Metrostav DIZ závod 9

Víc než třicítka oken pro Národní dům na Vinohradech

áročnou rekonstrukcí totiž prošlo v minulosti nejen jeho průčelí, ale v posledním roce také fasáda ze severní a jižní strany a střecha. Součástí obnovy pláště budovy byla výměna historických oken, jejichž výroby a montáže se ujali kolegové z Provozu obnovy památek. Okna na jižní fasádě byla částečně původní a částečně novodobá. Zejména ta původní měla sesedlé venkovní strany rámů a silně opotřebené spodní části, které byly také místy napadené hnilobou. Okenní křídla během let změnila tvar, byla svěšená, zkřížená, prohnutá a netěsnila. Nebylo je tedy možné opravit, proto v truhlárně ve Hvozdnici vyrobili repliky špaletových oken přesně podle původních historických vzorů. 

„Výrobu i montáž oken jsme prováděli ve dvou etapách. Během té první od března do července loňského roku jsme vyrobili 11 oken, během druhé fáze, která probíhala loni od července do října, pak dalších dvacet čtyři,“ uvádí vedoucí střediska Robert Kabát. Repliky špaletových oken byly výjimečné svou velikostí rámů a jejích hmotností, a tak podle vedoucího střediska byla právě jejich montáž na celé rekonstrukci nejnáročnější. Složitá byla výroba i výměna oken především v Raisově sále, druhém největším sále Národního domu, která mají rozměry 1,8 × 4,2 metru.

Osvědčená spolupráce znovu zafungovala

Repliky oken mají izolační dvojskla, a pokud to bylo možné, využili kolegové i původní kování, poškozené a chybějící kusy nahradili historizujícím kováním podobných tvarů. Okna mají nové závěsy s návlekem v identickém tvaru těch původních.

Generální opravu fasády historického domu prováděla společnost restaurátorů a uměleckých řemeslníků zaměřená na obnovu kulturních památek Akant Art, která náš Provoz obnovy památek přizvala ke spolupráci na základě předchozích vynikajících zkušeností. Společně rekonstruo­vali mimo jiné i synagogu v Žatci nebo Clam-Gallasův palác v Praze.

Z historie Národního domu

Objekt stojí na Královských Vinohradech od roku 1894. Reprezentační budovu v novorenesančním slohu navrhl městský architekt Antonín Turek, který je autorem mimo jiné i vinohradské vodárny. Čtyřpodlažní budova s třemi velkými reprezentativními sály, čtyřmi společenskými salonky, kavárnou, restaurací a řadou kancelářských i dalších prostor, byla postavena za neuvěřitelných patnáct měsíců.