Metrostav

Strana 4

Také pracovníci Metrostavu napřeli své síly pro sport

Poté, co většina zaměstnanců Metrostavu přestala pracovat v podzemí navýstavbě pražského metra aspolečnost

se vsektoru stavebnictví stala univerzální, přispěla ikvýstavbě řady sportovních svatostánků. Vpublikaci očeské

sportovní architektuře let 1567–2012 jmenuje prof.PhDr. Rostislav Švácha s kolektivem autorů mezi šedesátkou

vybraných příkladů hned tři díla, jejichž stavbu Metrostav řídil nebo se naní významně podílel. První je centrální

tenisový dvorec vPraze naŠtvanici (foto č. 1) postavený už vroce 1986. Další je Brumlovka (foto č.2), která

vroce2007 doplnila komplex BB Centra vpražské Michli. Vyrostla podle návrhu Ing.arch. Jana Aulíka namístě

zastaralé sportovní haly stejného jména asvým návštěvníkům nabízí nejen obchody, ale i sportovní arelaxační

vyžití vewellness afitness centru spětadvacetimetrovým bazénem. Třetí stavbou vevýběru je zimní stadion

vChomutově, zajehož ocelovou konstrukci zastřešení, vyrobenou vespolupráci sfirmou Excon, získali vroce2011

naši oceláři prestižní ocenění vceloevropské soutěži Steel Design Awards. Stopa Metrostavu však zůstala

inamnoha jiných místech republiky. Vodomilové navštěvují třeba Bazénové centrum vKarlových Varech (foto č.3),

modernizované a přistavěné Aquacentrum Pardubice (foto č. 4) či v nedávné době dokončený Aqualand Moravia

vPasohlávkách na jižní Moravě (foto č. 5). Fotbalisté si pochvalují několik nových avyhřívaných trávníků vareálu

Slavia Hradec Králové (foto č. 6) izvětšené hřiště naMěstském stadionu vOstravě-Vítkovicích (foto č.7). Vprvním

případě vznikla vHradci navíc i řada hracích ploch pro volejbal aházenou. Druhý stadion zase slouží také atletickým

soutěžím, třeba známé Zlaté tretře. Bruslaři krouží poledě dostavěného Horáckého zimního stadionu vJihlavě (foto

č. 8) a hokejisté, včetně handicapovaných hráčů, se na ploše nové KV arény vKarlových Varech (foto č. 9) utkávají

i v mezinárodních turnajích. To vše je ale jen malý výčet sportovních staveb, nakterých se Metrostav za 43 let své

existence podílel. Jen vesvých referencích zposledních deseti let jich totiž uvádí více než třicet. Vsoučasnosti

třeba jeho zaměstnanci pracují hned nasedmi dalších – odSokolova přes Prahu až poZnojmo.

–red–, foto na stránce od leva http://commons.wikimedia.org, JH a Zdeněk Sodoma

Historie sportovní architektury

Činnosti, jež se podobaly současnému pojetí sportu,

provozovali lidé odpradávna. Svědčí o tom vykopávky ze

starověké Číny, Persie a hlavně z Řecka, kde byla objevena

závodiště stará tisíce let. První dochované sportovní

stavby na našem území vznikly za vlády Přemyslovců,

kteří milovali lov. Aby si jízdu na koni i střelbu zpříjemnili,

zakládali v lesích lovecké hrádky. Brzy knim u šlechtických

sídel přibyla i turnajová kolbiště.

Míčovny

Tenis se k nám rozšířil

zrenesanční Francie.

Aristokracie jej hrála na

obdélníkové ploše, kterou

dělil provaz, později síť. Naši

první míčovnu – Velkou na

Pražském hradě – postavil

vletech 1567–1569 architekt Bonifác Wohlmut pro císaře

Maxmiliána II. Habsburského a síť chránila i diváky na

tribunách, protože vroce 1580 vyrazil míček oko dvornímu

sochaři císaře Rudolfa II. Koncem 17. století ale tenis vyšel

zmódy a zmíčoven se stala divadla nebo sklady.

Kryté jízdárny

Boj ze hřbetů koní doplnily

brzy i soutěže jezdecké

obratnosti. A protože

počasí bylo vrtkavé, začaly

se pro ně stavět jízdárny.

VPraze se dochovaly dvě –

Valdštejnská (foto), již pro

Albrechta zValdštejna vyprojektoval kolem roku 1630

jeden zitalských architektů, a o asi 60 let mladší barokní

Jízdárna Pražského hradu, vybudovaná pro LeopoldaI.

Podobné vyrostly ve stejné době třeba ve Valticích

aLednici, později na Hluboké či ve Světcích u Tachova.

Zboje vyrostla měšťanská zábava

Šermování a střílení doprovázely dějiny a šlechtické

půtky už od středověku, jako sport však začali střelbu

cílevědomě pěstovat až měšťané. Měli totiž za povinnost

chránit hradby svého města, a aby se pro tuto funkci co

nejlépe vycvičili, zakládali střelecké cechy nebo spolky,

které si stavěly střelnice. Jejich vzhled se však povětšinou

zachoval jen na vybraných malovaných terčích, například

ve Vlastivědném muzeu vOlomouci.

Lázně a plovárny

Důvod pro stavbu prvních

plováren ve Vídni i vPraze

byl prostý – vojsko

potřebovalo fyzicky zdatné

vojáky a rakouští generálové

zavedli varmádě povinné

plavání. Jako první vPraze

měla široké veřejnosti sloužit Občanská plovárna, kterou

Metrostav využívá pro pořádání své párty. Začala se

stavět kolem roku 1840 a zůstala nedokončená, protože po

výstavbě šatnových křídel nezbyly peníze na plánovanou

přestavbu vstupního sloupového salonu.

Souměrný vývoj

Když Miroslav Tyrš založil

vroce 1862 Sokol Pražský,

začaly po Česku růst

sokolovny jako houby po

dešti – lze na nich sledovat

nejen proměny funkcí,

kterým sloužily, význam,

jenž měla tělesná výchova vživotě společnosti, ale

izměny stylů, jaké se varchitektuře vystřídaly do 40. let

20.století. Snaha o všestranný a souměrný vývoj těla

přivedla na svět i Strahovský stadion – začal se stavět

vroce 1933, jeho kapacita činila 250 000 míst a podle řady

zdrojů má největší plochu na světě (cca 63000 m²).

Snaž se překonat odpor! Naprej!

Mimo výše uvedená díla sloužily a slouží sportuuž řadu

let i kuželníky, loděnice, golfová hřiště – o fotbalových

a ledových nemluvě. Pokud uznáme za sport i turistiku,

lze kesportovním stavbám připočítat nejen horské

chaty a rozhledny, ale i hotely či nádraží. Svýběrem

nejzajímavější české sportovní architektury od roku1567

do současnosti seznamuje kniha Naprej!, kterou pod

vedením Rostislava Šváchy sestavil kolektiv autorů

avroce 2012 vydala společnost Prostor – architektura,

interiér, design. Koupit ji lze ve vybraných knihkupectvích

itřeba prostřednictvím webu www.kosmas.cz.

prof.PhDr.Rostislava Šváchy,

historika ateoretikaarchitektury

Profesor Švácha je vědeckým pracovníkem Ústavu

dějin umění Akademie věd ČR. Působí jako pedagog

naAkademii výtvarných umění vPraze anaUniverzitě

Palackého v Olomouci a je uznávaným odborníkem

naarchitekturu 20. století. Mimo jiná díla se jako autor

koncepce a editor významně podílel na vzniku knihy

Česká sportovní architektura 1567–2012 Naprej!

Proč jste spolupracoval naknize Naprej?

Napsat knihu ostadionech nebo tělocvičnách jsem nikdy

v plánu neměl. Když mě ale s tímto námětem oslovil

předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval, rychle

jsem si uvědomil, že jde ovelmi svůdné téma aže bych

se ho ujal rád. Nerozhodl jsem se ale vyjít mu vstříc kvůli

sportovním stavbám samotným jako spíše kvůli tomu, že

se vnich setkávají dvě velké sféry lidské kultury – sport

aarchitektura – aže pro mě jako historika architektury

může být zajímavé sledovat, jak stavby ovlivnil vývoj

sportu. Znamenalo to samozřejmě proniknout doevrop-

ských ičeských dějin odaristokratických sportů středo-

věku až posoučasné módní sporty avyrovnat se snedů-

věrou většiny dnešních intelektuálů kesportu. Doufám,

že jak mně, tak imladým členkám ačlenům mého umě-

leckohistorického týmu se tyto úkoly podařilo zvládnout.

Skladba které části knihy vás nejvíc bavila?

Jsem historik umění, aproto mě asi nejvíc zajímalo, jak

vývoj českého sportu ovlivnil můj kolega z 19. století,

totiž Miroslav Tyrš. Málokdo ví, že dějiny umění byl jeho

hlavní odborný obor; že se dokonce stal profesorem dějin

umění naKarlově univerzitě. Vzhledem kjeho gigantické

roli při vzniku arozvoji tělovýchovné organizace Sokol šlo

vlastně onejvlivnějšího historika umění, jakého kdy Češi

měli. Mě osobně zajímalo, jak se vjeho osobě spojuje svět

sportovní aintelektuální, tělocvik adějiny umění, apokou-

šel jsem se nato hledat odpověď v naší knize. Ostatně

ijejí název Naprej! – něco jako Kráčej vpřed! či Snaž se

překonat odpor! – je staré heslo Tyršovo.

Která sportovní stavba se nejvíc líbí vám osobně?

Oblíbenců mám několik. Patří k nim samozřejmě první

tělocvična Sokola Pražského v Sokolské ulici, dokonalý

neorenesanční chrám sportu atělocviku stéměř veleb-

nou atmosférou, funkcionalistická sokolovna veSloupnici

uLitomyšle, zmladších plavecký stadion vPraze-Podolí

aznejnovějších skromničká rozhledna naBradle uŠum-

perka odolomouckých architektů Tomáše Pejpka aPavla

Martinky. Ale musím říct, že si stojím zavšemi 60stavba-

mi našeho výběru, každá znich je něčím zajímavá.

Chybí vám něco mezi dnešními sportovními stavbami?

Ano, myslím, že ani jedna zvelkých českých sportovních

staveb současnosti se poarchitektonické stránce nepo-

vedla, snad kromě fotbalového stadionu Slavie ahokejo-

vého stadionu vChomutově. Proto také naše kniha doku-

mentuje dnešek jen poměrně malými stavbami, protože

jsme se rozhodli dát doní jen kvalitní architekturu.

Proč jste doknihy Naprej! zařadili pomník Babičky?

Pomníky vní najdete dva. Jeden vbarokní době oslavil

krásu lovu a vytvořil ho slavný sochař Matyáš Braun

sarchitektem Kaňkou astojí vHlavenci uStaré Boleslavi.

Aby mu nebylo smutno, doplnil ho pomník druhý, Babič-

čin odsochaře Otto Gutfreunda aarchitekta Pavla Janá-

ka. Naprvní pohled se toto dílo vyjímá mezi sportovními

stavbami divně, když se však zahloubáte dojeho historie,

zjistíte, že jeho zařazení donaší knihy má nepopiratelnou

logiku. Ojeho vznik se totiž konkrétně aosobně zasloužil

spoluzakladatel mezinárodního olympijského hnutí Jiří

Stanislav Guth-Jarkovský aobjednal ho místní odbor KČT

vČeské Skalici. Aturistiku pokládáme zasport.

Jaké autorské činnosti se věnujete dnes?

Pracuji naněkolika knihách aspřáteli připravuji velkou

výstavu o vztazích sportu a umění pro Národní galerii.

Práce na knize Naprej! mě totiž utvrdila v přesvědčení,

že je hloupé pohrdat něčím, co dobře neznám. To říkám

jak na adresu intelektuálů, kteří pohrdají sportem, tak

naadresu sportovců, kteří pohrdají intelektuální sférou.

LETNÍ PŘÍLOHA

strana 4

PTÁME SE

CESTOU DO 20. STOLETÍ

Metrostav_15_16_2014.indd 4 04.09.14 11:33

Metrostav a.s. - noviny