Metrostav

Strana 3

strana 3

LETNÍ PŘÍLOHA

Středověk: Jak to tenkrát stavěli?!

Zřícenina hradu na nepřístupném ostrohu, nejstarší

katedrály nebo třeba Karlův most. Monumentální dí-

la navozují otázku, jak si tehdejší stavitelé poradili

stechnickými problémy, které musely podobné stavby

provázet. Zjevně to zvládli, ale otom, jak to tenkrát

dělali, nám většinou žádné zprávy nezanechali. Vodít-

kem pro pátrání tak zůstávají dobové kresby, nálezy

z rekonstrukcí, ale hlavně domněnky, které mohou,

ale také nemusejí odpovídat zcela přesně skutečnosti.

Víme, že středověcí stavitelé už znali a zřejmě také

využívali jednoduché stroje. Že uměli využít pomoci kola,

nakloněné roviny, kladky nebo páky. Že stavěli pomocí

lešení aměli kdispozici receptury pro spojování základ-

ního stavebního materiálu (vestředověku to byl vnašich

končinách kámen, častěji pískovec a opuka) kvalitní

maltovou směsí, jež se naněkterých stavbách zté doby

dochovala apřečkala tak působení povětrnostních vlivů

až dodnešních dnů.

Je namístě zdůraznit, že středověcí stavitelé používali

až navýjimky téměř výhradně místní zdroje. Zdivo vka-

tedrálách tvoří lomový kámen, obvykle pískovec nebo

opuka, pojená maltou. To platí zejména pro okolí Prahy,

kde materiálu bylo dost. Ale například vjižních Čechách,

kde chyběl, se stavělo ztvrdé žuly. Už tehdy se kámen

sypal dobednění azaléval vápenným pojivem.

Byť se označení středověk používá pro období

od5.do15. století, zachované stavby nebo jejich pozůs-

tatky se datují do druhé poloviny tohoto období. Raný

středověk se pojí s románskými stavbami, ale běžně

tuto éru charakterizuje gotika. Včeských zemích vznikla

ve13.a14.století řada významných církevních staveb,

kostelů a klášterů postavených v „novém“ stavebním

stylu nazvaném původně hanlivě gotika jako označení

barbarského stylu podle germánského kmene Gótů.

Jednou zprvních gotických staveb je unás kaple krá-

lovského hradu naBezdězu (1275), gotiku reprezentuje též

cisterciácký klášterní kostel vSedlci uKutné Hory. Prahu

obohatil díly vrcholné gotiky zvláště Karel IV.; zahájil pře-

stavbu Pražského hradu, kde bylo vroku 1344 započato

se stavbou Chrámu sv. Víta. Ze světských staveb zmiňme

Karlštejn, který si Karel IV. nechal postavit jako repre-

zentativní sídlo imísto ochrany korunovačních klenotů,

nebo Staroměstskou mosteckou věž naKrálovské cestě,

symbolizující vladařskou moc. Vedle Prahy byla nejdůle-

žitějším centrem gotiky Kutná Hora (pozdně gotická kaple

sv. Barbory).

Tehdy nastaveništi Evropy...

Tak jako dnes i ve středověku byly nedílnou součástí

stavby nejrůznější pomocné stroje. Platí to zejména pro

období, kdy vznikaly nanašem území významné gotické

stavby. Už v době Přemyslovců to byly nejen církevní,

ale také monumentální soukromé stavby, hlavně hrady.

Ave14. století zavlády Karla IV. zažily české země něco

jako stavební boom. Onašem hlavním městě té doby se

mluví jako o„staveništi Evropy“.

Podle památkářů se na velkých stavbách nejčastěji

užívaly různé typy dřevěných jeřábů, vrátků či beranidel.

I tyto stroje měly svůj vývoj. Zpočátku šlo nejspíš jen

ojednoduché trámové konstrukce, jeřáby vetvaru šibe-

nice sručním ovládáním, ale později byly zdokonalovány

navíjecími bubnovými koly nebo horizontálními vrátky.

Ateprve ve14. století přichází novinka vpodobě klecové-

ho otočného jeřábu se šlapacími koly.

Pokud se týká beranění, zachovalo se vyobrazení

klecového beranidla z 15. století. Bylo opatřeno dvěma

šlapacími koly, kladkou avelkým beranem apohybovalo

se vesvislých trámových ližinách. Badatelé ovšem uvá-

dějí, že je otázkou, zdali takto mohutný stroj byl využíván

například kberanění pilotáže vřece. Problémem by byla

manipulace avyobrazenými svislými ližinami by se asi

jen těžko daly zatloukat další pilíře vtěsné blízkosti již

vybudované stěny.

Lešení zapomoci dřeva akonopí

Stavby se neobešly bez lešení. Dřívější stavitelé nepo-

chybně už v raném středověku stavěli lešení po celém

obvodu věže, přičemž k jeho sestavení používali dřevo

akonopné provazy. Materiál získávali vokolí. Nejčastěji

posloužily mladé stromky, jejichž kmeny se před svazo-

váním ještě upravovaly máčením ve vodě. Samonosný

typ lešení byl tvořen štenýři, kůly ukotvenými dozemě

pomocí beranidla vedvou řadách, fixovanými vpodélném

iv příčném směru kulatinou či trámky. Kpřemisťování

zjednoho patra lešení dodruhého se využívalo žebříků či

trámových schodnic přibytých dřevěnými kolíky.

Mnohé věže azbytky hradů nesou stopy jiného typu

lešení, takzvaně konzolového. Prozrazuje je souvislá

řada důlků umístěných vedle sebe vestejné výšce. Něco

podobného lze vidět například vmagické zřícenině hradu

vPanenském Týnci. Stopy vysoko nakamenné stěně ne-

jsou stopami poobléhání nebo ostřelování! Jejich původ

je zcela prozaický: jde ootvory pokapsách, donichž se

vkládala kulatina nebo trámky, aby se pak naně příčně

pokládala pochozí prkna.

Historik Michal Cihla také vesvé publikaci ostavbě

Karlova mostu uvádí, že se prokazatelně už tehdy využí-

valy nejrůznější pomocné konstrukce, počínaje složitou

pilotovanou plošinou nebo lešením kolem celé stavby až

pojednoduché konzole zazděné doobvodu zdiva, pokte-

rých se řemeslníci pohybovali jako polešení.

Záhada věže Jakobínka

Středověké lešení obepínající věž, ale i klecový jeřáb

(foto č. 1) dnes mohou zájemci vidět „naživo“ například

vRožmberku nad Vltavou, kde probíhá rekonstrukce tam-

ní věže Jakobínka. Její obnova, která probíhá pod patro-

nací Českobudějovického památkového ústavu svyužitím

dobových nástrojů, je jedním zprojektů, které mají velký

význam zhlediska potvrzení teorií otehdejších stavebních

plánech apostupech.

Okrouhlá kamenná věž Jakobínka je součástí hradu

Rožmberk. Nadruhém nádvoří původního komplexu dvou

rožmberských hradů (horního adolního) vybudovaných

naRůžové hoře (Rosenbergu) stojí možná už od13. sto-

letí. Věž postupně chátrala, projekt najejí záchranu běží

odroku 2012. Sdokončením opravy, která probíhá pod

dohledem památkářů tak, aby odpovídala možnostem

stavitelů původní věže, se počítá vpříštím roce.

Hlavní koordinátor projektu ředitel Národního památ-

kového ústavu vČeských Budějovicích Ing.Petr Pavelec

připouští, že neexistují informace otom, jak se věž kdysi

skutečně budovala. Kestavbě nelze najít žádné nákresy

ani jiné písemné dokumenty. Proto opravě předcházelo

téměř detektivní pátrání vnejrůznějších možných prame-

nech. Badatelé prozkoumali věž, inspirovali se italskými

staviteli, pátrali v nejrůznějších písemných pramenech.

„Hledali jsme vdobové ikonografii, vestředověkých ru-

kopisech nebo iveskicářích Leonarda da Vinci, kam si

kreslil stavební stroje používané při stavbě kopule chrámu

Santa Maria del Fiore veFlorencii, kde vroce 1472 praco-

val jako učeň,“ uvedl pro média Petr Pavelec.

Podle původních plánů měla být Jakobínka celá opra-

vena už letos. Během rekonstrukce se však objevily nové

možnosti. „Například když jsme postavili lešení amohli

jsme detailně prostudovat střechu, zjistili jsme, že ji

můžeme opravit jinak, než bylo původně vplánech. Ty už

jsme měnili třikrát,“ řekl Petr Pavelec pro server iDnes.

Doufá, že během dalších zásahů odhalí věž doposud své

největší tajemství: jak je vlastně skutečně stará. Mezi

odborníky se totiž mluví odvou odsebe poměrně vzdále-

ných dobách: buďto ji postavili ve13., nebo v16. století.

„Věřím, že se objeví vezdi nějaké dosud skryté dřevěné

prvky, najejichž základě se dopátráme vzniku věže. Po-

dle letokruhů jsme dnes schopni spřesností téměř jeden

měsíc datovat, že byl strom pokácen třeba vroce 1350.

Pokud by se prokázalo, že je věž už ze 13. století, mohla

se stavět jinak. Kdyby byla Jakobínka mladší, mohli použít

podobné lešení amožná vřetenový ruční výtah, který by

nahoru dopravoval materiál. Ale jeřáb ne, jejich rozkvět

nastal až vpolovině 14. století,“ uvedl Petr Pavelec.

Jeřáb jako hlavní atrakce

Model dřevěného stavebního jeřábu, který pomáhá při

opravě Jakobínky (foto č. 2), pochází z tesařské dílny

mistra Petra Růžičky. Pro tohoto nadšence askutečného

mistra svého oboru to není zdaleka první stroj podobné

konstrukce. Jeřáb navrhl tak jako své předchozí modely

spolu se statikem Vítem Mlázovským. Jejich dřevěné

jeřáby už dřív pracovaly naPražském hradě, naKarlově

mostě, na hradě Točník nebo při stavbě středověkého

hradu Guédelon veFrancii. Ten je zatím poslední, sjehož

pomocí se naJakobínce vyzdvihovaly kamenné krakorce

pro dřevěný ochoz asnímž se navěži opravuje klenba.

Má délku 14 m avýšku 7 m. Tento dřevěný jeřáb vybave-

ný obrovským kolem nalidský pohon dnes stojí vúrovni

helmice věže téměř 40 m nad zemí.

Podle památkářů zČeských Budějovic se zde opět po-

dařilo sestrojit zcela funkční repliku, která unese břemena

o hmotnosti půl tuny. Obsluhu zajišťují tři lidé: chodec

pohání kolo, vazač nahoře či dole uvazuje břemena ave-

litel koordinuje práce. Chodec odněj musí přesně vědět,

vjaké poloze je břemeno, atedy jakou rychlostí pohybovat

Jakobínka: komentované prohlídky

Projekt restaurování věže Jakobínka využívá

středověké stavební technologie včetně funkční

repliky stavebního jeřábu astředověkého dřevěného

lešení, to vše zapomoci autentických ručních

nástrojů ajednoduchých mechanických strojů.

Národní památkový ústav zde nabízí komentované

prohlídky. Výklad je zaměřen nahistorii věže,

průběh restaurátorských prací avyužití historických

stavebních postupů atechnologií, které jsou součástí

projektu rekonstrukce věže.

Podmínkou účasti je věk nad 18 let adobrá fyzická

kondice. Výklad ohistorii věže, postupu prací avyužití

historických řemesel vede nalešení šéf jihočeských

památkářů Mgr.Petr Pavelec, Ph.D., spoluautor

projektu aředitel Národního památkového ústavu,

územní památkové správy vČeských Budějovicích.

Kúčasti nakomentované prohlídce je nutné se předem

objednat. Rezervaci vstupenek vceně 300 Kč zajišťuje

státní hrad Rožmberk, 38218 Rožmberk nad Vltavou,

tel.: +420 380749838, e-mail: rozmberk@npu.cz.

Rakousko: Burgbau Friesach

Středověký hrad Burgbau, který roste vKorutanech

nedaleko středověkého městečka Friesach, se staví

teprve devět let. Jde oexperiment podporovaný

městem azaštítěný historiky aarcheology. Hrad,

který má mít dvě věže, je budován výhradně dobovými

stroji. Svyužitím středověkých řemesel se dokončí

tak za40 let. Zatím stojí jen část hradní věže, nakteré

letos vlétě vyrostl velký dřevěný jeřáb. Zdruhé strany

podhradí se nachází pracoviště naštípání vápence,

pálení ahašení vápna.

Středověké staveniště je možné navštívit oddubna

doříjna, oprázdninách jsou prohlídky sprůvodcem

třikrát denně. Dospělý zaplatí zavstupenku 11 eur (asi

286 Kč), slevy jsou pro seniory, děti istudenty nebo

vpřípadě skupin.

Muzeum Karlova mostu:

úžasný model

Karlův most byl budován jako náhrada staršího

románského Juditina mostu. Ten byl velmi zásadně

poškozen povodní v roce 1342 a vzhledem k jeho

proporcím, počtu pilířů a problémy při povodních

zřejmě nebylo hospodárné jej obnovovat. Příprava

stavby nového mostu nebyla jednoduchá. Proto zde

15 let sloužila provizorní dřevěná lávka a k založení

nového kamenného mostu došlo až 15 let po zboření

Juditina mostu. Základní kámen položil v roce

1357 císař Karel IV. na pravém břehu řeky poblíž

křižovnického kláštera. Hned vedle jeho vchodu dnes

najdete muzeum, které tehdejší stavbu velmi názorně

mapuje. K vidění jsou modely stavby i některé z

použitých materiálů.

Muzeum je otevřeno denně. Cena, za niž lze zhlédnout

i historii řádu Křižovníků a jeho spojení s postavou

svaté Anežky České, činí 170 Kč. Jako bonus (nebo i

samostatně) za dalších 170 Kč lze přikoupit atraktivní

a poučnou projížďku po Vltavě pod Karlovým mostem

s výkladem o historii okolních budov. Držitelé pražské

dopravní karty Lítačka mají obojí za polovinu.

1 2

Metrostav_14_15_2018.indd 3 15.08.18 11:28

Metrostav a.s. - noviny