Ptáme se...
Ing. Josef Kafka
zástupce ředitele divize 11
Do Metrostavu nastoupil v roce 2010 jako čerstvý absolvent Fakulty strojní ČVUT, zejména kvůli nabídce pracovat s razicími štíty Tonda a Adéla v metru V.A., nedlouho poté začal řídit středisko důlní techniky divize 11. Letos v lednu usedl do křesla výrobně–technického náměstka a zástupce ředitele divize 11.
Vybavíte si vaše začátky v Metrostavu? Tušil jste hned, čemu byste se rád věnoval?
Ano, na to nelze zapomenout. Hned ze začátku jsem měl obrovské štěstí na kolegy, a to jak po stránce lidské, tak profesní. Téměř okamžitě jsem se cítil jako součást týmu. Svým přístupem a ochotným předáváním zkušeností mi spolupracovníci pomohli najít zaujetí pro práci a tým. Za to jim patří velké poděkování. Původně jsem totiž po studiích zvažoval, že bych odcestoval do ciziny. Právě i díky nim jsem tam nakonec neodletěl. K tomu vždy přišla nějaká výzva po technické stránce a nejinak je tomu i dnes. Některé praktické zkušenosti jsem si přinesl z mládí, které jsem strávil na venkově, a další odborné jsem nasbíral v Metrostavu a ve spojení s ekonomicko-strojním vzděláním to vše krásně do sebe zapadlo.
Práci na stavbách jste si tedy zažil doslova od píky a roky jste řídil středisko důlní techniky divize 11. Zkušenosti určitě využije i v nové pozici. Co asi nejvíce?
Dosud se mi vždy vyplatila praktická zkušenost a týmová spolupráce založená na čestném a férovém jednání. Věřím, že tento přístup bude fungovat i v nové pozici. Co jsem z načerpaných zkušeností skutečně využil, lze zhodnotit až s odstupem.
O kolik strojů se divize 11 nyní stará?
Strojní park je velmi rozsáhlý a rozmanitý. Pokud nepočítáme drobnou mechanizaci, osobní dopravu, tak spravujeme okolo 150 větších strojů, z toho cca polovina je pro práci v podzemí. Snažíme se je udržovat v nejlepším možném stavu a průběžně jej doplňujeme o stroje nové a technologicky vyspělejší.
Které z nich patří k nejzajímavějším?
Technicky jsou zajímavé všechny. Je úžasné, jak jde vývoj v tomto oboru rychle dopředu; udržet s tím krok je někdy obtížné. Technologicky jednoznačně nejzajímavější jsou ony dva známé razicí stroje EPB S-609 (Tonda) a S-610 (Adéla), které sice aktuálně nepracují, ale byli jsme u toho, když jsme je s divizí 5 uváděli do provozu při ražbě pražského metra na pátém áčku. Byla to nová moderní technologie, která se u nás v tak velkém rozsahu rozjížděla poprvé. Tehdy jsem se podílel i na ražbách, demontážích a posléze i řídil konzervaci a uložení těchto strojů ve stavebním dvoře v Horních Počernicích. Už jen pro jejich technologii doufám, že ještě neřekly své poslední slovo.
Na co byste se rád v následujícím období zaměřil?
Divizi 11 musíme určitě doplnit zejména o odborný personál, což je v dnešní době nelehký úkol. Také musíme zvážit některé strategické postupy z důvodu, že situace na trhu i ve Skupině Metrostav se mění. Mojí hlavní náplní bude mimo jiné též spolupráce na klíčových zakázkách divize 11.
Za rozhovor děkuje David Kalců