strana 5

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

1

Prefabrikáty pro ostění tunelu Ejpovice

Úsloví „centimetr žádná míra“ rozhodně neplatí pro

pracovníky divize 5, kteří v areálu v Dýšině vyrábějí segmentové ostění pro železniční tunel Ejpovice.

Všech osm dílů (tybinků) jednoho jeho prstence (ringu), který má vnější průměr 9,5 m, šířku 2 m, tloušťku

0,4 m, celkovou hmotnost 60 tun a spotřebuje se na

něj 22,88 m³ betonové směsi, totiž musí vybetonovat

s rozměrovou přesností 0,5 mm. Erektor tunelovacího

stroje S-799 začne tybinky ukládat do prvního tubusu

ve směru od Kyšického portálu ještě letos. Až raziči

z divize 5 uloží 4160. ring, skončí i ražba druhé tunelové trouby a tím i práce Metrostavu v dýšinské výrobně.

„Postup plnoprofilového tunelovacího stroje bude

tak rychlý, že jsme první tybinky museli začít vyrábět už

v červenci, abychom se předzásobili a později stačili jeho

tempu. Do 1. září jsme už zhotovili 5 % z celkového počtu

prstenců,“ říká vedoucí projektu výroby Jiří Schneider

a popisuje: „Od divize 11 máme sedm osmidílných sad

forem značky Herrenknecht Formwork, které během

24 hodin připravíme, zabetonujeme (foto č. 1) a odbedníme. Dvanáctka našich techniků a 60 dělníků z obou našich

provozů, ale převážně z VNT tunely, se při výrobě střídá

po 12hodinových směnách v nepřetržitém provozu.“

2

S výrobou, která v Dýšině probíhá, získávají pracovníci Metrostavu další zkušenosti. Prstence pro ostění metra

V.A totiž měly průměr jen 5,8 m, šířku 1,5 m, tloušťku

0,25 m a byly armované. Ty pro Ejpovický tunel jsou

nejen o více než dvě třetiny objemnější, ale jsou poprvé

u nás vyráběny z drátkobetonu. Jeho recepturu připravila

divize 5 ve spolupráci se specialisty z centrály, zejména

s prof. Ing. Janem L. Vítkem, CSc. V Kloknerově ústavu

ČVUT beton úspěšně prošel zkouškami a splňuje veškeré

požadované parametry. Kromě volně rozptýlených 1 mm

tenkých a 60 mm dlouhých drátků obsahuje optimalizovaná betonová směs navíc i polypropylenová vlákna, která

zvyšují požární odolnost konstrukcí a omezují vznik povrchových trhlin. Chemické přísady zaručují takovou minimální pevnost betonu, že segmenty je možné odbednit už

po 16 hodinách od betonáže a po čtyřech dnech tvrdnutí

je lze ze zateplených a v zimě vytápěných výrobních hal

vyskladnit na venkovní plochy o rozloze 19 000 m². Beton

je samozřejmě vodostavební a silně vibrovaný. Vnější část

všech dílců je nutné dohlazovat ručně, aby je mohly bez

obtíží přemísťovat vakuové manipulátory (foto č. 2).

Na rozdíl od tybinků pro metro V.A, které byly z drátkobetonu jen v krátkém úseku kvůli odzkoušení technologie, budou dílce pro ejpovické ostění vyztuženy pouze

v místech ražených propojek. Těsnění do jejich spár je

zabetonované ve formě a prstence budou příčně spojovat

plastové naváděcí trny, které urychlí montáž ostění.

„Segmenty pro metro jsme dělali s Doprastavem ve

slovenském Senci. Pro výrobu ostění tunelu Ejpovice

jsme vsadili na vlastní síly a zaměstnání našich pracovníků se nám velmi osvědčilo. Při poslední kontrole přesnosti

výrobků náš geodet naměřil odchylku v rozměrech dílců

jen 0,23 milimetru. A to je přesnost, s jakou stavbaři

opravdu obvykle nepracují,“ uzavírá Jiří Schneider.

–red–, foto archiv divize 5

Hasiči ve Vrchlabí získají novou zbrojnici

Vrchlabští hasiči se v příštím roce dočkají nové zbrojnice. Ta stará v Husově ulici, přímo v centru města,

má už odslouženo. Profesionální útvar v ní sídlí čtyři

desítky let, budova je v nevyhovujícím stavu a navíc

nemá ideální polohu – vyjíždí se z ní totiž do úzké ulice

a řidiči přitom často musejí couvat. Protože se objekt

nevyplatí rekonstruovat, bylo rozhodnuto přestěhovat

hasiče do nového. Jako nejvhodnější pro tento účel

město vybralo budovu bývalé celnice, která dnes díky

Metrostavu prochází rozsáhlou rekonstrukcí.

Objekt u silnice směrem na Valteřice hasiči dostali

od státu, město na ně převedlo i okolní pozemky o rozloze

přes 3000 m2. Od začátku letošních prázdnin na přestavbě staré celní budovy na moderní hasičskou zbrojnici

pracuje divize 9, která kromě rekonstrukce stávajících

prostor přistaví i zcela nové garáže pro hasičská auta

a také budovu pro záchrannou zdravotní službu, která je

zatím v pronájmu v místní nemocnici. Vznikne tak nový

areál integrovaného záchranného systému, jenž vyhovuje

moderním poznatkům, podle kterých je výhodné, když

tyto útvary sídlí pohromadě. Jejich zásah je pak totiž

koordinovanější a rychlejší. Prostory obou složek budou

barevně odlišeny, takže by si je nikdo neměl splést. Zbrojnice bude červená a záchranná služba bílá (vizualizace).

„V současnosti provádíme bourací práce, přeložku

plynu a zároveň i výkopové práce pro založení nových objektů,“ přibližuje současný stav vedoucí projektu Ing. Filip

Křesťan. „Až toto dokončíme, přijdou na řadu vyzdívky

a podchytávky v rekonstruovaném objektu bývalé celnice. Pak plánujeme nový střešní plášť, abychom měli

budovu na zimu uzavřenou. Současně budeme pracovat

na nových objektech,“ popisuje další postup. Kromě svého zázemí zde vrchlabští hasiči najdou i cvičné schodiště

a hřiště. Do nových prostor by se spolu se záchranáři

měli stěhovat už v říjnu příštího roku. Určitě si je zaslouží,

vždyť první český dobrovolný hasičský sbor ve Vrchlabí, kte-

Ve Varšavě pomáhají divizi 4 i oceláři z divize 3

Na přestavbě čtyřpruhového průtahu silnice S8 Varšavou mezi mimoúrovňovými křižovatkami Powązkowska

a Modlińska začala v červenci pracovat také divize 3

Metrostavu. Pro tým Ing. Radima Čápa z divize 4,

který zakázku v polské metropoli řídí, zajišťuje renovaci původních ocelových konstrukcí mostu generála

Stefana Grota-Roweckiego. Pětice techniků pod vedením Ing. Ladislava Pokorného zde konkrétně dohlíží

na opravu více než 30 let starých svarů a nedokonalostí

materiálu, která celá musí skončit v červnu příštího

roku. Na stavbu si kolegové „odskočili“ z Prunéřova.

„Při komplexní obnově Elektrárny Prunéřov, na které

spolu s týmem Ing. Marka Šacha pracujeme už dva roky,

došlo ke zpoždění technologických dodávek jiných firem.

Naše zasmluvněné práce se proto odsunuly a my získali

příležitost působit i na jiné zakázce. Nechtěli jsme totiž

snížit počet pracovníků projektového týmu, abychom

neriskovali komplikace při dokončovacích pracích v elektrárně,“ vysvětluje vedoucí projektu Ing. Daniel Riedl.

Jeho kolegové dnes ve Varšavě řídí skupinu více než

50 svářečů a zámečníků, kteří opravují práci svých předchůdců z let 1977–81, kdy byl most generála Grota-Roweckiego přes Vislu postaven. Kvalita jejich tehdejší práce

totiž odpovídala socialistickým zvyklostem. „Technikům

pomáhají ještě dva polští studenti, protože znalosti míst-

1

ních, kteří ovládají jazyk a znají prostředí, jsou v cizině

nezbytné,“ doplňuje Ing. Riedl. Svářeči a zámečníci (polsky prace hawerske) už pod vedením divize 3 dokončili

v polovině srpna opravy svarů na spodní části mostovky

severního mostu (foto č. 1). Splnili tak první milník svých

prací a divize 4 mohla v termínu podle harmonogramu

zahájit nástřik hydroizolace na horní části mostovky.

Práce na opravě ocelové konstrukce prvně opravovaného severního mostu budou hotové koncem letošního

září. Začátek prací na druhém mostě – jižním – ovlivní doba přestavby lešení z jednoho mostu na druhý a zejména

počasí. Pokud budou nízké teploty nebo vysoká vlhkost,

musely by totiž opravy pokračovat až v příštím roce.

Kompletní opravu ocelových konstrukcí obou mostů

dokončí divize 3 v závěru června 2015. Jejím výsledkem

budou nejen perfektně přebroušené svary (foto č. 2), ale

i zatmelení pod nátěry a úspěšné výsledky nedestruktivních zkoušek mostu. „Vizuální kontrolu zajistíme vlastními

silami, magnetické a kapilární zkoušky pro nás provedou

subdodavatelé,“ doplňuje Ing. Riedl a uzavírá: „Jsme rádi,

že můžeme ve Varšavě pomoci kolegům z divize 4. Spolupracovali jsme s nimi již na výstavbě několika mostů,

na stavbě 512 Pražského okruhu a na Trojském mostě –

i když zde v obráceném gardu – a vždycky výborně.“

– r e d – , f o t o P e t r M a s a ř, M ir o s l a v P ol á c h

2

Modernizace tratě pro bratislavské „električky“

Do poloviny se v těchto dnech blíží práce na modernizaci tramvajové trati ve slovenském hlavním městě

Bratislavě, na které se ve sdružení podílejí divize 5 a 8

Metrostavu. Jejich pracovníci mají celkem pět měsíců

na to, aby kompletně vyměnili kolejový svršek i spodek, vybudovali přes trať přejezdy pro auta a přechody

pro chodce a opravili trolejové vedení.

Modernizovaný úsek, který probíhá přes 35tisícové

sídliště Dúbravka, měří bez sta metrů dva kilometry.

Je na něm pět zastávek, které budou samozřejmě také

zcela inovovány. Součástí projektu je i nové obratiště pro

tramvaje, na kterém budou tři koleje – přibude zde jedna

„kusá“ pro odstavení nepotřebných či porouchaných vozů

– s dálkově ovládanými výhybkami a automatickým promazáváním kolejí, aby tramvaje při průjezdu obratištěm

neskřípaly a nerušily tak obyvatele okolních domů.

Akce začala v polovině července a stavbaři, kteří pracují ve sdružení s firmou Hans Wendel, nejprve demontovali starou trať (foto). Ležela na železobetonových panelech a už byla v tak nevyhovujícím technickém stavu, že

tramvaje po ní musely – i když jde většinou o rovný úsek

– jezdit sníženou rychlostí. Na novém povrchu tratě, která

povede po samostatném zeleném pásu mezi čtyřproudou

komunikací, se už používají vylepšené technologie, které

tlumí vibrace a tím i hluk. Ve svém důsledku tím snižují

i nároky na údržbu a celkově zvyšují bezpečnost provozu.

„U traťového spodku využíváme podštěrkovou rohož z polyuretanu, která má žádané elastické a tlumicí vlastnosti,“

upřesňuje vedoucí projektu Ing. Zbyšek Staś z divize 5.

„Za stejným účelem využíváme i pražce s pružnou ložnou

plochou, takzvaný UPS systém. Dohromady to snižuje

tuhost jízdní dráhy a rovnoměrněji rozloží celkové zatížení na delší úsek koleje,“ doplňuje stavbyvedoucí Ing. Jiří

Pups z divize 8 a pokračuje: „Zajímavostí je i rozchod

kolejí 1000 mm, který je v evropských městech ojedinělý.

Používal se na začátku 20. století, postupem času byl ale

většinou přestaven na standardních 1435 mm.“

Rekonstruované zastávky kromě přístřešků a osvětlení dostanou i nový informační systém. Na oboustranných

LED panelech se cestující dozvědí, jaká linka kdy a kam

pojede. Na trati bude i nová světelná signalizace pro větší

plynulost tramvajové dopravy. Bezpečnost chodců zvýší

také přechody, které jsou navrženy tak, že přecházející

bude mít kolej vždy ve svém zorném úhlu. A ohled na větší

bezpečí bude rozhodně potřeba. Nová trať totiž umožní

zvýšení rychlosti „električek“. Oproti původnímu stavu,

kdy se na staré trati ploužily třicítkou, budou moci na modernizovaném úseku jezdit až 80 km v hodině. Běžná provozní rychlost je ale plánována na 65 km/h. Cestující, kteří

momentálně využívají náhradní autobusovou dopravu, se

po novém úseku poprvé svezou už začátkem prosince.

–jar–, foto archiv stavby

rý později proslavil režisér Miloš Forman ve svém filmu Hoří,

má panenko (1967), vznikl prakticky ihned po válce, 16. srpna 1945. Profesionální jednotka zde byla založena v roce 1972.

–jar–, vizualizace archiv divize

Metrostav_15_16_2014.indd 5

04.09.14 11:33