Metrem 50
Metrostav 10/2024
Metrem 50
Tunelovací štít
Ražby traťových tunelů pražského metra v období šedesátých až osmdesátých let jsou až na výjimky charakterizovány dvěma metodami – metodou prstencovou a metodou nemechanizovaného tunelování. A právě této metodě je věnován červnový list letošního kalendáře Metrostavu.
RED, foto archiv Metrostavu
emechanizovaného štítování se užívalo v horninách méně únosných či v případech nutných k omezení povrchového sedání. Tunelovací štít je vynálezem Marca Brunela, který si jej již v roce 1818 nechal patentovat (jeho patent je registrován pod značkou GB 4204/1818) a který jej poprvé použil pro ražbu tunelu pod Temží v Londýně. Tunelovací štít byl v podstatě ochrannou ocelovou obálkou, která chránila pracovníky před zavalením okolním horninovým prostředím. V čele štítu používali horníci dřevěné pažiny pro stabilizaci čelby. Poté co po částech dělníci vyrazili horninu na čelbě na délku jednoho záběru, se celý štít posunul a záběr se zajistil zděnou obezdívkou z cihel. Popsaný princip postupu prací na tunelovacím štítu zůstal obdobný od Brunelových dob počátku devatenáctého století až do druhé poloviny století dvacátého.
Rovněž sovětský tunelovací štít KM34, který byl od roku 1969 nasazen pro ražbu pražského metra (foto), byl ocelovou ochrannou obálkou, v jejíž útrobách byla pracovní plošina. Z této plošiny pracovníci pomocí ručních pneumatických sbíjecích kladiv rozpojovali horninu na čelbě. Rozpojená hornina byla pomocí čelních nakladačů odtěžována do důlních vozů a po úzkorozchodné železniční trati byla odvážena. Za štítem byly připojeny dvě plošiny (erektorová a injektážní), přičemž erektorová plošina sloužila především k osazování a montáži segmentů tunelového ostění.
Více informací o technologii nemechanizovaného štítu na:
www.metrostav.cz/cs/metrem50_6-2024