Letní příloha
Zkušenosti k nezaplacení
Za odpovědi děkuje Lenka Svobodová
foto archiv tázaných a Metrostavu a Profimedia.cz
Skupina Metrostav úspěšně působí nejen v České republice, ale i v dalších 12 zemích světa. Do zahraničí už proto – poprvé nebo poněkolikáté – vycestovalo i mnoho jejích zaměstnanců. Několik otázek na téma, co práce a život v cizině obnáší, jsme položili sedmi z nich. Shodli se na tom, že představují cenné zkušenosti a velkou výzvu.
ING. JIŘÍ HORČIČKA
METROSTAV NORGE AS
Už dva roky pracuje tým vedený Ing. Horčičkou na prodloužení modré linky stockholmského metra. Ražby traťových tunelů a propojek v celkové délce přibližně 5 km včetně prorážky do provozované stanice Akalla provádí pro dceřinou společnost Subterra – SBT Sverige AB.
Jaké hlavní činnosti teď na stavbě provádíte?
Hodně nás zaměstnávají ražby u stanice metra Akalla. Její blízkost a ražba pod rezidenční čtvrtí přinášejí řadu technologických výzev především z pohledu hlídání seizmiky při použití trhavin a koordinace s dopravním podnikem. Největší objem trhacích prací ale provádíme na druhé straně našeho úseku v traťových tunelech mezi dvěma novými stanicemi, kde nám do prorážky zbývá asi 500 m.
Jaká byla největší odlišnost od domova, se kterou jste se při práci v zahraničí setkal?
Lidé ve Skandinávii jinak myslí, než jsme zvyklí. I společnost obecně je nastavená jinak. Například švédský jeřábník odejde na obědovou pauzu, i když mu chybí posledních pět minut práce, a vůbec mu nevadí, že tím zbrzdí celou stavbu o hodinu. Pro mě je to nepochopitelný a neefektivní přístup – ve Švédsku je ale naprosto normální. Na druhé straně zde existuje jiná poctivost a z ní vyplývající důvěra. Na venkově je běžné, že před domy stojí auta s klíčky v zapalování a ani byty nebývají zamčené, i když je celá rodina pryč.
Co vás na životě v cizině nejvíc překvapilo?
Žiju na severu už několik let a i před začátkem profesního působení ve stavebnictví jsem ve Skandinávii trávil hodně času, takže místní prostředí dobře znám. Chvíli mi třeba trvalo, než jsem si zvykl na tamní způsob komunikace – když se například s někým potkáte v práci poprvé v životě, sdělí vám během prvních pěti minut o sobě všechno včetně nemocí a osobních problémů, jako by byl váš kamarád od dětství. Tato otevřenost ale trvá jen chvíli a pak se vztahy zase ochladí. Za pár týdnů se ale většinou opět prolomí ledy a jsou z vás přátelé, tak jak jsme zvyklí od nás.
Co vám v zahraničí nejvíc chybělo?
Norský losos ani švédské masové kuličky nikdy nenahradí poctivou českou svíčkovou, takže když se vrátím na skok do České republiky, tak si rád zajdu na nějaké naše jídlo a plzeň. Jinak mám rád hory a těch – ve srovnání s Norskem – ve Stockholmu bohužel moc není. Na druhé straně je tu spousta jiných možností sportovního vyžití.
Jakou památku, stavbu nebo přírodní úkaz byste ze země působení doporučil navštívit?
Pokud se mám zaměřit na Stockholm, tak za návštěvu určitě stojí staré centrum Gamla stan a jeho úzké kamenné uličky. Ale jako tunelář musím doporučit hlavně návštěvu metra, které má několik krásně zdobených stanic. Díky kvalitnímu žulovému podloží je výrub v některých z nich pouze zastříkaný betonem a někde je dokonce ponechána „holá skála“. Díky tomu mohou cestující vidět výsledek trhacích prací bez zakrytí definitivním monolitickým ostěním, jak je běžné jinde. Když je pěkné počasí, tak doporučuji projížďku Stockholmem na lodi, která je součásti sítě hromadné městské dopravy. Nemusíte tak kupovat drahé turistické lodní výlety. Stačí si koupit lístek, který stejně potřebujete k návštěvě stanic metra.
Co vám práce v cizině dala, jaké zkušenosti si nejvíc považujete?
Při zakázkách na severu nemáte na dosah takové možnosti podpory jako například v Praze. S většinou problémů ať už technických, personálních nebo materiálních, si prostě musíte nějak poradit sami. Někdy je to výzva, ale každý problém rozhodně přináší nové zkušenosti.