Metrostav 14-15/2019

• Strana 1

  Stavba moderní budovy v Argentinské míří do finále

  Rušná křižovatka na rohu pražských ulic Plynární aAr-

  gentinská vPraze získala novou dominantu. Dosavadní

  proluku zaplnila šestipatrová prosklená budova AOB

  (Argentinská Office Building), jejíž stavba se blíží ke

  konci. Tým pod vedením Ing.Jiřího Paulera zdivize9

  projekt prováděl s využitím procesu BIM za pomo-

  ci moderních softwarových nástrojů. Více informací

  ostavbě se dočtete vněkterém znásledujících čísel.

  Foto Petr Adámek

  KRÁTCE / AKTUÁLNĚ

  Kilometry pro dobrou věc

  Zázemí pro atrakci

  V srpnu se vrelaxačním resortu Dolní Morava na Par-

  dubicku rozjela nová atrakce – Mamutí horská dráha.

  K jejímu provozu přispěl Metrostav, konkrétně tým

  divize 9 pod vedením Ing. Davida Hlaváče.

  Mamutí bobová dráha nabízí adrenalinovou jízdu vdél-

  ce přes tři kilometry, aje tak nejdelší dráhou svého druhu

  vČR a druhou nejdelší vEvropě. Pyšní se 25 zatáčka-

  mi, 360° otáčkou ve výšce 12 m nad zemí, osmičkovou

  smyčkou či podzemním tunelem. Metrostav zajistil vý-

  stavbu stanic této bobové dráhy (foto) spřípravou pro

  její technologii uzakázky nástavba horní adolní stanice

  čtyřsedadlové lanové dráhy, která vede od hotelu Vista.

  Stavbaři divize 9 působili v oblíbeném turistickém

  resortu Dolní Morava již potřetí: poprvé to bylo 60 bytů

  pro zaměstnance areálu USlona, které byly dokončeny

  vsrpnu roku 2018, podruhé pracovali pod horní stanicí

  lanovky Sněžník na panoramatické restauraci Skalka

  svýhledem na horské hřebeny iStezku voblacích. Stavba

  restaurace shygienickým zázemím byla zahájena vsrpnu

  2017 apro veřejnost se nové zařízení otevřelo ovíkendu

  před loňskými vánočními svátky.

  –red–, foto Drahoslav Ramík

  Milník na D48

  Ustavby dálnice D48

  mezi Novým Jičínem

  aRychalticemi byl počátkem

  srpna splněn první milník:

  tým divize 4 pod vedením

  Ing.Jiřího Capila zprovoznil

  první jízdní pás vdélce 12 km

  (foto). Na místě dochází kpřebudování původní silnice

  na dálnici apráce jsou náročné zejména kvůli koordinaci

  147stavebních objektů rozložených po celé délce trasy.

  Kromě významného podílu veškerých výrobních provozů

  divize 4 se na výstavbě tohoto dálničního úseku podílí také

  provoz ocelových konstrukcí divize 3.

  VBuštěhradu testujeme zelené střechy

  Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT

  ve svém sídle vBuštěhradu dlouhodobě zkouší aověřuje

  různé typy vegetačních střech. Na projektu spolupracuje

  Metrostav acílem je posoudit různé skladby zelených

  střech sohledem na spolehlivost jejich funkce, nároky

  na údržbu adalší vlastnosti. Získané poznatky mohou

  významně přispět kenergeticky úspornému ochlazování

  budov ajejich okolí během horkých dnů.

  Projekt Zelené Město 3 pokračuje

  Metrostav navazuje další etapou rezidenčního projektu

  Zelené Město 3 developerské společnosti Daramis, ve

  kterém postupně vznikne 63 luxusních bytů ve třech

  bytových domech. Komplex roste vpražských Hrdlořezích

  vPraze 9, respektive na rozhraní Prahy 3 a9 poblíž

  křižovatky ulic Spojovací, Koněvova aČeskobrodská.

  Vblízkosti je kompletní občanská vybavenost. Dokončení

  výstavby je naplánováno na leden 2021.

  ČTRNÁCTIDENÍK METROSTAV A.S.

  Ptáme se: Ing.Františka Kočího,

  prezidenta Skupiny Metrostav str. 2

  Metrostav Slovakia představuje

  developerské projekty str. 2

  Letní příloha: historie a současnost

  splavnění českých řek str. 3

  Stavba nové budovy základní školy

  v Líbeznicích téměř hotova str. 5

  V údolí Vltavy na jihu Prahy

  vzniká nová část Modřan

  více v článku na str. 5

  19. srpna 2019 / 14–15 / XXXI

  Velké zkušenosti srekonstrukcemi nemocnic

  Vmnoha zdravotnických areálech doslova od českého

  Chebu až po slovenské Košice se už lékaři i pacienti

  setkali slogem Metrostavu. Namátkou ivPraze, Plzni,

  Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Karlových Va-

  rech, Kolíně, Jablonci, Opavě či Ostravě. VeFakultní

  nemocnici Brno třeba už tři čtvrtě roku pracuje tým

  Ing. Vítězslava Přikryla na celkovém zateplení šesti

  pavilonů. Ještě významnější zakázku tu letos 15.dub-

  na zahájil ijeho kolega zjihomoravského regionu di-

  vize 1 – Ing.Radovan Jašek. Spolu skolegy tu během

  30měsíců provede stavební úpravy apřístavbu pavi-

  lonu G, který slouží pro místní psychiatrickou kliniku.

  „Stavba probíhá nejen za plného provozu zbytku ne-

  mocnice, ale přímo isamotné kliniky psychiatrie. Nesmí-

  me jakkoliv omezit její chod ataké dopravní trasy vareálu.

  Čtyři etapy díla proto máme naplánované tak, aby se jed-

  notlivá psychiatrická oddělení mohla postupně stěhovat

  do nových nebo zrekonstruovaných prostor. Musíme do-

  držovat noční klid, hlučnost či prašnost nesmějí překročit

  limity hygienické normy avšechny zásadní práce musíme

  konzultovat nejen s investorem, ale se zdravotníky. To

  ale jistě znají všichni moji kolegové z Metrostavu, kteří

  kdy vnemocnici pracovali,“ popisuje Ing.Radovan Jašek

  podmínky, za kterých stavbaři pracují.

  Pavilon v bruselském stylu

  Areál Fakultní nemocnice Brno – komplex až 74 let starých

  49 budov se zhruba 1300 lůžky – tvoří dominantu měst-

  ské části Bohunice. Pavilon G, navržený vtzv. bruselském

  stylu, byl otevřen roku 1965. Skládá se ze tří navazujících

  objektů rozvržených na půdorysu písmene L. Hlavní šes-

  tipodlažní objekt je vyzdívaný železobetonový skelet, na-

  vazující budovy jsou zcihel se železobetonovými stropy.

  Nové přístavby – jednopodlažní budova D denního

  stacionáře a částečně dvoupodlažní budova F s akutní

  a příjmovou částí s lůžky a šestipodlažní komunikační

  vertikálou – vytvoří uzavřená venkovní atria (vizualizace).

  Provoz kliniky vylepší komunikační vertikála E.

  Odstrojit až na nosnou kostru

  Zakázku do 29. září 2021 dokončí sdružení, vněmž kromě

  Metrostavu jako lídra působí firmy OHL ŽS (32 %) aUNI-

  STAV CONSTRUCTION (22 %). Jejich společní externí

  dodavatelé teď právě přepojují rozvody TZB, provádějí

  speciální zakládání amonolitické konstrukce přístaveb.

  Původní pavilon G odstrojí až na základní nosnou kostru,

  kterou musejí stavbaři nejen sanovat – což už také zahájili,

  ale často izesilovat včetně provedení protipožární ochra-

  ny. Stím vším už mají zkušenosti ipracovníci divize 9

  Metrostavu, kteří stejně rekonstruovali dětskou část praž-

  ské Fakultní nemocnice Motol. „Pro nás bude nejsložitější

  splnit postupové termíny – milníky – jednotlivých etap. Tu

  první nultou jsme už dokončili, druhý milník nás čeká na

  jaře příštího roku, kdy musejí být hotové nové budovy D,

  E iF aplně funkční budovy A, B iC,“ konstatuje Ing.Jašek.

  Lenka Svobodová, vizualizace FN Brno

  Společné foto účastníků a výtečná nálada těsně před náročným svátkem cyklistů Metrostav Handy Cyklo Maratonem, jehož je Metrostav generálním partnerem. Na start zulice

  Tkalcovská u centrály Metrostavu a budov Palmovka Open Parku se letos za náš koncern závodníci Skupiny Metrostav, Metrostavu a Subterry postavili v úterý 30. července

  v10.30 hodin. Do bojů skilometry vyrazilo 12 čtyřčlenných týmů a 31 osmičlenných týmů, dvě dvojčlenné skupiny startovaly z Břeclavi. Jako každý rok platí, že kdokoliv se

  zúčastnil, vyhrál. Organizátoři Metrostav Handy Cyklo Maratonu neradi říkají závod – je to více benefiční cyklojízda. Více informací naleznete ve fotoreportáži na straně 6.

  Foto archiv Cesta za snem

  K 50. výročí vzniku naší firmy

  připravujeme speciální publikaci

  Kronika Metrostavu

  Pokud vlastníte historické fotografie

  z našich staveb, akcí nebo oslav

  a chcete se podělit o vzpomínky

  nebo se zapojit do příprav,

  pište na

  e-mail: kronika@metrostav.cz

  Metrostav_14_15_2019.indd 1 15.08.19 12:57

• Strana 2

  Jazyková výuka aneb kolik řečí znáš...

  Ivletošním roce začne vpodzimních měsících vnaší

  společnosti výuka jazyků. Metrostav věnuje jazykové

  vybavenosti svých zaměstnanců dlouhodobě zvýšenou

  pozornost. Vletošním roce vindividuální přípravě na

  složení certifikované zkoušky B2 aC1 pokračuje 49 za-

  městnanců adalší kolegové se do studia zapojí od září.

  Novinkou jazykového programu naší společnosti pro

  následující školní rok je opětovná podpora přípravy slo-

  žení certifikátů znalosti B1. Jedná se ze strany vedení

  Metrostavu o velmi podstatné rozšíření podpory jazy-

  kové výuky pro další okruh zaměstnanců i svýhledem

  na prohlubování jejich znalostí při pokračování studia na

  vyšší certifikáty vdalších letech. Vuzavíraných dohodách

  ojazykové výuce bude jistě opět dominovat anglický ja-

  zyk, ale zájem je iostudium němčiny, polštiny či ruštiny.

  Individuální výuka cizí řeči je zaměřena ke zdokonalení ja-

  zykových dovedností ischopnosti komunikovat voblasti

  ekonomiky a stavebnictví. Centrum vzdělávání Skupiny

  Metrostav dlouhodobě zajišťuje jazykovou výuku ve spo-

  lupráci s partnerskými jazykovými školami – Spěváček

  aThreshold Training Associates.

  Lektoři našich partnerských škol jsou připraveni po-

  skytovat výuku, tak jak se otom již přesvědčili dosavadní

  úspěšní nositelé certifikátů, ve vysoké kvalitě ana růz-

  ných místech naší republiky.

  Speciálně pro naše týmy v cizině

  Pro přípravu projektových týmů realizace zakázek vza-

  hraničí Centrum vzdělávání nabízí i intenzivní týmovou

  jazykovou výuku. Ta je zaměřena ina seznámení účastní-

  ků skulturními rozdíly života voblastech jejich budoucího

  působení. Vletošním roce si díky podpoře vedení divize5

  velmi intenzivně a úspěšně rozšiřoval své znalosti noršti-

  ny tým Ing.Aleše Gotharda.

  Stalo se tradicí, že ve spolupráci sjazykovými školami

  je připravována iskupinová jazyková výuka votevřených

  kurzech. Ta je určená pro všechny zaměstnance firem

  Skupiny Metrostav ajejich rodinné příslušníky. Kurzy ko-

  nané vodpoledních hodinách vCentru vzdělávání úspěš-

  ně probíhají od roku 2015. Vpřípadě zájmu ootevřené

  jazykové kurzy kontaktujte: petr.furst@metrostav.cz.

  Další informace nejen ojazykovém programu naleznete

  na http://skupina.metrostav.cz/vzd .

  Věříme, že po provedených jazykových auditech za-

  hájí úspěšné studium další zaměstnanci společnosti Me-

  trostav abudou ve své přípravě úspěšní. Přejeme všem

  účastníkům kurzů radost ze studia.

  Mgr.Zdeněk Kostříž

  Velké dílo vBrně

  Ikdyž se už do loňského listopadu týmu Ing.Radomíra

  Richtera z jihomoravského regionu divize 1 podařilo

  včas dokončit klíčovou první etapu rekonstrukce Ja-

  náčkova divadla vBrně (foto č. 1) tak, aby mohl pro-

  běhnout prestižní festival, práce pokračovaly dalšími

  etapami. Využili jsme období letních prázdnin, kdy má

  divadlo přestávku, aprošli se novými interiéry.

  Působivé je bezesporu foyer (foto č. 2), které nese

  podobu z roku 1965 ovšem ve zbrusu novém kabátě.

  Stavbaři zde repasovali podhledy, svítidla, obklady, dlažby

  či omítky. Rekonstrukcí si prošly interiéry vpodstatě celé-

  ho divadla, jejíž rozsah na malém prostoru nelze popsat.

  Nové jsou třeba prostory zázemí pro zaměstnance (foto

  č. 3), studia (foto č. 4), jevištní technologie (foto č. 5),

  střešní konstrukce, ale také strojovna avzduchotechnika

  (foto č. 6). Aktuálně se vrámci modernizace Janáčkova

  divadla dokončují přístupové plochy vrámci třetí etapy.

  –red–, foto Drahoslav Ramík

  Ing.Františka Kočího,

  prezidenta Skupiny Metrostav

  Od 1. července převzal štafetu po Jiřím Bělohlavo-

  vi a byl ustanoven prezidentem Skupiny Metrostav

  apředsedou představenstva Metrostavu a.s. František

  Kočí Skupinu dobře zná – nastoupil do ní před 35lety

  a přes ekonomické pozice v divizi 6 i v centrále vy-

  stoupal po profesním žebříčku až do funkce ředitele

  ekonomiky výroby Metrostavu a.s. Jako viceprezident

  Skupiny působil od února 2010.

  Vjaké kondici se Skupina nyní nachází?

  Hospodářské výsledky za celou Skupinu za loňský rok

  jsou velmi dobré apo několika letech, kdy stavebnictví

  spíše klesalo, je tendence vzestupná. Metrostavu ivšem

  ostatním firmám koncernu se v minulém roce dařilo. Do-

  sáhli jsme obratu přes 35 miliard korun ahospodářský

  výsledek je více než 900 milionů korun. Tyto parametry

  znamenají, že jsme největší stavební seskupení na trhu

  vČeské republice ana Slovensku.

  Jaké faktory ktěmto dobrým výsledkům přispěly?

  Myslím si, že to souvisí scelkovým oživením ekonomiky

  vČeské republice ivEvropě. Veřejné investice se zlepšily

  anabídka projektů na stavebním trhu je o hodně lepší.

  Potěšitelné je, že oproti předchozím letům se nám poda-

  řilo významně doplnit zásobník práce. Týká se to nejenom

  Metrostavu, který vloňském roce uzavřel smlouvy vhod-

  notě 25 miliard korun ana letošní apříští rok má daleko

  lepší zásobník práce, ale ivšech ostatních firem.

  Kde případně máme ještě rezervy?

  Celková čísla onašem fungování jsou jedna věc, na druhé

  straně si myslím, že vřadě segmentů ateritorií se ještě

  nabízí prostor pro zlepšení. Ne všechny naše firmy jsou

  vtakové kondici, v jaké bychom si přáli. Vpříštích mě-

  sících na to budeme reagovat amáme připravené určité

  náměty anávrhy, jak situaci vylepšit.

  Chystáte nějaké zásadní změny?

  Zásadní změny neplánuji. Nicméně abychom udrželi vý-

  konnost Skupiny aabychom si zachovali stávající pozici,

  si nějaké změny vnašem fungování, vpersonálu, vorga-

  nizaci ivtom, jak na některých trzích působíme, vyžádá.

  Na co byste se vnásledujícím období chtěl zaměřit?

  Rád bych podpořil zvyšování naší odborné zdatnosti

  akompetencí. Vněkterých oborech bychom jako největší

  stavební skupina měli hrát významnější roli. Chceme být

  aktivnější vsilničním stavitelství. Vtomto segmentu ještě

  nejsme tam, kde bychom chtěli být. Rovněž budu podpo-

  rovat budování vlastních odborných kapacit, neboť lidské

  zdroje jsou již dnes limitujícím faktorem dalšího rozvoje.

  Co vás ve Skupiněza poslední dobu potěšilo?

  Nejvíce potěší spokojený zákazník amusím říct, že uřady

  projektů, zejména v zahraničí, investoři dokážou ocenit

  práci, kterou jsme pro ně udělali. Týká se to zejména

  severských zemí aIslandu, kde dokončujeme naši třetí

  zakázku – tunel Dýrafjörður. Jméno tam máme dobré.

  Totéž platí ivNěmecku – třeba vloňském roce společnost

  BeMo Tunnelling (BeMo) dokončila projekt lehkého metra

  v Karlsruhe a náš zákazník vyjádřil velkou spokojenost

  nad kvalitou a způsobem realizace díla. Rád bych také

  vyzdvihl spolupráci BeMo aSubterry na německém trhu.

  Ale těší mě i všechny další stavby, které jsme vposlední

  době dokončili. Zejména bych rád vzpomenul rekonstruk-

  ci Národního muzea vPraze. Na tomto náročném projek-

  tu se ukázalo, že disponujeme dostatečnou kvalifikací,

  abychom společně s našimi partnery a subdodavateli

  dokázali úspěšně realizovat takto náročnou rekonstrukci.

  Ve funkci „prvního muže“ Skupiny jste několik týdnů.

  Jaké jsou vaše pocity?

  Vprvní řadě vnímám odpovědnost za další vývoj koncer-

  nu. Chtěl bych přispět ktomu, aby se Skupina dále posu-

  nula tak, jako to dokázali moji předchůdci. Předpoklady

  pro to máme, disponujeme kvalitním a motivovaným

  managementem ve většině společností, který poctivě

  a svědomitě pracuje na svých úkolech, přičemž na to

  máme dostatek zdrojů.

  Za rozhovor děkuje David Kalců

  strana 2

  PTÁME SE

  1

  Aktivity developmentu Metrostav Slovakia

  Developerské aktivity skupiny Metrostav jsou na Slo-

  vensku zastřešované společností Metrostav Slovakia

  prostřednictvím úseku developmentu. Cílem je přiná-

  šet na trh kvalitní rezidenční projekty, přičemž je třeba

  reagovat na specifika řešených staveb i na rychle se

  měnící požadavky zájemců obydlení.

  Samotná myšlenka vlastního developmentu ve spo-

  lečnosti Metrostav Slovakia sahá do roku 2010, kdy se

  podařilo získat Bytový dům Nejedlého. Jeho původní

  vlastník totiž nezvládal svou úlohu při jeho realizaci.

  Projekt jsme nakonec celý úspěšně zastřešili a to nám

  otevřelo cestu pro další příležitosti. Následovaly Bytový

  dům Košická, City Park Ružinov a Devínka pod lesem

  (vizualizace č. 1). Do dnešního dne se podařilo zhotovit

  aprodat 935 bytových jednotek, 25 komerčních prostor

  azhruba 1300 parkovacích stání. Je předpoklad, že vpro-

  sinci se podaří zasmluvnit tisící byt ustavby Kopčianka.

  Nové byty vžádaných lokalitách

  Nyní Metrostav Slovakia odevzdává rezidenční projekt Ci-

  ty Park Ružinov, který je jedním znejvětších vBratislavě.

  Situovaný je vširším centru hlavního města včásti Ruži-

  nov. Tato lokalita patří mezi nejžádanější vhlavním městě.

  Komplex tvoří tři výškové budovy propojené vsute-

  rénu třemi podzemními podlažími sparkovacím stáním

  pro rezidenty azčásti veřejnými garážemi. Celkově bylo

  dokončeno 432 bytů, 117 apartmánů, 16 prostor s ko-

  merčním využitím a783 parkovacích míst. Všechny byty

  aapartmány jsou zkolaudovány apředány.

  Development dále dokončuje rezidenční projekt Devín-

  ka pod lesom. Jedná se omoderní komplex tvořený třemi

  terasovitými bloky, který nabízí příjemné bydlení smnož-

  stvím příležitostí pro volnočasové aktivity či relaxaci po

  práci. Hotovo je 123 bytů, ztoho 12 bytových jednotek

  má velkometrážní terasy svýhledem na Devínsku kobylu.

  Všechny byty jsou již předány.

  Přeměna průmyslové zóny

  Vrychle se rozvíjející části Bratislavy Petržalka Metrostav

  Slovakia připravuje bytový komplex Kopčianka (vizuali-

  zace č. 2). Tvoří ho čtyři bytové domy s 12 podlažími,

  celkově se uvažuje opočtu 308 bytů. Projekt významně

  přispěje k přeměně původně průmyslové zóny na klid-

  nou čtvrť plnou zeleně. Mezi další výhody patří dobrá

  občanská vybavenost, bohatá infrastruktura svýborným

  dopravním spojením do centra města.

  Stojí za to zmínit také nejnovější projekt – bytový dům

  Hyla vměstské části Bratislavy Dúbravka. Měl by nabíd-

  nout celkem 20 bytů, 6 apartmánů a35 parkovacích stání.

  Development taktéž řeší investiční záměry na dalších

  pozemcích v Devíně i Čadci a posuzuje vícero zajímavých

  projektů v Bratislavě a v Košicích.

  Ing.Ladislav Madara,

  foto archiv Metrostav Slovakia

  2

  1

  2

  3

  4

  5

  6

  2014 611

  2015 601

  2016 607

  2017 574

  2018 549

  2019 553

  úroveň

  A2 B1 B2 C1 C2

  Vývoj počtu studujících

  V následujícím školním roce je díky rozšíření podpory

  studia na certifikaci B1 předpoklad zvýšení zájemců.

  Metrostav_14_15_2019.indd 2 15.08.19 12:57

• Strana 3

  LETNÍ PŘÍLOHA

  strana 3

  Exkurze do historie splavnění řeky Labe

  Metrostav se zasloužil o výstavbu nemalého počtu vod-

  ních děl, vždyť se také vroce 1971 vyčlenil zn. p.Vodní

  stavby. Nyní se naše firma podílí na rozvoji vodních

  cest, které mají v českých zemích tisíciletou tradici.

  Pojďme si nejprve shrnout historii splavnění význam-

  ného toku Labe (foto č. 1). Na další straně se věnujeme

  Vltavě iprojektu Dunaj–Odra–Labe (D–O–L).

  Už vroce 1057 byl na Labi zmiňován rozvinutý pla-

  vební ruch a tomuto způsobu dopravy věnoval velkou

  pozornost i král a císař Karel IV. Dokonce roku 1821

  podpisem Labských plavebních akt začala fungovat první

  mezinárodní správa vodní cesty. Dnes nejvýznamnější

  Rýnská komise vznikla až o47 let později.

  Splavňování řeky probíhalo ruku vruce s jejím pla-

  vebním využitím, ale bez zdymadel byla plavba stále

  komplikovaná. Roku 1895 proto c.k. ministerstvo vnitra

  rozhodlo oschválení projektu výstavby souvislé soustavy

  zdymadel na Labi aVltavě. Dokonce první zdymadlo do-

  končené roku 1898 na Vltavě vRoztokách uPrahy (foto

  č. 2) slouží plavbě dodnes a navíc jeho parametry i po

  121 letech odpovídají evropské mezinárodní vodní cestě,

  transevropské dopravní sítě (TEN-T).

  Významné postavení mezi řekami zaujímalo Labe od

  nepaměti. Spojovalo Čechy přes Německo se Severním

  mořem. Často bývala vodní cesta po Labi nazývána regalii

  principis, tedy královskou silnicí. Už v10. století bylo za

  její používání zavedeno vČechách plavební clo, postupně

  se kněmu přidaly idalší poplatky. Ale nebyly to jen taxy,

  které plavbu po Labi komplikovaly. Ačkoli se lidé snažili

  koryto řeky upravovat, k větším zásahům docházelo

  až snástupem technického rozvoje koncem 18.století.

  V roce 1761 nařídila Marie Terezie, aby na Vltavě a na

  Labi zPrahy kčesko-saské hranici byly „odlomeny jezy

  na šířku 20 až 30 sáhů“, tedy přibližně 35 až 55 metrů.

  Později byly jezy odbourány ještě více aněkteré byly úpl-

  ně zlikvidovány. Plavbě často překážely ilodní mlýny. Šlo

  ojednoduché mlýny na dvou lodicích s plochým dnem

  upevněných ke břehu nebo ke dnu kotvami ařetězy. Mezi

  nimi se točilo mlýnské kolo. Vroce 1860 jich na dolním

  toku Labe pracovalo nejméně sedm (na snímku č. 3 je

  zachycen lodní mlýn uLovosic).

  Kromě toho se provádělo iopevňování břehů, nejprve

  ručně vyplétanými plůtky nebo hatěmi (postup podrobněji

  popisuje box Opevňování břehů ahaťové stavby).

  Začínají vznikat přístavy apřekladiště

  Rozrůstající se plavba aobchodování po vodě si od polo-

  viny 19. století vyžádaly kromě úprav plavební dráhy také

  výstavbu přístavišť apřekladišť. Například vletech 1867

  až 1869 bylo uDěčína zřízeno 500 m dlouhé přístaviště,

  orok později pak přístaviště vLitoměřicích avroce 1896

  vzniklo přístaviště vMělníku.

  V80. letech 19. století se objevil požadavek na rychlé

  zahájení splavňovacích prací na obou hlavních českých

  řekách, tedy na Vltavě aLabi pod Mělníkem. Vdůsledku

  nedostatku finančních prostředků však musel na několik

  let poměrně rozsáhlý projekt ustoupit jiným prioritám, do

  popředí zájmu se pak dostal až počátkem 90. let 18.stole-

  tí, kdy byl na Vltavě dokončen přístav vpražských Holešo-

  vicích. Vté době se odborníci zabývali otázkou, zda bude

  možné dosáhnout dosavadními regulačními stavbami

  celoročně takové hloubky vplavební dráze, aby se mohla

  plavba (foto č. 4) plně rozvinout, jako tomu bylo vúseku

  od Ústí nad Labem ke státní hranici. Byla proto provede-

  na podrobná nivelace koryta obou řek, zaměřeny příčné

  profily adetailně propočítáno, zda za stávajícího stavu re-

  gulačních staveb lze trvale udržet požadovanou plavební

  hloubku 1,4 m při normální vodě na Vltavě a1,5 m na Labi,

  ataké 1,04 m při nejnižším stavu vody na obou řekách.

  Z výsledků jednoznačně vyplynulo, že vytvořit v úseku

  mezi Prahou aÚstím nad Labem výkonnou vodní cestu

  pouze úpravou, vlastně není možné.

  V roce 1892 se v Ústí nad Labem sešli zástupci

  drážďanské, pražské a liberecké obchodní komory, aby

  se poradili, zda zřídit průplav mezi Dunajem, Vltavou

  aLabem. Myšlenka dostala zelenou, atak vroce 1893

  vznikl rozsáhlý projekt firem A. Lanna vPraze aC. Vering

  v Hamburku s komorami 10 metrů vysokými. Zároveň

  firma Lanna samostatně předložila všeobecný návrh na

  splavnění Vltavy a Labe od Českých Budějovic do Ústí

  nad Labem podle přesné nivelace, podélných apříčných

  profilů. Tím dostala myšlenka splavnění Vltavy adolního

  Labe konkrétní apevný základ (ohistorii splavnění Vltavy

  pojednává samostatný text na straně 4).

  Šest hradlových jezů na dolním Labi

  Autoři projektu navrhli kaskádu na sebe navazujících

  zdrží vytvořených pohyblivými jezy. Díky tomu neměla

  být plavební hloubka závislá na momentálním průtoku

  vody v řece. Tyto postupy se hojně používaly ve Velké

  Británii a ve Francii. Na dolním Labi mělo vzniknout

  celkem šest hradlových jezů, ato vDolních Beřkovicích,

  uZáluží, vRoudnici nad Labem, uTřeboutic, vProsmy-

  kách auSebuzína. Projekt původně nepočítal svýstav-

  bou jezu uStřekova, ale pouze splavidlovým průplavem

  splavidlem umístěným při levém břehu, který obcházel

  nebezpečné Střekovské proudy. Nakonec bylo od myš-

  lenky vybudovat u Ústí nad Labem pod Střekovem pouze

  plavební kanál bez jezu upuštěno.

  Neuvažovalo se ani okanalizaci úseku pod Ústím nad

  Labem, neboť tato část vykazovala o20 centimetrů větší

  plavební hloubku než úsek nad Ústím nad Labem anava-

  zovala na obdobně upravenou trať německého Labe, kde

  se spřípadnou kanalizací také nepočítalo.

  Vroce 1903 se začal stavět první plavební stupeň na

  dolním Labi ado roku 1910 práce postoupily až do Roud-

  nice nad Labem. Mezi Mělníkem aRoudnicí nad Labem

  byly vybudovány tři plavební stupně v Dolních Beřkovi-

  cích, uŠtětí avRoudnici nad Labem. Před aběhem první

  světové války vznikly další dva plavební stupně – vČes-

  kých Kopistech apak vLovosicích – ten byl dobudován

  až po skončení války vroce 1919.

  Komplikace ve Střekově

  Už na začátku první světové války byly dokončené projek-

  ty na další dva plavební stupně – uPrackovic aStřekova.

  Mezitím se však ve Francii avNěmecku výrazně posunul

  kupředu vývoj jezových konstrukcí apohybovacích me-

  chanismů, unichž se inspirovali ičeští inženýři, apřed-

  ložili proto nový projekt: na výstavbu vysokého stupně

  uStřekova, který kromě plavebního zařízení vyžíval spád

  hladin kvýrobě elektrické energie. Následovalo projedná-

  vání projektu, rozkreslení nových řešení, hledání dalších

  variant imožností nového umístění jezu. Kpodrobnému

  rozpracování projektu tak mohlo dojít až v roce 1922.

  Následně se ale zjistilo, že geologické podloží úplně ne-

  odpovídá potřebám abezpečnosti vodního díla, projekt

  bylo proto třeba ještě částečně přepracovat. Nakonec

  byla stavba zahájena vroce 1923 ajejí průběh rozdělen

  do celkem devíti etap. Nejobtížnější částí bylo zavázání

  celé stavby do skalního dna abřehů údolí. Dno na konci

  Střekovských proudů bylo pokryto místy až tři metry

  vysokou vrstvou do sebe vklíněných balvanů bez písku.

  Zakládání se provádělo pneumaticky na kesonech, což by-

  ly železné konstrukce ve tvaru krabice sbřity sotevřeným

  dnem udržujícím vzduch pro práci pod vodou. Na keson

  se postupně betonovala stěna stejných rozměrů apodko-

  páváním dna zvnitřku kesonu se tato stěna propadala až

  na potřebnou úroveň. Po osazení se zabetonovaly mezery

  mezi kesony anakonec ipracovní prostor vkesonu.

  Včervnu roku 1930 byla velká plavební komora do-

  končena aschopna provozu. Následně tak bylo možné za-

  čít svýstavbou jezu, která trvala pět let, avodní elektrárny

  (1930–1936) bez omezení plavebního provozu. Součástí

  výstavby plavebního stupně byla také řada dalších souvi-

  sejících anavazujících staveb, ato jak vřečišti, tak ivjeho

  okolí. Především to byly rozsáhlé úpravy koryta s jeho

  prohloubením a opevněním břehů především v úseku

  pod stupněm. Dále bylo postaveno nové překladiště sže-

  lezniční vlečkou na levém břehu ve Vaňově, podzemní

  kanál, tzv. Vaňovská drenáž, pro eliminaci nepříznivých

  účinků vzdutí ve Vaňově, přeložka silnice, přeložka vyús-

  tění Podlešického potoka adalší. Ještě před dokončením

  velké plavební komory bylo vodní dílo v roce 1925 po-

  jmenováno po prvním československém prezidentovi na

  Masarykovo zdymadlo (foto č. 5).

  Novodobá historie splavnění Labe

  Po dokončení stavby tepelné elektrárny ve Chvaleticích

  v roce 1977 a rozhodnutí, že bude zásobována uhlím

  dopravovaným po Labi, bylo třeba provést rozsáhlou pře-

  stavbu jezů, protože původní hradlové ačleněné jezy se

  sklopnými slupicemi vybudované vúseku mezi Mělníkem

  a Lovosicemi v letech 1903 až 1919 nevyhovovaly pro

  celoroční provoz. Kromě toho bylo třeba provést rekon-

  strukci veškerého plavebního zařízení avytvořit plavební

  podmínky ve zdržích vúseku Lovosice až Mělník, které

  by vyhovovaly nové velikosti lodí aplavebnímu zatížení

  vodní cesty. Byl proto postaven nový segmentový jez ve

  Štětí, poté následovaly jezy vDolních Beřkovicích, Roud-

  nici nad Labem, Českých Kopistech aLovosicích, které

  byly postaveny jako hydrostatické sektorové s nízkými

  pilíři. Vnásledujících letech docházelo ještě kčástečným

  rekonstrukcím až do konce 80. let minulého století. Na ně

  pak vpolovině 90. let navázaly další modernizace. Nicmé-

  ně doprava energetického uhlí po Labi byla vroce 1996

  ukončena apřevedena na železnici.

  Vyřeší nedostatek vody plavební stupeň vDěčíně?

  V současné době se Labe každoročně potýká s nedo-

  statkem vody (foto č. 6). V úseku od státní hranice se

  Spolkovou republikou Německo po Ústí nad Labem je

  podle dokumentů OSN iEU zařazeno mezi základní úzká

  hrdla komerčně nesplavná. Důvodem je 40 km dlouhý

  úsek řeky, který vede od státní hranice se SRN a který

  má v důsledku výrazné rozkolísanosti průtoků limitující

  význam pro splavnost atím iefektivní využití celé lab-

  ské vodní cesty zpohledu České republiky. Každoročně

  je v důsledku nízkých průtoků vtomto kritickém úseku

  plavba zastavena přibližně na tři až šest měsíců. Proto

  vodohospodáři usilují ovýstavbu plavebních stupňů Dě-

  čín aPřelouč, které by zajistily plné ahlavně ekonomické

  plavební využití labské vodní cesty.

  Výstavba plavebního stupně Děčín se připravuje už řa-

  du let, aačkoli se ještě ani nezačalo stavět, už si vyžádala

  stovky milionů korun. V plánu je výstavba tří jezových

  polí, která by mělo být možné vpřípadě velké vody sklopit.

  Součástí projektu je ivýstavba rybího přechodu, ale také

  třeba prohloubení či zúžení koryta řeky. Počítá se isre-

  kultivací okolí řeky vmístech zaústění přítoků. Stavbu ale

  dlouhodobě brzdí problémy svyhodnocením jejího vlivu

  na životní prostředí. Vláda před rokem podmínila stavbu

  stanovením kompenzačních opatření za případné zničení

  přírody. Správa Národního parku České Švýcarsko nicmé-

  ně došla kzávěru, že negativní dopady stavby na krajinu

  nelze vtuzemsku dostatečně kompenzovat. Příprava pro-

  jektu se tak zablokovala. Přitom vloňském roce nebylo

  kvůli suchu možné vyplout z Ústí nad Labem směrem

  na Děčín plných 217 dní, Labe nebylo splavné více než

  půl roku, letos situace není také ideální. Podle zástupců

  Povodí Labe se stav každoročně zhoršuje.

  S využitím knihy Historie vodní cesty na

  dolním toku Labe, Povodí Labe, 2 připra-

  vila Martina Vampulová

  Foto Profimedia.cz aVodnimlyny.cz

  2

  5

  1

  3

  6

  4

  Opevňování břehů ahaťové stavby

  Od 18. století se do Čech rozšířily zNizozemska

  haťové stavby, což byla poměrně rozsáhlá díla, která

  se stavěla vmístech širokého řečiště atam, kde se

  tvořily mělčiny. Byly to hráze zvodorovně uložených

  vrstev otýpkových hatí. Ty vznikaly ze zeleného

  čerstvého, nejčastěji vrbového proutí vdélce až čtyř

  metrů, které se balilo asvazovalo do válce oprůměru

  25 až 30 cm. Otýpkové hatě se postavily rovnoběžně

  sbřehem po jedné nebo obou stranách řeky azatížily

  se střídavými vrstvami říčního štěrku. Tím došlo ke

  zúžení koryta, množství vody vřece se zvýšilo alodě jí

  mohly proplout.

  Od poloviny 19. století se začal na zpevňování

  břehů ana výstavbu směrných staveb používat kámen

  adlažba. Odstraňování náplavů aprohlubování

  plavební dráhy se provádělo nejprve ručně při nízkém

  stavu vody, teprve od roku 1856 začaly na Labi

  pracovat první parní bagry akoncem 19. století také

  korečková rypadla.

  Metrostav_14_15_2019.indd 3 15.08.19 12:57

• Strana 4

  Velká vodní díla

  Ačkoli se první pokusy osplavnění Vltavy datují už od

  středověku, první ucelený projekt na splavnění nejdelší

  české řeky od Českých Budějovic kMělníku představila

  společnost A. Lanna vroce 1893. Navrhla vněm 33níz-

  kých stupňů – jezů o výšce dvou až čtyř metrů s pla-

  vebními komorami pro lodě onosnosti 600 až 700 tun.

  Velký význam mělo oosm let později vydání vodocest-

  ného zákona. Díky němu snahy osplavnění Vltavy zesílily.

  Idalší studie, kterou vypracovala vodocestná expozitura

  vroce 1910, řešila splavnění mezi Českými Budějovicemi

  aMělníkem. Tentokrát navrhovala 35 jezů splavebními

  komorami pro malé typy lodí pouze do 300 tun. Zajímavý

  byl inámět na řešení úprav středního toku Vltavy vyso-

  kými přehradami od inženýra Rudouše. Základem měly

  být dvě vysoké přehrady uSlap auOrlíka. Návrh ovšem

  tehdy nebyl brán vážně, byl totiž příliš vizionářský.

  Další vlna diskusí aplánů se rozhořela po první světo-

  vé válce ajejím výsledkem bylo vroce 1930 zahájení první

  větší stavby na střední Vltavě – vodního díla uVraného

  nad Vltavou (foto č. 1). Stavěl se vpodstatě vyrovnávací

  stupeň apřitom ještě nebylo rozhodnuto, jak vysoká pře-

  hrada asjakým objemem bude vybudována uŠtěchovic.

  Sjejí stavbou se začalo až oosm let později, vroce 1938.

  Odborníci se o něco později shodli na tom, že bude nutné

  na Vltavě vybudovat co největší vodní díla, která by aku-

  mulovala velké zásoby vody pro jejich další hospodářské

  využití azlepšení vodohospodářských poměrů na Vltavě

  idolním Labi. Zdiskusí vyplynulo dnešní řešení největ-

  ších vodních staveb na Vltavě, jako jsou přehrady Slapy

  aOrlík na střední aLipno na horní Vltavě. Tehdy bylo také

  rozhodnuto vybudovat vodní dílo Slapy ve Svatojánských

  proudech. Úzké údolí, ve kterém se přehrada nachází (foto

  č. 2), si vynutilo netradiční umístění elektrárny přímo pod

  přelivy. Zté doby pochází také další důležité rozhodnutí.

  Na stupních ve Vraném ive Štěchovicích jsou vybudovány

  plavební komory pro přepravu lodí 1000 až 1200 tun, to

  vsouladu spůvodním záměrem propojit Vltavu sDuna-

  jem. Ten se ukázal jako problematický afinanční nároky

  na stavbu zdvihadla pro lodě světším výtlakem proto byly

  označeny za neúměrné. Na slapské přehradě pak bylo

  projektováno zařízení pouze pro lodě ovýtlaku 300 tun.

  Dalším stupněm na Vltavě měla být vysoká přehrada

  na konci vzdutí slapské nádrže. Zhlediska geomorfologie

  však nebylo možné vysokou přehradu na tomto místě

  vybudovat. Vhodné místo se pro ni našlo až o11 km výše.

  Byly proto vybudovány stupně dva – vodní dílo Kamýk

  anejvyšší stupeň Vltavské kaskády se spádem 70,5me-

  tru – Orlík (na snímku č. 3 ve výstavbě). Spřípravnými

  pracemi bylo započato na podzim roku 1954 ado plného

  provozu bylo vodní dílo uvedeno v roce 1962. Stavbou

  Orlické aKamýcké přehrady byla výstavba vodních děl ve

  středním Povltaví završena.

  Metrostav na Vltavě

  v21. století

  Vsoučasné době pokračuje snaha olepší splavnění na-

  ší nejdelší řeky. Ana některých projektech se podílela

  nebo podílí také naše společnost.

  Doslova historickým mezníkem bylo v roce 2017

  dokončení dolní rejdy plavební komory vodního díla

  Hněvkovice, modernizace jezu Hněvkovice avybudování

  plavební komory utohoto jezu se spádem dvou metrů.

  Tím bylo završeno prodloužení 33 km dlouhé vodní cesty

  zTýna nad Vltavou do Českých Budějovic, které bylo za-

  hájeno vroce 2009 vystrojením plavební komory vodního

  díla Hněvkovice (foto č. 1) se spádem 15 m ahorní rejdy

  plavební komory. Ačkoli je tento úsek splavný zejména pro

  rekreační plavidla, vrátily se díky tomu České Budějovice

  aHluboká nad Vltavou na mapu říčních přístavů napoje-

  ných na evropskou síť vodních cest. Po 60 letech.

  Nejen plavební komory

  Na Vltavu, ovšem její dolní tok, se stavbaři Metrostavu

  vrátili ivprosinci loňského roku. Modernizují tam totiž rej-

  dy plavební komory Štvanice (foto č. 2). Díky tomu budou

  mít lodě podstatně bezpečnější apohodlnější zaplouvání

  do druhé nejvytíženější plavební komory vPraze. Vhorní

  rejdě směrem do centra města vybuduje naše divize 6

  nové samostatné čekací stání pro malá plavidla vcelkové

  délce 40 m se 7 dalbami (kolmo do dna řeky zapuštěnými

  ocelovými konstrukcemi určenými kukotvení plavidel).

  Vdolní rejdě budou práce podstatně rozsáhlejší. Stávající

  úzký plavební kanál bez jakéhokoliv čekacího stání bude

  po proudu od Negrelliho železničního viaduktu rozšířen

  do levého břehu do ostrova Štvanice pomocí téměř 200 m

  dlouhé svislé štětové stěny. Vobou rejdách technici na-

  instalují osvětlení ainformační a komunikační zařízení,

  vdolní rejdě pak signalizaci vjezdu do plavebního kanálu.

  Součástí projektu pro zvýšení parametrů vltavské

  vodní cesty je kromě rekonstrukce zdymadla Štvanice či

  zvýšení ponorů na Vltavě iúprava ohlaví plavební komory

  Hořín nedaleko Mělníka (foto č. 3). Letos včervnu začali

  kameníci rozebírat zdivo tohoto památkově chráněné-

  ho zdymadla, jež pochází z roku 1905, aby se vjezd do

  plavební komory rozšířil a nově jím propluly i moderní

  vysoké lodě. Stavbaři použijí tyto historické kameny, aby

  jimi obložili unikátní novou ocelovou konstrukci zdvižné-

  ho mostu. Pro proplutí vysokých lodí se bude celý most

  pomocí hydraulických válců zdvihat až očtyři metry. Pro

  rozšíření vjezdu z11 na 12 m bude vdolní rejdě vybudo-

  vána svislá stěna obložená kamenem arozšíří se i horní

  vrata plavební komory. Hotovo by mělo být vbřeznu 2021.

  Stránku připravila Martina Vampulová,

  foto Profimedia.cz, ČTK, archiv Metrosta-

  vu aarchiv Ministerstva dopravy ČR

  D–O–L: jak si stojí sen napříč staletími?

  Snahy propojit tři moře prostřednictvím tří řek aposta-

  vit pro lodní dopravu (foto č. 1) kanál Dunaj–Odra–Labe

  (D–O–L) sahá opravdu hluboko do minulosti. Jeho

  stavba není ale dosud vyřešena.

  Jako první se Dunaj sVltavou apotažmo Labem aSe-

  verním mořem pokusil propojit už Karel IV. Stavět začal

  vroce 1375, průplav ale nedokončil. Další snahy se ob-

  jevily například v17. století, kdy se myšlenkou propojení

  řek Moravy aOdry zabýval moravský zemský sněm. My-

  šlence propojit Dunaj aOdru se věnoval také nizozemský

  duchovní aporadce vídeňského císařského dvora Lothar

  Vogemont. Přišel snávrhem propojení všech tří povodí,

  nicméně záměr zůstal jen na papíře.

  Až ovíce než 170 let později, vroce 1873, vypracovali

  profesor Arthur Oelwein ainženýr Pontzen pro Anglo-ra-

  kouskou banku projekt průplavu Dunaj–Odra, který počí-

  tal snosností člunů 240 tun. Trasa odbočovala zDunaje

  uGrossenzendorfu východně od Vídně abyla vedena po

  pravém břehu Moravy aBečvy po Hranice adále do údolí

  Odry kBohumínu. Tohoto vedení se většinou držely idalší

  návrhy, ato až do doby vzniku Československé republiky.

  Průplav schválily obě komory vídeňského parlamentu

  ještě vroce 1873. Ve stejném roce získala Anglo-rakouská

  banka koncesi na vybudování průplavu, ale nastupující

  hospodářská krize realizaci odsunula. Nakonec koncesi

  koupila Severní dráha císaře Františka Ferdinanda, ta

  ovšem se stavbou kanálu vůbec nepočítala.

  Nejblíže vzniku byl kanál ve 30. letech

  Vodní dopravu jako alternativu k tehdy drahé železnici

  propagoval ve Zlíně podnikatel Tomáš a po něm i Jan

  Antonín Baťa. Vizionářští podnikatelé věděli, že stavba

  tak velkého vodního díla, jakým propojení Dunaje aOdry

  mělo být, bude finančně ičasově velmi náročná. Nemohli

  však čekat, proto místo toho firma Baťa podpořila stavbu

  mnohem menšího průplavu, který známe pod názvem

  Baťův kanál (foto č. 2). Spojení Otrokovic a Rohatce,

  které je dlouhé 52 km, však bylo po dobudování vplném

  provozu jen šest let.

  Ovybudování kanálu se uvažovalo iza minulého reži-

  mu, ovšem pouze vdlouhodobém horizontu. Na návrzích

  a studiích týkajících se tohoto rozsáhlého vodního díla

  se pracovalo také v 90. letech minulého století atehdy

  oněm iněkolikrát jednala česká vláda. Vsoučasné době

  je velkým propagátorem a zastáncem budování kanálu

  isoučasný prezident Miloš Zeman. Ještě když stál vroce

  2001 včele české vlády, rozhodl kabinet ozachování trasy

  kanálu vúzemních plánech, aby to neznemožnilo případ-

  nou realizaci. Vminulosti Miloš Zeman dokonce hovořil

  otom, že by se do stavby mohli zapojit ičínští partneři.

  Naposledy se snažil o důležitosti kanálu přesvědčit zá-

  stupce okolních zemí na summitu Trojmoří, které sdružuje

  státy ležící mezi Baltským, Jaderským aČerným mořem,

  letos včervnu vLublani.

  Budoucnost stále otevřená

  V loňském roce zveřejnilo české ministerstvo dopravy

  studii proveditelnosti, podle níž je propojení Dunaje

  sOdrou téměř za všech okolností efektivní. Labská větev

  byla naopak vyhodnocena jako riziková. Stavbu na Labi

  by komplikovaly například nutné lodní výtahy, které by

  musely vytahovat lodě do výšky několika desítek metrů.

  Studie hodnotila dopady kanálu zdopravního, vodohos-

  podářského, energetického irekreačního hlediska. Itak

  jsou náklady na dunajsko-oderskou část odhadovány

  velmi vysoko – konkrétně na 283 miliard korun, připojení

  Labe by stálo dalších více než 300 miliard korun. Autoři

  studie do ní ovšem nezahrnuli investiční náklady na zvý-

  šení splavnosti jednotlivých řek. Náklady na zprovoznění

  kanálu by tak mohly být ještě vyšší.

  Naposledy se oplánech kanálu Dunaj–Odra–Labe ho-

  vořilo před pár týdny vSenátu. Projekt by podle zastánců

  přinesl ekonomické možnosti, zároveň by pomohl sko-

  mírající lodní dopravě vČR aumožnil lepší hospodaření

  svodou. Jeho odpůrci argumentovali tím, že se nevyplatí

  aje megalomanský, či podle ekologů by znamenal nega-

  tivní dopad na krajinu avodní režim vzemi. Budoucnost

  kanálu Dunaj–Odra–Labe je tak stále otevřena.

  1

  2

  2

  1

  3 3

  1 2

  LETNÍ PŘÍLOHA

  strana 4

  Metrostav_14_15_2019.indd 4 15.08.19 12:57

• Strana 5

  Vúdolí Vltavy se buduje nová část Modřan

  Stavbaři divize 3 se začátkem prázdnin přesunuli do

  pražských Modřan na staveniště, které se objevilo

  vmístě dřívějšího brownfieldu. Vneobydlené lokalitě

  mezi tramvajovou aželezniční tratí (foto č. 1) se začaly

  stavět první domy budoucího rezidenčního komplexu.

  V nové čtvrti bude po dokončení zhruba 800 bytů.

  Projekt snázvem Riverpark Modřany počítá svýstavbou

  bytových domů na uměle vytvořené terénní vyvýšenině.

  Na ploše o velikosti Václavského náměstí zde vyroste

  sedm solitérních výškových budov ve tvaru věží. Všechny

  budou mít společnou základnu abudou propojeny vpro-

  storu podzemních podlaží. Převážná část suterénů bude

  sloužit jako parkovací plocha sumístěním sklepních kójí

  pro majitele bytů. Bude zde i technické zázemí domu.

  Súpravou terénu se na pozemcích, které do té doby

  hyzdily skládky apolorozpadlé zbytky dřívější průmyslové

  výroby, začalo už vloni na podzim. Zemní práce provedl

  přímý dodavatel investora, firma Ptáček, železobetonové

  konstrukce firma Průmstav. Stavbaři Metrostavu převzali

  dílo letos včervenci.

  Nejdříve dvě věže, 240 nových bytů

  Vlastní výstavba (foto č. 2) je rozdělena do několika etap.

  Ta nynější zahrnuje výstavbu prvních dvou bytových do-

  mů (F aG) spojených prostorem tří podzemních podlaží.

  Věžový dům F bude mít 12 nadzemních podlaží, věž G

  dosáhne se „svými“ 14 nadzemními patry do výšky 39 m,

  vznikne celkem 240 nových bytových jednotek.

  Během prázdnin se na stavbě dokončují vyzdívky su-

  terénu, pokračuje se sinstalací rozvodů TZB amontáží te-

  pelné izolace. „Stavba obou objektů probíhá konti nuálně,

  sdokončením se počítá vprosinci příštího roku,“ říká za

  Metrostav vedoucí projektu Ing.Jan Krajdl. Jde oběžnou

  stavbu, jedinou výjimkou jsou prvky, které mají zvýšit

  atraktivitu budoucího bydlení. „Je zde poměrně dost

  ploch shliníkovými obklady, slunolamy zprofilovaných

  plechů, na balkonech hliníkové prosklené konstrukce typu

  bay window zvětšující vnitřní prostor,“ upřesňuje.

  Investor iarchitekti se zde snaží naplnit cíl vybudovat

  co možná nejvyšší počet bytů sjedinečnými výhledy na

  Vltavu aokolní kopce. Tomu se podřizuje celkový koncept

  projektu – vyvýšená platforma arozmístění jednotlivých

  věží. Spolupráce sinvestorem je zatím dobrá, ikdyž každý

  zdomů má jiného architekta. „Objekt F se staví podle ná-

  vrhu slovinské společnosti Bevk Perovič Architekti, takže

  při řešení detailů musíme počítat sdelší reakční dobou,“

  připomíná Jan Krajdl.

  Blanka Růžičková, foto Petr Adámek

  ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ

  strana 5

  1

  2

  Trojice čistíren odpadních vod od divize 6

  Uhlířské Janovice ve Středočeském kraji, Havlíčkova

  Borová na Vysočině a obec Herálec, která leží už na

  rozhraní Kraje Vysočina a Pardubického kraje. Uve-

  dená dvě města a posledně jmenovaná obec mají

  společného zhotovitele nových čistíren odpadních vod

  či jejich rekonstrukce: naši divizi 6, která má svodo-

  hospodářskými stavbami mnohaleté zkušenosti.

  „Realizovat všechny tři zakázky zároveň není nijak ex-

  trémně náročné. Nacházejí se relativně nedaleko od sebe

  aprovádí je jeden výrobní tým pod vedením Ing.Tomáše

  Kříže,“ vysvětluje na úvod vedoucí projektu Ing. Luboš

  Jonáš. Ačkoli se rozsahem nejedná ovelké zakázky, jsou

  pro divizi 6 důležité hlavně z hlediska dalších referencí

  zoblasti vodohospodářských staveb.

  VHerálci buduje divize 6 novou ČOV včetně techno-

  logických dodávek vsubdodávce pro firmu VPK Suchý,

  vHavlíčkově Borové jako lídr sdružení sfirmou Dvořák

  staví také novou ČOV včetně technologických dodávek.

  VUhlířských Janovicích pak ve sdružení sfirmou Zepris

  čistírnu odpadních vod rekonstruuje a rozšiřuje. „Jde

  ovýměnu technologií, sanaci stávajících nádrží avybudo-

  vání nového hrubého předčištění,“ vyjmenovává Ing.Jo-

  náš stím, že tým Ing.Tomáše Kříže zajistí irekonstrukci

  stávající provozní budovy.

  Nová čistírna vHerálci bude mít kapacitu 1300 ekvi-

  valentních obyvatel (EO) se spotřebou 130 litrů na den.

  Technologie ČOV budou tvořit čtyři hlavní segmenty –

  dešťový oddělovač, lapák písku apřečistění, technologie

  biologického předčištění a terciálního dočištění. ČOV

  vHavlíčkově Borové i vUhlířských Janovicích jsou na-

  vrženy jako mechanicko-biologické. Ta první skapacitou

  900 EO aschemickým srážením fosforu, ta druhá potom

  pro kapacitu 3000 EO sdlouhodobou aktivací kalů.

  Jak si stojí práce?

  Výstavba a takérekonstrukce všech tří čistíren běží hlad-

  ce, práce ze začátku zbrzdil pouze výkop stavební jámy

  vHerálci. „Museli jsme si poradit svýkopem do skalního

  masivu,“ upřesňuje Ing.Jonáš. Dnes už je ale vHerálci

  stavební jáma dokončena, ato včetně štěrkových vrstev

  pod podkladní betony (foto).

  V Havlíčkově Borové, kde stavbaři zahájili práce až

  na začátku prázdnin, momentálně provádějí přeložku

  vodovodu, která je nezbytná pro zahájení výkopových

  prací, aje dokončen výkop stavební jámy Při rekonstrukci

  vUhlířských Janovicích zase nejprve odstavili 1. linku bio-

  logické aktivace, vyčistili nádrže anásledně demontovali

  celé technologické zařízení. „Dokončena už je izákladová

  deska objektu hrubého předčištění,“ doplňuje Ing.Jonáš.

  Martina Vampulová, foto archiv stavby

  Novostavba bez pravých úhlů arovných stěn

  Stavby vareálech základních škol obvykle musejí skon-

  čit vzávěru letních prázdnin, aby žáci mohli nastoupit

  do nových tříd už vzáří. Týmu Josefa Majera zdivize

  9 se to letos ve středočeských Líbeznicích povedlo na-

  prosto přesně. Od 2. září otevře tamější základní škola

  azákladní umělecké škola ojeden pavilon navíc (foto

  č. 1) aumožní tak výuku až 600 dalších žáků. Součas-

  ně uvede do provozu moderní gastronomické zařízení.

  „Už jsme dokončili celou budovu rondelu se dvaceti

  třídami (foto č. 2) ičást komunikací včetně spojovacího

  podzemního tunelu do historické budovy, takže pokud

  kolaudace nepřinese nepříjemné překvapení, nic nebrání

  tomu, aby škola začala od září fungovat vplném rozsahu.

  Starosta obce už plánuje akci kúspěšnému zakončení díla,

  která zřejmě proběhne jako slavnostní zkouška gastropro-

  vozu. Nás pak do konce roku ještě čekají venkovní úpravy

  asadové práce,“ říká vedoucí projektu Josef Majer.

  Nový jednopodlažní pavilon orozloze téměř 5000 m

  2

  navrhli autoři zateliéru Grulich architekti jako přízemní

  kruhovou stavbu sotevřeným atriem avloženou – opět

  kruhovou – jídelnou. „Specifika takové budovy spočívala

  vtom, že vní nebyl žádný pravoúhlý roh asnad ani jedna

  stěna nebyla rovná. Piloty ahlavně monolitické železobe-

  tonové konstrukce pro nás ale provedli kolegové zPragisu

  ajako vždy jsme sjejich prací byli nadmíru spokojeni. Po-

  mohli nám idalší šikovní spolupracovníci ze Skupiny Me-

  trostav – se zemními pracemi třeba divize 4 Metrostavu,

  Subterra pracovala na zdravotně-technických instalacích,

  ústředním topení ielektroinstalacích aBES na komunika-

  cích,“ vypočítává stavbyvedoucí Ing.Petr Misauer, který

  řídil práce na místě. Za nejsložitější část projektu považuje

  jeho začátek – na bývalém poli smocnou vrstvou ornice

  zajistit vhodné základové poměry pro založení pavilonu.

  Vedoucí projektu ktomu dodává: „Vzadávacím pro-

  jektu se vyskytly nedostatky ataké jsme museli vyřešit

  některé dodatečné úpravy a změny, ale velmi dobrou

  komunikací sinvestorem se vše podařilo rychle vyřešit.

  Dopadlo to dobře ikvůli nadstandardním vztahům celého

  našeho týmu se zástupci objednatele. Investor ocenil

  nejen naši dobrou práci, ale navíc i systémová řešení

  projektu nastavená uvelké firmy,“ uzavírá Josef Majer.

  Lenka Svobodová, foto Petr Adámek

  1 2

  Obrazem z Gabčíkova: demontáž obřích vrat na Dunaji

  I když přípravné práce na modernizaci VD Gabčíkovo na Slovensku probíhají od konce února, tato stavba divize 8 byla

  oficiálně zahájena koncem června a do té doby jsme viděli spíše snímky zachycující rozsah díla. V průběhu července

  se už ale v jedné z plavebních komor podařilo zachytit demontáž obřích vrat (foto č. 1 a 2), která bylo potřeba rozřezat.

  A že nejde o práci na pár minut. Třeba jen jedno křídlo 22 x 18 m váží asi 500 tun! Vzniká tak i nemalé množství materiálu

  (foto č. 3). Dodejme, že tyto činnosti probíhají v rámci kompletní výměny ocelových konstrukcí a regulačních uzávěrů.

  V plánu je i celková výměna hydraulického systému, elektroinstalací a řídicího systému. Foto Petr Adámek

  1

  2

  3

  Metrostav_14_15_2019.indd 5 15.08.19 12:57

• Strana 6

  Nejdelší cyklistický podnik ve střední Evropě ibenefiční jízda

  Upřestavěné památkově chráněné haly komplexu Palmovka Open Parku na pražské Palmovce (foto č. 1) se vúterý

  30. července postupně scházelo kolem 300 závodníků, kteří se účastnili sedmého ročníku Metrostav Handy Cyklo

  Maratonu. Štafety složené zcyklistů ajezdců, kteří používají handbiky, čekala vzdálenost 2222 km a museli ji zdolat

  za 111 hodin. Ikdyž závodníky čekalo mnoho kilometrů, neopouštěla je dobrá nálada (foto č. 2) – po startu (foto

  č. 3 a4) měli přece jen ještě dost sil. Pro závodníky (foto č. 5) byly vytvořené basecampy (zázemí), kde se mohli

  občerstvit, vykoupat, vyspat avrámci možností celkově odpočinout. Basecampy se nacházely vRehabilitačním

  centru Kladruby, Hamzově léčebně Luže-Košumberk, autocampu Jesenice arehabilitačním centru Hrabyně. Cílem

  byla pražská Kampa (foto č. 6), kde se vsobotu 3. srpna uskutečnilo slavnostní zakončení (foto č. 7 a8). Kromě

  předávání medailí se odehrálo několik překvapení. Jedno z nich uspořádal vítězný tým Skupina Metrostav4: své

  20leté patronce Elišce Režňákové (na snímku č. 9 uprostřed), která po masivní plicní embolii ochrnula a je

  nevidomá, přislíbil pomoc při přestavbě jejího domu. „Sešel se skvělý tým, kde všichni spolupracovali, jeli s chutí

  a s cílem co nejvíce podpořit patronku Elišku. Za neuvěřitelné výkony a udržení skvělé nálady bych chtěla našemu

  týmu moc poděkovat,“ uzavírá Irena Klingorová, kapitánka týmu. –red–, foto archiv Cesta za snem

  strana 6

  INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI

  Plán akcí SKM

  Také na druhé pololetí připravil výbor Senior klubu Me-

  trostav (SKM) pro své členy ajejich rodinné příslušníky

  spoustu zajímavých výletů. Jejich přehled uvádíme níže.

  Více informací na webu http://skm.jabro.eu, na e-mailu:

  skm@metrostav.cz . Na akce se mohou přihlásit inečle-

  nové SKM. Fotografie zpředchozích výletů jsou na:

  http://skmetrostav.rajce.idnes.cz.

  Zplánovaných akcí vzáří avříjnu vybíráme:

  4. září – projížďka historickou tramvají po Praze, od-

  jezd od střešovické vozovny.

  8. až 13. září – pobyt na Trnávce, vlastní doprava.

  13. až 22. září – zájezd do Chorvatska. Smlouvu nutno

  uzavřít vkanceláři SKM.

  16. září – od 14 hodin posezení vjídelně MTS.

  19. září – představení vDivadle pod Palmovkou Rok

  na vsi – od 19.00 hodin.

  25. září – výlet kpamátníku Karla Čapka Na Strži, ve

  Staré Huti na Příbramsku.

  2. října – telekomunikace vkostce aneb Jak neskončit

  vpasti operátorů.

  12. října – přímý přenos zMetropolitní opery v NY

  Turandot, 18,45 hodin, kino CineStar Anděl.

  19. října – nakupovací výlet do Polska sCK.

  21. října – od 14 hodin posezení vjídelně MTS.

  23. října – užitečné informace ktelefonování na tzv.

  barevné linky, tísňová volání ahlasové služby – aneb

  aby vás účet za telefon nezruinoval!

  Jan Brodský

  Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav / Pověřený šéfredaktor David Kalců, DiS / Adresa redakce Koželužská 4, 18000Praha 8-Libeň, tel.: 266019245; www.metrostav.cz; www.facebook.com/Metrostav

  / Číslo 14-15/2019 vyšlo 19. 8. 2019 (16/2019 vyjde 13. 9. 2019) / Složení redakční rady Ing.Vojtěch Kostiha, MBA (předseda), David Kalců, DiS (místopředseda), Ing.Kateřina Hainzová, MBA, Ing.Jitka Neklanová, Ing.Petr Půta, Ing.JaromírŠob,

  Ing.Renáta Zavřelová, Ing. Michal Zelenka aIng.Martina Zrcková / Neoznačené materiály připravil David Kalců, DiS, foto archiv Metrostavu / Výroba Boomerang Communication,s.r.o., Nad Kazankou 37, Praha7-Troja, tel.: 244023201,

  fax: 244023333 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736 / Tento tisk slouží pouze avýhradně pro obchodní propagaci firmy Metrostav a.s. aje veřejně neprodejný.

  Kampaň Pečeme spolu

  Naše dceřiná společnost Metrostav Development

  chystá projekt revitalizace areálu bývalých pekáren

  Odkolek ve Vysočanech. Při té příležitosti chce do pří-

  pravy realizace zapojit místní obyvatele.

  Jde o kampaň pod názvem Pečeme spolu, jejímž

  smyslem je pravidelně informovat veřejnost, zjistit od

  místních obyvatel hodnocení současného stavu území

  a jaké z potřeb obyvatel by oblast po revitalizaci moh-

  la naplňovat. V roce 1994 byla v areálu pekárny totiž

  ukončena výroba amísto je dnes rozsáhlým, veřejnosti

  uzavřeným brownfieldem. Koncem roku 2017 koupila po-

  zemky společnost Metrostav Development scílem využít

  potenciál území, navázat na industriální minulost oblasti,

  vytvořit plnohodnotnou rezidenční čtvrť adát vzniknout

  kvalitnímu prostředí pro spokojený život nejenom nových,

  ale isoučasných obyvatel. Khodnocení aktuálního stavu

  se 20. června uskutečnilo sousedské setkání nad mapou.

  Výstupy z tohoto setkání byly představeny 8. srpna vrám-

  ci Dne otevřených dveří areálu (foto).

  Návrh revitalizace areálu vsoučasné době připravuje

  studio City Work Architects, revitalizaci bývalé budovy

  mlýna, jejíž čelní fasáda a další hodnotné části včetně

  komínu budou zachovány, byla svěřena studiu Bogle

  Architects. Návrh bude představen 12. září, kdy se bude

  možné opět přímo vareálu setkat adiskutovat se zástupci

  investora asarchitekty. Od stejného data bude také zahá-

  jena veřejná konzultace projektu apo dobu tří týdnů bude

  možné knávrhu zasílat komentáře. Snávrhem revitalizace

  je možné se seznámit také na webových stránkách:

  www.vysocanskymlyn.cz nebo na panelech, které budou

  vystaveny na zdi areálu vulici Ke Klíčovu.

  Text a foto Metrostav Development

  Tři otázky pro...

  Tomáše Bendla, vedoucího komunikace české kance-

  láře Lékařů bez hranic. Jde o mezinárodní humani-

  tární zdravotnickou organizaci, která poskytuje krizo-

  vou péči hlavně obětem přírodních katastrof, epidemií

  a ozbrojených konfliktů. Metrostav organizaci nabídl

  pronájem prostor na pražské Palmovce.

  Zhruba v kolika zemích vaši lékaři poskytují pomoc

  ajakou?

  Naše týmy dnes působí ve více než 70 zemích světa. Mezi

  problémy, kterým se věnujeme, patří vše od léčby nemocí,

  jako je ebola, hepatitida C, HIV/AIDS, Chagasova choro-

  ba, cholera, kala azar, malárie, meningitida, porodnická

  píštěl, spalničky, tuberkulóza nebo žlutá zimnice, až po

  komplexní péči omatku adítě, poskytování psychologic-

  ké pomoci, zajišťování chirurgických zákroků či podpora

  obětí sexuálního násilí. Důležitým tématem je pro nás

  izlepšení dostupnosti některých léků.

  Včem spočívá vaše spolupráce sMetrostavem?

  Naše spolupráce začala vroce 2018, kdy jsme hledali nové

  kancelářské prostory. Nabídka bývalého sídla Metrostavu

  vulici Zenklova se nám přitom zalíbila ze všeho nejvíc. Teď

  už zde jsme jenom spokojenými nájemníky adoufáme, že

  společnost Metrostav spokojeným majitelem.

  Jaký je význam pobočky na pražské Palmovce?

  Česká kancelář Lékařů bez hranic byla založena v roce

  2006 amá tři hlavní funkce: získávat finanční prostředky

  od soukromých dárců na podporu našich operací vteré-

  nu, naplňovat princip svědectví (tj. velmi transparentně

  aotevřeně informovat veřejnost ohumanitárních krizích,

  ve kterých pracujeme) anábor zdravotnického ilogistic-

  kého personálu na mise. Zároveň zde nově sídlí tzv. Sdí-

  lené centrum IT služeb (SITS), jehož cílem je poskytovat

  IT podporu všem našim kancelářím amisím na světě.

  –red–,

  foto archiv Lékaři bez hranic

  1

  2 3

  4 5

  6

  8

  7

  9

  NAŠE FOTOREPORTÁŽ

  Aktuality zMetrostavu najdete na

  www.facebook.com/Metrostav

  ana webu www.metrostav.cz

  Když hasit žízeň,

  tak ekologicky

  Metrostav podporuje šetrné hospodaření s vodou

  a snižování zátěže způsobené nadmírou plastů

  vpřírodě. Proto již od roku 2017 dotujeme dvě pítka

  FILTERMAC na Fakultě stavební ČVUT vPraze aod

  roku 2018 jedno na Fakultě stavební VUT vBrně.

  Zvlášť v horkých letních dnech je potřeba hasit

  žízeň. Ato v21. století představuje ivýraznou spotře-

  bu PET lahví, do kterých se voda stále ve velké míře

  „balí“. Zařízení FILTERMAC je kpřírodě ohleduplnější:

  umožňuje studentům azaměstnancům školy dočepo-

  vat si kdykoliv azdarma chutnou chlazenou filtrova-

  nou vodu do lahví, které si přinesou. Naše pítka jsou

  trvale vdosahu pro více než 12000 studentů, kteří už

  nemusejí kupovat stále nové PET lahve. Každý měsíc

  prostřednictvím tohoto projektu pomáháme ušetřit

  vprůměru 40000 PET lahví měsíčně. Celkové úspory

  od zahájení projektu uvádíme vinfografice.

  60000

  lidí, kteří pijí vodu zFILTERMAC

  2609800

  ušetřených PET lahví (0,5 l)

  65245

  ušetřených kg plastu

  150064

  ušetřených kg CO

  2

  Metrostav_14_15_2019.indd 6 15.08.19 12:57