Metrem 50
Metrostav 16/2024
Metrem 50
Nová rakouská tunelovací metoda
Ve druhé polovině 80. let přicházela doba, kdy metody výstavby tunelu – štítování a prstencová metoda – dosáhly svého vrcholu a ve shodě s trendy okolního tunelářského světa bylo v podstatě nevyhnutelné, aby se do tuzemských podmínek etabloval nový přístup ke způsobu výstavby tunelů. Je nazýván jako Nová rakouská tunelovací metoda (NRTM), kdy se nerazí celý profil tunelové trouby v kuse, ale probíhá po částech. O této technice pojednává kalendář Metrostavu pro září.
RED, foto archiv Metrostavu
louhé dekády setrvával tunelářský obor v období tzv. klasických metod, které se vyznačovaly zajišťováním výrubu poměrně komplikovanou výdřevou, která byla v dalších fázích nahrazována kamennou, cihelnou či betonovou obezdívkou. Klasické metody se podle geologických podmínek lišily způsobem provádění a každý způsob byl označován podle místa svého vzniku – byly tak známy metody – anglická, německá, belgická, italská či rakouská.
V polovině 20. století se přístup k výstavbě tunelů začal měnit, rozvíjely se rovněž nové strojní technologie, ve větším měřítku se začalo užívat stříkaného betonu. Tento technologický vývoj otevřel dveře ke vzniku nového – avšak ve významu slova převratného či revolučního – způsobu provádění stavby tunelu. Proto je metoda dodnes jmenována jako nová. Byly to právě rakouští inženýři a stavitelé, kteří tomuto způsobu provádění dali teoretický přístup, shrnuli zásady jeho provádění a fakticky jej v roce 1963 uvedli v život. Nerazí se celý profil tunelové trouby v kuse, ale probíhá po částech.
Při výstavbě pražského metra byla tato metoda vůbec poprvé použita zkušebně na konci roku 1988. Jako vhodný objekt pro toto ověření byla vytipována stavba hygienické buňky ve stanici Sokolovská (dnes Florenc). Celková délka raženého úseku byla 22 m a příčný řez podkovovitého tvaru šířky 5,20 m v počvě a výšky 4,60 m. Prvním liniově raženým objektem pomocí NRTM byl traťový tunel pražského metra na trase IV.B-05 mezi stanicemi Kolbenova–Hloubětín. Jednalo se o část levého jednokolejného traťového tunelu o ploše výrubu 28 m2 v délce 347 m.
Podrobnější informace se dozvíte ZDE.