14–15
čtrnáctideník
Metrostav a.s.
15. srpna 2023
ročník 35
Souběžná stavba ve dvou státech
startuje projekt, který prodlouží splavnost vodní cesty Otrokovice–Rohatec o 7 km. Tým Ing. Lubomíra Mika z Metrostavu DIZ obnoví sudoměřický jez a u něj vybuduje plavební komoru. partner ve sdružení – společnost Swietelsky – provede rozsáhlá ekologická opatření a rozšíří i prohloubí téměř 800 m dlouhý úsek říčky Radějovky.
Lenka Svobodová, vizualizace ŘVC ČR, foto Profimedia.cz
ovou plavební komoru i obnovu jezu musíme provést za plného provozu přilehlého slovenského přístavu Skalica. Stavba je totiž umístěna přímo na státní hranici mezi Českou republikou a Slovenskem, kterou u Rohatce vymezuje osa říčky Radějovky. Projekt je proto rozdělen na dvě části podle toho, na území jakého státu budeme pracovat,“ popisuje Ing. Mik ze závodu 6.
Stavbaři prvně k místu plánované komory vybudují provizorní komunikace pro vozy s materiálem. Pak zahájí výstavbu dočasné štětové jímky kolem původního jezu. Ta dovolí jeho demolici bez poklesu hladiny vody v přístavu.
K překonání obnoveného stavidlového jezu poslouží nová plavební komora o užitných rozměrech 38,5 × 5,3 × 1,5 m se spádem až 2,73 m. Přes její dolní ohlaví povede ocelová lávka pro pěší a cyklisty, která zajistí spojení mezi českým a slovenským břehem. Architektonické řešení vodního díla odkáže svou barevností na obce Rohatec a Sudoměřice, na jejichž území se stavba nachází, a na historický odkaz Tomáše Bati, zakladatele kanálu.
dílo na státní hranici mezi čR a slovenskem propojí baťův kanál s řekou moravou
U plavební komory vznikne horní a dolní rejda, které budou obsahovat čekací stání pro proplouvající lodě. Asi 800m úsek Radějovky získá lichoběžníkový tvar s šířkou ve dně 6 m a plavební hloubkou 1,5 m. V místě zaústění říčky do řeky Moravy bude koryto rozšířeno až na 16 m, aby byl zajištěn plynulý a bezpečný nájezd lodí z řeky.
Oba hospodářské mosty, které přes Radějovku v místě stavby vedou, projdou zvýšením. Na závěr stavbaři upraví značení státní hranice a přeloží regionální biokoridor s plochou přes 237 000 m2.
„Poslední plavební komora se na Baťově kanále budovala před 85 lety. Pro celý náš tým je proto velkou výzvou podílet se na stavbě další, a porovnat tak vlastní schopnosti s technickým umem našich předků. A jsme rádi, že můžeme přispět i ke zvýšení atraktivity jihomoravského regionu,“ říká vedoucí projektu. Stavba bude uvedena do čtyřměsíčního zkušebního provozu už v červenci roku 2025.
Baťův kanál
Průplav Otrokovice–Rohatec, známý jako Baťův kanál, je 52 km dlouhá historická vodní cesta vybudovaná v letech 1934–1938 kvůli závlahám a dopravě uhlí.
To se v Sudoměřicích (až do Rohatce kanál nevedl a dosud nevede) nakládalo do lodí a remorkéry je vozily do elektrárny Baťových závodů v Otrokovicích. Koncem války ustupující německá armáda zničila či poškodila všechny místní mosty a jezy a jejich opravy se protáhly až do roku 1947.
Od poloviny padesátých let pak socialistický provozovatel kanálu – Stavosvit Gottwaldov – po vodě přepravoval jen stavební materiál, což nebylo rentabilní. Význam ztratily i nevyužívané závlahové kanály.
V roce 1961 se proto provoz na vodní cestě zastavil a neudržovaný Baťův kanál takřka třicet let chátral. Pokus o jeho oživení se objevil až v roce 1989, první loď na kanál vyplula v květnu 1995. Dnes je téměř celý průplav včetně 13 plavebních komor opravený a umožňuje pravidelnou i turistickou vodní dopravu mezi Otrokovicemi a slovenskou Skalicí.