Rekonstrukce historického pivovaru

Skvělá práce techniků Metrostavu i místních řemeslníků

tavba v městské památkové rezervaci, která je na seznamu světového dědictví UNESCO, měla za úkol statické zajištění a sanace konstrukcí všech čtyř objektů, restaurování jejich historických detailů i repasi vybraných technických zařízení. Výsledkem prací, jež propojují minulost se současností, budou muzejní expozice.

Hlavní budovou, kterou stavbaři rekonstruovali, byl goticko-renesanční palác Anny z Rogendorfu, který nově poslouží pro výstavní činnost a výukové programy. Dvou a třípatrový částečně podsklepený objekt se tyčí nad půdorysem zhruba 54 x 14 m, jeho goticko-renesanční hambalkový krov se stojatou stolicí nese strmou střechu se spádem až 60°. K největším objevům v paláci, které si vyžádaly náročné způsoby restaurování, patřila figurální sgrafita ukrytá stovky let pod cihelnou přizdívkou fasády, raně renesanční strop nad dřevěným podbitím či rozsah a podoba hodovní síně včetně její výmalby nalezené pod omítkami. Z historického hlediska bylo největším nálezem odhalení schodišťové věže pod podlahou krovu, která zřejmě zakončovala starobylou rožmberskou chodbu spojující palác se zámeckými zahradami.

S metodou posledního dne

Další rekonstruovanou budovou byla Varna – původně zbrojnice z konce 16. století. V částečně podsklepené třípodlažní budově bude expozice sladovnictví, proto její technologie byly opraveny metodou „posledního dne“ – s přiznanou patinou starých nenatřených konstrukcí a s jen lokálně vyspravenými poškozenými místy tak, aby výsledek působil, jako by se téměř nic neopravovalo.

Pro sladovnickou výstavu stavbaři upravili také z části třípodlažní a ve zbytku šestipodlažní Sladovnu s hvozdem. Poslední restaurovanou budovou byla neogotická přízemní přístavba, původně chladírna, z níž se stane Návštěvnické centrum propojující minulost se současností. Původní sgrafitová stěna, která byla v 16. století obvodovou zdí zbrojnice, přímo navazuje na moderní ocelovou konstrukci s celoplošným zasklením a tubusový most opláštěný cortenovými plechy, který propojuje interiér s exteriérem. Nově zasklené kruhové otvory v železobetonové desce, jež sloužily k usazení kvasných tanků, slouží k prosvětlení suterénu. 

Celá rekonstrukce se řídila požadavkem památkářů, aby byla co nejvíc zachována autenticita budov. Řemeslníci proto často využívali původní materiály a vybourané cihly, prkna či kamenné prvky vraceli zpět do stavby. Místo klasického cementu používali přírodní hydraulická vápna, směsi pro finální povrchy museli kvůli správné barevnosti míchat na několikrát. Náhradní atypické komínové tvarovky dovezli z bouraného pivovaru ve východních Čechách. Repliky dlaždic a obkladů, které moderní technologie nedokázaly napodobit, skvěle provedl místní keramik. 

„Největší komplikace nám působil čas, protože jsme museli postupovat opatrně, provádět restaurátorské průzkumy a podle jejich výsledků hledat řešení oprav s památkáři a projektanty. Jsem velmi rád, že se nám společnými silami podařilo obnovit krásné historické objekty a vdechnout jim nový život,“ uzavírá vedoucí projektu Ing. arch. Mašek.

Náročná sanace báby

Hvozd je součástí sladovny, kde se na sítích rozprostřený zelený slad suší horkým vzduchem. Bývá to věžovitá stavba s komínem zakončeným otočným ocelovým krytem zvaným bába, nebo klobouk. Jeho sejmutí z vrcholu českokrumlovského pivovarského komínu bylo nemožné. Stavbaři proto kolem komína vybudovali lešení a bábu sanovali ve výšce.