Metrem 50

Vysouvané tunely pod Vltavou

roce 2002 byla dokonce tunelům pod Vltavou mezi stanicemi Nádraží Holešovice a Kobylisy udělena cena za vynikající betonovou konstrukci Mezinárodní federace pro konstrukční beton (fib) na 1. kongresu fib v japonské Ósace. Uznání se tak dočkal ojedinělý a v tomto měřítku poprvé použitý způsob výstavby tunelových staveb.

Situování tehdejší konečné stanice Nádraží Holešovice v blízkosti koryta řeky Vltavy, na jejímž levém břehu následně prudce stoupá směrem ke Kobylisům, bylo určující pro trasování navazujícího, již čtvrtého provozního úseku trasy C. Maximální možné stoupání traťových úseků metra o hodnotě 4 % v podstatě vylučovalo možnost zahloubení tunelů pod vltavské dno, neboť následně by trasu nebylo možné přivést do stanice Kobylisy v přijatelné hloubce. Původně se uvažovalo o klasických metodách výstavby (např. budovat tunel postupně v jímkách).

Metrostav již v době zadání soutěže uvažoval o variantní technologii výstavby tunelů na vltavském dně, která by postup prací urychlila. Zvolená varianta kombinovala postup vysouvání a zaplavování. Využívala vztlaku k nadlehčení tunelu, což vedlo k redukci manipulačních sil, a přitom posun po dráze, která byla celá mimo řeku a stabilizovala tunel při pohybu. Princip postupu spočíval v tom, že celý tunel se postupně vybetonoval v suchém doku a pak se jako celek přesunul do definitivní polohy v rýze v říčním dně. Při výsuvu byl tunel vlivem vztlaku vody relativně lehký, a proto jej bylo možné zavěsit v přední části na ponton a zadní nechat posunovat po předem připravené dráze. Předpětí lan se zajistilo dalším zadním brzdným závěsem. 

Vzhledem k tomu, že šlo o unikátní technologii výstavby, která zahrnovala řadu výzev, zhotovitel vytvořil technickou radu.

Více o vysouvaných tunelech na: 
www.metrostav.cz/cs/metrem50_12-2024