Ptáme se

Ptáme se...

Je absolventem oboru konstrukce a dopravní stavby na ČVUT v Praze. Již při škole sbíral své první pracovní zkušenosti u firmy Metrostav v oblasti realizace podzemních staveb. Tomuto odvětví se věnuje doposud, od loňského roku působí v dceřiné společnosti Metrostav TBR.

Vzpomenete si na začátek vašeho působení v rámci Skupiny Metrostav?

Na své začátky u Metrostavu vzpomínám často. Jsou spjaty se stavbou trasy C pražského metra v úseku Střížkov–Letňany a později s ražbou kolektoru pod Václavským náměstím. Také mé další profesní kroky vedly trasami pod povrchem zemským. Přes tunely železniční a dálniční jsem se opět vrátil na metro – tentokrát na trasu D.

Mimo jiné jste se podílel na přípravě letošního kalendáře, který je věnován padesátému výročí zahájení provozu pražského metra. Co vás k této spolupráci přivedlo?

Byl jsem o spolupráci požádán z důvodu mého zájmu o historii výstavby pražského metra. Každá novostavba je sice ze své podstaty dílem pro budoucnost – místy, kde nyní působíme, se cestující svezou nejdříve za tři roky, možná později, ale naše současné stavební postupy jsou evolucí práce našich předků. Znalost předešlých technologií je podle mého názoru velmi důležitá a umožňuje chápat nynější postupy návrhu a provádění v širších souvislostech. Zároveň si myslím, že je nasnadě připomenout si výročí padesáti let provozu metra. Tato stavba zavdala příčinu vzniku naší společnosti a navždy se propsala do jejího názvu.

Podle jakých kritérií se významné stavební technologie zmíněné v kalendáři vybíraly?

Na metro lze pohlížet z mnoha různých úhlů – architektonického, provozního či z pohledu jeho významu pro město apod. Rozhodli jsme se přinést pohled stavařský a přiblížit ho i těm, kteří se podzemním stavbám nevěnují. Dozvědí se, proč jsou některé stanice tvarů oblých, jiné průřezů pravoúhlých. Proč jsou některé podepřené sloupovým systémem a jiné se bez sloupů obejdou. Zjistí i, že traťové tunely, kterými je denně převezen přes jeden milion cestujících, byly vystavěny různými metodami včetně té, kdy tubusy metra byly vybetonovány na břehu Vltavy a v celku naplaveny a usazeny na říční dno. Je možné, že mnozí cestující se nyní při čekání na vlakovou soupravu metra budou v útrobách stanic pozorněji dívat a určovat, zdali jsou ve stanici sloupového nebo pilířového typu.

Čemu se jinak rád věnujete ve volném čase?

Nyní se například moc těším na koncert k výročí 40 let skupiny Plexis, který bude zároveň vzpomínkou na jejich frontmana, v loňském roce zesnulého Petra Hoška. Mým velkým koníčkem je lyžování, zvláště skoky. Každý rok spolupracuji na organizaci mezinárodních závodů Memoriálu Jiřího Rašky. Aktuálně se podílím na přípravě výročí 100 let historicky prvního mistrovství světa v lyžování, které se konalo – a málo se to ví – v tehdejším Československu. Moc rád také trávím svůj volný čas s neteří – dítkem zvídavým a plným dětské bezstarostnosti.

Za rozhovor děkuje David Kalců