strana 5
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
1
Prefabrikáty pro ostění tunelu Ejpovice
Úsloví „centimetr žádná míra“ rozhodně neplatí pro
pracovníky divize 5, kteří v areálu v Dýšině vyrábějí segmentové ostění pro železniční tunel Ejpovice.
Všech osm dílů (tybinků) jednoho jeho prstence (ringu), který má vnější průměr 9,5 m, šířku 2 m, tloušťku
0,4 m, celkovou hmotnost 60 tun a spotřebuje se na
něj 22,88 m³ betonové směsi, totiž musí vybetonovat
s rozměrovou přesností 0,5 mm. Erektor tunelovacího
stroje S-799 začne tybinky ukládat do prvního tubusu
ve směru od Kyšického portálu ještě letos. Až raziči
z divize 5 uloží 4160. ring, skončí i ražba druhé tunelové trouby a tím i práce Metrostavu v dýšinské výrobně.
„Postup plnoprofilového tunelovacího stroje bude
tak rychlý, že jsme první tybinky museli začít vyrábět už
v červenci, abychom se předzásobili a později stačili jeho
tempu. Do 1. září jsme už zhotovili 5 % z celkového počtu
prstenců,“ říká vedoucí projektu výroby Jiří Schneider
a popisuje: „Od divize 11 máme sedm osmidílných sad
forem značky Herrenknecht Formwork, které během
24 hodin připravíme, zabetonujeme (foto č. 1) a odbedníme. Dvanáctka našich techniků a 60 dělníků z obou našich
provozů, ale převážně z VNT tunely, se při výrobě střídá
po 12hodinových směnách v nepřetržitém provozu.“
2
S výrobou, která v Dýšině probíhá, získávají pracovníci Metrostavu další zkušenosti. Prstence pro ostění metra
V.A totiž měly průměr jen 5,8 m, šířku 1,5 m, tloušťku
0,25 m a byly armované. Ty pro Ejpovický tunel jsou
nejen o více než dvě třetiny objemnější, ale jsou poprvé
u nás vyráběny z drátkobetonu. Jeho recepturu připravila
divize 5 ve spolupráci se specialisty z centrály, zejména
s prof. Ing. Janem L. Vítkem, CSc. V Kloknerově ústavu
ČVUT beton úspěšně prošel zkouškami a splňuje veškeré
požadované parametry. Kromě volně rozptýlených 1 mm
tenkých a 60 mm dlouhých drátků obsahuje optimalizovaná betonová směs navíc i polypropylenová vlákna, která
zvyšují požární odolnost konstrukcí a omezují vznik povrchových trhlin. Chemické přísady zaručují takovou minimální pevnost betonu, že segmenty je možné odbednit už
po 16 hodinách od betonáže a po čtyřech dnech tvrdnutí
je lze ze zateplených a v zimě vytápěných výrobních hal
vyskladnit na venkovní plochy o rozloze 19 000 m². Beton
je samozřejmě vodostavební a silně vibrovaný. Vnější část
všech dílců je nutné dohlazovat ručně, aby je mohly bez
obtíží přemísťovat vakuové manipulátory (foto č. 2).
Na rozdíl od tybinků pro metro V.A, které byly z drátkobetonu jen v krátkém úseku kvůli odzkoušení technologie, budou dílce pro ejpovické ostění vyztuženy pouze
v místech ražených propojek. Těsnění do jejich spár je
zabetonované ve formě a prstence budou příčně spojovat
plastové naváděcí trny, které urychlí montáž ostění.
„Segmenty pro metro jsme dělali s Doprastavem ve
slovenském Senci. Pro výrobu ostění tunelu Ejpovice
jsme vsadili na vlastní síly a zaměstnání našich pracovníků se nám velmi osvědčilo. Při poslední kontrole přesnosti
výrobků náš geodet naměřil odchylku v rozměrech dílců
jen 0,23 milimetru. A to je přesnost, s jakou stavbaři
opravdu obvykle nepracují,“ uzavírá Jiří Schneider.
–red–, foto archiv divize 5
Hasiči ve Vrchlabí získají novou zbrojnici
Vrchlabští hasiči se v příštím roce dočkají nové zbrojnice. Ta stará v Husově ulici, přímo v centru města,
má už odslouženo. Profesionální útvar v ní sídlí čtyři
desítky let, budova je v nevyhovujícím stavu a navíc
nemá ideální polohu – vyjíždí se z ní totiž do úzké ulice
a řidiči přitom často musejí couvat. Protože se objekt
nevyplatí rekonstruovat, bylo rozhodnuto přestěhovat
hasiče do nového. Jako nejvhodnější pro tento účel
město vybralo budovu bývalé celnice, která dnes díky
Metrostavu prochází rozsáhlou rekonstrukcí.
Objekt u silnice směrem na Valteřice hasiči dostali
od státu, město na ně převedlo i okolní pozemky o rozloze
přes 3000 m2. Od začátku letošních prázdnin na přestavbě staré celní budovy na moderní hasičskou zbrojnici
pracuje divize 9, která kromě rekonstrukce stávajících
prostor přistaví i zcela nové garáže pro hasičská auta
a také budovu pro záchrannou zdravotní službu, která je
zatím v pronájmu v místní nemocnici. Vznikne tak nový
areál integrovaného záchranného systému, jenž vyhovuje
moderním poznatkům, podle kterých je výhodné, když
tyto útvary sídlí pohromadě. Jejich zásah je pak totiž
koordinovanější a rychlejší. Prostory obou složek budou
barevně odlišeny, takže by si je nikdo neměl splést. Zbrojnice bude červená a záchranná služba bílá (vizualizace).
„V současnosti provádíme bourací práce, přeložku
plynu a zároveň i výkopové práce pro založení nových objektů,“ přibližuje současný stav vedoucí projektu Ing. Filip
Křesťan. „Až toto dokončíme, přijdou na řadu vyzdívky
a podchytávky v rekonstruovaném objektu bývalé celnice. Pak plánujeme nový střešní plášť, abychom měli
budovu na zimu uzavřenou. Současně budeme pracovat
na nových objektech,“ popisuje další postup. Kromě svého zázemí zde vrchlabští hasiči najdou i cvičné schodiště
a hřiště. Do nových prostor by se spolu se záchranáři
měli stěhovat už v říjnu příštího roku. Určitě si je zaslouží,
vždyť první český dobrovolný hasičský sbor ve Vrchlabí, kte-
Ve Varšavě pomáhají divizi 4 i oceláři z divize 3
Na přestavbě čtyřpruhového průtahu silnice S8 Varšavou mezi mimoúrovňovými křižovatkami Powązkowska
a Modlińska začala v červenci pracovat také divize 3
Metrostavu. Pro tým Ing. Radima Čápa z divize 4,
který zakázku v polské metropoli řídí, zajišťuje renovaci původních ocelových konstrukcí mostu generála
Stefana Grota-Roweckiego. Pětice techniků pod vedením Ing. Ladislava Pokorného zde konkrétně dohlíží
na opravu více než 30 let starých svarů a nedokonalostí
materiálu, která celá musí skončit v červnu příštího
roku. Na stavbu si kolegové „odskočili“ z Prunéřova.
„Při komplexní obnově Elektrárny Prunéřov, na které
spolu s týmem Ing. Marka Šacha pracujeme už dva roky,
došlo ke zpoždění technologických dodávek jiných firem.
Naše zasmluvněné práce se proto odsunuly a my získali
příležitost působit i na jiné zakázce. Nechtěli jsme totiž
snížit počet pracovníků projektového týmu, abychom
neriskovali komplikace při dokončovacích pracích v elektrárně,“ vysvětluje vedoucí projektu Ing. Daniel Riedl.
Jeho kolegové dnes ve Varšavě řídí skupinu více než
50 svářečů a zámečníků, kteří opravují práci svých předchůdců z let 1977–81, kdy byl most generála Grota-Roweckiego přes Vislu postaven. Kvalita jejich tehdejší práce
totiž odpovídala socialistickým zvyklostem. „Technikům
pomáhají ještě dva polští studenti, protože znalosti míst-
1
ních, kteří ovládají jazyk a znají prostředí, jsou v cizině
nezbytné,“ doplňuje Ing. Riedl. Svářeči a zámečníci (polsky prace hawerske) už pod vedením divize 3 dokončili
v polovině srpna opravy svarů na spodní části mostovky
severního mostu (foto č. 1). Splnili tak první milník svých
prací a divize 4 mohla v termínu podle harmonogramu
zahájit nástřik hydroizolace na horní části mostovky.
Práce na opravě ocelové konstrukce prvně opravovaného severního mostu budou hotové koncem letošního
září. Začátek prací na druhém mostě – jižním – ovlivní doba přestavby lešení z jednoho mostu na druhý a zejména
počasí. Pokud budou nízké teploty nebo vysoká vlhkost,
musely by totiž opravy pokračovat až v příštím roce.
Kompletní opravu ocelových konstrukcí obou mostů
dokončí divize 3 v závěru června 2015. Jejím výsledkem
budou nejen perfektně přebroušené svary (foto č. 2), ale
i zatmelení pod nátěry a úspěšné výsledky nedestruktivních zkoušek mostu. „Vizuální kontrolu zajistíme vlastními
silami, magnetické a kapilární zkoušky pro nás provedou
subdodavatelé,“ doplňuje Ing. Riedl a uzavírá: „Jsme rádi,
že můžeme ve Varšavě pomoci kolegům z divize 4. Spolupracovali jsme s nimi již na výstavbě několika mostů,
na stavbě 512 Pražského okruhu a na Trojském mostě –
i když zde v obráceném gardu – a vždycky výborně.“
– r e d – , f o t o P e t r M a s a ř, M ir o s l a v P ol á c h
2
Modernizace tratě pro bratislavské „električky“
Do poloviny se v těchto dnech blíží práce na modernizaci tramvajové trati ve slovenském hlavním městě
Bratislavě, na které se ve sdružení podílejí divize 5 a 8
Metrostavu. Jejich pracovníci mají celkem pět měsíců
na to, aby kompletně vyměnili kolejový svršek i spodek, vybudovali přes trať přejezdy pro auta a přechody
pro chodce a opravili trolejové vedení.
Modernizovaný úsek, který probíhá přes 35tisícové
sídliště Dúbravka, měří bez sta metrů dva kilometry.
Je na něm pět zastávek, které budou samozřejmě také
zcela inovovány. Součástí projektu je i nové obratiště pro
tramvaje, na kterém budou tři koleje – přibude zde jedna
„kusá“ pro odstavení nepotřebných či porouchaných vozů
– s dálkově ovládanými výhybkami a automatickým promazáváním kolejí, aby tramvaje při průjezdu obratištěm
neskřípaly a nerušily tak obyvatele okolních domů.
Akce začala v polovině července a stavbaři, kteří pracují ve sdružení s firmou Hans Wendel, nejprve demontovali starou trať (foto). Ležela na železobetonových panelech a už byla v tak nevyhovujícím technickém stavu, že
tramvaje po ní musely – i když jde většinou o rovný úsek
– jezdit sníženou rychlostí. Na novém povrchu tratě, která
povede po samostatném zeleném pásu mezi čtyřproudou
komunikací, se už používají vylepšené technologie, které
tlumí vibrace a tím i hluk. Ve svém důsledku tím snižují
i nároky na údržbu a celkově zvyšují bezpečnost provozu.
„U traťového spodku využíváme podštěrkovou rohož z polyuretanu, která má žádané elastické a tlumicí vlastnosti,“
upřesňuje vedoucí projektu Ing. Zbyšek Staś z divize 5.
„Za stejným účelem využíváme i pražce s pružnou ložnou
plochou, takzvaný UPS systém. Dohromady to snižuje
tuhost jízdní dráhy a rovnoměrněji rozloží celkové zatížení na delší úsek koleje,“ doplňuje stavbyvedoucí Ing. Jiří
Pups z divize 8 a pokračuje: „Zajímavostí je i rozchod
kolejí 1000 mm, který je v evropských městech ojedinělý.
Používal se na začátku 20. století, postupem času byl ale
většinou přestaven na standardních 1435 mm.“
Rekonstruované zastávky kromě přístřešků a osvětlení dostanou i nový informační systém. Na oboustranných
LED panelech se cestující dozvědí, jaká linka kdy a kam
pojede. Na trati bude i nová světelná signalizace pro větší
plynulost tramvajové dopravy. Bezpečnost chodců zvýší
také přechody, které jsou navrženy tak, že přecházející
bude mít kolej vždy ve svém zorném úhlu. A ohled na větší
bezpečí bude rozhodně potřeba. Nová trať totiž umožní
zvýšení rychlosti „električek“. Oproti původnímu stavu,
kdy se na staré trati ploužily třicítkou, budou moci na modernizovaném úseku jezdit až 80 km v hodině. Běžná provozní rychlost je ale plánována na 65 km/h. Cestující, kteří
momentálně využívají náhradní autobusovou dopravu, se
po novém úseku poprvé svezou už začátkem prosince.
–jar–, foto archiv stavby
rý později proslavil režisér Miloš Forman ve svém filmu Hoří,
má panenko (1967), vznikl prakticky ihned po válce, 16. srpna 1945. Profesionální jednotka zde byla založena v roce 1972.
–jar–, vizualizace archiv divize
Metrostav_15_16_2014.indd 5
04.09.14 11:33