Strana 3
strana 3
LETNÍ PŘÍLOHA
Středověk: Jak to tenkrát stavěli?!
Zřícenina hradu na nepřístupném ostrohu, nejstarší
katedrály nebo třeba Karlův most. Monumentální dí-
la navozují otázku, jak si tehdejší stavitelé poradili
stechnickými problémy, které musely podobné stavby
provázet. Zjevně to zvládli, ale otom, jak to tenkrát
dělali, nám většinou žádné zprávy nezanechali. Vodít-
kem pro pátrání tak zůstávají dobové kresby, nálezy
z rekonstrukcí, ale hlavně domněnky, které mohou,
ale také nemusejí odpovídat zcela přesně skutečnosti.
Víme, že středověcí stavitelé už znali a zřejmě také
využívali jednoduché stroje. Že uměli využít pomoci kola,
nakloněné roviny, kladky nebo páky. Že stavěli pomocí
lešení aměli kdispozici receptury pro spojování základ-
ního stavebního materiálu (vestředověku to byl vnašich
končinách kámen, častěji pískovec a opuka) kvalitní
maltovou směsí, jež se naněkterých stavbách zté doby
dochovala apřečkala tak působení povětrnostních vlivů
až dodnešních dnů.
Je namístě zdůraznit, že středověcí stavitelé používali
až navýjimky téměř výhradně místní zdroje. Zdivo vka-
tedrálách tvoří lomový kámen, obvykle pískovec nebo
opuka, pojená maltou. To platí zejména pro okolí Prahy,
kde materiálu bylo dost. Ale například vjižních Čechách,
kde chyběl, se stavělo ztvrdé žuly. Už tehdy se kámen
sypal dobednění azaléval vápenným pojivem.
Byť se označení středověk používá pro období
od5.do15. století, zachované stavby nebo jejich pozůs-
tatky se datují do druhé poloviny tohoto období. Raný
středověk se pojí s románskými stavbami, ale běžně
tuto éru charakterizuje gotika. Včeských zemích vznikla
ve13.a14.století řada významných církevních staveb,
kostelů a klášterů postavených v „novém“ stavebním
stylu nazvaném původně hanlivě gotika jako označení
barbarského stylu podle germánského kmene Gótů.
Jednou zprvních gotických staveb je unás kaple krá-
lovského hradu naBezdězu (1275), gotiku reprezentuje též
cisterciácký klášterní kostel vSedlci uKutné Hory. Prahu
obohatil díly vrcholné gotiky zvláště Karel IV.; zahájil pře-
stavbu Pražského hradu, kde bylo vroku 1344 započato
se stavbou Chrámu sv. Víta. Ze světských staveb zmiňme
Karlštejn, který si Karel IV. nechal postavit jako repre-
zentativní sídlo imísto ochrany korunovačních klenotů,
nebo Staroměstskou mosteckou věž naKrálovské cestě,
symbolizující vladařskou moc. Vedle Prahy byla nejdůle-
žitějším centrem gotiky Kutná Hora (pozdně gotická kaple
sv. Barbory).
Tehdy nastaveništi Evropy...
Tak jako dnes i ve středověku byly nedílnou součástí
stavby nejrůznější pomocné stroje. Platí to zejména pro
období, kdy vznikaly nanašem území významné gotické
stavby. Už v době Přemyslovců to byly nejen církevní,
ale také monumentální soukromé stavby, hlavně hrady.
Ave14. století zavlády Karla IV. zažily české země něco
jako stavební boom. Onašem hlavním městě té doby se
mluví jako o„staveništi Evropy“.
Podle památkářů se na velkých stavbách nejčastěji
užívaly různé typy dřevěných jeřábů, vrátků či beranidel.
I tyto stroje měly svůj vývoj. Zpočátku šlo nejspíš jen
ojednoduché trámové konstrukce, jeřáby vetvaru šibe-
nice sručním ovládáním, ale později byly zdokonalovány
navíjecími bubnovými koly nebo horizontálními vrátky.
Ateprve ve14. století přichází novinka vpodobě klecové-
ho otočného jeřábu se šlapacími koly.
Pokud se týká beranění, zachovalo se vyobrazení
klecového beranidla z 15. století. Bylo opatřeno dvěma
šlapacími koly, kladkou avelkým beranem apohybovalo
se vesvislých trámových ližinách. Badatelé ovšem uvá-
dějí, že je otázkou, zdali takto mohutný stroj byl využíván
například kberanění pilotáže vřece. Problémem by byla
manipulace avyobrazenými svislými ližinami by se asi
jen těžko daly zatloukat další pilíře vtěsné blízkosti již
vybudované stěny.
Lešení zapomoci dřeva akonopí
Stavby se neobešly bez lešení. Dřívější stavitelé nepo-
chybně už v raném středověku stavěli lešení po celém
obvodu věže, přičemž k jeho sestavení používali dřevo
akonopné provazy. Materiál získávali vokolí. Nejčastěji
posloužily mladé stromky, jejichž kmeny se před svazo-
váním ještě upravovaly máčením ve vodě. Samonosný
typ lešení byl tvořen štenýři, kůly ukotvenými dozemě
pomocí beranidla vedvou řadách, fixovanými vpodélném
iv příčném směru kulatinou či trámky. Kpřemisťování
zjednoho patra lešení dodruhého se využívalo žebříků či
trámových schodnic přibytých dřevěnými kolíky.
Mnohé věže azbytky hradů nesou stopy jiného typu
lešení, takzvaně konzolového. Prozrazuje je souvislá
řada důlků umístěných vedle sebe vestejné výšce. Něco
podobného lze vidět například vmagické zřícenině hradu
vPanenském Týnci. Stopy vysoko nakamenné stěně ne-
jsou stopami poobléhání nebo ostřelování! Jejich původ
je zcela prozaický: jde ootvory pokapsách, donichž se
vkládala kulatina nebo trámky, aby se pak naně příčně
pokládala pochozí prkna.
Historik Michal Cihla také vesvé publikaci ostavbě
Karlova mostu uvádí, že se prokazatelně už tehdy využí-
valy nejrůznější pomocné konstrukce, počínaje složitou
pilotovanou plošinou nebo lešením kolem celé stavby až
pojednoduché konzole zazděné doobvodu zdiva, pokte-
rých se řemeslníci pohybovali jako polešení.
Záhada věže Jakobínka
Středověké lešení obepínající věž, ale i klecový jeřáb
(foto č. 1) dnes mohou zájemci vidět „naživo“ například
vRožmberku nad Vltavou, kde probíhá rekonstrukce tam-
ní věže Jakobínka. Její obnova, která probíhá pod patro-
nací Českobudějovického památkového ústavu svyužitím
dobových nástrojů, je jedním zprojektů, které mají velký
význam zhlediska potvrzení teorií otehdejších stavebních
plánech apostupech.
Okrouhlá kamenná věž Jakobínka je součástí hradu
Rožmberk. Nadruhém nádvoří původního komplexu dvou
rožmberských hradů (horního adolního) vybudovaných
naRůžové hoře (Rosenbergu) stojí možná už od13. sto-
letí. Věž postupně chátrala, projekt najejí záchranu běží
odroku 2012. Sdokončením opravy, která probíhá pod
dohledem památkářů tak, aby odpovídala možnostem
stavitelů původní věže, se počítá vpříštím roce.
Hlavní koordinátor projektu ředitel Národního památ-
kového ústavu vČeských Budějovicích Ing.Petr Pavelec
připouští, že neexistují informace otom, jak se věž kdysi
skutečně budovala. Kestavbě nelze najít žádné nákresy
ani jiné písemné dokumenty. Proto opravě předcházelo
téměř detektivní pátrání vnejrůznějších možných prame-
nech. Badatelé prozkoumali věž, inspirovali se italskými
staviteli, pátrali v nejrůznějších písemných pramenech.
„Hledali jsme vdobové ikonografii, vestředověkých ru-
kopisech nebo iveskicářích Leonarda da Vinci, kam si
kreslil stavební stroje používané při stavbě kopule chrámu
Santa Maria del Fiore veFlorencii, kde vroce 1472 praco-
val jako učeň,“ uvedl pro média Petr Pavelec.
Podle původních plánů měla být Jakobínka celá opra-
vena už letos. Během rekonstrukce se však objevily nové
možnosti. „Například když jsme postavili lešení amohli
jsme detailně prostudovat střechu, zjistili jsme, že ji
můžeme opravit jinak, než bylo původně vplánech. Ty už
jsme měnili třikrát,“ řekl Petr Pavelec pro server iDnes.
Doufá, že během dalších zásahů odhalí věž doposud své
největší tajemství: jak je vlastně skutečně stará. Mezi
odborníky se totiž mluví odvou odsebe poměrně vzdále-
ných dobách: buďto ji postavili ve13., nebo v16. století.
„Věřím, že se objeví vezdi nějaké dosud skryté dřevěné
prvky, najejichž základě se dopátráme vzniku věže. Po-
dle letokruhů jsme dnes schopni spřesností téměř jeden
měsíc datovat, že byl strom pokácen třeba vroce 1350.
Pokud by se prokázalo, že je věž už ze 13. století, mohla
se stavět jinak. Kdyby byla Jakobínka mladší, mohli použít
podobné lešení amožná vřetenový ruční výtah, který by
nahoru dopravoval materiál. Ale jeřáb ne, jejich rozkvět
nastal až vpolovině 14. století,“ uvedl Petr Pavelec.
Jeřáb jako hlavní atrakce
Model dřevěného stavebního jeřábu, který pomáhá při
opravě Jakobínky (foto č. 2), pochází z tesařské dílny
mistra Petra Růžičky. Pro tohoto nadšence askutečného
mistra svého oboru to není zdaleka první stroj podobné
konstrukce. Jeřáb navrhl tak jako své předchozí modely
spolu se statikem Vítem Mlázovským. Jejich dřevěné
jeřáby už dřív pracovaly naPražském hradě, naKarlově
mostě, na hradě Točník nebo při stavbě středověkého
hradu Guédelon veFrancii. Ten je zatím poslední, sjehož
pomocí se naJakobínce vyzdvihovaly kamenné krakorce
pro dřevěný ochoz asnímž se navěži opravuje klenba.
Má délku 14 m avýšku 7 m. Tento dřevěný jeřáb vybave-
ný obrovským kolem nalidský pohon dnes stojí vúrovni
helmice věže téměř 40 m nad zemí.
Podle památkářů zČeských Budějovic se zde opět po-
dařilo sestrojit zcela funkční repliku, která unese břemena
o hmotnosti půl tuny. Obsluhu zajišťují tři lidé: chodec
pohání kolo, vazač nahoře či dole uvazuje břemena ave-
litel koordinuje práce. Chodec odněj musí přesně vědět,
vjaké poloze je břemeno, atedy jakou rychlostí pohybovat
Jakobínka: komentované prohlídky
Projekt restaurování věže Jakobínka využívá
středověké stavební technologie včetně funkční
repliky stavebního jeřábu astředověkého dřevěného
lešení, to vše zapomoci autentických ručních
nástrojů ajednoduchých mechanických strojů.
Národní památkový ústav zde nabízí komentované
prohlídky. Výklad je zaměřen nahistorii věže,
průběh restaurátorských prací avyužití historických
stavebních postupů atechnologií, které jsou součástí
projektu rekonstrukce věže.
Podmínkou účasti je věk nad 18 let adobrá fyzická
kondice. Výklad ohistorii věže, postupu prací avyužití
historických řemesel vede nalešení šéf jihočeských
památkářů Mgr.Petr Pavelec, Ph.D., spoluautor
projektu aředitel Národního památkového ústavu,
územní památkové správy vČeských Budějovicích.
Kúčasti nakomentované prohlídce je nutné se předem
objednat. Rezervaci vstupenek vceně 300 Kč zajišťuje
státní hrad Rožmberk, 38218 Rožmberk nad Vltavou,
tel.: +420 380749838, e-mail: rozmberk@npu.cz.
Rakousko: Burgbau Friesach
Středověký hrad Burgbau, který roste vKorutanech
nedaleko středověkého městečka Friesach, se staví
teprve devět let. Jde oexperiment podporovaný
městem azaštítěný historiky aarcheology. Hrad,
který má mít dvě věže, je budován výhradně dobovými
stroji. Svyužitím středověkých řemesel se dokončí
tak za40 let. Zatím stojí jen část hradní věže, nakteré
letos vlétě vyrostl velký dřevěný jeřáb. Zdruhé strany
podhradí se nachází pracoviště naštípání vápence,
pálení ahašení vápna.
Středověké staveniště je možné navštívit oddubna
doříjna, oprázdninách jsou prohlídky sprůvodcem
třikrát denně. Dospělý zaplatí zavstupenku 11 eur (asi
286 Kč), slevy jsou pro seniory, děti istudenty nebo
vpřípadě skupin.
Muzeum Karlova mostu:
úžasný model
Karlův most byl budován jako náhrada staršího
románského Juditina mostu. Ten byl velmi zásadně
poškozen povodní v roce 1342 a vzhledem k jeho
proporcím, počtu pilířů a problémy při povodních
zřejmě nebylo hospodárné jej obnovovat. Příprava
stavby nového mostu nebyla jednoduchá. Proto zde
15 let sloužila provizorní dřevěná lávka a k založení
nového kamenného mostu došlo až 15 let po zboření
Juditina mostu. Základní kámen položil v roce
1357 císař Karel IV. na pravém břehu řeky poblíž
křižovnického kláštera. Hned vedle jeho vchodu dnes
najdete muzeum, které tehdejší stavbu velmi názorně
mapuje. K vidění jsou modely stavby i některé z
použitých materiálů.
Muzeum je otevřeno denně. Cena, za niž lze zhlédnout
i historii řádu Křižovníků a jeho spojení s postavou
svaté Anežky České, činí 170 Kč. Jako bonus (nebo i
samostatně) za dalších 170 Kč lze přikoupit atraktivní
a poučnou projížďku po Vltavě pod Karlovým mostem
s výkladem o historii okolních budov. Držitelé pražské
dopravní karty Lítačka mají obojí za polovinu.
1 2
3
Metrostav_14_15_2018.indd 3 15.08.18 11:28