Metrostav a.s.

strana 2

Obalovna i v Lounech!

PTÁME SE

Zástupci vedení naší společnosti a divize 4 v půlce července slavnostně otevřeli další obalovnu klíčovou pro

výstavbu pozemních komunikací. Podílová obalovna

Metrostavu v Lounech (foto č. 1) byla při té příležitosti

představena také odborné veřejnosti.

Hosty provedl známý televizní moderátor a hlasatel

Alexandr Hemala (foto č. 2), jenž u série fotografií připomněl zajímavé momenty z výstavby obalovny. Přestřižení

pásky se za naši firmu ujal viceprezident Skupiny Metrostav Ing. František Kočí (foto č. 3, druhý zprava) a ředitel

divize 4 Ing. Radim Čáp (foto č. 3, druhý zleva). Nechyběl

symbolický křest šampaňským (foto č. 4) a chutné občerstvení (foto č. 5). Nejatraktivnější byla komentovaná

prohlídka a výstup na vrchol míchací věže (foto č. 6), kde

si hosté prohlédli technologie pro výrobu asfaltových

směsí. Obalovna Louny jich dokáže za hodinu vyrobit

160 tun a bude je dodávat do severozápadních Čech.

Mgr. Zdeňka Kostříže,

vedoucího útvaru centrály

–red–, foto Petr Adámek

BeMo staví vodní elektrárnu na řece Inn

U švýcarsko-rakouského pohraničí v Tyrolsku vzniká

moderní vodní elektrárna. Na této pozoruhodné stavbě

zadané tamním Společenstvím obcí GKI GmbH pracuje

BeMo Tunnelling (BeMo) – konkrétně má na starosti

výstavbu stavebního objektu 1, sestupné části elektrárny a strojovny.

Jde o projekt průtočné, derivační vodní elektrárny GKI,

která by po dokončení stavebních prací měla generovat

více než 400 gigawatthodin (GWh) elektřiny. Technologie

elektrárny se z velké části budou nacházet v podzemí mezi

švýcarskou obcí Valsot a rakouskou obcí Prutz.

Na začátku je jezový systém s 15 m vysokým přehrazením řeky ve švýcarské oblasti Ovella. Ze vzniklé nádrže

bude část toku svedena do podzemí a po zhruba 23

dlouhé pouti tlakovou štolou bude zpět vyvedena na povrch. Voda tak projde podzemní elektrárnou na území

obce Prutz a bude dodávat energii. Celá stavba prochází

katastrálním územím osmi obcí a skládá se ze tří stavebních objektů. Je to jednak prostor záchytné nádrže a jezu

na horním toku ve švýcarské oblasti Ovella, dále to jsou

tlakové štoly a pomocné technologické štoly a nakonec

sestupné části elektrárny a strojovny.

300 m dlouhou přístupovou komunikaci včetně za1

jištění ze stříkaného betonu a se stoupáním až 19,3 %,

orní komoru vodního zámku se 70 m dlouhým vstuph

ním tunelem,

ažbu vstupního tunelu ke komoře strojovny v délce

287 m a šířce 5,6 m,

omoru strojovny o světlé výšce 17 m,

01 m hlubokou šachtu vodního zámku s vnitřním

průměrem 13,80 m,

trojovnu o celkové výšce stavebního díla 42 m (foto

č. 2),

13 m dlouhý podzemní vodní kanál,

041 m dlouhou ražbu tlakové štoly v protisměru včet1

ně injektážních prací a stavby vnitřního pláště.

Do konce roku 2018 musí být dokončen tunel pro obsluhu elektrárny, různé odvodňovací kanály či štola pro

kabely na přenos elektrické energie. Zdař Bůh!

Ric h ar d Gr ie s eb ner, Rober t Do s t ál

Šachty, tunely a štoly

Společnost BeMo provádí výstavbu sestupné části elektrárny a strojovny, přičemž hlavní stavební práce probíhají

hlavně právě tam. Od jejich zahájení v červenci 2014 se

podařilo úspěšně ukončit následující hlavní práce:

85 m dlouhou šikmou šachtu o průměru 4,70 m a se

stoupáním 31 % (její předzářez zachycuje foto č. 1).

Návštěva tureckého investora v Metrostavu

Metrostav_14_15_2018.indd 2

V červenci naši firmu navštívila čtyřčlenná skupina

z Karayolları Bölge Müdürluğü (Oblastní ředitelství

silnic a dálnic) z tureckého města Kastamonu pod vedením zástupce ředitele Mahmut Ziya SARI-ho (foto,

první zleva). V oblasti černomořského Kastamonu má

naše partnerská firma několik zhotovených projektů,

a to představuje i potenciál pro další aktivity naší dceřiné společnosti Metrostav Ankara Inşaat.

Pánové z Karayolları se při diskuzi v centrále Metrostavu zajímali zejména o problematiku veřejných zakázek

v ČR v porovnání s tureckou praxí. V Turecku se infrastrukturální projekty zadávají často na bázi modelu vyprojektuj – postav. Tímto modelem jsou prováděny běžící

projekty naší dceřiné společnosti v Istanbulu.

Při diskuzi došlo k výměně informací, jak veřejný

investor postupuje v případě, že dodavatel neplní včas,

v požadované kvalitě, nebo nárokuje vícenáklady. Diskutovalo se i o hodnocení veřejných soutěží – nejlevnější

dodavatel většinou nezajistí bezproblémovou výstavbu.

V Turecku se očekávají veřejné soutěže na typy projektů

vyprojektuj – postav – vlastni – provozuj, proto se hovořilo i o této problematice. Pracovníci Útvaru zahraničního

podnikání Skupiny Metrostav (ÚZAP) pod vedením ředitele Ing. Václava Soukupa provezli zástupce potenciálního

zákazníka tunelovým komplexem Blanka a zastavili se

na prohlídku Trojského mostu v Praze. Závěrem pánové

z Karayolları pozvali pracovníky Metrostavu k neformální

návštěvě jejich kanceláře v Kastamonu v Turecku.

Klíčové projekty v Istanbulu

Připomeňme, že Metrostav Ankara Inşaat pracuje na výstavbě depa včetně přístupových tunelů ke stanici metra

v Istanbulu a staví přilehlé komunikace a infrastrukturu.

Tamní magistrát totiž podzemní dráhu rozšiřuje o další

trasu nazvanou M7.

Na začátku roku pracovníci prorazili pomocí NRTM

první z tunelů spojující budoucí depo. Museli postupovat

opatrně, aby nepoškodili frekventovanou dopravní tepnu

– dálnici TEM, pod kterou tunel prochází. Projekt se blíží

do finále, práce by tu měly skončit v říjnu 2018.

Neméně důležitá a zajímavá je stavba podzemní lanové dráhy, která se nachází rovněž v Istanbulu. Hotova by

měla být v roce 2019 a bude se podobat té, kterou známe

z pražského Petřína. Tedy až na podstatný rozdíl: dráha

totiž povede podzemním tunelem, který se zhruba uprostřed rozšíří kvůli výhybně. Letos na jaře dělníci skončili

výkopy hloubeného vestibulu horní stanice lanovky a otevřeli ražbu horního staničního tunelu. Práci komplikuje

skutečnost, že tunely jsou ve spádu 13 procent. Brzy

přineseme zajímavé informace o betonáži ostění horní

stanice či o ražbě tunelu pro pěší dolní stanice.

Marek Gasparovič, foto archiv

Na podzim to bude 15 let, co začal působit v Metrostavu: původně jako vedoucí personálního útvaru v divizi.

Podílel se i na přípravě současné podoby zajištění

personálních činností ve společnosti. V roce 2012 se

stal Zdeněk Kostříž vedoucím Útvaru kvalifikačního

rozvoje – předchůdce dnešního Centra vzdělávání Skupiny Metrostav.

Co je v současnosti náplní činnosti vašeho pracoviště?

Ačkoliv se doba přece jen mění, základ ve vzdělávání

zůstává. Jde nám tedy hlavně o to, abychom připravovali

naše zaměstnance na pracovní úkoly po odborné stránce

a plnili povinnosti z pohledu zákona. Snažíme se s kolegy

vnímat potřeby provozu stavební firmy a organizovat školení tak, aby co nejméně zasahovalo do provozu staveb.

Více než v minulosti se dnes objevuje potřeba vzdělávat

zaměstnance v oblasti procesního řízení a digitalizace

na jedné straně a na druhé straně v oblasti práce s lidmi.

Můžeme to chápat jako zdokonalování či zlepšování

komunikativních dovedností zaměstnanců?

Ano. Osobností rozvoj je zaměřen zejména do oblasti

komunikace s kolegy, subdodavateli i investory, a vedení

lidí. Zlepšení našich mezilidských dovedností může být

i prevencí odchodů zaměstnanců. Ne nadarmo se říká, že

lidé odcházejí od šéfa, ne od firmy. Práce ve stavebnictví

je zátěžová, proto seznamujeme naše lidi i s tím, jak pracovat se stresem a jak získávat energii do dalších činností.

Ve firmách se stále více uplatňují různé elektronické

formy vzdělávání a jsou základem procesu kvalifikační

přípravy. Jak se na takzvaný e-learning díváte vy?

Metrostav určitou zkušenost již v minulosti získal při e-formě jazykové výuky a nebyla to zkušenost zcela pozitivní. V současné době mají někteří zaměstnanci přístup

na portál on-line seminářů Seduo. Tento systém na konci

roku vyhodnotíme a budou-li odezvy dobré, rozšíříme dál.

Ve spolupráci s kolegy z ÚIT připravujeme mj. platformu,

která by mohla nabídnout vybrané části vzdělávacích

aktivit. Snažíme se, aby elektronické formy vzdělávání

v budoucnu přinesly do Metrostavu možnost samostudia, sdílení zkušeností i tzv. vzdálenou účast na akcích

pomocí webu.

Co považujete za největší úspěch svého působení

v Metrostavu?

Určitě to bude zajištění plynulého přechodu útvaru

do prostor centra vzdělávání v Palmovce Park II. Zde

jsme získali výborné podmínky pro činnost týmu, práci

lektorů i příjemnější prostředí pro kolegy – účastníky

školicích akcí. Jsem také rád, že se mi daří společně s kolektivem, který má tah na branku, spolupracuje a nebojí

se výzev, zabezpečit potřeby Metrostavu v oblasti vzdělávání jako celku. V naší firmě jsem našel velké množství

kolegů – interních lektorů, kteří mi pomohli se v oblasti

kvalifikační přípravy zorientovat a společně s nimi i externími specialisty se snažíme dále zkvalitňovat aktivity

centra. Interním lektorům za jejich činnost patří mé velké

díky a obdiv. Při plnění svých pracovních povinností totiž

zvládají i náročnou práci lektora.

Jakou vidíte budoucnost centra vzdělávání?

Optimisticky řečeno – skvělou. Těším se, že naše zajímavé aktivity, kvalitně připravené akce přilákají techniky

a dělníky nejen z Metrostavu, ale konečně i ve větší míře

zaměstnance dceřiných společností. Budeme posilovat

potenciál našich týmů a věřím, že v dalším období se

centrum stane skutečně Centrem vzdělávání Skupiny

Metrostav v tom pravém slova smyslu.

Máte nějaký recept na dobíjení baterek?

Je občas těžké vypnout a neřešit to, co vám v hlavě zůstává z pracovních úkolů i po odchodu z práce. Mně osobně

pomáhají aktivity s početnou rodinou, setkání s přáteli

nebo pro kancelářské síly tak potřebná fyzická činnost.

Jak je o mně známé, rád kreslím a maluji, takže u plátna

skutečně vypínám a na příležitostných výstavách obrazů

dobíjím baterky, co to jde.

Za rozhovor děkuje David Kalců

15.08.18 11:28