proto

místo od německých odborníků učí od českých kolegů.“

Tondova posádka (velké foto) měla pár dní po proráž­

ce na Petřiny víc volna než obvykle. Před stanicí, kterou

razí sdružení divizí 8 a 5 pod vedením Ing. Jana Štoncnera

metodou NRTM, totiž stroj musel počkat na ukončení

armování a betonáže více než 217 m dlouhého staničního

lůžka. V průběhu srpna a začátkem září se po něm za po­

moci hydraulických lisů vlastní silou odtlačí až do předem

připravené zarážky na druhé straně stanice, kterou využije

pro zahájení ražeb směrem k Veleslavínu. Odstartovat by

měl Tonda ještě v září, do stanice Veleslavín by potom

mohl dorazit na přelomu listopadu a prosince. Adéla se

horninou pod pražským Břevnovem prokusuje zhruba se

tříměsíčním odstupem za svým starším „bratrem“.

Pražského primátora (malé foto druhý zleva) při první

slavnostní prorážce na metru V.A doprovázel generální ře­

ditel Metrostavu Ing. Pilát a ředitel naší divize 5 Ing. Vác­

lav Soukup, které fotograf zachytil vpravo vedle Bohuslava

Svobody. O bližších podrobnostech díla, jehož postup

všichni naši manažeři včetně ředitele divize 8 Ing. Pavla

Šrámka pečlivě sledují, je spolu s kolegy z obou divizí opět

informoval Ing. Cyroň: „Ražba se stále víc zahlubuje pod

vrstvy prachovců a jílovců a do výrubu se svrchu nasou­

vají propustné pískovce, na jejichž spodku se setkáváme

s více vodonosnou vrstvou, než očekával projekt. Že to tak

bude, jsme věděli již podle ražeb štoly Kateřiny. Zdvojení

očekávaných přítoků na 20 litrů vody za sekundu nás

překvapilo, ale nezaskočilo – z Islandu jsme totiž zvyklí

na mnohem vydatnější záplavy.“

Prodloužení trasy A metra v Praze z Dejvic do Motola:

Celková délka trasy

6 134 m

Délka úseku ražeb pomocí TBM

2x 4177 m

Plocha výrubu

29 m²

Maximální sklon trati

39,5 ‰

Poloměr minimálního směrového oblouku

630 m

Počet stanic

4

Cena

20 miliard korun

Rok zprovoznění

2014

Délka jízdy

7,5 minuty

1

Z flotily, která bude hangár využívat, by mohlo být

největší tryskové letadlo Gulfstream 550. Zatížení od je­

ho hlavního podvozku lehce přesahuje 181 kN, v případě

údržby však náhradní dotykový tlak od heveru na podlahu

dosahuje hodnoty až 3,578 MPa, což odpovídá zatížení

více než 3578 tun na m². Konstrukce podlahy proto za­

hrnuje 10cm vrstvu kvalitního štěrkopísku zhutněnou

na vápnem stabilizovanou pláň, 8 cm podkladního betonu,

vrstvu geotextilie, fólii z vysokohustotního polyetylenu,

další, tentokrát 13cm vrstvu podkladního betonu a ce­

mentobetonový kryt s tloušťkou 26 cm opatřený finální

samonivelační polyuretanovou stěrkou.

„Výroba podlahové konstrukce nás trochu pozlobila,“

říká Ing. Stanislav Červený. „V současnosti už jsou ale

všechny obtíže minulostí. Stavba je předaná a odstranili

jsme i drobné vady a nedodělky. Objednatel – společ­

nost 1. PROJEKTOVÁ, s níž jsme spolupracovali už při

minulém projektu na Slovensku – právě předává hangár

do užívání společnosti ABS Jets, která v něm už brzy

zahájí údržbu a hangárování svých i cizích letadel.“

2