Ptáme se...
Ing. Ivan Škripeň
ředitel výstavby modernizace VD Gabčíkovo
Inženýr Škripeň, původem z Piešťan, vystudoval odbor ocelové konstrukce na Stavební fakultě Slovenské technické univerzity. Značnou část své profesionální kariéry mezi lety 1978 a 1990 věnoval výstavbě soustavy vodních děl Gabčíkovo. A na tuto významnou stavbu se vrátil po letech coby ředitel výstavby Modernizace plavebních komor. V rámci Metrostavu působí od roku 2001, kdy se stal ředitelem organizační složky v Bratislavě.
Jak jste se dostal k vodním stavbám?
Byla to náhoda. A možná trochu i osud. Když jsem v roce 1965 končil studium na vysoké škole, jih Slovenska sužovaly ničivé povodně a já začal pracovat jako stavbyvedoucí na rekonstrukci hrází na Dunaji od Bratislavy po Štúrovo. Začátek mé kariéry je tak přirozeně spjatý s vodními díly.
Jaké byly největší výzvy, kterým jste čelili během výstavby VD Gabčíkovo a na co se muselo dávat pozor?
Elektrárna a plavební komory jsou postaveny v náročných hydrogeologických poměrech. Vodopropustné štěrkopísky sahají do hloubky až 400 m a hladina podzemní vody se nachází jen jeden až dva metry pod úrovní terénu. Právě proto se vodní dílo muselo vybudovat v otevřené stavební jámě hluboké 35 m, kterou bylo potřeba utěsnit po obvodu podzemními stěnami do hloubky 50 m a injektáží dna v hloubce 60 m pod úrovní terénu.
Do Metrostavu jste nastoupil v roce 2001. Čím vás tehdy oslovil?
Metrostav je univerzální společnost, která se dobře stará o své zaměstnance a zákazníkům vychází velmi vstříc. Díky Metrostavu jsem měl možnost se maximálně podílet na velmi zajímavých projektech a já na oplátku poskytuji své mnohaleté zkušenosti.
Jaké byly vaše pocity, když jste dostal nabídku pracovat na obnově plavebních komor?
Popravdě jsem měl v plánu vycestovat na pár let do USA, ale když přišla nabídka pracovat na tomto projektu, cítil jsem zodpovědnost. Zároveň jsem to vnímal jako projev důvěry, který by nebylo vhodné odmítnout. Když už jsem měl to štěstí být při tom, když to celé začalo v roce 1978, tento další milník jsem si nemohl nechat ujít.
Jak s odstupem času stavbu hodnotíte?
Vodní dílo vydrželo bez větších zásahů 30 let a i to svědčí o kvalitě původní stavby. Samozřejmě plavební komory se dostaly na hranici své životnosti a jejich modernizace byla již nevyhnutelná. Od svého spuštění se plavební komory napustily asi stotisíckrát. Ocelové konstrukce a jednotlivé části díla se přirozeně opotřebovaly, překvapila nás však pevnost betonových konstrukcí, které se zachovaly ve velmi dobrém stavu. Už tehdy se počítalo s využitím nejmodernějších technologických postupů. Přece jen je to stavba celoevropského významu a po modernizaci by plavební komory VD Gabčíkovo měly lodní dopravě na Dunaji sloužit dalších 30 let. Nynější modernizaci a postup prací ovlivnil covid-19, válka na Ukrajině, ale i skutečnost, že rekonstrukce s sebou nese nepředvídatelné problémy, se kterými se na začátku nepočítalo.
Za rozhovor děkuje David Kalců