Metrostav

Metrem 50

Metrostav 16/2024

Metrem 50

Nová rakouská tunelovací metoda

Ve druhé polovině 80. let přicházela doba, kdy metody výstavby tunelu – štítování a prstencová metoda – dosáhly svého vrcholu a ve shodě s trendy okolního tunelářského světa bylo v podstatě nevyhnutelné, aby se do tuzemských podmínek etabloval nový přístup ke způsobu výstavby tunelů. Je nazýván jako Nová rakouská tunelovací metoda (NRTM), kdy se nerazí celý profil tunelové trouby v kuse, ale probíhá po částech. O této technice pojednává kalendář Metrostavu pro září.

RED, foto archiv Metrostavu

D

louhé dekády setrvával tunelářský obor v období tzv. klasických metod, které se vyznačovaly zajišťováním výrubu poměrně komplikovanou výdřevou, která byla v dalších fázích nahrazována kamennou, cihelnou či betonovou obezdívkou. Klasické metody se podle geologických podmínek lišily způsobem provádění a každý způsob byl označován podle místa svého vzniku – byly tak známy metody – anglická, německá, belgická, italská či rakouská.

V polovině 20. století se přístup k výstavbě tunelů začal měnit, rozvíjely se rovněž nové strojní technologie, ve větším měřítku se začalo užívat stříkaného betonu. Tento technologický vývoj otevřel dveře ke vzniku nového – avšak ve významu slova převratného či revolučního – způsobu provádění stavby tunelu. Proto je metoda dodnes jmenována jako nová. Byly to právě rakouští inženýři a stavitelé, kteří tomuto způsobu provádění dali teoretický přístup, shrnuli zásady jeho provádění a fakticky jej v roce 1963 uvedli v život. Nerazí se celý profil tunelové trouby v kuse, ale probíhá po částech.

Při výstavbě pražského metra byla tato metoda vůbec poprvé použita zkušebně na konci roku 1988. Jako vhodný objekt pro toto ověření byla vytipována stavba hygie­nické buňky ve stanici Sokolovská (dnes Florenc). Celková délka raženého úseku byla 22 m a příčný řez podkovovitého tvaru šířky 5,20 m v počvě a výšky 4,60 m. Prvním liniově raženým objektem pomocí NRTM byl traťový tunel pražského metra na trase IV.B-05 mezi stanicemi Kolbenova–Hloubětín. Jednalo se o část levého jednokolejného traťového tunelu o ploše výrubu 28 m2 v délce 347 m.

Podrobnější informace se dozvíte ZDE.

Metrostav a.s. - noviny