Tunel metro C, 1971
Do zprovoznění prvního úseku metra zbývaly tři roky, jeho výstavba a ražby tunelů probíhaly již od konce 60. let. Nároky na obří zakázku si postupně vyžádaly zřízení samostatného specializovaného podniku, a tak k 1. lednu 1971 vzniká Metrostav.
Úpravna vody Hulice, 1972
Součástí vodního díla Želivka je úpravna vody ležící u vodní nádrže. Voda odtud proudí 2,6 metru širokým tlakovým štolovým přivaděčem tunel Želivka až do 52 km vzdálené Jesenice.
Stanice Pražského povstání, 1973
Výstavba stanice na trase C pod ulicí Na Pankráci na náměstí Hrdinů. Vznikala ve velké otevřené jámě a její délka činí 257,3 metru, z toho nástupiště měří okolo 100 m.
Stanice Gottwaldova (dnes Vyšehrad), 1974
Na prvním úseku metra I.C byl slavnostně zahájen provoz 9. května 1974. Součástí trasy je stanice, která vznikla ve vnitřním prostoru nosné konstrukce mostu Klementa Gottwalda (dnes Nuselského). Dlouho byla jedinou stanicí pražského metra s přímým výhledem i výstupem ven.
Úpravna vody Želivka, 1975
Vodárenský komplex budov a technologických zařízení, které slouží k úpravě surové vody z vodního zdroje Želivka. Stavěn byl v několika etapách, další modernizaci dokončila divize 6 letos.
Stanici Staroměstská, 1976
Ražba eskalátorového tunelu v centru Prahy byla náročná. Stejně jako stanice Malostranská má i Staroměstská jen jeden eskalátorový tunel, jímž se cestující dostávají od nástupiště k vestibulu.
Odbavovací hala hlavního nádraží, 1977
Stanice metra je s budovou hlavního nádraží v Praze spojena odbavovací halou, do níž vedou z peronu eskalátorové výstupy.
Metro A, 1978
Zelená trasa pražského metra byla dokončena a zprovozněna 12. srpna 1978. Úsek I.A vedl mezi stanicemi Leninova (dnes Dejvická) a Náměstí Míru, byl dlouhý 4,7 km a měl sedm stanic.
Armatury stropu obchodního centra v Holešovicích, 1979
Namísto vázané výztuže byly při stavbě v pražské Dělnické ulici použity prefabrikované kari sítě, což zrychlilo armování.
Stanice Kosmonautů (dnes háje), 1980
Dne 7. listopadu 1980 byl zprovozněn úsek metra II.C z Kačerova na největší české sídliště Jižní Město do konečné stanice Kosmonautů. Tato část pražského metra je dlouhá 5,3 km, zahrnuje čtyři stanice. Jde o úsek, který byl budován povětšinou jako hloubený.
Vodní nádrž Trnávka, 1981
Vodní dílo bylo dokončeno na řece Trnávce v návaznosti na vodohospodářská opatření v rámci vodního díla Želivka, aby zachycovala hrubé nečistoty v přítocích do nádrže Švihov.
Stanice Můstek, 1982
Tři profily přestupního uzlu stanice Můstek mezi trasami A a B. Stanice je velice složitá, a než byla stanovena její definitivní podoba, byl zpracován vůbec největší počet variant řešení.
Vestibul metro B, 1983
Výstavba vestibulu metra B na Jungmannově náměstí byla náročná. Před zahájením prací byly realizovány provizorní přeložky inženýrských sítí, které byly vyvěšeny na fasádách domů, popřípadě na ocelových mostních konstrukcích.
Obchodní centrum v Holešovicích, 1984
V pražské ulici Dělnická původně sídlila centrála celé výrobní hospodářské jednotky Vodní stavby i národního podniku Metrostav.
Lanovka na petřín, 1985
Součástí rekonstrukce turisty oblíbené pražské lanové dráhy, kterou poničil masivní sesuv půdy, byla také rozsáhlé sanace petřínského kopce.
Tenisový dvorec Štvanice, 1986
Plochy bývalých kurtů byly využity na zařízení staveniště pro metro, poté se postavily nové včetně reprezentativního centrálního kurtu s tribunami pro 8 tisíc diváků.
Depo metra v Hostivaři, 1987
Pro každou linku metra bylo určeno jedno depo, to v Hostivaři však kromě linky A sloužilo až do otevření depa Zličín i pro linku B
Stanice Radlická, 1988
Úsek metra III.B mezi Smíchovským nádražím a Novými Butovicemi byl otevřen 26. října 1988. Nacházejí se na něm tři stanice Radlická, Jinonice (dříve Švermova) a Nové Butovice (dříve Dukelská).
Budova Komerční banky, 1989
Na nároží ulic Štefánikova a V Botanice v Praze na Smíchově jsme podle návrhu architekta Karla Pragera postavili netradiční budovu ve tvaru komolého jehlanu.
Stanice Strašnická, 1990
Atypický vestibul metra, který byl postaven jako samostatná stavba a stal se dominantou náměstíčka ve Starých Strašnicích.
Budova komerční banky praha 8, 1991
Křižovatka u vstupů do stanice metra B Palmovka na začátku 90. let doznala změn. V pozadí je vidět sedmipodlažní budova, původně provozní budova Metrostavu, později budova Komerční banky Praha 8.
Stáčírna Dobré vody, 1992
V Byňově u Nových Hradů byla po průzkumech, které objevily veliké množství vody, postavena první stáčírna (nikoliv minerální) vody.
Lichtenštejnský palác, 1993
Jedna z prvních námi prováděných rozsáhlých a kompletních rekonstrukcí památkového objektu.
Tubus metra B, 1994
Mezi stanicemi Luka a Lužiny vznikl prosklený tubus usazený na betonových pilířích. Je součástí úseku metra V.B mezi Novými Butovicemi a Zličínem.
Rekonstrukce Plzeňské banky, 1995
Metrostav zde využil zkušenosti z rekonstrukcí historických budov (například Lichtenštejnského paláce či domu na Ovocném trhu v Praze).
Hotel Bristol, 1996
Jedna z našich prvních rekonstrukcí hotelu provedených mimo hlavní město se odehrála v centru Karlových Varů.
Strahovský automobilový tunel, 1997
Tunel, který vede ze Smíchova pod Strahovem a vyúsťuje na hranici čtvrtí Břevnov a Střešovice, zkrátil řidičům cestu z Dejvic, Bubenče, Břevnova či Střešovic na Smíchov a ulevil hustotě provozu na Malé Straně.
Stanice Rajská zahrada, 1998
Tato stavba je součástí poslední části „béčka“ IV.B, která byla zprovozněna 8. listopadu 1998. Je oceněna titulem Stavba roku 1999.
29. Hypermarket Letňany, 1999
Ve své době šlo o největší hypermarket v ČR. Tato zakázka v pražských Letňanech pro nás představovala průnik do oblasti staveb obchodních center.
Palmovka Park 1, 2000
Moderní administrativní budova se nachází v Praze 8, v těsné blízkosti metra Palmovka. Nejprve zde sídlil Metrostav, po přestěhování firmy do novější, protější budovy slouží dceřiné společnosti Subterra.
Velvyslanectví Čínské lidové republiky, 2001
V pražské Bubenči jsme jednak postavili hlavní objekt velvyslanectví, jednak jsme zrekonstruovali objekty včetně unikátního secesního skleníku.
Vysouvané tunely, metro C, 2002
Unikátní řešení při výstavbě metra IV.C1 – úsek pod Vltavou prováděný technologií vysouvaných tunelů – získalolo několik prestižních cen.
Křížení dálnice D8 a železnice, 2003
V místě křížení nové trasy dálnice D8 s dosavadní dvoukolejnou železniční tratí byl zbudován nový železniční most o dvou mostních otvorec
Tunel Mrázovka, 2004
Z přemostění Plzeňské a Kartouzské na pražském Smíchově pokračuje tunel dlouhý 1 260 m, otevřen byl 26. srpna 2004.
Justiční palác, 2005
V Praze Na Míčánkách v rámci rekonstrukce justičního areálu vznikla na místě bývalých kasáren nová stavba Justičního paláce.
36. Tunel Valík, 2006
Je součástí obchvatu Plzně a pod povrchem Val vznikl z ekologických důvodů, aby doprava na povrchu neohrozila tamní vzácnou faunu.
Komunitní centrum Matky Terezy, 2007
Objekt leží v ose prostoru tzv. centrálního parku v části pražského Jižního Města Háje a byl vybudován jako součást Římskokatolické farnosti kostela sv. Františka z Assisi na nedalekém Chodově.
Nové spojení, 2008
Tunely pod Vítkovem jsou součástí nového pražského železničního uzlu, a to východně od centra Prahy, na okraji Žižkova.
Národní technická knihovna, 2009
Národní technická knihovna byla vybudována v areálu vysokých škol v Praze 6 v Dejvicích. Budova získala řadu ocenění.
Univerzitní budova Brno–Bohunice, 2010
Metrostav tímto dílem přispěl do areálu univerzitního kampusu Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích. Jde o stavbu budovy Integrovaných laboratoří biomedicínských technologií. Oceněna titulem Stavba roku 2011.
Elektrárna Počerady, 2011
Jde o uhelnou elektrárnu na Mostecku společnosti Vršanská uhelná. Metrostav zde jako generální dodavatel stavební části měl na starosti výstavbu paroplynového cyklu o výkonu 880 MW.
Technická univerzita liberec, 2012
Budova Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace byla vůbec největší investicí v historii Technické univerzity Liberec.
Elektrárna Ledvice, 2013
V areálu elektrárny, která se nachází mezi lázeňskými městy Teplice a Bílina, byla ybudována kotelna a přilehlé komunikační věže.
Tunel Blanka, Praha, 2014
Významné dílo – tunelový komplex a zároveň nejdelší silniční tunel v České republice a nejdelší městský tunel v Evropě. Oceněno titulem Česká dopravní stavba roku 2015 a Stavba roku 2016.
Aqualand Moravia, 2015
V Pasohlávkách na jižní Moravě Metrostav postavil moderní aquapark s otevřenou venkovní částí, termálními bazény, saunami a dalším wellness zázemím.
Residence garden towers, 2016
Pět osmnáctipodlažních věží představuje vůbec největší bytový komplex v České republice.
Zastřešení nástupišť hlavního nádraží, 2017
Pražské hlavní nádraží se dočkalo komplexní rekonstrukce památkově chráněné původní haly zastřešení nástupišť. Oceněno titulem Česká dopravní stavba 2017.
Tunel Ejpovice, 2018
Tento tunel byl nejrozsáhlejším pilotním projektem BIM v oblasti podzemních a železničních staveb v České republice.
Rekonstrukce Národního muzea, 2019
Historická budova a zároveň dominanta pražského Václavského náměstí prošla v letech 2011 generální opravou.
Most Astfjordbrua, 2020
Unikátní most přes fjord Astfjord v Norsku je součástí sinice Fv. 714. Nový tah obsahuje i dva tunely a podstatně zkrátil cestu na tzv. Lososí stezce, po níž se z ostrova Hitra dopravuje více než třetina všech norských lososů.