Metrem 50 let – První kilometry

Ze Sokolovské na Kačerov

šechny nástupištní prostory těchto stanic jsou 100 m dlouhé, asi 10 m široké a přes 3 m vysoké. U sedmi jsou ostrovní, u dvou – Gottwaldovy a Hlavního nádraží – byly z konstrukčních důvodů navrženy jako boční. I přes rozdílné místní podmínky exteriérů i interiérů se hlavnímu architektovi dr. Ing. arch. Jaroslavu Otrubovi podařilo sjednotit prvky a detaily stanic tak, že vykazují společný charakter. Odlišují je různé druhy mramoru, kterým jsou obloženy pomocí tehdy technické novinky, suché montáže. 

Samostatnou kapitolou této fáze výstavby metra je depo Kačerov, které vybudovaly Vojenské stavby. Jeho minimalizovaný provoz byl zahájen 9. 5. 1974 spolu s metrem a činností vlakového a energetického dispečinku ve stanici I. P. Pavlova.

Sokolovská, dnešní Florenc

Původně konečná stanice Sokolovská (dnes průběžná a přestupní Florenc) byla na lince C založena v jámě pažené podzemními železobetonovými stěnami s tloušťkou 800 mm, které zároveň tvoří její obvodovou konstrukci. Leží totiž v místech, kde kdysi protékala Vltava a dodnes zde proudí podzemní voda. Je dvou- až třípodlažní s více než stovkou provozních a služebních místností. Strop měla z prefabrikovaných nosníků, z menší části byl monolitický předpínaný, rozpěrný mezistrop byl spřažen ocelovými nosníky. Sokolovská byla ze všech stanic vyprojektovaná nejpozději a stavba zde začala jako poslední. O jejím včasném ukončení rozhodla dobrá kvalita přípravných prací a úspěšný postup výstavby. Jako jedinou stanici z úseku I.C ji poškodily povodně v roce 2002.

Hlavní nádraží 

Stanice stavebně, dispozičně i provozně souvisí s přilehlým železničním nádražím, jehož novou odbavovací halu nejen stavěl, ale i modernizoval Metrostav. Stanice i přilehlý traťový úsek tunelů zde byly založeny na skalním podloží v otevřené stavební jámě hluboké pouhých 12 m. Stavba této jednopodlažní stanice začala jako první 15. března 1967 na trase podpovrchové tramvaje, což ovlivnilo jak malou hloubku jejího založení, tak dispoziční uspořádání. Celá výstavba metra se stala i archeologickým průzkumem nevídaného rozsahu. Při zajišťování přeložek sítí u stanice Hlavní nádraží dělníci nalezli mramorové vodovodní roury z 19. století. Nejcennějším archeologickým nálezem při stavbě podzemní dráhy I.C pak bylo odhalení zbytků původní rotundy z 9. století v místě, kde na Pankráci trať metra podchází kostelík sv. Pankráce.

Muzeum 

Dispozici, konstrukce i stavební postupy výstavby stanice Muzeum ovlivnila skutečnost, že leží v jedné z nejrušnějších částí Prahy. Hloubená stanice se proto stavěla po etapách. Aby mohla být na její strop co nejrychleji převedena doprava, byly u 2. etapy základy staničních sloupů betonovány ve štolách. Ocelové sloupy, později vyplněné betonem, byly usazeny do velkoprofilových vrtů, na sloupy a obvodové podzemní stěny byl na terén vybetonován strop, pod kterým se teprve dodatečně odtěžovala hornina. Nástupištní část stanice je jednopodlažní, monolitická s předpínanými prefabrikovanými stropními nosníky. Ve vestibulové a podchodové části je dvoupodlažní s deskovými stropy podepřenými ocelovými sloupy. Ve spodním podlaží bylo 114 služebních a provozních místností.

I. P. Pavlova 

Zajímavostí více zahloubené dvoupodlažní stanice I. P. Pavlova (stejnojmenné náměstí podle ruského fyziologa Ivana Petroviče Pavlova) jsou čtyřpatrové podzemní garáže, které vznikly v prostoru nad nástupištěm. Vjezd do nich umožňovaly výtahy z Lublaňské ulice. Pod vestibulem byl umístěn dočasný dispečink pro řízení provozu metra I.C. Archeologický průzkum odhalil u Tylova náměstí pozůstatky plastické výzdoby barokní bašty Mariánských hradeb Nového Města. Restaurovaný reliéf lvů, který tu byl nalezen, dodnes zdobí zdejší vestibul.

Gottwaldova, dnešní Vyšehrad 

Povrchová jednopodlažní stanice Gottwaldova byla částečně založená v pankrácké opěře Gottwaldova (dnes Nuselského) mostu, částečně v otevřené jámě. Strop povrchové stanice na pankrácké straně tvoří mostovka Severojižní magistrály. Obvodové stěny jsou prosklené a otevírají panoramatické výhledy na Prahu. V souvislosti s výstavbou mostu se na budování stanice spolu s Metrostavem podílel také národní podnik Stavby silnic a železnic, Praha.

Pražského povstání

Na vestibul stanice Pražského povstání navazovala budova Centrotexu, která vyrostla přímo nad ní. Stavební jámu zde jistily podzemní stěny, strop stanice je z velké části z předpjatých prefabrikovaných nosníků v celé šíři nástupištního prostoru. Inženýrské sítě nad stanicí byly převedeny pomocí kolektoru. Ve směru ke Kačerovu za stanicí odbočuje nouzová odstavná kolej.

Mládežnická, dnešní Pankrác 

Stanice Mládežnická byla navržena jako monolitický železobetonový rám s vnitřními sloupy, který probíhá všechna tři podzemní podlaží. Za touto stanicí byl už v roce 1973 proveden rozplet pro výhledové větvení trasy směrem na Krč a Lhotku.

Budějovická 

Nad stropem stanice Budějovická probíhá po celé délce podúrovňová pasáž, na kterou je napojen bývalý Dům bytové kultury, dnes Obchodní centrum DBK. Na návrh pracovníků Metrostavu byla Budějovická místo pod ochranou záporových stěn mělce založena ve svahované jámě, což ušetřilo čas. Projekt zde umožnil maximální mechanizaci stavebních prací a proudovou výstavbu. V jednom pracovním záběru zde třeba betonáři nepřetržitě uložili až 1500 m3 betonu. Kameníci tu zase prvně vyzkoušeli metodu suché montáže mramorového obkladu na kovovou konstrukci. 

Kačerov 

Za původně konečnou stanicí Kačerov vybudovali pracovníci závodu 03 Vodních staveb ze Sezimova Ústí spojky pro obracení vlakových souprav a odbočky kolejí do depa. Konstrukci stanice vytvořil železobetonový rám, nadzemní vestibul navazoval na obchodní středisko a jeho ocelová konstrukce byla prosklená. V červenci 1972 staveniště zaplavila voda po průtrži mračen, což výstavbu stanice nepříjemně zdrželo, protože se mohla dokončovat až po vyražení přilehlých tunelů.