Metrostav DIZ závod 6

plavební komorou na Baťově kanálu proplují první lodě

lavební komora (foto) bude sloužit k překonání spádu stavidlového jezu. Tvoří ji železobetonový polorám založený na štěrkopískových vrstvách. Tloušťka dna komory je jeden metr. V horním ohlaví je na pravé straně umístěn vtokový kanál pro plnění komory. Otevírání vrat plavební komory mělo podle původního návrhu probíhat pohonem umístěným přímo na hřídeli vrátně, to se ale stavbařům podařilo během realizace změnit na standardní ovládání pomocí cévových tyčí. Stejný způsob se už 80 let používá i na dalších komorách Baťova kanálu.

Také vzhledově je nová plavební komora shodná s těmi původními. Je obložena žulovým kyklopským zdivem. „Kámen se na stavbu dovážel z Jeseníků, přičemž opracování kamenů do přesného tvaru probíhalo až přímo na stavbě. Výroba jednoho kusu kamene včetně bosování a zdrsnění řezných hran opalováním trvala zhruba 45 minut,“ připomíná Ing. Mik.

Práce zbrzdily loňské povodně

Cesta ke vzniku nové plavební komory na Baťově kanálu po 80 letech nebyla jednoduchá. Na začátku bylo pro stavbaře poměrně náročné zbudovat jímku pro založení stavby, protože práce nesměly nijak ovlivnit provoz přilehlého přístavu Skalica. Navíc původně projekt předpokládal jímky dvě, jednu pro jez a druhou pro plavební komoru. „Nám se podařilo projednat změnu a jímku jsme vybudovali společnou pro obě části stavby. To nám umožnilo stavět současně,“ dodává vedoucí projektu a vzpomíná, že těžké chvíle zažil se svými kolegy i během loňských zářijových povodní. Na zatopenou stavbu se pár týdnů nedalo vůbec dostat a situaci tak monitorovali pouze z dronu.

Součástí projektu byla i oprava původního jezu Sudoměřice na říčce Radějovka tak, aby se prodloužila jeho životnost o minimálně 50 let. Původní technické řešení jezu zůstalo zachováno, ale celá technologie byla v rámci opravy vyměněna za novou.

V okolí plavební komory probíhají dokončovací práce. Napuštěna byla na začátku července a v polovině září tu propluje první loď. „Stavba byla pro mě osobně velkou výzvou. Na Moravě se jen tak nepoštěstí dostat se k výstavbě plavební komory. Navíc mě naplňuje i historický přesah, kdy v podstatě doděláváme to, co Jan Antonín Baťa před 80 lety nedokončil,“ uzavírá Ing. Lubomír Mik.

Betonování předcházela pečlivá analýza

Před betonáží masivních bloků stěn komory stavbaři po konzultaci s technickým oddělením divize a odborníky z VÚT v Brně na stavbě zbudovali zkušební betonový blok, v němž se po dobu jednoho týdne měřila pomocí teplotních čidel teplota. Na základě naměřených hodnot následně upravili recepturu betonu a doplnili výztuž do kritických míst konstrukce. Stěny komory se tak podařilo vybetonovat bez vzniku smršťovacích trhlinek.