Metrem 50

Hloubené tunely

norovému listu kalendáře je věnována problematika technologie hloubených stanic v otevřených jámách. Takto byly stavěny stanice Hlavní nádraží a Muzeum a všechny zbývající na prvním provozním úseku trasy C. Technologie hloubených tunelů (potažmo stanic) se tak stala první stavební technologií realizovanou v rámci provádění pražského metra a hloubené stanice tvoří nejvyšší podíl všech stanic v rámci podzemní dráhy české metropole.

Předpokladem realizace hloubených podzemních konstrukcí (foto) je zhotovení stavební jámy – kde to podmínky dovolí, tak svahované, nebo pažené či kombinované –, v níž se následně provádí výstavba stanice. Povětšinou se jedná o poměrně jednoduchou železobetonovou konstrukci tvaru kvádru ze dna, stěn a stropu. Konstrukce se následně opatří hydroizolací proti přístupu podzemní vody a zasype se rubaninou.

Ne vždy vhodné řešení

Technologie hloubených tunelů se řadí k těm ekonomicky méně náročným. Jsou však použitelné jen tam, kde jsou tunely či stanice situovány v mělkých hloubkách pod povrchem. Zároveň se předpokládá, že jáma je z povrchu přístupná, v ideálním případě, pokud se provádí na volném terénu, či pod vozovkou nebo jinou stavební konstrukcí, kterou lze na dočasnou dobu zbourat a po dokončení podzemní stavby poměrně snadno obnovit. Neslo to s sebou ale i negativa: zásahy do městské zástavby, přeložky potrubních a kabelových sítí, obtěžující stavební činnost apod. Technologie hloubených tunelů v centru města se tedy jevila jako méně vhodná. Bylo proto logickou volbou následné linky metra trasovat do větších hloubek pod zem.

Podrobněji na: 
www.metrostav.cz/cs/metrem50_2-2024