Ptáme se...

Milan Špička

vedoucí projektů Metrostavu TBR

Do Metrostavu pan Špička nastoupil po gymnáziu a po vojně v roce 1996 na pozici mistra. A odstartovala tak jeho úspěšná kariéra s pestrou škálou staveb na kontě. Jen namátkou můžeme jmenovat rekonstrukci Královského pivovaru Krušovice, rekonstrukci stanice metra Můstek, obloukový most přes Oparenské údolí na dálnici D8, stanici metra Petřiny, 41 objektů na železničním úseku Rokycany – Ejpovice, rekonstrukci Pražského Semmeringu či nyní výstavbu obloukového mostu u obce Červená nad Vltavou.

Vzpomenete si na začátek svého působení v Metrostavu?

Je to popravdě hodně dávno, letos již 27 let. Úplně přesně si to nevybavuji, ale určitě jsem si v souvislosti s prvním dokončeným projektem celkové rekonstrukce pivovaru v Krušovicích uvědomil, co se mi na stavařině líbí, tedy to, že za námi zůstane kus práce, která je vidět. Tehdy jsem v Krušovicích působil jako mistr a budovala se tam nová stáčírna i nová varna.

Které své stavby vnímáte dosud jako ty nejnáročnější?

Byla jich celá řada, ale v paměti mi určitě utkvěla stavba dálničního mostu přes Oparenské údolí. Při jeho realizaci byla u nás poprvé použita technologie letmé betonáže s postupným vyvěšováním obloukové konstrukce. Jednalo se o velkou stavbu a asi nejnáročnější. Postupovali jsme souměrně z obou stran údolí, přičemž do údolí jsme nevstupovali, aby nebyl porušen ekosystém v chráněném území pod mostem. Rád bych zmínil i tunely vzduchotechniky v tunelovém komplexu Blanka. Práce zde byly náročné na logistiku v podzemí, kaverna největší strojovny vzduchotechniky měla v průměru téměř 20 metrů. A složitá je aktuálně také stavba mostu v Červené nad Vltavou, který se tak trochu podobá mostu Oparno. Ačkoliv tehdy to byl dálniční most, nyní se jedná o most železniční, při výstavbě mostu v Červené nad Vltavou používáme téměř stejnou technologii. Bude to most s největším rozpětím železobetonového oblouku v České republice, konkrétně 156 metrů. Druhé místo obsadí nedaleký Podolský most, který u nás zatím drží primát v délce mezi železobetonovými mostními konstrukcemi obdobného typu. Třetí bude již zmíněný most Oparno.

V jaké fázi se výstavba železničního mostu u obce Červená nad Vltavou nachází?

Hotová je spodní stavba, na obou březích jsou dokončeny tři pole mostní konstrukce a 11 lamel z kaž­dé strany oblouku. Předpokládáme, že k propojení by mělo dojít začátkem letošního prosince, celé dílo by mělo být dokončeno v listopadu 2024.

Spolupracujete také na rekonstrukci Branického mostu. Jak práce probíhají tam?

Téměř po celé délce mostu, s výjimkou polí nad Modřanskou a Strakonickou ulicí, proběhly bourací práce. Začínáme navrtávat spřahovací trny a montujeme betonážní vozík. Stavba je náročná hlavně z hlediska krátkých termínů a k tomu pracujeme za provozu železnice. Potvrzuje se, že rekonstrukce je mnohdy náročnější, než stavba mostu nového. Na konci oprav bude Branický most dvoukolejný, nosná konstrukce i pilíře budou sanovány a natřeny.

Za rozhovor děkuje David Kalců