strana 2
Obalovna i v Lounech!
PTÁME SE
Zástupci vedení naší společnosti a divize 4 v půlce července slavnostně otevřeli další obalovnu klíčovou pro
výstavbu pozemních komunikací. Podílová obalovna
Metrostavu v Lounech (foto č. 1) byla při té příležitosti
představena také odborné veřejnosti.
Hosty provedl známý televizní moderátor a hlasatel
Alexandr Hemala (foto č. 2), jenž u série fotografií připomněl zajímavé momenty z výstavby obalovny. Přestřižení
pásky se za naši firmu ujal viceprezident Skupiny Metrostav Ing. František Kočí (foto č. 3, druhý zprava) a ředitel
divize 4 Ing. Radim Čáp (foto č. 3, druhý zleva). Nechyběl
symbolický křest šampaňským (foto č. 4) a chutné občerstvení (foto č. 5). Nejatraktivnější byla komentovaná
prohlídka a výstup na vrchol míchací věže (foto č. 6), kde
si hosté prohlédli technologie pro výrobu asfaltových
směsí. Obalovna Louny jich dokáže za hodinu vyrobit
160 tun a bude je dodávat do severozápadních Čech.
Mgr. Zdeňka Kostříže,
vedoucího útvaru centrály
–red–, foto Petr Adámek
1
BeMo staví vodní elektrárnu na řece Inn
1
2
U švýcarsko-rakouského pohraničí v Tyrolsku vzniká
moderní vodní elektrárna. Na této pozoruhodné stavbě
zadané tamním Společenstvím obcí GKI GmbH pracuje
BeMo Tunnelling (BeMo) – konkrétně má na starosti
výstavbu stavebního objektu 1, sestupné části elektrárny a strojovny.
Jde o projekt průtočné, derivační vodní elektrárny GKI,
která by po dokončení stavebních prací měla generovat
více než 400 gigawatthodin (GWh) elektřiny. Technologie
elektrárny se z velké části budou nacházet v podzemí mezi
švýcarskou obcí Valsot a rakouskou obcí Prutz.
Na začátku je jezový systém s 15 m vysokým přehrazením řeky ve švýcarské oblasti Ovella. Ze vzniklé nádrže
bude část toku svedena do podzemí a po zhruba 23 km
dlouhé pouti tlakovou štolou bude zpět vyvedena na povrch. Voda tak projde podzemní elektrárnou na území
obce Prutz a bude dodávat energii. Celá stavba prochází
katastrálním územím osmi obcí a skládá se ze tří stavebních objektů. Je to jednak prostor záchytné nádrže a jezu
na horním toku ve švýcarské oblasti Ovella, dále to jsou
tlakové štoly a pomocné technologické štoly a nakonec
sestupné části elektrárny a strojovny.
1300 m dlouhou přístupovou komunikaci včetně zajištění ze stříkaného betonu a se stoupáním až 19,3 %,
horní komoru vodního zámku se 70 m dlouhým vstupním tunelem,
ražbu vstupního tunelu ke komoře strojovny v délce
287 m a šířce 5,6 m,
komoru strojovny o světlé výšce 17 m,
101 m hlubokou šachtu vodního zámku s vnitřním
průměrem 13,80 m,
strojovnu o celkové výšce stavebního díla 42 m (foto
č. 2),
313 m dlouhý podzemní vodní kanál,
1041 m dlouhou ražbu tlakové štoly v protisměru včetně injektážních prací a stavby vnitřního pláště.
Do konce roku 2018 musí být dokončen tunel pro obsluhu elektrárny, různé odvodňovací kanály či štola pro
kabely na přenos elektrické energie. Zdař Bůh!
Ric h ar d Gr ie s eb ner, Rober t Do s t ál
Šachty, tunely a štoly
Společnost BeMo provádí výstavbu sestupné části elektrárny a strojovny, přičemž hlavní stavební práce probíhají
hlavně právě tam. Od jejich zahájení v červenci 2014 se
podařilo úspěšně ukončit následující hlavní práce:
3
385 m dlouhou šikmou šachtu o průměru 4,70 m a se
stoupáním 31 % (její předzářez zachycuje foto č. 1).
2
Návštěva tureckého investora v Metrostavu
4
5
6
Metrostav_14_15_2018.indd 2
V červenci naši firmu navštívila čtyřčlenná skupina
z Karayolları Bölge Müdürluğü (Oblastní ředitelství
silnic a dálnic) z tureckého města Kastamonu pod vedením zástupce ředitele Mahmut Ziya SARI-ho (foto,
první zleva). V oblasti černomořského Kastamonu má
naše partnerská firma několik zhotovených projektů,
a to představuje i potenciál pro další aktivity naší dceřiné společnosti Metrostav Ankara Inşaat.
Pánové z Karayolları se při diskuzi v centrále Metrostavu zajímali zejména o problematiku veřejných zakázek
v ČR v porovnání s tureckou praxí. V Turecku se infrastrukturální projekty zadávají často na bázi modelu vyprojektuj – postav. Tímto modelem jsou prováděny běžící
projekty naší dceřiné společnosti v Istanbulu.
Při diskuzi došlo k výměně informací, jak veřejný
investor postupuje v případě, že dodavatel neplní včas,
v požadované kvalitě, nebo nárokuje vícenáklady. Diskutovalo se i o hodnocení veřejných soutěží – nejlevnější
dodavatel většinou nezajistí bezproblémovou výstavbu.
V Turecku se očekávají veřejné soutěže na typy projektů
vyprojektuj – postav – vlastni – provozuj, proto se hovořilo i o této problematice. Pracovníci Útvaru zahraničního
podnikání Skupiny Metrostav (ÚZAP) pod vedením ředitele Ing. Václava Soukupa provezli zástupce potenciálního
zákazníka tunelovým komplexem Blanka a zastavili se
na prohlídku Trojského mostu v Praze. Závěrem pánové
z Karayolları pozvali pracovníky Metrostavu k neformální
návštěvě jejich kanceláře v Kastamonu v Turecku.
Klíčové projekty v Istanbulu
Připomeňme, že Metrostav Ankara Inşaat pracuje na výstavbě depa včetně přístupových tunelů ke stanici metra
v Istanbulu a staví přilehlé komunikace a infrastrukturu.
Tamní magistrát totiž podzemní dráhu rozšiřuje o další
trasu nazvanou M7.
Na začátku roku pracovníci prorazili pomocí NRTM
první z tunelů spojující budoucí depo. Museli postupovat
opatrně, aby nepoškodili frekventovanou dopravní tepnu
– dálnici TEM, pod kterou tunel prochází. Projekt se blíží
do finále, práce by tu měly skončit v říjnu 2018.
Neméně důležitá a zajímavá je stavba podzemní lanové dráhy, která se nachází rovněž v Istanbulu. Hotova by
měla být v roce 2019 a bude se podobat té, kterou známe
z pražského Petřína. Tedy až na podstatný rozdíl: dráha
totiž povede podzemním tunelem, který se zhruba uprostřed rozšíří kvůli výhybně. Letos na jaře dělníci skončili
výkopy hloubeného vestibulu horní stanice lanovky a otevřeli ražbu horního staničního tunelu. Práci komplikuje
skutečnost, že tunely jsou ve spádu 13 procent. Brzy
přineseme zajímavé informace o betonáži ostění horní
stanice či o ražbě tunelu pro pěší dolní stanice.
Marek Gasparovič, foto archiv
Na podzim to bude 15 let, co začal působit v Metrostavu: původně jako vedoucí personálního útvaru v divizi.
Podílel se i na přípravě současné podoby zajištění
personálních činností ve společnosti. V roce 2012 se
stal Zdeněk Kostříž vedoucím Útvaru kvalifikačního
rozvoje – předchůdce dnešního Centra vzdělávání Skupiny Metrostav.
Co je v současnosti náplní činnosti vašeho pracoviště?
Ačkoliv se doba přece jen mění, základ ve vzdělávání
zůstává. Jde nám tedy hlavně o to, abychom připravovali
naše zaměstnance na pracovní úkoly po odborné stránce
a plnili povinnosti z pohledu zákona. Snažíme se s kolegy
vnímat potřeby provozu stavební firmy a organizovat školení tak, aby co nejméně zasahovalo do provozu staveb.
Více než v minulosti se dnes objevuje potřeba vzdělávat
zaměstnance v oblasti procesního řízení a digitalizace
na jedné straně a na druhé straně v oblasti práce s lidmi.
Můžeme to chápat jako zdokonalování či zlepšování
komunikativních dovedností zaměstnanců?
Ano. Osobností rozvoj je zaměřen zejména do oblasti
komunikace s kolegy, subdodavateli i investory, a vedení
lidí. Zlepšení našich mezilidských dovedností může být
i prevencí odchodů zaměstnanců. Ne nadarmo se říká, že
lidé odcházejí od šéfa, ne od firmy. Práce ve stavebnictví
je zátěžová, proto seznamujeme naše lidi i s tím, jak pracovat se stresem a jak získávat energii do dalších činností.
Ve firmách se stále více uplatňují různé elektronické
formy vzdělávání a jsou základem procesu kvalifikační
přípravy. Jak se na takzvaný e-learning díváte vy?
Metrostav určitou zkušenost již v minulosti získal při e-formě jazykové výuky a nebyla to zkušenost zcela pozitivní. V současné době mají někteří zaměstnanci přístup
na portál on-line seminářů Seduo. Tento systém na konci
roku vyhodnotíme a budou-li odezvy dobré, rozšíříme dál.
Ve spolupráci s kolegy z ÚIT připravujeme mj. platformu,
která by mohla nabídnout vybrané části vzdělávacích
aktivit. Snažíme se, aby elektronické formy vzdělávání
v budoucnu přinesly do Metrostavu možnost samostudia, sdílení zkušeností i tzv. vzdálenou účast na akcích
pomocí webu.
Co považujete za největší úspěch svého působení
v Metrostavu?
Určitě to bude zajištění plynulého přechodu útvaru
do prostor centra vzdělávání v Palmovce Park II. Zde
jsme získali výborné podmínky pro činnost týmu, práci
lektorů i příjemnější prostředí pro kolegy – účastníky
školicích akcí. Jsem také rád, že se mi daří společně s kolektivem, který má tah na branku, spolupracuje a nebojí
se výzev, zabezpečit potřeby Metrostavu v oblasti vzdělávání jako celku. V naší firmě jsem našel velké množství
kolegů – interních lektorů, kteří mi pomohli se v oblasti
kvalifikační přípravy zorientovat a společně s nimi i externími specialisty se snažíme dále zkvalitňovat aktivity
centra. Interním lektorům za jejich činnost patří mé velké
díky a obdiv. Při plnění svých pracovních povinností totiž
zvládají i náročnou práci lektora.
Jakou vidíte budoucnost centra vzdělávání?
Optimisticky řečeno – skvělou. Těším se, že naše zajímavé aktivity, kvalitně připravené akce přilákají techniky
a dělníky nejen z Metrostavu, ale konečně i ve větší míře
zaměstnance dceřiných společností. Budeme posilovat
potenciál našich týmů a věřím, že v dalším období se
centrum stane skutečně Centrem vzdělávání Skupiny
Metrostav v tom pravém slova smyslu.
Máte nějaký recept na dobíjení baterek?
Je občas těžké vypnout a neřešit to, co vám v hlavě zůstává z pracovních úkolů i po odchodu z práce. Mně osobně
pomáhají aktivity s početnou rodinou, setkání s přáteli
nebo pro kancelářské síly tak potřebná fyzická činnost.
Jak je o mně známé, rád kreslím a maluji, takže u plátna
skutečně vypínám a na příležitostných výstavách obrazů
dobíjím baterky, co to jde.
Za rozhovor děkuje David Kalců
15.08.18 11:28