Metrostav Development

Představa Metrostavu Development o galerii: Odkolekce

Když během přípravy přestavby bývalých Odkolkových pekáren na rezidenční projekt Vysočanský mlýn přišel architekt Juraj Sonlajtner s nápadem na vytvoření největší ucelené sbírky umění ve veřejném prostoru, zdálo se, že je to nápad trochu divoký. Ale když je od začátku umění přítomno jak v architektonickém, tak krajinářském řešení, začíná ten nápad dávat smysl. A když k celému projektu přidáte jednoho z nejvýznamnějších českých kurátorů umění Petra Volfa, je jasné, že vzniká něco víc než jen někam „nastrkané“ umění.

Text a foto Metrostav Development

T

o poslední, co chybí, je jméno. A existuje nějaké lepší než Odkolekce? Část Odkolekce si lidé mohou poprvé prohlédnout od letošního září. Stala se totiž součástí prestižní přehlídky umění Prague Art Week a pod jeho záštitou proběhla i vernisáž. 

Návštěvníci Vysočanského mlýna tak mohli poprvé obdivovat obrovskou nástěnnou malbu Michala Škapy, krčit se před obřím Roxormanem Michala Cimaly nebo se procházet po dlažbě, která je také unikátním uměleckým dílem. Specialitou Odkolekce je přitom fakt, že řada artefaktů vznikla z materiálu a předmětů zachráněných z objektů Odkolkových pekáren. I během demolice zchátralých objektů areál posloužil pro dočasné umělecké instalace nebo vznik fotografií třeba od Alžběty Jungrové.

K realizaci byli vybráni klasici výtvarného umění jako Stanislav Kolíbal nebo Václav Cigler, sochaři střední generace jako Čestmír Suška a Václav Fiala, ale také autoři vycházející z prostředí streetartu a graffiti, kupříkladu Michal Cimala, Michal Škapa a Karel Štědrý. „Umělci měli naprostou svobodu,“ vysvětluje kurátor Petr Volf. „ale stanovili jsme si, že všechna díla musejí vzniknout přímo pro areál a měla by reagovat jak na novou architekturu, tak na genia loci někdejší průmyslové lokality, kde firma Odkolek bezmála století pekla chleba a housky pro Prahu a okolí. Po starých objektech totiž zbyl různorodý mate­riál, který se v některých sochách či objektech znovu objevuje, některé z něj přímo vycházejí. Recyklace byla využita jako princip zrodu nové identity. Snažili jsme se dosáhnout stavu, kdy je umění nedělitelně spojené s místem a nikde jinde než ve Vysočanském mlýně být nemůže.“

řada artefaktů vznikla z materiálu a předmětů zachráněných objektů odkolkových pekáren

Výsledkem je neobyčejná galerie umění pod širým nebem. „Juraj Sonlajtner mi na začátku naší spolupráce řekl, že si představuje umění, které je svěží a drzé. S tím jsem chodil do ateliérů umělců, a když nyní procházím Vysočanským mlýnem, mám pocit, že se to povedlo,“ uzavírá Petr Volf.