Metrostav a.s. - noviny
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA
Metrostav Metrostav 14-15/2011, Strana 2
Metrostav Metrostav 14-15/2011, Strana 3
strana 3
2
1
4
6
8
3
5
7
9
MOŽNEVÍTE
Proč už na Karlově mostě nestrí
Po staletí se prý nad Karlovým mostem vznášela duše
nemluvněte a kýchala. Ocitla se tam v důsledku prokletí,
které na mostě ulpělo poté, co z něj Václav IV. nechal
svrhnout Jana Nepomuckého. Jeden mostní oblouk se
tehdy zřítil a nel opravit. Podilo se to až staviteli, který
se upsal ďáblu a za to mu slíbil, že si může odnést prvního,
kdo po opraveném mostě přejde. Stala se jím stavitelova
těhotžena. Zemřela při porodu i s dítětem, jehož duše
na mostě strila. Osvobodilo ji až rčení Pozdrav pánbůh,
kterým jí na kýchnutí odpověl slušný pocestný.
Červ most
K přírodnímu, 18 met
vysokému vápencovému
oblouku Čertova mostu
v Moravském krasu se váže
pověst o pokladu. Chudého
Juru prý chytil hradní pán při
pytlení. Aby se vykoupil,
musel z děsivého skalního Čertova mostu přinést mláďata
divokých orlů. Bába ze skal mu dala křížek, hůl a radu,
ať z hnízda nic nebere, jen ptáčata. Jura ji poslechl.
Poklad, který v hnízdě našel, nevzal a pánovi přinesl jen
malé orlíky. Hradní pán se s nimi ale nespokojil. Vylezl
na Čertův most pro zlato a bídně zahynul.
Pont du Gard
Most es jihofrancouzskou
řeku Gardon, po kterém do
dnešních dnů přecházejí
turisté, dostavěli roku
19 před naším letopočtem
a až do devátého století n. l.
sloužil jako funkční součást
starořímsho akvaduktu. Ten měřil kolem 50 km a sdem
jen 34 cm/km iváděl do římského sta, dnes zvaného
Nîmes, 20 tic kubíků vody denně. Gardonský most byl
postaven bez malty, jeho kamenné bloky přichycují jen
kovové skoby a dodnes bezpečně slouží vejnosti.
Brooklynský most
Před pěti lety našli stavbaři
v pilíři Brooklynsho mostu
skrýš z doby studené války
a v ní 350 tisíc plechovek
se suchary, zařízení na
čištění vzduchu, přikrývky
a lékařspřístroje. I tento
objev se zapsal do historie díla, které bylo zprvu jen
snem němecho stavitele Johna Augusta Roeblinga.
Když si osobně vyral místo stavby, přistávající trajekt
mu rozdrtil nohu a za dva týdny zeel. Jeho dílo převzal
syn Washington, stavba mu trvala 13 let a zahynulo při ní
27 dělníků. V roce 1883 byl 1825 metrů dlouhý Brooklyn
Bridge v New Yorku zprovozn a stal se prvním visutým
mostem na ocelových lanech na světě.
Tower Bridge
Londýnský zvedací most přes
Temži u Toweru má nosnou
konstrukci věží z více než
11 tisíc tun oceli, kterou
pouze chrání kamenná
fasáda ve stylu viktornské
gotiky. Mezi lety 1886 a 1894
most stavělo pět hlavch dodavatelů a 432 děl, kteří
museli na dno řeky do piřů uložit asi 140 tisíc tun betonu.
Hydrauliku zvedaho zízení zprvu pola pára, jež
energie se uchovávala v šesti oích akumutorech. Dnes
ji nahradily olej a elektřina a zvení mostu řídí počítač.
Na horní lávky, jež se dřív užívaly při zvednuté mostovce,
mají návšvci přístup jen při historické prohlídce mostu.
Stavba smrti
Knihu a film Most přes řeku
Kwai inspirovala stavba
železnice mezi Bangkokem
a Rangúnem. Pod dohledem
japonských okupačch vojsk
na ní v letech 1942 a 1943
pracovaly tisíce válečných
zajatců, kteří okolní krásu thajské provincie Kanchanaburi
určitě neobdivovali tolik jako dnešní turisté. Podnky
stavby byly totiž tak drsné, že při ní víc než polovina
zajatců zemřela. Trasa proto proslula jako Železnice smrti.
ls, foto jh, Fotobanka.cz, Profimedia,
www.libri.cz/databaze/mosty/index.php
ehlídka zajímavých českých mostů s horním obloukem
Na rozdíl od mostů s dolm obloukem, jejichž nosnou konstrukci shora skrývá mostovka, horoblouky se klenou
i z mostu viditelně. Také na ně je však nejlepší pohled z dálky. Nejhezčí možná na ty, jež nesou pražský železniční
most (foto č. 1). Byl dostavěn v roce 1901, je dlouhý téměř 300 m a zajímavý i tím, že po dobu jeho stavby nebyla
vůbec přerušena lodní doprava a železniční jen na 60 hodin. Památkově chráněný most Dr. Edvarda Beneše
ve Štěchovicích (foto č. 2), postavený podle návrhu architekta Miloslava Klementa, měl jako vůbec první u nás duté
betonooblouky. Jejich rozpětí 113,8 m bylo před II. sv. válkou v ČSR největší. Železobetonový most v Křinci, jehož
konstrukci navrhl prof. Stanislav Bechyně, zase zdobí pískovcové barokní plastiky živlů (foto č. 3), vytesané kolem
roku 1700 v dílně Jana Brokoffa. Most přes Jizeru v Debři u Mladé Boleslavi (foto č. 4) byl dokončen v roce 1923.
Podle dobového textu se stal prvm státním silničním mostem, na němž byla uplatněna železobetonová nosná
konstrukce obloukových nosků se zavěšenou mostovkou. Nový silnní most přes Odru v Troubkách u Přerova (foto
č. 5), smontovaný v roce 2001, bude možné v ípadě dostavby kanálu D-O-L pozvednout. Má ocelovou konstrukci ze
dvou 18 m vysokých nakloněných oblouků, mostovku nese na každé straně 18 táhel uspořádaných do trojúhelníků.
Lávka pro pěší nad nultým kilometrem dálnice D1 (foto č. 6) vytvořila v roce 1995 dma převýšenými parabolickými
oblouky symbolickou vstupní bránu do Prahy. Dvoukolejný ocelový most u Chabařovic na trati Ústí nad Labem–Most
(foto č. 7) postavil v roce 2003 Metrostav. Kvůli prostředí výsypek je založený na pilotách s délkou až 32 m a terénní
úpravy, které pod m umnily protáhnout dálnici D8, byly vyhloubeny za plho železničního provozu. O tři roky
pozji projely první vlaky i po novém mostě přes R6 v Karlových Varech (foto č. 8). Jeho 330 tun vážící ocelovou
konstrukci tehdy dodala divize 7. Přehlídku mostů s horním obloukem uzavřeme tím Trojským, jehož ocelové
konstrukce dodává divize 3 a buduje jej sdružení naší Dvojky a Pětky. Jeho oblouky sice ještě nejsou vidět jen
íčníky na provizorní konstrukci (foto č. 9) – po dokoení však budou jedny z nejplošších na světě.
Mosty pro sport
I tehdy, když si všimneme pouze těch mostů, které jako
stavby překonávají sženiny, zjistíme, že jejich využití
je mnohostranné. Chodí po nich lidé i zvířata, jezdí ko-
ně, povozy, kola, auta, tramvaje, vlaky, lodě i letadla.
evážně sice slouží k cestě z jedné strany na druhou,
lze je však použít i k dopravě směrem dolů.
Pokud v dubnu zavítáte na americkou Floridu, můžete
si zcela výjimečně prohlédnout zblízka ohromující Sedmi-
mílový most mezi ostrovy Knight’s Key a Duck Key, kam
je jinak ším vstup zakán. Most ve skutečnosti měří
jen 6,79 le, esně 10 931 metrů, a auta jej ejedou
za osm minut. Při jeho stavbě museli dělníci vytit
džungli a do téměř 11 kilometrů dna otevřeného oceánu
ukotvit 546 betonových pilířů. Úsilí, které na to vynaložili,
přirovnávali k námaze maratonského běžce. Z toho se pro
skupinu ostrovů Florida Keys a město, které se považuje
za jejich střed, zrodilo jméno Marathon a s ním vznikl i bě-
žecký závod. Jednou ročně se most na dvě a půl hodiny
uzae pro dopravu a vyrazí na j přesně 1500 vytrval-
(foto). Zájemci o účast musí předem poslat ihlášku
Marathon Runners Clubu a mít štěstí – letošní 30. ročník
závodu byl zaplněný do 24 hodin poté, co jej v únoru vy-
hlásili. Nejrychlejší závodníci most překonají za necelých
40 minut. Jednoduc a elegant Seven Mile Bridge,
který v prestižních soutěžích získal desítky cen, se zalíbil
i filmařům eba pro natáčebondovky Povolení zabí-
jet. Bližší informace o sedmimílovém maratonu najdete
na weboadrese www.southernmostrunners.com.
Z mostů se i skákat. Kdo není sebevrah, může si
vybrat, zda zvolí bungee jumping, nebo B.A.S.E. jumping.
Obojí je sice jen pro milovníky adrenalinu, bungee jum-
ping skok na gumovém laně, je však ece jen bezpeč-
nější. Jeho historie zíná legendou domorodého kmene
z ostrova Pentecost v souostroví Vanuatu v Melanésii, kde
se žena rozhodla uniknout před zlým manželem. Vyšplha-
la na vysoký strom, uvázala si ke kotníkům liánu a skočila.
Manžel, který ji sně sledoval, skočil za ní. Zatímco ženu
zachránila liána, on zahynul. V tom, proč se ze skoku stal
rituál, se legenda rozc. Faktem je, že vyspělou civili-
zaci o tradici Melanésanů poprinformovala expedice
National Geographic v roce 1950. V roce 1979 ji vyzkoušel
Klub nebezpečných sportů z Oxfordské univerzity.
V Česku dnes žete skákat z Dalešic přehrady,
mostu nad říčkou Hačka, z Loketského či Zvíkovs-
ho mostu. A na mnoho různých způsobů třeba jako
vlaštovka nebo netopýr. Pokud použijete americký styl,
vychutnáte si i dvojím zabezpečení delší volný pád
na elastickém laně, které pružnost kolem 180 %
a na amerických letadlových lodích se použík brzdě
letadel. Novozélandský způsob je extrémnější, ale pohodl-
jší. Využívá jednoduché zabezpečení a elastičtější úvaz
s ptažnosaž 350 %. Viz www.bungeejumps.cz.
i B.A.S.E. jumpingu se používá padák, a to je bez-
pečí jen na první pohled, prote skokana nic jiné-
ho nejistí. Název stylu označuje místa, odkud milovník
adrenalinu startuje. B znamená Buildings, budovy. A jsou
Antenna Towers, televizní věže. S = Spans, mostní oblou-
ky. E představuje Earth, zemi a její útesy či skaliska. Nic
z toho není vysoké, a skokan tak musí rychle reagovat
a otevřít padák přesně, jinak mu hrozí smrtelná srážka se
zemí. Například z výšky 150 metrů trvá volný pád na zem
5,6 sekundy a skokan musí otevřít padák ješpřed po-
lovinou uražené vzdálenosti, což není lehké odhadnout.
Po správném oteení speciálního padáku skokanovi
zbývá jen necelých 15 sekund do dopadu a za tu dobu je
velice těžké doskočit na vhodné místo.
Moder éra B.A.S.E. jumpingu zíná rokem 1978,
kdy první odvážlivci seskočili z 915 metrů vysokého útesu
El Capitan v americkém národním parku Yosemite. Mosty
jsou nižší... Víc informací o tomto extrémně nebezpečném
sportu naleznete třeba na www.base-jump.cz.
V obleku wingsuit, který se dá pořídit asi za 25 000 Kč,
se z mosže i tat. Sice jen dopředu a dolů, i tak je
ale vidět, že mosty mohou posloužit k mnoha účelům.
LETNÍ PŘÍLOHA
Metrostav Metrostav 14-15/2011, Strana 4

 

Metrostav Metrostav 14-15/2011, Strana 1
Metrostav Metrostav 14-15/2011, Strana 2
Metrostav Metrostav 14-15/2011, Strana 3
Metrostav Metrostav 14-15/2011, Strana 4
Metrostav Metrostav 14-15/2011, Strana 5
Metrostav Metrostav 14-15/2011, Strana 6
Metrostav Metrostav 14-15/2011, Strana 1

Strana 1

Metrostav Metrostav 14-15/2011, Strana 2

Strana 2

Metrostav Metrostav 14-15/2011, Strana 3

Strana 3

Metrostav Metrostav 14-15/2011, Strana 4

Strana 4

Metrostav Metrostav 14-15/2011, Strana 5

Strana 5

Metrostav Metrostav 14-15/2011, Strana 6

Strana 6

3

Sending statistics … done (298 ms)

Rendering Strana 4 (103956): (0/1) (287 ms)

Rendering Strana 3 (103954): (0/1) (341 ms)

Rendering Strana 2 (103952): (0/1) (339 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: pdfPage

--==[ RUN ]==--

Metrostav: theme set to 7120

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r3/appLogo-23.png

 r3/pubLogo-26.png

 i3091/vth120574-1.jpg (3x)

 i3091/vth120576-1.jpg (3x)

 i3091/bg103954.svg

 i3091/vth120578-1.jpg (3x)

 i3091/vth120572-1.jpg

 i3091/vth120580-1.jpg

 i3091/vth120582-1.jpg (2x)