1

čtrnáctideník 

Metrostav a.s.

18. ledna 2022

ročník 34

Dostatek zkušeností pro náročnou zakázku

Po čtrnácti letech od ničivého požáru se konečně letos dočkalo začátku své obnovy levé křídlo Průmyslového paláce v Praze 7. Stavbaři v čele s Metrostavem DIZ ho vybudují jako repliku v původní podobě z roku 1891 a doplní jej novým suterénem. Zachovaná ústřední palácová hala s pravým křídlem projdou rekonstrukcí tak, aby se jim vrátil vzhled z roku 1954 (vizualizace).

Lenka Svobodová, vizualizace MHMP

I

nvestorem je hlavní město Praha. Ve společném realizačním týmu pracuje jako ředitel výstavby Jan Kučera z Metrostavu DIZ, který má mimo jiné za sebou i zdařilou rekonstrukci Národního muzea v Praze. „Stavby Průmyslového paláce a Národního muzea mají mnoho společného – pocházejí ze stejné doby a použily se u nich podobné technologie, třeba ocelové konstrukce a množství pasířských prvků. Využijeme také srovnatelné postupy při renovaci fasád či restaurování dřevěných prvků a malovaných stropů,“ uvedl Jan Kučera pro tiskovou zprávu pražského magistrátu.

Rekonstrukce vrátí paláci lesk a historickou krásu a doplní jej o moderní technologie tak, aby mohl i nadále plnit multifunkční roli a přitom se v něm nekřížily provozy turistů s účastníky akcí.

do tří let by měl být průmyslový palác kompletní a citlivě zrekonstruovaný

„V rekonstruované části zahájíme práce pasportizacemi, ochranou historických prvků a odstraněním novodobých vestaveb. U levého křídla začneme přeložkami inženýrských sítí a zemní pracemi, protože bude nově podsklepeno a doplněno pasáží, která pod objektem umožní průchod všem návštěvníkům areálu,“ říká ředitel výstavby.

Novostavba zničené levé části objektu vznikne jako tvarová replika původního industriálně pojatého křídla budovy. Prvky střední haly stavbaři zasanují a repasují do podoby z roku 1951. Foyer přízemí a pravé křídlo paláce projdou rekonstrukcí, jež jim ponechá výraz přestavby ukončené roku 1954, a to včetně podhledů v podobě síťové klenby se dřevěnými žebry. Ovšem mimo fasád – ty se totiž dočkají třeba doplnění odstraněných dekorací a jejich vzhled se opět navrátí k podobě z roku 1891.

„Technicky zajímavé budou konstrukce zasklení – světlíky a štíty replikující historické konstrukce, ohromné množství vitráží a pasířských prací. Složité bude vše – od podchycení střední haly přes zesilování ocelové konstrukce až po restaurování Smetanovy vestavby v pravém křídle paláce. Přesto se už na zakázku těšíme a věříme, že si s ní poradíme stejně dobře jako s rekonstrukcí Národního muzea,“ uzavírá Jan Kučera.

Palác z oceli a skla

V roce 1891 prokázala Zemská jubilejní výstava v Praze dovednosti českých lidí. Ústředním prostorem nového areálu se stal 240 m dlouhý Průmyslový palác, dílo architekta Bedřicha Münzbergera a inženýra Františka Prášila.

Hlavní budovu paláce tvořila bohatě prosklená ocelová konstrukce doplněná zděnými fasádami se čtyřmi nárožními věžemi a střední, více než 50 m vysokou hodinovou věží. Centrální reprezentativní část paláce s uměleckou výzdobou doplňovala industriálně pojatá křídla uvažovaná jako dočasná. Stylem výzdoby palác vycházel z neobaroka a neorenesance. Železná konstrukce mu však dodávala nápadné geometrické členění typické pro secesi.

V letech 1952–1954 proběhla rozsáhlá přestavba paláce a přístavba foyer podle návrhu akad. arch. Pavla Smetany. V roce 2008 postihl palác požár, při kterém shořelo jeho levé křídlo.

Foto Profimedia.cz