letNí PŘíloHa

Mosty pro sport

MoŽNá NeVíte

Proč už na Karlově mostě nestraší

Po staletí se prý nad Karlovým mostem vznášela duše

nemluvněte a kýchala. Ocitla se tam v důsledku prokletí,

které na mostě ulpělo poté, co z něj Václav IV. nechal

svrhnout Jana Nepomuckého. Jeden mostní oblouk se

tehdy zřítil a nešel opravit. Podařilo se to až staviteli, který

se upsal ďáblu a za to mu slíbil, že si může odnést prvního,

kdo po opraveném mostě přejde. Stala se jím stavitelova

těhotná žena. Zemřela při porodu i s dítětem, jehož duše

na mostě strašila. Osvobodilo ji až rčení Pozdrav pánbůh,

kterým jí na kýchnutí odpověděl slušný pocestný.

Čertův most

K přírodnímu, 18 metrů

vysokému vápencovému

oblouku Čertova mostu

v Moravském krasu se váže

pověst o pokladu. Chudého

Juru prý chytil hradní pán při

pytlačení. Aby se vykoupil,

musel z děsivého skalního Čertova mostu přinést mláďata

divokých orlů. Bába ze skal mu dala křížek, hůl a radu,

ať z hnízda nic nebere, jen ptáčata. Jura ji poslechl.

Poklad, který v hnízdě našel, nevzal a pánovi přinesl jen

malé orlíky. Hradní pán se s nimi ale nespokojil. Vylezl

na Čertův most pro zlato a bídně zahynul.

1

Pont du Gard

Most přes jihofrancouzskou

řeku Gardon, po kterém do

dnešních dnů přecházejí

turisté, dostavěli roku

19 před naším letopočtem

a až do devátého století n. l.

sloužil jako funkční součást

starořímského akvaduktu. Ten měřil kolem 50 km a spádem

jen 34 cm/km přiváděl do římského města, dnes zvaného

Nîmes, 20 tisíc kubíků vody denně. Gardonský most byl

postaven bez malty, jeho kamenné bloky přichycují jen

kovové skoby a dodnes bezpečně slouží veřejnosti.

Brooklynský most

Před pěti lety našli stavbaři

v pilíři Brooklynského mostu

skrýš z doby studené války

a v ní 350 tisíc plechovek

se suchary, zařízení na

čištění vzduchu, přikrývky

a lékařské přístroje. I tento

objev se zapsal do historie díla, které bylo zprvu jen

snem německého stavitele Johna Augusta Roeblinga.

Když si osobně vybíral místo stavby, přistávající trajekt

mu rozdrtil nohu a za dva týdny zemřel. Jeho dílo převzal

syn Washington, stavba mu trvala 13 let a zahynulo při ní

27 dělníků. V roce 1883 byl 1825 metrů dlouhý Brooklyn

Bridge v New Yorku zprovozněn a stal se prvním visutým

mostem na ocelových lanech na světě.

2

3

4

5

6

7

8

9

Tower Bridge

Londýnský zvedací most přes

Temži u Toweru má nosnou

konstrukci věží z více než

11 tisíc tun oceli, kterou

pouze chrání kamenná

fasáda ve stylu viktoriánské

gotiky. Mezi lety 1886 a 1894

most stavělo pět hlavních dodavatelů a 432 dělníků, kteří

museli na dno řeky do pilířů uložit asi 140 tisíc tun betonu.

Hydrauliku zvedacího zařízení zprvu poháněla pára, jejíž

energie se uchovávala v šesti obřích akumulátorech. Dnes

ji nahradily olej a elektřina a zvedání mostu řídí počítač.

Na horní lávky, jež se dřív užívaly při zvednuté mostovce,

mají návštěvníci přístup jen při historické prohlídce mostu.

Stavba smrti

Knihu a film Most přes řeku

Kwai inspirovala stavba

železnice mezi Bangkokem

a Rangúnem. Pod dohledem

japonských okupačních vojsk

na ní v letech 1942 a 1943

pracovaly tisíce válečných

zajatců, kteří okolní krásu thajské provincie Kanchanaburi

určitě neobdivovali tolik jako dnešní turisté. Podmínky

stavby byly totiž tak drsné, že při ní víc než polovina

zajatců zemřela. Trasa proto proslula jako Železnice smrti.

–l s –, f o t o –j h –, F o t o b a n k a . c z , P r o f i m e d i a ,

w w w.libri.cz /databaze/mos t y/ index.php

strana 3

Přehlídka zajímavých českých mostů s horním obloukem

Na rozdíl od mostů s dolním obloukem, jejichž nosnou konstrukci shora skrývá mostovka, horní oblouky se klenou

i z mostu viditelně. Také na ně je však nejlepší pohled z dálky. Nejhezčí možná na ty, jež nesou pražský železniční

most (foto č. 1). Byl dostavěn v roce 1901, je dlouhý téměř 300 m a zajímavý i tím, že po dobu jeho stavby nebyla

vůbec přerušena lodní doprava a železniční jen na 60 hodin. Památkově chráněný most Dr. Edvarda Beneše

ve Štěchovicích (foto č. 2), postavený podle návrhu architekta Miloslava Klementa, měl jako vůbec první u nás duté

betonové oblouky. Jejich rozpětí 113,8 m bylo před II. sv. válkou v ČSR největší. Železobetonový most v Křinci, jehož

konstrukci navrhl prof. Stanislav Bechyně, zase zdobí pískovcové barokní plastiky živlů (foto č. 3), vytesané kolem

roku 1700 v dílně Jana Brokoffa. Most přes Jizeru v Debři u Mladé Boleslavi (foto č. 4) byl dokončen v roce 1923.

Podle dobového textu se stal prvním státním silničním mostem, na němž byla uplatněna železobetonová nosná

konstrukce obloukových nosníků se zavěšenou mostovkou. Nový silniční most přes Odru v Troubkách u Přerova (foto

č. 5), smontovaný v roce 2001, bude možné v případě dostavby kanálu D-O-L pozvednout. Má ocelovou konstrukci ze

dvou 18 m vysokých nakloněných oblouků, mostovku nese na každé straně 18 táhel uspořádaných do trojúhelníků.

Lávka pro pěší nad nultým kilometrem dálnice D1 (foto č. 6) vytvořila v roce 1995 dvěma převýšenými parabolickými

oblouky symbolickou vstupní bránu do Prahy. Dvoukolejný ocelový most u Chabařovic na trati Ústí nad Labem–Most

(foto č. 7) postavil v roce 2003 Metrostav. Kvůli prostředí výsypek je založený na pilotách s délkou až 32 m a terénní

úpravy, které pod ním umožnily protáhnout dálnici D8, byly vyhloubeny za plného železničního provozu. O tři roky

později projely první vlaky i po novém mostě přes R6 v Karlových Varech (foto č. 8). Jeho 330 tun vážící ocelovou

konstrukci tehdy dodala divize 7. Přehlídku mostů s horním obloukem uzavřeme tím Trojským, jehož ocelové

konstrukce dodává divize 3 a buduje jej sdružení naší Dvojky a Pětky. Jeho oblouky sice ještě nejsou vidět – jen

příčníky na provizorní konstrukci (foto č. 9) – po dokončení však budou jedny z nejplošších na světě.

I tehdy, když si všimneme pouze těch mostů, které jako

stavby překonávají sníženiny, zjistíme, že jejich využití

je mnohostranné. Chodí po nich lidé i zvířata, jezdí koně, povozy, kola, auta, tramvaje, vlaky, lodě i letadla.

Převážně sice slouží k cestě z jedné strany na druhou,

lze je však použít i k dopravě směrem dolů.

Pokud v dubnu zavítáte na americkou Floridu, můžete

si zcela výjimečně prohlédnout zblízka ohromující Sedmi­

mílový most mezi ostrovy Knight’s Key a Duck Key, kam

je jinak pěším vstup zakázán. Most ve skutečnosti měří

jen 6,79 míle, přesně 10 931 metrů, a auta jej přejedou

za osm minut. Při jeho stavbě museli dělníci vymýtit

džungli a do téměř 11 kilometrů dna otevřeného oceánu

ukotvit 546 betonových pilířů. Úsilí, které na to vynaložili,

přirovnávali k námaze maratonského běžce. Z toho se pro

skupinu ostrovů Florida Keys a město, které se považuje

za jejich střed, zrodilo jméno Marathon a s ním vznikl i bě­

žecký závod. Jednou ročně se most na dvě a půl hodiny

uzavře pro dopravu a vyrazí na něj přesně 1500 vytrval­

ců (foto). Zájemci o účast musí předem poslat přihlášku

Marathon Runners Clubu a mít štěstí – letošní 30. ročník

závodu byl zaplněný do 24 hodin poté, co jej v únoru vy­

hlásili. Nejrychlejší závodníci most překonají za necelých

40 minut. Jednoduchý a elegantní Seven Mile Bridge,

který v prestižních soutěžích získal desítky cen, se zalíbil

i filmařům – třeba pro natáčení bondovky Povolení zabí­

jet. Bližší informace o sedmimílovém maratonu najdete

na webové adrese www.southernmostrunners.com.

Z mostů se dá i skákat. Kdo není sebevrah, může si

vybrat, zda zvolí bungee jumping, nebo B.A.S.E. jumping.

Obojí je sice jen pro milovníky adrenalinu, bungee jum­

ping – skok na gumovém laně, je však přece jen bezpeč­

nější. Jeho historie začíná legendou domorodého kmene

z ostrova Pentecost v souostroví Vanuatu v Melanésii, kde

se žena rozhodla uniknout před zlým manželem. Vyšplha­

la na vysoký strom, uvázala si ke kotníkům liánu a skočila.

Manžel, který ji těsně sledoval, skočil za ní. Zatímco ženu

zachránila liána, on zahynul. V tom, proč se ze skoku stal

rituál, se legenda rozchází. Faktem je, že vyspělou civili­

zaci o tradici Melanésanů poprvé informovala expedice

National Geographic v roce 1950. V roce 1979 ji vyzkoušel

Klub nebezpečných sportů z Oxfordské univerzity.

V Česku dnes můžete skákat z Dalešické přehrady,

mostu nad říčkou Hačka, z Loketského či Zvíkovské­

ho mostu. A na mnoho různých způsobů – třeba jako

vlaštovka nebo netopýr. Pokud použijete americký styl,

vychutnáte si při dvojím zabezpečení delší volný pád

na elastickém laně, které má pružnost kolem 180 %

a na amerických letadlových lodích se používá k brzdění

letadel. Novozélandský způsob je extrémnější, ale pohodl­

nější. Využívá jednoduché zabezpečení a elastičtější úvaz

s průtažností až 350 %. Viz www.bungeejumps.cz.

Při B.A.S.E. jumpingu se používá padák, a to je bez­

pečnější jen na první pohled, protože skokana nic jiné­

ho nejistí. Název stylu označuje místa, odkud milovník

adrenalinu startuje. B znamená Buildings, budovy. A jsou

Antenna Towers, televizní věže. S = Spans, mostní oblou­

ky. E představuje Earth, zemi a její útesy či skaliska. Nic

z toho není vysoké, a skokan tak musí rychle reagovat

a otevřít padák přesně, jinak mu hrozí smrtelná srážka se

zemí. Například z výšky 150 metrů trvá volný pád na zem

5,6 sekundy a skokan musí otevřít padák ještě před po­

lovinou uražené vzdálenosti, což není lehké odhadnout.

Po správném otevření speciálního padáku skokanovi

zbývá jen necelých 15 sekund do dopadu a za tu dobu je

velice těžké doskočit na vhodné místo.

Moderní éra B.A.S.E. jumpingu začíná rokem 1978,

kdy první odvážlivci seskočili z 915 metrů vysokého útesu

El Capitan v americkém národním parku Yosemite. Mosty

jsou nižší... Víc informací o tomto extrémně nebezpečném

sportu naleznete třeba na www.base-jump.cz.

V obleku wingsuit, který se dá pořídit asi za 25 000 Kč,

se z mostů může i létat. Sice jen dopředu a dolů, i tak je

ale vidět, že mosty mohou posloužit k mnoha účelům.