strana 5
zPRaVoDajstVí z DIVIzí
1
Revitalizace Klementina odkryla cennou fresku
V červnu ukončil tým Ing. Karla Hrdlovicse z divize 9
první etapu rozsáhlé revitalizace naší nejstarší jezuitské koleje – pražského Klementina. Po 16 měsících
práce stavaři vrátili krásu interiérům objektů (foto č. 1)
kolem technického nádvoří, které přiléhá k Mariánskému náměstí. Rekonstrukce se týkala zejména prostor
Národní knihovny ČR, Barokního knihovního sálu, Zrcadlové kaple a Hodinové a Astronomické věže.
2
Stavbaři prvně odstranili novodobé nánosy, aby vzhled
objektů co nejvíce přiblížili jejich původnímu duchu. Ná
ročnou práci jim oživil nález několika fresek. Nejzajíma
vější a nejcennější z nich odkryli ve druhém podlaží nad
vstupem do Klementina z Mariánského náměstí – konkrét
ně v místnosti budoucího sekretariátu ředitele (foto č. 1).
Freska pochází z 18. století a odborníci v současné době
zjišťují, kdo by mohl být jejím autorem.
Při rekonstrukci restaurátoři objevili i další cenné
nálezy. „Fresky spojovací chodby ve druhém nadzemním
podlaží v objektu u Platnéřské ulice jsou ale zatím jen za
fixované. Rozhodnutí o tom, zda je restaurovat, padne až
při třetí etapě stavby, neboť chodba pokračuje do prostor,
kterých se bude týkat, a odborníci předpokládají, že se
původní výmalba objeví i v nich,“ říká Ing. Hrdlovics.
Součástí stavby byla i výměna oken dotčených objek
tů a střešní prejzové krytiny na ploše asi 4000 m². A to bě
hem roku 2010, který měl z hlediska klimatických poměrů
k ideálu daleko. „Při odkrývání střechy jsme měli nejvíc
obav ze zabezpečení fresek v barokním sále knihovny. Pro
jistotu jsme k jejich ochraně navíc přidali dvě samostatné
oddělené izolační vrstvy, které měly zabránit případnému
poškození či zničení fresek,“ vzpomíná Ing. Hrdlovics.
Kvůli rozšíření restaurátorských prací a také vzhle
dem k tomu, že se v průběhu stavby změnila technologie
chlazení prostor, byla první etapa revitalizace Klementina
dokončena s tříměsíčním zpožděním oproti původnímu
plánu. Ten ve druhé etapě předpokládá rekonstrukci ob
jektů přiléhajících ke Křižovnické ulici. O tom, kdo se na ní
bude podílet, rozhodne už brzy veřejná soutěž.
Naděje v délce devíti a půl kilometru
Mezi Vysočany a Droužkovicemi zajišťuje sdružení firem Metrostav, EUROVIA CS a EDS HOLDING, vedené
týmem Ing. Zdeňka Rozsypálka z naší divize 4, stavbu
zhruba 9,5 km dlouhého úseku rychlostní komunikace R7. Dílo stavbaři zahájili v červenci 2010, úsek má
být uveden do provozu přesně o tři roky později – termín definitivního dokončení je stanoven na září 2013.
„V současné době jsme zhruba v třetině výstavby,“
řekl Ing. Rozsypálek. „Dokončili jsme většinu přeložek in
ženýrských sítí, naplno běží budování tělesa hlavní trasy.
Hotovy už jsou všechny objízdné komunikace a rozesta
věli jsme všech osm mostů (foto č. 1 a 2), které spadají
pod naši režii. Dva z nich budou tubosidery – přesýpané,
montované z dílců vlnitého plechu. Kromě toho už jsou
rozestavěny i obě mimoúrovňové křižovatky a zahájili
jsme práce na odvodňovacích objektech.“
Takto rozsáhlá a svým způsobem i různorodá stavební
činnost vyžaduje především perfektní organizaci a sou
hru jednotlivých složek. A ruku v ruce s tím i schopnost
improvizace při řešení nečekaných situací. Tím spíš, že
zdejší výstavba probíhá v bezprostřední blízkosti vysoce
frekventované silnice I/7. Ta sice znamená jistou výhodu
z hlediska obslužnosti stavby, ale na druhé straně přináší
povinnost udržovat na ní čistotu a neustále aktualizovat
dopravněinženýrská opatření. Komplikace provází i za
kládání mostů, a to jak hlubinné, tak i plošné. V zářezech
byly navíc odkryty vrstvy uhelných jílů a proplástků, které
se musí zabezpečit před případným samovznícením.
1
Schopnost poradit si s podobnými nečekanými pro
blémy a událostmi se pochopitelně od zhotovitele stavby
tohoto typu, důležitosti a rozsahu očekává. A lidé z divi
ze 4 toto očekávání také průběžně a beze zbytku naplňují,
o čemž ostatně svědčí i fakt, že dosavadní průběh stavby
běží bez větších zádrhelů a podle předpokládaného har
monogramu. Přesto zde zatím zůstávají nevyřešené dva
problémy, které by podle názoru Ing. Rozsypálka mohly
splnění konečného termínu ohrozit a na něž nemá divize 4
žádný vliv – čekání na některá stavební povolení a neza
jištění přeložek vysokého a velmi vysokého napětí.
Naděje však, jak známo, umírá poslední. Ta místní mě
ří devět a půl kilometru a v praxi znamená výrazné zvýšení
bezpečnosti provozu a zlepšení dopravního spojení prů
myslových zón a obcí v okolí Mostu, Loun a Postoloprt.
–rip–, foto Josef Husák
Úsek rychlostní komunikace R7 mezi Vysočany
a Droužkovicemi měří 9444 m. Plocha vozovek
přesahuje 206 tisíc m². Kromě vlastní silnice je částí
stavby i 144 stavebních objektů, mezi které patří
11 mostů s celkovou délkou 261 m, dvě mimoúrovňové
křižovatky a protihluková stěna. Přeložky vedlejších
komunikací dosáhnou délky 4855 m. Přeložky
inženýrských sítí zahrnují 39 objektů. Nechybí zde ani
zemní práce: 225 000 m³ výkopů a 874 000 m³ násypů.
2
Pavilon akutní medicíny v Karlových Varech
Asi deset měsíců zbývá stavbařům z divize 9 k dokončení jedné z nejvýznamnějších a nejsledovanějších
staveb v Karlových Varech – Pavilonu akutní medicíny a centrálního vstupu krajské nemocnice. Investici
za bezmála 900 milionů – rozpočtové náklady stavební
části činí 597 milionů Kč – na jejíž realizaci přispěly fondy EU, provádí Metrostav ve sdružení se společnostmi BAU-STAV, TIMA a PREFA-BETON Cheb.
podlažích, probíhají práce na střešním souvrství helipor
tu. Hrubé rozvody technologií jsou hotovy asi z poloviny.
Ne všechno šlo ale vždy snadno. Tvrdým oříškem
se ukázalo především zakládání stavby, kde problém
představovala nehomogennost místního geologického
podloží, kterou průzkum nedokázal plně odhalit. Kvůli tzv.
bludným kamenům proto bylo nutné dodatečně provést
mikropilotáž skrz již zakotvené velkoformátové piloty. Ta
„Staveniště v areálu karlovarské nemocnice jsme
převzali loni začátkem května. Hotovou novostavbu vy
šetřovacího pavilonu s léčebným komplementem, která
vyroste na půdorysu 2059 m² a vytvoří hlavní vstup
do areálu z Americké ulice, bychom měli podle součas
ného harmonogramu předávat 29. června příštího roku,“
řekl Jan Kučera, vedoucí projektu z divize 9. „Vlastní pavi
lon tvoří vyzdívaný monolitický skelet o dvou podzemních
a třech nadzemních podlažích se speciální nástavbou
včetně heliportu. Součástí zakázky je přirozeně i výstav
ba přilehlých komunikací, chodníků, veřejného osvětlení
a sadové úpravy, to vše za plného provozu nemocnice.“
V současné době mají stavbaři hotové svislé a vo
dorovné monolitické konstrukce (foto). Dokončené jsou
také dělicí příčky v obou podzemních a dvou nadzemních
to technologie sice vyřešila problém nosnosti a stability
založení, čas ale nešlo vrátit, a tak termín dokončení stav
by musel být oproti původnímu posunut o tři měsíce.
Zakládání je však už dnes minulostí. Na stavbě brzy
přijdou na řadu omítky, lité podlahy a montáž oken i fa
sádního systému, který vytvoří kombinace provětrávané
zavěšené fasády s keramickým či plechovým obkladem,
kontaktního zateplovacího systému a prosklené rastrové
fasády. Na úrovni prvního podzemního podlaží obepne
stěny pavilonu betonový štípaný blok či režný pásek, plášť
nadzemních podlaží pokryje probarvená omítka. Po do
končení pavilonu akutní medicíny získají Karlovy Vary
supermoderní zdravotnické zařízení s nejlepším zázemím
pro traumatologickou a intenzivní péči v regionu.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
Prorážka obou tunelových trub za jeden den
Ve čtvrtek 4. srpna se uskutečnila dlouho oddalovaná
prorážka obou tubusů tunelu Radejčín. Radovat se z ní
mohli nejen pracovníci naší divize 5 (foto č. 1), kteří
na díle pracovali, zástupci investora a představitelé
firem zúčastněných na výstavbě, ale i obyvatelé okolních obcí. Světlo na konci tunelu jim totiž může přiblížit
okamžik, na který netrpělivě čekají – dostavbu dálnice
D8, která od jejich domovů odvede rušnou dopravu.
Z celé délky 446 ražených metrů levé trouby tunelu
Radejčín chybělo 4. srpna definitivní ostění jen na pěti
dílech, kam z technologických důvodů nemohla dojet
betonářská forma. Cesta k uzavřené čelbě na pražské
straně tubusu proto byla neobvykle pohodlná a účastníci
prorážky si při ní mohli dobře prohlédnout celé dílo (foto
č. 2). V září 2009 je raziči z divize 5 zahájili pod vedením
Ing. Davida Cyroně, dnes je řídí Ing. Pavel Kuděj.
„Chtěl bych vyzdvihnout úsilí všech, kdo se na výstav
bě tunelu Radejčín podíleli a podílejí – od investora přes
1
projektanty až po stavebníky. Naše spolupráce s nimi je
ukázkovým příkladem toho, jak dobře si můžeme vzá
jemně pomáhat. Gratuluji k odvedenému dílu a okolním
obyvatelům přeji, aby tu tunelem už brzy vedla dálnice,“
řekl předseda OBÚ Most Ing. Dušan Havel, MPA.
Než Ing. Cyroň vydal pokyn bagristům, aby lžícemi
strojů odtrhli betonový kryt čelby, ocenil horninové pro
středí, ve kterém tunel Radejčín vznikal: „Často si na zdej
ší suché ražby vzpomenu. Zvlášť teď, kdy přítoky vody
do tunelů metra V.A dosahují až 20 litrů za sekundu.“
Po prorážce levé trouby hosté vystoupili do jámy
u pražského portálu a bagristé před nimi uvolnili i tu pra
vou. Ředitel výstavby dálnice D8 za Metrostav Ing. Roman
Fuksa prorážku uzavřel: „Do zimy dokončíme hloubené tu
nely u ústeckého portálu a forma zajede do pravé tunelové
trouby. Hlavní práce na mostech Oparno i Dobkovičky i na
tunelu Prackovice už máme hotové. Doufáme, že investor
už brzy najde prostředky na dokončení celé D8.“
2
–rip–, foto Josef Husák