Historie Želivky

Z historie klíčového zdroje pitné vody

Úpravna vody Želivka (ÚVŽ) je součástí rozsáhlého vodohospodářského díla, které v 60. letech 20. století zahájil národní podnik Vodní stavby a dokončil, jako generální dodavatel přehradní a vodárenské části, Metrostav, jenž byl z Vodních staveb organizačně vyčleněn.

RED, foto archiv Metrostavu

N

edílnou součástí ÚVŽ je zemní hráz na řece Želivce o objemu 2,3 milionu m³ zeminy. Tyčí se do výšky 58 m a zadržuje vodu, která se čerpá do úpravny nad hrází. Ta vyrobí 7 000 l pitné vody za sekundu a tunel o průměru 2,64 m a délce 52 km ji odvádí do dvou vodojemů v Jesenici u Prahy o kapacitě po 100 000 m³.

Práce započaly v roce 1965. Kromě vybudování přehradní hráze I. etapa zahrnovala stavbu úpravny vody (foto) o maximální kapacitě 3 000 l/s, štolového přivaděče a vodojemu v Jesenici. Následovaly další etapy s navýšením kapacity a v roce 1991 byla dokončena stavba tzv. ozonizace.

Ze skupiny budující Želivku vznikla provozní jednotka, následně divize 6. Ta se dodnes na vodohospodářské stavby specializuje a za desítky let své existence její pracovníci načerpali mnoho zkušeností, které pramení ze stovek  úspěšně rea­lizovaných projektů. Doménou „šestky“ jsou nejen stavby vodohospodářské, ale i občanské, průmyslové, bytové a výstavba monolitických železobetonových konstrukcí (ŽBK).