BeMo

Spolupráce na tunelu Mont Royal v Kanadě

Společnost BeMo Tunnelling (BeMo) Canada pracuje na zajímavé zakázce v Montrealu: jde o rozšíření dvou více než 100 let starých jednokolejných tunelů na jeden dvojkolejný (foto). Staveniště se nachází přímo v centru města s překrytím pouhých cca 8 m pod ulicí Boulevard Robert-Bourassa.

Text a foto Norbert Fügenschuh (Virginia), Robert Dostál

P

ráce se týkají dílčího úseku mezi stanicí McGill a Gare Central. Zakázku BeMo Canada získalo v lednu 2021, aby pomohlo sdružení  NouvLR  (firmy SNC Lavelin – Dragados – Aecon – EPC a Pomerleau). Vrchní část nového průřezu tunelu totiž leží v dosti měkkém podloží (písčitohlinitá vrstva, ovšem stabilní a bez spodní vody) a ražba se má realizovat pod ochranou mikropilotových deštníků.

Již v závěru roku 2020 se zástupci BeMo zúčastnili setkání členů sdružení NouvLR s projektantem – firmou Hatch. Od března 2021 BeMo přímo na stavbě zastupuje zkušený vedoucí projektu a dva mistři na ražby.

Vlastní práce stavbaři zahájili koncem letošního června navrtáním prvního mikropilotového deštníku. Projekční řešení rozšíření tunelu není v souladu se zásadami NRTM. Spíše se jedná o koncepci poplatnou hornické metodě tzv. Ribs and lagging, která se uplatňuje v Severní Americe. Ribs jsou těžké pozinkované stavební IPB rámy o hmotnosti cca 130 kg/m, které jsou vyplněny stříkaným betonem. Protože při 30 cm širokých rámech nelze zabránit stínům při stříkání, jsou na jejich zadní stranu nainstalovány vstřikovací hadice a tyto jsou zalisovány.

rozšíření dvou tunelů ve složitých podmínkách probíhá pod ochranou mikropilotových deštníků

Při pracích na výstavbě dvou jednokolejných tunelů na počátku minulého století byla hornina rozvolněna za pomocí trhavin. Protože se však po takto provedených trhacích pracích nevybuchlé trhaviny v hornině nacházejí v bezprostřední blízkosti ostění tunelu a při mechanickém rozšíření tunelu by mohlo dojít k explozi, existuje úřední nařízení, podle něhož se zasahování do horniny v těchto místech může provádět pouze dálkově ovládaným přístrojem. Týká se to především frézování při zhotovení podpěr oblouků. Bagrista (používán je bagr Komatsu s frézovací nástavbou Antraquip) sedí ve vzdálenosti cca 60 m od pracoviště v kontejnerové buňce a místo zásahu pozoruje a řídí před sebou na obrazovce.

Práce jsou aktuálně od poloviny srpna ve stadiu zahájení ražby pod třetím z celkově 11 předpokládaných úseků s mikropilotovými deštníky. Délka ražby pod každým mikropilotovým deštníkem je 7 × 1,22 m, tedy 8,54 m. Předpokládá se, že k dokončení vnějšího pláště dojde v březnu 2022.