7

čtrnáctideník 

Metrostav a.s.

30. dubna 2021

ročník 33

vzhled původní, funkce odpovídá 21. století

Ve čtvrtek 15. dubna se poprvé za pomoci počítačového řídicího systému zvedl modernizovaný most přes dolní ohlaví velké plavební komory památkově chráněného zdymadla Hořín (hlavní foto). Za pouhé tři roky přebudoval tým jihočeského zastoupení divize 6 vedený Janem Prokešem 116 let staré obloukové přemostění na ocelový zdvižný most s kamenným obložením, čímž podjezdný profil zvýšil skoro o pět metrů.

Lenka Svobodová, foto Petr Adámek

V

rámci zakázky stavbaři dále rozšířili obě komorová ohlaví, vybudovali nábřežní zeď dolní rejdy, osadili ocelová svodidla u horní a zabudovali širší vzpěrná vrata.

„Z mého pohledu byl tento projekt naprosto unikátní. Z mnohaletých zkušeností ze staveb na vodě jsem mohl využít jen asi třetinu, ostatní činnosti byly pro mě novinka. Zbourat původní kamenný most a vložit do dolního ohlaví hydraulicky ovládanou zdvihací ocelovou konstrukci obloženou původním kamenem tak, aby tento zásah téměř nikdo nepoznal, byla veliká výzva. Historický obklad jsme demontovali a jednotlivé kameny očíslovali, abychom nepoškozené kusy mohli vrátit na původní místo. Z těch žulových se nám to u větší části podařilo,“ říká vedoucí projektu. A pokračuje: „Provoz mostu je dnes plně automatizovaný a umožňuje proplutí lodí o rozměrech až 110 × 11,4 m a výšce sedmi metrů. Kapitán plavidla, kterému nebude stačit podjezdná výška spuštěného mostu, požádá o jeho zdvih, jenž obsluha zdymadla (snímek dole) provede pomocí stisku jediného tlačítka počítače a potrvá necelých šest minut. Most při tom váží přes 430 tun. Zkušební provoz zdymadla vyvrcholí v červnu vyhodnocením závěrečných zkoušek.“

„O pohyb mostu se na každém břehu starají dva hydraulické agregáty pohánějící dvě dvojice hydraulických válců, každý o výtlaku asi 220 tun,“ doplňuje stavbyvedoucí Ing. Josef Špaček.

zdymadlem v hoříně mohou nyní proplouvat i obří výletní a kontejnerové lodě

Při stavbě výrazně pomohli betonáři divize 6, ale i divize 4 a pracovníci Zakládání staveb, kteří se dobře vypořádali i s odlišnostmi od zadání. Komplikací zakázky byl  harmonogram výstavby, který stavbaři kvůli koronavirové pandemii asi třikrát pozastavili a měnili. „Celý realizační tým pracoval snad na víc než 100 %. I tak byl téměř zázrak, že se nám vše podařilo včas,“ říká Jan Prokeš s tím, že jeho týmu u Hořína zbývá jen uzavřít dokončovací práce, terénní úpravy, osadit definitivní plavební znaky, opravit komunikace a odstranit vady a nedodělky. Výzvu k převzetí díla předá investorovi 31. května.

Klíčové dílo na konci Vltavy

Zdymadlo Hořín (foto) je součástí laterálního plavebního kanálu Mělník–Vraňany, které je posledním vodním dílem na Vltavě před soutokem s Labem a je součástí technicky složitého systému překonávající nejobtížnější úsek Vltavy pod Prahou.

Ve směru toku následuje po zdymadlu Miřejovice, překonává výšku vzdutí Vraňanského jezu. Překonávaný spád je 8,5 m; zdymadlo tak tvoří nejvyšší plavební stupeň v úseku Praha–Mělník.

Dílo bylo uvedeno do provozu v roce 1905 (budované v letech 1902–1905) a projektoval ho František Sander, český architekt, který navrhl řadu technických staveb, převážně na Vltavě a Labi. 

Zdymadlo sestává ze dvou plavebních komor umístěných vedle sebe. Jejich rozměr činí 137 × 20 m a 73 × 11 m. Plnění i vyprazdňování komor vodou probíhá pomocí obtokových kanálů podél celé jejich délky.

RED