Divize 9

Nová funkce reprezentativních lázní

Císařské lázně v Karlových Varech oslavily letos 126 let od svého otevření a druhý rok od začátku rekonstrukce (foto), kterou provádí tým Jana Mráze z divize 9 ve sdružení se společností Geosan Group. Původně reprezentativní neorenesanční komplex z 19. století se díky ní proměňuje v multifunkční centrum s technologiemi odpovídajícími současnosti.

Lenka Svobodová, foto Slavomír Kubeš

S

tavební a restaurátorské práce zatím probíhají podle harmonogramu. Výjimku tvoří pouze ty části díla, u nichž je nutné zohlednit změny vyvolané novými požadavky investora, Karlovarského kraje, či památkářů. Mezi ně patří zejména úpravy atria – původně otevřeného nádvoří s pavlačemi. Podle zadávacího projektu mělo mít prosklené zastřešení a sloužit jako pocitově exteriérová multifunkční dvorana. Dnes je však rozhodnuto, že místo ní stavbaři vybudují plně zakrytý prostor pro interiérový koncertní sál, což s sebou přináší i odlišná řešení spodní stavby, podlah či technologií. Změněné zastřešení má totiž přispět i ke zvýšení tepelného komfortu návštěvníků, k lepšímu odhlučnění okolí a snížení ekonomické náročnosti provozu. Střecha bude navíc nově opatřena velkými vstupními otvory, aby umožňovala instalaci rozměrnějších předmětů, třeba uměleckých děl, která by neprošla běžnými dveřmi. Investor totiž uvažuje i o rozšíření muzejních expozic.

císařské lázně jsou součástí historického centra Karlových varů a od roku 1958 památkově chráněným objektem

nejen v interiéru

Kromě restaurátorů dnes v objektu pracují zejména montéři technologických zařízení budov. Probíhají dokončovací práce na střechách včetně obnovy pasířských prvků ze zinkového plechu. Práce v interiéru se týkají nejen štuků, ale v Zanderově sále i bohatě vyřezávaného dřevěného obložení a nástěnných maleb  oslavujících sport a zdraví. Restaurátorský ateliér provádí repase či repliky oken i dveří a finišuje montáž technologie pro vytápění při zimním provozu. „Dokud nedokončíme bílou vanu objektu v místě starého servisního traktu a výtahovou šachtu v Rašelinovém pavilonu, musíme z jejich základů trvale odčerpávat spodní vodu, která sem prosakuje z nedaleké řeky Teplá,“ uvádí stavbyvedoucí Ing. Ludvík Kucharič.

Cílem projektu je navrátit Císařské lázně do původní reprezentativní podoby a celé je ve své kráse a mimořádnosti zpřístupnit veřejnosti. „Zapracování moderních postupů a technologií do lázeňské budovy, která byla prohlášena národní kulturní památkou, je velice složité. Vyžaduje to citlivý koordinovaný postup prací, navíc často konzultovaný se zástupci objednatele a památkáři,“ uzavírá vedoucí projektu Jan Mráz.

Z historie objektu

Lázeňská budova byla vystavěna v letech 1893 až 1895 podle projektu slavných vídeňských architektů F. Fellnera a H. Helmera na pozemcích bývalého měšťanského pivovaru. Otevření objektu se uskutečnilo 5. května 1895. V rakousko-uherské monarchii šlo o lázeňské zařízení s nejmodernějším provozem. Objekt byl využíván k balneologickým účelům do konce 80. let 20. století. Na čas zde fungovalo kasino, od roku 1994 byla budova uzavřena a využívána jen příležitostně pro společenské akce.