Subterra
Metrostav 18/2024
Subterra
Šedesát let společnosti Subterra
„Čas, který uplynul, je náš, a nic není na bezpečnějším místě než to, co bylo,“ zní citát římského filozofa L. A. SENEKY. Na takovéto bezpečné místo se občas rádi vracíme, abychom si osvěžili minulost, zvláště pak, když na ni můžeme být hrdí. Výročí, zejména ta kulatá, jsou k tomu mimořádně vhodnou příležitostí. a právě takové, šedesátileté, si Subterra letos připomíná.
JUDr. Vladislav Beneš, foto archiv společnosti Subterra
roce 1964 sjíždějí z pásů první embéčka, vznikají filmy jako Starci na chmelu nebo Limonádový Joe, na olympiádě v Tokiu získává Věra Čáslavská zlatý hattrick. Začínají se nosit minisukně a Beatles zpívají A Hard Day’s Night. Je to čas nástupu politického i všeobecného uvolňování.
A v něm, přesně 25. září 1964, se ozývá první odpal na pokusné ražbě štolového přivaděče pitné vody ze Želivky do Prahy (foto). Rodí se tak dnešní Subterra.
Odpal provedl samostatný útvar Uranových dolů Příbram, později Odštěpný závod Želivka. Z něj se vyvinuly národní podnik Podzemní inženýrské stavby, koncernový podnik Výstavba dolů uranového průmyslu a Subterra státní podnik, později akciová společnost.
Jako součást uranového průmyslu – státem podporovaného prioritního odvětví – měla firma hned na začátku své existence možnost pořídit si technicky vyspělé moderní technologie, pracovat s nimi a pozvednout tak československé podzemní stavitelství na úroveň srovnatelnou s okolním světem. Ikonická stavba přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně, na níž Subterra razila všechny podzemní objekty nebo první nasazení TBM na vodovodním přivaděči Přísečnice jsou toho důkazem.
výročí připomene speciální vydání zpravodaje subterra! vychází v druhé polovině října
Začátkem „divokých devadesátek“ se Subterra přeměňuje na akciovou společnost. Konkurenční prostředí nabývá na dynamice a výrobní program nové akciovky poplatný jejímu jménu a na podzemí specializovaný se ukazuje jako příliš úzký. Rozšiřuje se proto do mnoha dalších oborů, z nichž nejvýznamnějším je železniční stavitelství. V roce 1999 společnost adoptuje Stavební obnovu železnic a.s. jako svoji dceru a začíná se uplatňovat na rekonstrukcích železničních koridorů, ideálně i s tunely. Ty umí stavět také pro automobilovou dopravu, o čemž svědčí např. první tunel dálničního typu v ČR – Pisárecký na Pražské radiále v Brně. Podzemní a železniční stavitelství se tak profilují jako dva nosné obory, kterými jsou dodnes.
Nejvýznamnější událostí následujícího desetiletí, konkrétně roku 2004, je začlenění společnosti do Skupiny Metrostav. Za 60 let působení doma i v zahraničí získala Subterra postavení respektované stavební firmy mající za sebou řadu významných, často unikátních staveb. Popřejme jí proto do dalších let vše nejlepší.