letNí PŘíloHa
Mosty pro sport
MoŽNá NeVíte
Proč už na Karlově mostě nestraší
Po staletí se prý nad Karlovým mostem vznášela duše
nemluvněte a kýchala. Ocitla se tam v důsledku prokletí,
které na mostě ulpělo poté, co z něj Václav IV. nechal
svrhnout Jana Nepomuckého. Jeden mostní oblouk se
tehdy zřítil a nešel opravit. Podařilo se to až staviteli, který
se upsal ďáblu a za to mu slíbil, že si může odnést prvního,
kdo po opraveném mostě přejde. Stala se jím stavitelova
těhotná žena. Zemřela při porodu i s dítětem, jehož duše
na mostě strašila. Osvobodilo ji až rčení Pozdrav pánbůh,
kterým jí na kýchnutí odpověděl slušný pocestný.
Čertův most
K přírodnímu, 18 metrů
vysokému vápencovému
oblouku Čertova mostu
v Moravském krasu se váže
pověst o pokladu. Chudého
Juru prý chytil hradní pán při
pytlačení. Aby se vykoupil,
musel z děsivého skalního Čertova mostu přinést mláďata
divokých orlů. Bába ze skal mu dala křížek, hůl a radu,
ať z hnízda nic nebere, jen ptáčata. Jura ji poslechl.
Poklad, který v hnízdě našel, nevzal a pánovi přinesl jen
malé orlíky. Hradní pán se s nimi ale nespokojil. Vylezl
na Čertův most pro zlato a bídně zahynul.
1
Pont du Gard
Most přes jihofrancouzskou
řeku Gardon, po kterém do
dnešních dnů přecházejí
turisté, dostavěli roku
19 před naším letopočtem
a až do devátého století n. l.
sloužil jako funkční součást
starořímského akvaduktu. Ten měřil kolem 50 km a spádem
jen 34 cm/km přiváděl do římského města, dnes zvaného
Nîmes, 20 tisíc kubíků vody denně. Gardonský most byl
postaven bez malty, jeho kamenné bloky přichycují jen
kovové skoby a dodnes bezpečně slouží veřejnosti.
Brooklynský most
Před pěti lety našli stavbaři
v pilíři Brooklynského mostu
skrýš z doby studené války
a v ní 350 tisíc plechovek
se suchary, zařízení na
čištění vzduchu, přikrývky
a lékařské přístroje. I tento
objev se zapsal do historie díla, které bylo zprvu jen
snem německého stavitele Johna Augusta Roeblinga.
Když si osobně vybíral místo stavby, přistávající trajekt
mu rozdrtil nohu a za dva týdny zemřel. Jeho dílo převzal
syn Washington, stavba mu trvala 13 let a zahynulo při ní
27 dělníků. V roce 1883 byl 1825 metrů dlouhý Brooklyn
Bridge v New Yorku zprovozněn a stal se prvním visutým
mostem na ocelových lanech na světě.
2
3
4
5
6
7
8
9
Tower Bridge
Londýnský zvedací most přes
Temži u Toweru má nosnou
konstrukci věží z více než
11 tisíc tun oceli, kterou
pouze chrání kamenná
fasáda ve stylu viktoriánské
gotiky. Mezi lety 1886 a 1894
most stavělo pět hlavních dodavatelů a 432 dělníků, kteří
museli na dno řeky do pilířů uložit asi 140 tisíc tun betonu.
Hydrauliku zvedacího zařízení zprvu poháněla pára, jejíž
energie se uchovávala v šesti obřích akumulátorech. Dnes
ji nahradily olej a elektřina a zvedání mostu řídí počítač.
Na horní lávky, jež se dřív užívaly při zvednuté mostovce,
mají návštěvníci přístup jen při historické prohlídce mostu.
Stavba smrti
Knihu a film Most přes řeku
Kwai inspirovala stavba
železnice mezi Bangkokem
a Rangúnem. Pod dohledem
japonských okupačních vojsk
na ní v letech 1942 a 1943
pracovaly tisíce válečných
zajatců, kteří okolní krásu thajské provincie Kanchanaburi
určitě neobdivovali tolik jako dnešní turisté. Podmínky
stavby byly totiž tak drsné, že při ní víc než polovina
zajatců zemřela. Trasa proto proslula jako Železnice smrti.
–l s –, f o t o –j h –, F o t o b a n k a . c z , P r o f i m e d i a ,
w w w.libri.cz /databaze/mos t y/ index.php
strana 3
Přehlídka zajímavých českých mostů s horním obloukem
Na rozdíl od mostů s dolním obloukem, jejichž nosnou konstrukci shora skrývá mostovka, horní oblouky se klenou
i z mostu viditelně. Také na ně je však nejlepší pohled z dálky. Nejhezčí možná na ty, jež nesou pražský železniční
most (foto č. 1). Byl dostavěn v roce 1901, je dlouhý téměř 300 m a zajímavý i tím, že po dobu jeho stavby nebyla
vůbec přerušena lodní doprava a železniční jen na 60 hodin. Památkově chráněný most Dr. Edvarda Beneše
ve Štěchovicích (foto č. 2), postavený podle návrhu architekta Miloslava Klementa, měl jako vůbec první u nás duté
betonové oblouky. Jejich rozpětí 113,8 m bylo před II. sv. válkou v ČSR největší. Železobetonový most v Křinci, jehož
konstrukci navrhl prof. Stanislav Bechyně, zase zdobí pískovcové barokní plastiky živlů (foto č. 3), vytesané kolem
roku 1700 v dílně Jana Brokoffa. Most přes Jizeru v Debři u Mladé Boleslavi (foto č. 4) byl dokončen v roce 1923.
Podle dobového textu se stal prvním státním silničním mostem, na němž byla uplatněna železobetonová nosná
konstrukce obloukových nosníků se zavěšenou mostovkou. Nový silniční most přes Odru v Troubkách u Přerova (foto
č. 5), smontovaný v roce 2001, bude možné v případě dostavby kanálu D-O-L pozvednout. Má ocelovou konstrukci ze
dvou 18 m vysokých nakloněných oblouků, mostovku nese na každé straně 18 táhel uspořádaných do trojúhelníků.
Lávka pro pěší nad nultým kilometrem dálnice D1 (foto č. 6) vytvořila v roce 1995 dvěma převýšenými parabolickými
oblouky symbolickou vstupní bránu do Prahy. Dvoukolejný ocelový most u Chabařovic na trati Ústí nad Labem–Most
(foto č. 7) postavil v roce 2003 Metrostav. Kvůli prostředí výsypek je založený na pilotách s délkou až 32 m a terénní
úpravy, které pod ním umožnily protáhnout dálnici D8, byly vyhloubeny za plného železničního provozu. O tři roky
později projely první vlaky i po novém mostě přes R6 v Karlových Varech (foto č. 8). Jeho 330 tun vážící ocelovou
konstrukci tehdy dodala divize 7. Přehlídku mostů s horním obloukem uzavřeme tím Trojským, jehož ocelové
konstrukce dodává divize 3 a buduje jej sdružení naší Dvojky a Pětky. Jeho oblouky sice ještě nejsou vidět – jen
příčníky na provizorní konstrukci (foto č. 9) – po dokončení však budou jedny z nejplošších na světě.
I tehdy, když si všimneme pouze těch mostů, které jako
stavby překonávají sníženiny, zjistíme, že jejich využití
je mnohostranné. Chodí po nich lidé i zvířata, jezdí koně, povozy, kola, auta, tramvaje, vlaky, lodě i letadla.
Převážně sice slouží k cestě z jedné strany na druhou,
lze je však použít i k dopravě směrem dolů.
Pokud v dubnu zavítáte na americkou Floridu, můžete
si zcela výjimečně prohlédnout zblízka ohromující Sedmi
mílový most mezi ostrovy Knight’s Key a Duck Key, kam
je jinak pěším vstup zakázán. Most ve skutečnosti měří
jen 6,79 míle, přesně 10 931 metrů, a auta jej přejedou
za osm minut. Při jeho stavbě museli dělníci vymýtit
džungli a do téměř 11 kilometrů dna otevřeného oceánu
ukotvit 546 betonových pilířů. Úsilí, které na to vynaložili,
přirovnávali k námaze maratonského běžce. Z toho se pro
skupinu ostrovů Florida Keys a město, které se považuje
za jejich střed, zrodilo jméno Marathon a s ním vznikl i bě
žecký závod. Jednou ročně se most na dvě a půl hodiny
uzavře pro dopravu a vyrazí na něj přesně 1500 vytrval
ců (foto). Zájemci o účast musí předem poslat přihlášku
Marathon Runners Clubu a mít štěstí – letošní 30. ročník
závodu byl zaplněný do 24 hodin poté, co jej v únoru vy
hlásili. Nejrychlejší závodníci most překonají za necelých
40 minut. Jednoduchý a elegantní Seven Mile Bridge,
který v prestižních soutěžích získal desítky cen, se zalíbil
i filmařům – třeba pro natáčení bondovky Povolení zabí
jet. Bližší informace o sedmimílovém maratonu najdete
na webové adrese www.southernmostrunners.com.
Z mostů se dá i skákat. Kdo není sebevrah, může si
vybrat, zda zvolí bungee jumping, nebo B.A.S.E. jumping.
Obojí je sice jen pro milovníky adrenalinu, bungee jum
ping – skok na gumovém laně, je však přece jen bezpeč
nější. Jeho historie začíná legendou domorodého kmene
z ostrova Pentecost v souostroví Vanuatu v Melanésii, kde
se žena rozhodla uniknout před zlým manželem. Vyšplha
la na vysoký strom, uvázala si ke kotníkům liánu a skočila.
Manžel, který ji těsně sledoval, skočil za ní. Zatímco ženu
zachránila liána, on zahynul. V tom, proč se ze skoku stal
rituál, se legenda rozchází. Faktem je, že vyspělou civili
zaci o tradici Melanésanů poprvé informovala expedice
National Geographic v roce 1950. V roce 1979 ji vyzkoušel
Klub nebezpečných sportů z Oxfordské univerzity.
V Česku dnes můžete skákat z Dalešické přehrady,
mostu nad říčkou Hačka, z Loketského či Zvíkovské
ho mostu. A na mnoho různých způsobů – třeba jako
vlaštovka nebo netopýr. Pokud použijete americký styl,
vychutnáte si při dvojím zabezpečení delší volný pád
na elastickém laně, které má pružnost kolem 180 %
a na amerických letadlových lodích se používá k brzdění
letadel. Novozélandský způsob je extrémnější, ale pohodl
nější. Využívá jednoduché zabezpečení a elastičtější úvaz
s průtažností až 350 %. Viz www.bungeejumps.cz.
Při B.A.S.E. jumpingu se používá padák, a to je bez
pečnější jen na první pohled, protože skokana nic jiné
ho nejistí. Název stylu označuje místa, odkud milovník
adrenalinu startuje. B znamená Buildings, budovy. A jsou
Antenna Towers, televizní věže. S = Spans, mostní oblou
ky. E představuje Earth, zemi a její útesy či skaliska. Nic
z toho není vysoké, a skokan tak musí rychle reagovat
a otevřít padák přesně, jinak mu hrozí smrtelná srážka se
zemí. Například z výšky 150 metrů trvá volný pád na zem
5,6 sekundy a skokan musí otevřít padák ještě před po
lovinou uražené vzdálenosti, což není lehké odhadnout.
Po správném otevření speciálního padáku skokanovi
zbývá jen necelých 15 sekund do dopadu a za tu dobu je
velice těžké doskočit na vhodné místo.
Moderní éra B.A.S.E. jumpingu začíná rokem 1978,
kdy první odvážlivci seskočili z 915 metrů vysokého útesu
El Capitan v americkém národním parku Yosemite. Mosty
jsou nižší... Víc informací o tomto extrémně nebezpečném
sportu naleznete třeba na www.base-jump.cz.
V obleku wingsuit, který se dá pořídit asi za 25 000 Kč,
se z mostů může i létat. Sice jen dopředu a dolů, i tak je
ale vidět, že mosty mohou posloužit k mnoha účelům.