Metrostav a.s. - noviny
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA
Metrostav Metrostav 15-16/2014, Strana 3
Metrostav Metrostav 15-16/2014, Strana 4
Také pracovníci Metrostavu naeli své síly pro sport
Poté, co většina zaměstnanců Metrostavu přestala pracovat v podzemí navýstavbě pražského metra aspolečnost
se vsektoru stavebnictví stala univerzální, přisla ikvýstavbě řady sportovních svatostánků. Vpublikaci očes
sportovní architekte let 15672012 jmenuje prof.PhDr. Rostislav Švácha s kolektivem autorů mezi šedesátkou
vybrach příkladů hned tři díla, jejichž stavbu Metrostav řídil nebo se naní významně polel. První je centrální
tenisový dvorec vPraze naŠtvanici (foto č. 1) postavený už vroce 1986. Další je Brumlovka (foto č.2), která
vroce2007 doplnila komplex BB Centra vpražské Michli. Vyrostla podle návrhu Ing.arch. Jana Aulíka nastě
zastaralé sportovní haly stejného jna asvým návštěvkům nazí nejen obchody, ale i sportovní arelaxač
vyžití vewellness afitness centru spětadvacetimetrovým banem. Třetí stavbou vevýběru je zimní stadion
vChomutově, zajehož ocelovou konstrukci zastřešení, vyrobenou vespolupráci sfirmou Excon, získali vroce2011
naši oceři prestní ocenění vceloevropské soutěži Steel Design Awards. Stopa Metrostavu však zůstala
inamnoha jiných místech republiky. Vodomilové navštěvují třeba Bazénové centrum vKarlových Varech (foto č.3),
modernizované a přistavěné Aquacentrum Pardubice (foto č. 4) či v nedávné době dokoený Aqualand Moravia
vPasohvkách na jižní Moravě (foto č. 5). Fotbalisté si pochvalují několik nových avyhřívaných trávníků varlu
Slavia Hradec Králové (foto č. 6) izvětšené hřtě naMěstsm stadionu vOstravě-Vítkovicích (foto č.7). Vprvním
ípadě vznikla vHradci navíc i řada hracích ploch pro volejbal azenou. Druhý stadion zase slouží také atletickým
soutěžím, třeba zmé Zlaté tretře. Brusli krouží poledě dostavěného Horácho zimního stadionu vJihlavě (foto
č. 8) a hokejisté, včetně handicapovaných hráčů, se na ploše nové KV arény vKarlových Varech (foto č. 9) utvají
i v mezinárodních turnajích. To vše je ale jen malý výčet sportovch staveb, nakterých se Metrostav za 43 let své
existence polel. Jen vesvých referench zposledch deseti let jich totiž uvádí více než třicet. Vsoučasnosti
eba jeho zaměstnanci pracují hned nasedmi dalších – odSokolova přes Prahu až poZnojmo.
red, foto na stránce od leva http://commons.wikimedia.org, JH a Zdeněk Sodoma
Historie sportovní architektury
Činnosti, jež se podobaly soasmu pojetí sportu,
provozovali lidé odpradávna. Sdčí o tom vykopávky ze
starověké Číny, Persie a hlavně z Řecka, kde byla objevena
závodiště stará tisíce let. První dochované sportovní
stavby na nem území vznikly za vlády Přemyslovců,
kteří milovali lov. Aby si jízdu na koni i střelbu zpříjemnili,
zakládali v lech lovecké hrádky. Brzy knim u šlechtických
del přibyla i turnajová kolbtě.
čovny
Tenis se k nám rozšířil
zrenesanční Francie.
Aristokracie jej hrála na
oblníkové ploše, kterou
lil provaz, později síť. Ni
první míčovnu – Velkou na
Pražsm hradě – postavil
vletech 1567–1569 architekt Bonifác Wohlmut pro císaře
Maxmiliána II. Habsburského a síť chránila i diváky na
tribunách, protože vroce 1580 vyrazil míček oko dvormu
sochaři císe Rudolfa II. Koncem 17. století ale tenis vyšel
zmódy a zmíčoven se stala divadla nebo sklady.
Kryté jízdárny
Boj ze hřbetů koní doplnily
brzy i souže jezdec
obratnosti. A protože
počasí bylo vrtkavé, začaly
se pro ně stavět jízdárny.
VPraze se dochovaly dvě –
Valtejnská (foto), již pro
Albrechta zValdštejna vyprojektoval kolem roku 1630
jeden zitalských architektů, a o asi 60 let mladší barok
zrna Pražsho hradu, vybudovaná pro LeopoldaI.
Podobné vyrostly ve stejné době třeba ve Valtich
aLednici, pozji na Hluboké či ve Světch u Tachova.
Zboje vyrostla měšťanská zábava
Šermování a střílení doprovázely dějiny a šlechtické
tky už od středověku, jako sport však začali střelbu
levědomě pěstovat až měšťané. Měli totiž za povinnost
chránit hradby sho města, a aby se pro tuto funkci co
nejlépe vycvičili, zakládali střelecké cechy nebo spolky,
které si stavěly střelnice. Jejich vzhled se však povětšinou
zachoval jen na vybraných malovaných terčích, například
ve Vlastivědném muzeu vOlomouci.
Lázně a plovárny
vod pro stavbu prvch
plováren ve Vídni i vPraze
byl prostý – vojsko
potřebovalo fyzicky zdatné
vojáky a rakouští generálové
zavedli vardě povin
plavání. Jako první vPraze
la široké vejnosti sloužit Oanská plovárna, kterou
Metrostav využívá pro pořání své párty. Zala se
stavět kolem roku 1840 a zůstala nedokončená, protože po
výstavbě šatnových křídel nezbyly peze na pnovanou
estavbu vstupního sloupového salonu.
Souměrný vývoj
Když Miroslav Tyrš založil
vroce 1862 Sokol Pražský,
zaly po Česku růst
sokolovny jako houby po
dešti – lze na nich sledovat
nejen proměny funkcí,
kterým sloužily, význam,
jenž měla tělesná výchova vživotě společnosti, ale
izměny stylů, jaké se varchitektuře vystřídaly do 40. let
20.století. Snaha o všestranný a souměrný vývoj těla
ivedla na st i Strahovský stadion – začal se stavět
vroce 1933, jeho kapacita činila 250 000 míst a podle řady
zdrojů má nejtší plochu na světě (cca 63000 m²).
Snaž se překonat odpor! Naprej!
Mimo výše uvedená díla sloužily a slouží sportuuž řadu
let i kuželky, loděnice, golfová hřtě – o fotbalových
a ledových nemluvě. Pokud uznáme za sport i turistiku,
lze kesportovm stavm připočítat nejen horské
chaty a rozhledny, ale i hotely či nádraží. Svýběrem
nejzajímavější české sportovní architektury od roku1567
do soasnosti seznamuje kniha Naprej!, kterou pod
vedením Rostislava Šchy sestavil kolektiv autorů
avroce 2012 vydala společnost Prostor – architektura,
interiér, design. Koupit ji lze ve vybrach knihkupectvích
itřeba prosednictvím webu www.kosmas.cz.
prof.PhDr.Rostislava Šváchy,
historika ateoretikaarchitektury
Profesor Švácha je vědeckým pracovníkem Ústavu
jin uní Akademie věd ČR. Působí jako pedagog
naAkademii výtvarných umění vPraze anaUniverzitě
Palacho v Olomouci a je uznávaným odborkem
naarchitekturu 20. století. Mimo jiná díla se jako autor
koncepce a editor významně podílel na vzniku knihy
Česká sportovní architektura 1567–2012 Naprej!
Proč jste spolupracoval naknize Naprej?
Napsat knihu ostadionech nebo tělocvičnách jsem nikdy
v pnu neměl. Když mě ale s mto námětem oslovil
předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval, rychle
jsem si uvědomil, že jde ovelmi svůdné téma aže bych
se ho ujal rád. Nerozhodl jsem se ale vyt mu vsíc kvůli
sportovním stavbám samotným jako sše kvůli tomu, že
se vnich setkávají dvě velké sféry lidské kultury – sport
aarchitektura – aže pro mě jako historika architektury
může být zajímavé sledovat, jak stavby ovlivnil vývoj
sportu. Znamenalo to samoejmě proniknout doevrop-
ských ičeských dějin odaristokratických sportů středo-
ku až posoasné módní sporty avyrovnat se snedů-
věrou většiny dnešních intelektuálů kesportu. Doufám,
že jak mně, tak imladým členkám ačlenům mého umě-
leckohistoricho týmu se tyto úkoly podilo zvdnout.
Skladba které části knihy vás nejvíc bavila?
Jsem historik umění, aproto mě asi nejvíc zajímalo, jak
vývoj českého sportu ovlivnil můj kolega z 19. století,
totiž Miroslav Tyrš. Málokdo ví, že dějiny umění byl jeho
hlavní odborný obor; že se dokonce stal profesorem dějin
umění naKarlově univerzi. Vzhledem kjeho gigantic
roli při vzniku arozvoji tělovýchovné organizace Sokol šlo
vlastně onejvlivnějšího historika umění, jakého kdy Češi
li. Mě osobně zajímalo, jak se vjeho osobě spojuje svět
sportovní aintelektlní, tělocvik adějiny umění, apokou-
šel jsem se nato hledat odpoď v naší knize. Ostat
ijejí název Naprej! – něco jako Kráčej ved! či Snaž se
ekonat odpor! – je staré heslo Tyršovo.
Která sportovní stavba se nejvíc líbí vám osobně?
Obbenců mám několik. Paí k nim samoejmě první
locvna Sokola Pražského v Sokolské ulici, dokonalý
neorenesanční chrám sportu atělocviku stéměř veleb-
nou atmosférou, funkcionalistická sokolovna veSloupnici
uLitomyšle, zmlaích plavecký stadion vPraze-Podo
aznejnovějších skromnká rozhledna naBradle uŠum-
perka odolomouckých architektů Tomáše Pejpka aPavla
Martinky. Ale musím říct, že si stom zavšemi 60stavba-
mi neho výru, každá znich je něčím zama.
Chybí vám něco mezi dnešmi sportovmi stavbami?
Ano, mysm, že ani jedna zvelkých českých sportovch
staveb soasnosti se poarchitektonické stránce nepo-
vedla, snad kromě fotbalového stadionu Slavie ahokejo-
vého stadionu vChomutově. Proto také naše kniha doku-
mentuje dnešek jen poměrně malými stavbami, protože
jsme se rozhodli dát doní jen kvalitní architekturu.
Proč jste doknihy Naprej! zařadili pomk Babky?
Pomky vní najdete dva. Jeden vbarokní době oslavil
krásu lovu a vytvil ho slavný sochař Matyáš Braun
sarchitektem Kaňkou astojí vHlavenci uStaré Boleslavi.
Aby mu nebylo smutno, doplnil ho pomník druhý, Babič-
čin odsochaře Otto Gutfreunda aarchitekta Pavla Ja-
ka. Naprvní pohled se toto dílo vyjímá mezi sportovními
stavbami divně, když se však zahloubáte dojeho historie,
zjistíte, že jeho zazení donaší knihy má nepopiratelnou
logiku. Ojeho vznik se totiž konkrétně aosobně zasloužil
spoluzakladatel mezinárodního olympijského hnutí Jiří
Stanislav Guth-Jarkovský aobjednal ho místní odbor KČT
vČeské Skalici. Aturistiku pokládáme zasport.
Jaké autorské činnosti se věnujete dnes?
Pracuji naněkolika knihách asáteli připravuji velkou
výstavu o vztazích sportu a umění pro Národní galerii.
Práce na knize Naprej! mě totiž utvrdila v esvěení,
že je hloupé pohrdat něčím, co dobře neznám. To říkám
jak na adresu intelekt, ktí pohrdají sportem, tak
naadresu sportov, ktí pohrdají intelektlní sférou.
LETNÍ PŘÍLOHA
strana 4
PME SE
1
CESTOU DO 20. STOLETÍ
2
4
6
8
3
5
7
9
Metrostav_15_16_2014.indd 4 04.09.14 11:33
Metrostav Metrostav 15-16/2014, Strana 5

 

Metrostav Metrostav 15-16/2014, Strana 1
Metrostav Metrostav 15-16/2014, Strana 2
Metrostav Metrostav 15-16/2014, Strana 3
Metrostav Metrostav 15-16/2014, Strana 4
Metrostav Metrostav 15-16/2014, Strana 5
Metrostav Metrostav 15-16/2014, Strana 6
Metrostav Metrostav 15-16/2014, Strana 1

Strana 1

Metrostav Metrostav 15-16/2014, Strana 2

Strana 2

Metrostav Metrostav 15-16/2014, Strana 3

Strana 3

Metrostav Metrostav 15-16/2014, Strana 4

Strana 4

Metrostav Metrostav 15-16/2014, Strana 5

Strana 5

Metrostav Metrostav 15-16/2014, Strana 6

Strana 6

4

Sending statistics … done (502 ms)

Rendering Strana 5 (102949): (0/1) (495 ms)

Rendering Strana 4 (102947): (0/1) (538 ms)

Rendering Strana 3 (102945): (0/1) (537 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: pdfPage

--==[ RUN ]==--

Metrostav: theme set to 7120

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r3/appLogo-23.png

 r3/pubLogo-26.png

 i3012/vth119303-1.jpg (3x)

 i3012/vth119305-1.jpg (3x)

 i3012/bg102947.svg

 i3012/vth119307-1.jpg (3x)

 i3012/vth119276-1.jpg

 i3012/vth119300-1.jpg (2x)

 i3012/vth119312-1.jpg (2x)