14–15
čtrnáctideník
Metrostav a.s.
12. srpna 2024
ročník 36
fámjin proražen
„Ve čtvrtek 18. července mi spadl kámen ze srdce. O půl třetí odpoledne místního času jsme totiž přesně podle harmonogramu prorazili tunel Fámjin. Až do konce ražeb jsem měl trochu obavy, jak a kdy náročný projekt dokončíme. Za zvládnutí díla v těžkých podmínkách si celý tým zaslouží mé uznání a velké poděkování,“ řekl vedoucí projektu Ing. Anton Vido z Metrostavu Norge.
Lenka Svobodová,
foto archiv stavby
unel Fámjin, který na nejjižnějším faerském ostrově Sudurøy spojil vesnice Fámjin a Ørðavíkar, měří 1,2 km. Plocha jeho výrubu dosahuje 67 m2, v místě dvou nouzových zálivů se rozšiřuje na 85,17 m2. Jeho ražba probíhala dovrchně v horninovém masivu s nízkým nadložím.
Raziči překonali nejen komplikované geologické podmínky, ale i dva závaly z vrchní části čelby, vichřici, kdy vítr dosahoval rychlosti až 200 km/h a poškodil zařízení staveniště, třítýdenní sněhovou kalamitu či odborářskou stávku, která na pět týdnů ochromila život celého souostroví. Vypořádat se museli i s jazykovou bariérou.
Celý silniční projekt nazvaný Famjinstunnilin, který stavbaři zahájili v říjnu 2022, bude měřit 2,6 km. Metrostav Norge AS se jej účastní jako subdodavatel faerské společnosti J&K Petersen. „Pro mě osobně představoval tunel Fámjin jednu z největších výzev v kariéře. Stavba byla od začátku až do konce samé překvapení a výzvy. Snad nejvíc nás zaskočila jiná skladba proráženého masivu, než předpokládal projekt.
raziči z tunelu vytěžili 82 000 m3 rubaniny, především bazaltu, v těžkých podmínkách
Portál třeba místo plánovaných trhacích prací musely kvůli zvětralému nadloží otevřít bagry. Tunel jsme pak razili převážně v jednom lávovém proudu, v oblasti portálů však zasahoval i do dalšího a oba oddělovala červená vrstva vulkanoklastik. Celkem 52 metrů ve dvou různých částech tunelu jsme museli provést bez metody Drill & Blast, jen mechanickým otevíráním čelby, což je ve Skandinávii nezvyklé. Zdolání závalů nás zdrželo 31 týdnů. Časovou ztrátu jsme se snažili dohnat nepřetržitým provozem. Práce jsme se 100% soustředěním plánovali maximálně na den dopředu a s neustálým monitorováním díla. Bylo to mimořádně obtížné, zabrat dostalo všech našich 26 razičů i technici. Veškeré postupy a plány, jak závaly zmáhat, jsme navrhli sami a investor všechny bez výjimky akceptoval,“ vzpomíná Ing. Vido a doplňuje, že stavba by měla skončit do 25. srpna.
„Prorážka nám všechny obtíže vynahradila. Přispělo k ní i mimořádně vlídné počasí, jaké na Faerských ostrovech bývá málokdy. Krásná byla i následná oslava, které se zúčastnila většina ze stovky zdejších obyvatel. Připadalo mi to, jako by se na nás na konci dlouhé cesty usmálo štěstí,“ uzavírá Ing. Vido.
země tunelů
Faerské ostrovy tvoří 18 větších ostrovů, z nichž 17 je obývaných. Nacházejí se asi v polovině cesty mezi Islandem a Norskem a jsou autonomní součástí Dánska.
Na rozdíl od něj ale nepatří do EU ani do schengenského prostoru. Pověstné jsou tím, že zde žije víc ovcí než lidí. Zatímco obyvatel je asi 51 000, počet většinou volně se pohybujících ovcí přesahuje 80 000. I proto se ostrovy od nepaměti nazývají Faerské, což v překladu znamená Ovčí.
Jejich vznik spadá do období třetihor před zhruba 60 miliony let. Jsou sopečného původu, a proto zde z hornin převládají čediče s polohami vulkanoklastik.
Na ostrovech dnes existuje 23 tunelů o celkové délce přes 68 km, šest dalších je ve výstavbě včetně tunelu Fámjin. Nejvytíženější z tunelů je 11 km dlouhý podmořský systém Eysturoyartunnilin, otevřený v roce 2020, s barevně nasvíceným podzemním kruhovým objezdem. Do roku 2030 by měla Faerské ostrovy a města propojit síť silnic s téměř čtyřicítkou tunelů.